https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/sucho-v-nemecku-trva-se-zalevanim-stromu-pomahaji-obyvatele
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Sucho v Německu trvá, se zaléváním stromů pomáhají obyvatelé

19.8.2020 11:55 | BERLÍN (ČTK)
Münster v záchraně městských stromů částečně spoléhá i na obyvatele, kteří se zaléváním mohou vypomoci, neboť technické služby nestíhají. Za tímto účelem město rozmístilo 40 velkých nádrží, k řadě stromů pak usadilo vaky, které vodu postupně uvolňují.
Münster v záchraně městských stromů částečně spoléhá i na obyvatele, kteří se zaléváním mohou vypomoci, neboť technické služby nestíhají. Za tímto účelem město rozmístilo 40 velkých nádrží, k řadě stromů pak usadilo vaky, které vodu postupně uvolňují.
Foto | ptwo / Flickr.com
Zatímco vlnu veder, která poslední dva týdny svírala Německo, na mnoha místech vystřídal déšť, země stále čelí dalšímu suchému roku. Uvádí to Helmholtzovo středisko pro výzkum životního prostředí (UFZ) v Lipsku. Aktuální nasycenost půdy do hloubky 25 centimetrů sice na nedostatek vláhy úplně neukazuje, měření do 1,8 metru pod povrch už však vykazují dramatičtější čísla. Podle přehledu UFZ trpí suchem především Sasko hraničící s Českem a také spolkové země Braniborsko, Berlín či Severní Porýní-Vestfálsko.
 

"V roce 2018 jsme měli již od dubna teploty přes 30 stupňů. V roce 2019 od června do srpna následovala vlna veder s extrémními teplotami," řekl Andreas Marx z UFZ a dodal, že i v letošním roce se Německu sucho nevyhnulo. "Od jara jsme měli nadprůměrné srážky jen v červnu, a to ještě ne v celém Německu," vysvětil.

O tom, jak je situace vážná, svědčí záměr vestfálského Münsteru, který v obvodu města plánuje porazit tisícovku stromů. Důvodem je jejich uhynutí následkem vedra a sucha. "Každý strom je ztrátou," uvedl Matthias Peck z tamního městského odboru životního prostředí.

Zmíněnou tisícovku stromů již podle Pecka není možné zachránit a další tisíce je mohou následovat. Jako příklad zmínil městskou lesní školku. "V minulých letech jsme tam vysadili 8000 stromů. Skoro polovina se neuchytila a bude muset pravděpodobně pryč," dodal.

Münster v záchraně městských stromů částečně spoléhá i na obyvatele, kteří se zaléváním mohou vypomoci, neboť technické služby nestíhají. Za tímto účelem město rozmístilo 40 velkých nádrží, k řadě stromů pak usadilo vaky, které vodu postupně uvolňují.

S péčí o městskou zeleň pomáhají i lidé v jiných německých městech. Například v Berlíně aktivisté vyvěšují letáky s fotkami stromů, na kterých uvádějí, že i dřeviny mají žízeň. Při procházce německou metropolí pak není nezvyklé potkat obyvatele okolních domů, kteří stromy u svého bydliště dobrovolně zalévají.

Suchem netrpí jen stromy ve městech, ale kvůli nedostatku srážek i lesy, které tak nemohou přirozeně zadržovat vláhu v půdě. "Tento plíživý proces se od roku 2018 zrychluje," řekl Marx z UFZ. "Stav lesů se stále zhoršuje a jen každý pátý strom v Německu je skutečně zdravý," vysvětlil.

Sucho posledních let je natolik aktuální téma, že proniká i do literatury. Na konci června například vyšel román někdejšího německého novináře Wolfa Harlandera s názvem 42 Grad (42 stupňů). Ten rozvíjí námět extrémních veder, kdy v Evropě začínají vysychat řeky a kdy musí být kvůli nemožnosti chlazení odstaveny jaderné elektrárny.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Viktor Šedivý

19.8.2020 13:55
Článek výslovně uvádí, že problém není v hloubce do 25 cm ale do 1,8 m.
To bych chtěl vidět aktivistu, co zalévá strom tak, že se voda dostane metr pod povrch a hlouběji.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

20.8.2020 06:53 Reaguje na Viktor Šedivý
Už i člověk co prostě jen zalévá stromy před svým domem je pro vás aktivista? :D

Lidi jako vy prostě nesnesou, že někteří nejsou lhostejní jako vy, nejsou pasivní jako vy a prostě aktivně pečují o své okolí.... jste
zapšklý chudák....
Odpovědět
LB

Lukas B.

