Česko patří mezi země nejvíce snižující prodej pesticidů, ukazují statistiky Evropské komise

Prodeje pesticidů v Česku podle statistik Evropské komise mezi lety 2011 až 2020 klesly o 38 procent. Česko tak patří k zemím, kde objem prodejů klesá nejvíce. Roční objem v celé EU se za celé období výrazně nezměnil. Podle Hnutí DUHA to ovšem nemusí znamenat, že Česko je výrazně šetrnější k životnímu prostředí než jiné země a zbytky pesticidů lze podle nich stále najít ve vodě i potravinách.

Podle Eurostatu se mezi lety 2011 až 2020 roční objem prodaných pesticidů v EU pohyboval kolem 350 000 tun.

Statistika poklesu prodejů, ve které se ČR umístila na prvním místě, porovnává 16 členských zemí, v nichž jsou k disposici srovnatelná data za sledované období. V těchto zemích se prodá 67 procent celého objemu pesticidů v EU. Za rok 2020 to bylo 251 868 tun, což je o sedm procent méně proti roku 2011, kdy to bylo 233 509 tun pesticidů.

Největší množství těchto látek se podle Eurostatu prodalo v Německu, Španělsku, Francii a Itálii. Prodeje klesly v 11 ze sledovaných států, o více než 20 procent se vedle ČR snížily v Portugalsku, Dánsku, Rumunsku, Belgii a Irsku.

Na zprávu Eurostatu upozornil předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. V reakci na odpověď Evropské komise na plán zemědělských dotací zmínil, že Česko je ve snižování používání pesticidů lídr. Komise přitom uvádí, že by Česko mělo být více ambiciózní v naplňování klimatických cílů. Pýcha poznamenal, že pokud by EK trvala na tom, aby všechny země nadále výrazně snižovaly množství pesticidů, Česko bude muset snižovat z podstatně menšího množství než jiné státy a může to ohrozit zemědělskou produkci.

Podle ekologického Hnutí DUHA je ale situace složitější a v Česku spotřeba pesticidů po vstupu do EU v roce 2004 výrazně stoupla a na úroveň před vstupem se dostává až nyní. Ředitelka hnutí Anna Kárníková rovněž upozornila, že statistiky Eurostatu neberou v potaz často odlišnou skladbu pěstovaných plodin a jejich náročnost na využívání hnojiv a pesticidů v jednotlivých státech nebo dopad na životní prostředí různých druhů pesticidů. "Z jednoho čísla tak nelze jednoduše říci, že jsme ve využívání pesticidů a hnojiv šetrnější nebo efektivnější. Na úrovni EU navíc v současné době neexistují srovnatelná data," uvedla.

Upozornila na to, že v ČR se stále nachází rezidua a metabolity těchto látek v 90 procentech povrchových vod a ve 40 procentech podzemních vod v nadlimitním množství. Často jsou tyto nálezy spojeny s pěstováním řepky. Kromě toho se také nachází v potravinách formou tzv. koktejlů, kdy jednotlivé látky mohou sice být v zákonné normě, ale jejich společný vliv na lidské zdraví nebo životní prostředí není znám.

"Rezidua pesticidů byla v roce 2019 objevena v 71 procentech potravin a ve dvou procentech v nadlimitním množství," doplnila Kárníková. Přestože používání pesticidů v posledních letech klesá, není to podle ní důvod k oslabení snah o omezení jejich používání.

---

reklama

---