Státy EU se shodly na mírnějším cíli pro klimatickou konferenci

Evropská unie nebude na prosincové klimatické konferenci v Chile prezentovat přísnější závazek omezení zplodin k roku 2030. Řekl to český ministr životního prostředí Richard Brabec po pátečním jednání zástupců vlád unijních zemí, které bylo v Lucemburku věnováno dlouhodobým klimatickým plánům. Některé státy chtěly ambicióznější cíl zařadit do závěrů dnešního jednání, Česko a další země však prosadily, aby EU jako svůj závazek ponechala dříve schválený cíl omezit do roku 2030 zplodiny o 40 procent proti hodnotám z roku 1990.

Ministři v pátek měli na stole návrh, aby unijní země v prosinci představily světu jako svůj cíl snížení emisí ke konci příštího desetiletí o více než 50 procent. Přísnější závazky jsou v souladu s plánem dosažení uhlíkové neutrality, s nímž počítá šéfka budoucí Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ve shodě se značnou částí států zvláště severní a západní Evropy plánuje, že do poloviny století EU "vynuluje" čisté emise skleníkových plynů. Někteří lídři chtěli tento cíl prosadit již do závěrů červnového summitu, visegrádské země (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) však byly proti.

"Některé země budou mít problémy splnit i současné cíle do roku 2030," konstatoval po pátečním jednání Brabec, podle něhož je unie už se současným závazkem jasným světovým lídrem v omezování zplodin. Proti přísnějšímu cíli podle něj byly v pátek vedle visegrádských zemí i Bulharsko, Řecko, Kypr či Malta.

Ministři v pátek debatovali i o zmíněné uhlíkové neutralitě, pro jejíž dosažení by musely do poloviny století všechny vypouštěné emise vyvážit například vysazené stromy.

"Priorita finského předsednictví je jasná. Evropská rada by v prosinci měla stanovit cíl dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050," řekla novinářům po pátečním jednání finská ministryně pro životní prostředí a klimatickou změnu Krista Mikkonenová, jejíž země bude do konce roku jednáním Rady EU předsedat.

Debata v Lucemburku podle ní ukázala, že země bloku mají vůli smazat rozdíl mezi stanovenými cíli a dosud přijatými kroky. Opatření zavedená unijními státy k naplnění zmíněné mety pro rok 2030 podle Evropské komise nestačí a bude nutné zajistit mimo jiné vyšší podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie.

Česko v pátek podle Brabce vysvětlovalo, proč se v přístupu k cíli vztaženému k polovině století drží spíše zpět.

"Řekl jsem, co všechno odlišuje Českou republiku od některých ambiciózních zemí a proč nemůžeme s lehkým srdcem kývnout na klimatickou neutralitu," uvedl ministr, podle něhož je Česko prokazatelně nejprůmyslovější zemí EU. Náklady na přechod k uhlíkové neutralitě zde budou i kvůli značné závislosti průmyslu na fosilních zdrojích daleko větší než v jiných státech. Část zemí podle něho dnes na tyto argumenty slyšela a uznala, že některým zemím včetně ČR bude potřeba při přechodu ke klimaticky šetrnému hospodářství finančně pomoci.

Ministři v pátek přijali rovněž závěry zavazující k širšímu využívání takzvaného oběhového hospodářství. Členské státy by se podle schváleného textu měly snažit opětovně využívat materiály a produkovat tím méně odpadu například v textilní výrobě, stavebnictví, elektronice či dopravě.

---

reklama

---