20.8.2020 09:20 Reaguje na Lukáš Kašpárek
to ovšem nic nemění na tom, že zaléváním trávníku pod stromem nezaléváme strom (tedy ehm, ve velmi propustné zemině by nějaké prosáknutí až ke kořenům stromu teoreticky nastat mohlo).

a samozřejmě zalévání velikého stromu přímo ke kmeni (protože jinak ke stromům na ilustrační fotografii stromů lít vodu moc nelze) nemá význam prakticky žádný.

hele dobrý, ne každý aktivismus je v zásadě špatně, taky občas nějaký aktivismus páchám (trochu jiného druhu, ale aktivismus to je). ale někdy jsou místo reálně užitečných věcí aktivisticky prováděny vyprázdněné rituály. diskuse o tom, jestli se máme nadšeně připojit a freneticky tleskat každé dobře míněné pitomosti, nebo radši říci že král je nahý je zcela legitimní.
Odpovědět

Viktor Šedivý

20.8.2020 14:11 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Možná Vás to překvapí, ale zalévám i stromy a to i stromy "na obecním". Používám k tomu většinou zakopané drenážní trubky a stojí mne to pokaždé slušné stovky litrů.
Chodit z bytu s konví a lít pár (desítek) litrů ke kmeni stromu je činnost zbytečná a škodlivá - znamená to pouze plýtvání vodou.

Opravdu nemám nic proti péči o zeleň ale dost mi vadí ideologicky motivované plýtvání.
(A dešťovku zachycuji za své, nikoho jsem prostřednictvím dotací neokradl.)
Odpovědět
LB

Lukas B.

20.8.2020 17:50 Reaguje na Viktor Šedivý
ano, zakopané drenážky po obvodu koruny smysl samozřejmě mají. dočasně. v suchém horkém létě, kdy vše nad 80 cm hloubky je na troud (předminulé léto třeba). je-li to nutné každé léto, potom je na zvážení, jestli by nebylo vhodné sázet něco odolnějšího. ale já samozřejmě vím, ten strom je tam 60, 80, 200 let, a mohlo to být sedm let suchých a teď bude sedm let plesnivých. možná.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

19.8.2020 16:33
Zajeďte do Německa, ale tam ho asi neuvidíte. Článek totiž silně připomíná pověstné NK, čili novinářské kachny, hojné už v minulém století.
Odpovědět
va

vaber

19.8.2020 16:59 Reaguje na Jiří Daneš
ještě horší je situace ve Francii ,příčina je jasná,jsou vysoké teploty, chybí oblačnost v atmosféře ,neprší a díky chybějící oblačnosti je doba slunečního svitu mnohem delší a to způsobuje silné vypařování .
u nás je situace stejná,jen je to prý způsobeno špatným zacházením s krajinou a nevsakováním vody ,říkají někteří odborníci
naštěstí u nás někde dost pršelo a tím se špatné zacházení s krajinou ,co se týká sucha, spravilo
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

20.8.2020 06:54 Reaguje na vaber
Máte špatné informace...
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

19.8.2020 16:45
Ještě k těm jaderným elektrárnám, co se o ně bojí někdejší německý novinář Wolf Harlander, který napsal knihu s názvem 42 Grad (42 stupňů). Tam rozvíjí námět extrémních veder, kdy v Evropě začínají vysychat řeky a kdy musí být kvůli nemožnosti chlazení odstaveny jaderné elektrárny. Žádný strach mít Němci ale nemusí - všechny jaderné elelktrárny v Německu budou odstaveny nejpozději v roce 2021, tedy za 1 rok, a to ještě trocha vody v německých řekách, jako je Rýn, Lebe, Mohan a další, určitě bude.
"Německá koalice se dohodla na uzavření všech svých jaderných elektráren do roku 2022. Rozhodnutí padlo necelý čtvrt roku po jaderné katastrofě v japonské elektrárně ve Fukušimě. 7 nejstarších jaderných reaktorů v Německu už je mimo provoz".
Odpovědět
ig

19.8.2020 22:39 Reaguje na Jiří Daneš
Zvláštní, jaderné elektrárny už zavřeli ale sucho tam pořád mají. Nedělají něco špatně?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

20.8.2020 06:58 Reaguje na
Vás ta demagogie prostě baví...

Co se týče možného nedostatku vodu pro JE a tím pádem jejich smysluplnost, tak to je prostě FAKT.... spoléhat na JE může jen člověk žijící v minulosti a totální naivitě....

Odpovědět
va

vaber

20.8.2020 08:08 Reaguje na Lukáš Kašpárek
každá elektrárna co má parní turbinu potřebuje vodu a celá výroba el energie je více o vodě než elektřině ,ta je jen na konci procesu tam je generátor a transformátor vše ostatní je o vodě
Odpovědět
LB

Lukas B.

20.8.2020 08:54 Reaguje na vaber
zjednodušeně: plynová a uhelná elektrárna má na jednotku produkce elektřiny srovnatelnou spotřebu vody jako elektrárna jaderná. samozřejmě k přihlédnutím k technologii chlazení, jestli je chlazení s chladicí věží nebo s průtokem opravdu velké řeky nebo hnáním oceánu přes chladič
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist