Stát zřejmě bude dál vyplácet rybářům náhrady za škody způsobené kormorány
15.11.2023 10:40
(ČTK)
Kormorán velký
Skupina poslanců původně ze všech sněmovních stran ve zdůvodnění uvedla, že kormorán je kvůli dlouhodobé "neodůvodnitelné ochraně" ze strany EU i členských států stále přemnožený, a není předpoklad, že by se jeho populace v dohledné době snížila. Zástupce Pirátů Jakub Michálek později podpis pod předlohou stáhl.
"Návrh je nesystémový a bude nás stát nemalé peníze," uvedla dnes za Piráty Klára Kocmanová. Podle Petra Bendla (ODS) se systémové řešení nenalézá v Česku, ale v Evropské unii. Rovněž podle Michala Kučery (TOP 09) je nutné evropské řešení, zejména v místech, kde kormorán hnízdí. "Tam se musí snižovat jeho stav," uvedl.
Stát obnovil odškodňování rybářů od roku 2018, i dvě předchozí novely se týkaly vždy tří let. "Předpokladem pro nastavení těchto přechodných období mělo být postupné snižování predačního tlaku kormorána velkého na rybí obsádky a odstraňování nejzávažnějších problémů spojených s jeho přemnožením v důsledku dlouhodobé a nedůvodné ochrany tohoto druhu v celé Evropské unii. Tento předpoklad však naplněn nebyl," napsali poslanci v důvodové zprávě nynější předlohy.
Náhrady by podle ní měly zůstat stoprocentní, stát by tedy mohl podle předkladatelů vyplácet odškodnění v průměru kolem 50 milionů korun ročně. Odhadované škody na rybách se odhadují podle nich na více než 100 milionů korun za rok. Kompenzace by se ale týkaly prokázaných přímých škod, tedy způsobených konzumací, nikoli nepřímých, vzniklých například poraněním a druhotným úhynem ryb.
V dřívější minulosti stát rybáře za škody způsobené kormoránem odškodňoval. Praxe skončila s dubnem 2013, kdy kormorán vypadl ve vyhlášce ze seznamu zvláště chráněných živočichů.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Podle ornitologů budou havrani a kavky nocovat po celém Brně ještě měsíc. Ptáci se letošní zimu chovají neobvykle
V mrazech přilétají ptáci za potravou do měst. Víte, jak správně přikrmovat vodní ptáky?
Nejčastějším návštěvníkem krmítek je stále sýkora koňadra. Ptačí hodinky se letos zúčastnil rekordní počet lidí
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
15.11.2023 11:25Stát bude muset proplácet ty náhrady, protože systém regulace kormoránů je strašně zkostnatělý. Krásně to bylo popsáno v jednom dokumentu s Jakubem Vágnerem - Rybářský svaz požádá o odstřel kormoránů, nějaká neziskovka do toho hodí vidle a průměrné vyřizování žádosti se táhne 13 měsíců, přičemž není jasné, zda bude žádost kladně vyřízena.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
15.11.2023 13:14 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJo, místo regulace množství nejenom kormoránů/predátorů, se budou stále dokola vyplácet peníze na náhrady i nový plůdek.
Platit to však zelený nebudou !
Odpovědět
Platit to však zelený nebudou !
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
15.11.2023 15:07 Reaguje na smějící se bestieJá bych ty škody naúčtoval těm neziskovkám.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
15.11.2023 16:23 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNejdříve jim zarazit dotace, aby to zelený platili ze svého.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
15.11.2023 17:38Viděl jsem je v hejnu lovit na Odře u Bohumína a viděl s jakou hrůzou ryby
skákaly až na břeh před jejich zobáky. Pokud zamrznou rybníky, tak čistí
od ryb řeky a tam nelze uplatnit nárok na odškodnění za likvidaci obsádky.
Viděl jsem lovit i malé hejno (cca 20 kusů) na Moravici v Hradci a lituji
rybáře, kteří ji měsíc před tím zarybnili potočáky. Udělali zcela zbytečnou práci a promarnili peníze, které bylo lépe propít! Krmíme škodnou, ano po
staletí ŠKODNOU, ze které pomatenci udělali chráněného tvora, kterého lze
lovit až na základě vyjímek a povolení. Myslíte si ekologisté, že by je
trpěli na svých rybnících kdysi třeba Rožmberkové, Lichtenštejnové a jiní
šlechtici? Pročpak jim asi tak shazovali hnízda a stříleli i zbůhdarma
do letících hejn? To dnes udělat rybníkář, tak jde k soudu a ekologisté
si z něho udělají odstrašující příklad, jak potrestat dobré hospodáře na
svém majetku.
