Státní hrady a zámky ozdobí květinová aranžmá z dob renesance
Květinové výstavy na české a moravské hrady a zámky přinesly výstavy již v uplynulých pěti letech. Autor výstav florista Slávek Rabušic se letos drží tématu NPÚ Rok renesanční šlechty. Jeho vyvrcholením má být na konci června otevření nové prohlídkové trasy na zámku Bučovicích Moravský aristokrat v labyrintu světa.
Bučovice budou jedním z prvních míst, kde se květinové výstavy uskuteční, budou tam od 1. do 9. dubna. O týden později začne výstava s názvem Amarylis ve společnosti květin renesance na zámku v Třeboni. V květnu budou květinové výstavy na hradě Veveří a na zámku Kratochvíle, v červnu květiny ozdobí zámek v Telči a hrad v Jindřichově Hradci, o prázdninách třeba hrad Rožmberk, zámek v Náměšti nad Oslavou a hrad Pernštejn.
Tvůrčím principem renesance bylo hledání krásy a harmonie a oživení antického dědictví. Po období středověku se staly květiny módou a člověk k nim zaujal zcela nový postoj, uvádí NPÚ. Květiny se staly běžnou součástí života a nového pohledu na svět. Jak je vidět z děl renesančních mistrů jako byli Rafael, Botticelli či Michelangelo, květiny se upravovaly do vysokých kytic a v různých nádobách rozestavovaly na zem, okenní římsy a nástěnné police.
Ke květinám typickým pro toto období, tedy liliím, růžím, kosatcům, karafiátům a kopretinám, se vedle například hrachorů, chrp, fialek, slunečnic, ostrožek a orlíčků přidávají od druhé poloviny 16. století tulipány, hyacinty a další cibuloviny, které se do Evropy dostávaly z Blízkého východu. Jako zeleň se používaly vavřín a myrta, do věnců a girland i větvičky s plody.
Koncem 16. století se začínají květiny uplatňovat jako přízdoby šatů a účesů. Spolu s ovocnými mísami nacházejí své místo při výzdobě slavnostních tabulí.
reklama
