Stromy automaticky neznamenají návrat vody. Vegetace může vyvolat i sucho

S postupujícími klimatickými změnami bude na většině území Evropy a Severní Ameriky dostupný menší objem vody, byť se do budoucna očekává celkové zvýšení úhrnu srážek. Jak to? Příčinou tohoto jevu budou rostliny, které se v teplejším klimatu stanou o poznání žíznivější. / Ilustrační foto

Licence | Volné dílo (public domain)

Foto | ArtTower / pixabay.com

Rostliny, klima, oxid uhličitý v atmosféře, řeky a půdní rezervoár, celková dostupnost vody. Dohromady tyto jednotlivosti vytváří provázaný, vzájemně se ovlivňující komplex.

„Přes 60 % objemu vody, která se přesouvá ze země do atmosféry, prochází skrze rostliny, transpirací,“ vysvětluje docent Justin S. Mankin. „Rostliny tak můžeme vnímat jako brčko, které vytahuje vodu vzhůru. A nás zajímalo, jak se při zvýšené koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře změní průměr tohoto brčka, respektive, jak se změní objem do atmosféry vypařené vody.“

Dosud se mělo za to, že nás čeká spíše vlhká a deštivější budoucnost. Proč? Zatím očekáváme, že se koncentrace CO2 v atmosféře bude spíše zvyšovat. A za takových podmínek budou rostliny schopné lépe fotosyntetizovat i s částečně uzavřenými průduchy v listech. Pokud ano, budou do atmosféry transpirací vydechovat méně vody. A více jí zůstane v půdě, řekách. Pomyslné brčko prostě bude mít menší průměr.

Jenže co to? Výzkum badatelů z Dartmouth a Columbia University teď tuto předpověď dost nabourává.

Prokázali totiž, že popisovaný model reakce rostlin je platný jen pro vegetaci rostoucí v tropech a ve vysokých nadmořských výškách. V klimatu nížin středního pásma, kterému odpovídá většina Evropy a Severní Ameriky, to ale bude přesně naopak.

„Že tu rostliny budou potřebovat méně vody k fotosyntéze a tím budou zvyšovat objem vody v půdě, platí,“ říká Mankin. „Jenže v klimaticky teplejších regionech se současně bude prodlužovat i vegetační sezóna, doba růstu. Doba, pro kterou budou rostliny vodu z půdy čerpat. Půda se tak začne vysušovat.“

Nakonec, v některých regionech, budou „příhodné“ podmínky stimulovat růst rostlin (které budou více fotosyntetizovat) a tento růst se odrazí na celkové poptávce po vodě vázané v půdě. Celková transpirace tak bude větší.

„Dospěje to do stavu, kdy – i při zvýšeném srážkovém úhrnu – budou rostliny odčerpávat z půdy více vody. Velice pak bude záležet na tom, jak budou celkové srážky rozloženy v průběhu roku. V oblastech, kde krajina získává nejvíce vody se zimním sněhem a období největší spotřeby vody je přes léto, to může znamenat problém,“ popisuje Mankin.

„Do budoucna chceme dostatek vody a rádi bychom toho dosáhli s pomocí vegetace. Ale na základě našeho výzkumu to skoro vypadá, jako by lidstvo po cestě z bodu A do bodu B ztratilo směr. Vegetace není zázračný všelék, který by zastavoval klimatické změny a sucho. Vlastně v našich klimatických podmínkách může vegetace vodní stres ještě umocnit. Závěr naší studie tak má masivní dopad na miliony lidí.“