Odpovědět
skákaly až na břeh před jejich zobáky. Pokud zamrznou rybníky, tak čistí
od ryb řeky a tam nelze uplatnit nárok na odškodnění za likvidaci obsádky.
Viděl jsem lovit i malé hejno (cca 20 kusů) na Moravici v Hradci a lituji
rybáře, kteří ji měsíc před tím zarybnili potočáky. Udělali zcela zbytečnou práci a promarnili peníze, které bylo lépe propít! Krmíme škodnou, ano po
staletí ŠKODNOU, ze které pomatenci udělali chráněného tvora, kterého lze
lovit až na základě vyjímek a povolení. Myslíte si ekologisté, že by je
trpěli na svých rybnících kdysi třeba Rožmberkové, Lichtenštejnové a jiní
šlechtici? Pročpak jim asi tak shazovali hnízda a stříleli i zbůhdarma
do letících hejn? To dnes udělat rybníkář, tak jde k soudu a ekologisté
si z něho udělají odstrašující příklad, jak potrestat dobré hospodáře na
svém majetku.
SV
Slavomil Vinkler
15.11.2023 19:23 Reaguje na Břetislav MachačekNo jenomže to má několik háčků. Jednak náhrady jsou jen rybníkářům. Taky shazovat hnízda a střílet je bezcenné, neboť ti co likvidují ve velkém množství, jsou ze severu a severovýchodu od Baltu.
Odpovědět
Karel Zvářal
15.11.2023 19:38 Reaguje na Slavomil VinklerNa tom severu jsou nejpočetnější, ale mladí osidlují další vhodné lokality, včetně našich. Je to sice boj s větrnými mlýny, ale "jen koukat" neřeší tuplem nic. A ta aktivita je znát, ještě před pár lety bylo vidět černá komanda mnohokrát za zimu, v poslední době o poznání míň. S jejich regulací nemám nejmenší problém, v ekologii řeky/vod jsou veskrze zbytní. To mnohem větší problém je úbytek kdysi hojného ledňáčka. A co mne velmi štve, je ta debilní soustavná likvidace pobřežních keřů (vrba, olše), takže často sedávají na vystupujících kamenech. prostě ten "syndrom angličák" zabíjí veškerou diverzitu.
Odpovědět
MK
Michal Krátký
15.11.2023 20:02 Reaguje na Karel ZvářalTo s tím ledňáčkem není pravda. Populace jde stále nahoru, občas je sejme tužší zima, kdy zamrznou vodní plochy, ale rychle to dorovnají třeba 4mi hnízděními za rok. Potravy mají všude dost, k hnízdění nepotřebují ani stěny u vodních toků, klidně si zaletí půl kilometru do lesa pod vývrat. Každý, kdo se pohybuje kolem vody, slyší všude jejich pískání.
Odpovědět
Karel Zvářal
15.11.2023 20:09 Reaguje na Michal KrátkýTa kuřátka ještě nepřebolela, že?-) Pamatuji časy, kdy jich bylo násobně (cca 4-5x) více.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
16.11.2023 09:32 Reaguje na Michal KrátkýNebudu s tím až tak souhlasit, protože u nás sleduji přesun ledňáčků od velkých řek na menší vody, kde jim tolik nekonkurují morčáci a úbytek plůdku je tam díky dosazování menší. Plůdek neloví vydry ani kormoráni, něco ale uloví volavky a na
ledňáčky tam taky něco zbude. Mají tam hlavně klid,
který jim jinde schází. U nás si oblíbili i velké
štěrkovny, ale i tam ubývá rybí drobotiny tlakem
na omezení bílé ryby údajně znečišťující trusem
vodu. Omezením příkrmu rybáři a zvýšením lovné
míry dravých ryb takřka vymizely oukleje, plotice, perlíni a jiná drobotina. Velké ryby svým plůdkem
tyto rybky nenahradí a na řekách mizí rapidně
hrouzci, ježdíci, okouni a i ryby, co jsem dříve
vyjmenoval. Toto je hlavní příčina. Jinak mám velmi
hezký zážitek, když před cca 10 roky použil jako
větev ledňáček můj 5 metrový prut. Sedl si na něho
a koukali jsme se na sebe cca dvě minuty, než to
zkusil jinde. Ono já tam na bič lovil oukleje
a krmil je strouhankou. Pod prutem bylo kvantum
rybek různých velikostí a to ledňáčka přilákalo.
Zrovna včera jsem ho viděl na jedné staré pískovně,
jak kopíroval zarostlé břehy a hledal rybky. Ty už
tam jsou ale pro něho hluboko a nezbývá mu nic jiného, než ty plytké potoky a plytké úseky řek, kde ještě nějaký plůdek zbyl. Nalétají už totiž
na řeky v mém okolí morčáci a ti je od drobotiny
do jara vyčistí opravdu důkladně.
Odpovědět
ledňáčky tam taky něco zbude. Mají tam hlavně klid,
který jim jinde schází. U nás si oblíbili i velké
štěrkovny, ale i tam ubývá rybí drobotiny tlakem
na omezení bílé ryby údajně znečišťující trusem
vodu. Omezením příkrmu rybáři a zvýšením lovné
míry dravých ryb takřka vymizely oukleje, plotice, perlíni a jiná drobotina. Velké ryby svým plůdkem
tyto rybky nenahradí a na řekách mizí rapidně
hrouzci, ježdíci, okouni a i ryby, co jsem dříve
vyjmenoval. Toto je hlavní příčina. Jinak mám velmi
hezký zážitek, když před cca 10 roky použil jako
větev ledňáček můj 5 metrový prut. Sedl si na něho
a koukali jsme se na sebe cca dvě minuty, než to
zkusil jinde. Ono já tam na bič lovil oukleje
a krmil je strouhankou. Pod prutem bylo kvantum
rybek různých velikostí a to ledňáčka přilákalo.
Zrovna včera jsem ho viděl na jedné staré pískovně,
jak kopíroval zarostlé břehy a hledal rybky. Ty už
tam jsou ale pro něho hluboko a nezbývá mu nic jiného, než ty plytké potoky a plytké úseky řek, kde ještě nějaký plůdek zbyl. Nalétají už totiž
na řeky v mém okolí morčáci a ti je od drobotiny
do jara vyčistí opravdu důkladně.
SV
Slavomil Vinkler
15.11.2023 21:04 Reaguje na Karel ZvářalV poslední době nebyl velký mráz a řeky byla bez ledu, což zředilo útoky.
Odpovědět
Karel Zvářal
16.11.2023 10:15 Reaguje na Slavomil Vinkler"Evropská populace poddruhu Ph. c. sinensis v polovině 20. století téměř vyhynula."...tato věta je Vám možná povědomá, podobně jako tato: Expanze kormorána velkého.
On jistě "nevyhynul" v důsledku nedostatku potravy, ale vlivem managementu. Díky absolutní ochraně jeho stavy vystřelily tam, kde už to činí problémy, a to nejen u nás. Takže to "naředění" přišlo, bylo jen otázkou času, kdy expanze skončí a poměry se opět normalizují.
A díky ochraně rybožravých druhů (volavka, vydra, morčák, sumec) a suchým obdobím s minimálním sloupcem ubylo i ledňáčka, což je celkem zákonité, že. Chtít "setrvalý růst" stavů je chimérou nejen ekonomů (r. výroby), ale i laických ochranářů (setrvalý r. stavů ikon).
Odpovědět
On jistě "nevyhynul" v důsledku nedostatku potravy, ale vlivem managementu. Díky absolutní ochraně jeho stavy vystřelily tam, kde už to činí problémy, a to nejen u nás. Takže to "naředění" přišlo, bylo jen otázkou času, kdy expanze skončí a poměry se opět normalizují.
A díky ochraně rybožravých druhů (volavka, vydra, morčák, sumec) a suchým obdobím s minimálním sloupcem ubylo i ledňáčka, což je celkem zákonité, že. Chtít "setrvalý růst" stavů je chimérou nejen ekonomů (r. výroby), ale i laických ochranářů (setrvalý r. stavů ikon).
TP
Tomáš Pilík
21.11.2023 21:25 Reaguje na Karel ZvářalNicméně ta regulace je od února opět poněkud složitější kvůli zákazu lovu olověnými broky kolem všech louží.
Odpovědět
