Povodí Dyje by mohla pomáhat voda z Dunaje, vzniknou první studie
4.9.2024 01:54 | BRNO
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Podle vědeckého tajemníka Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe Jiřího Kolmana vysychá povodí Dyje na obou stranách hranice kvůli stále časnějšímu startu vegetační sezony a vyšším teplotám. Více vody se odpaří přímo z krajiny a rostliny při delší vegetační sezoně spotřebují více vody pro svůj růst a ochlazování. "Sucho je častější a intenzivnější a jeho dopad na ekosystémy je stále vážnější," doplnil Kolman.
Představitelé jižní Moravy se inspirovali v Rakousku, kde již řadu let existuje Marchfeldkanal, který obtéká ze severu v délce 90 kilometrů Vídeň, bere si vodu z Dunaje a opět se do něj vlévá. Kanál směrem na jižní Moravu, jehož trasování bude potřeba prověřit, bude mít velmi podobné benefity jako ten rakouský. Může prospět vodní bilanci v povodí Dyje, tedy vylepšovat hladinu Vranovské přehrady, do níž by měl ústit, Novomlýnských nádrží a také by mohl dodávat vodu do oblasti Soutoku, tedy lužních lesů na soutoku Moravy, Dyje a Kyjovky. Vodu z něj by mohli získávat zemědělci pro závlahy a kanál by také mohl přebírat část průtoku při povodních.
Přínos v něm vidí i Rakušané, kteří zpracovávají vlastní studie, drtivá většina kanálu by totiž vedla územím sousedního státu. Podle náměstka ministra zemědělství Radka Lanče by za normálních okolností teklo do kanálu pět procent vody z Dunaje, Rakušané by si část odebírali pro svoje potřeby a dotok do Dyje by byl zhruba dva až čtyři metry krychlové za vteřinu.
Přečtěte si také |
O ochraně Soutoku se bez výsledku jedná už půl století
Kdy by se mohl kanál začít stavět, pokud studie ukážou jeho výhodnost a to, že nebude škodit současným ekosystémům, je zatím podle Hladíka obtížné říct. "Nicméně pokud tyto první dvě studie vyjdou kladně, další rok by se mohly dělat navazující studie a za tři roky bychom mohli mít mezivládní dohodu. Poté by se musela začít dělat projektová a investiční příprava a to už momentálně nelze časově odhadnout," řekl Hladík. Samotná stavba Marchfeldkanalu trvala Rakušanům osm let.
Vedle vodohospodářských výhod by kanál měl i turistické využití. Bylo by možné po něm plout jako po Baťově kanálu a vedla by podél něj cyklostezka jako kolem Marchfeldkanalu.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Hladina Visly ve Varšavě klesla na doposud nejnižší úroveň
Průtoky v řekách v povodí Moravy jsou podprůměrné, šestina profilů hlásí sucho
Dlouhotrvající suché a horké počasí nesvědčí plodinám, které jsou ještě na poliOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (50)
Karel Zvářal
4.9.2024 04:20Plán na Moravskou Mezopotámii po vzoru Sumerů. Super! Aneb vracíme vodu krajině.
Odpovědět
mara polasek
4.9.2024 04:49vyskova kota vranovske prehrady cca 350 m n.m. ... dunaj 350m n. m. je az regensburg!!! aby to fungovalo ekologicky jakoze bez cerpadel ... takze kravina na ntou ... a jestli si mysli pan hladik, ze vzdymadlama vyzene vodu do kopce, tak bohuzel ne!!!
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
4.9.2024 08:41 Reaguje na mara polasekTo by byl kanál přes kopce. No to je nesmysl.
Postavit zavodňovací kanál pro rakouské zemědělce za české peníze není blbé (od rakušáků). Nicméně jako technicky reálné je to někam od Kremže pod Znojmo. Šlo by to přes rakouská pole a nepotřebovalo by to tolik čerpání.
Odpovědět
Postavit zavodňovací kanál pro rakouské zemědělce za české peníze není blbé (od rakušáků). Nicméně jako technicky reálné je to někam od Kremže pod Znojmo. Šlo by to přes rakouská pole a nepotřebovalo by to tolik čerpání.
Pe
Petr
4.9.2024 05:42Odlesněná krajina přeměněná na pole vyschne. A jako "bonus" ještě zvyšuje teplotu. Jo, děláme to dobře.
Odpovědět
SV
Pe
Petr
4.9.2024 12:02 Reaguje na Slavomil VinklerJak ale vidíte, odlesněná také ne, ta navíc časem zničí i ten zbytek přírody, který ještě zbyl, a negativně ovlivní i krajinu jinde.
O zalesněné mluvíte jen vy, používáte jako příklady krajní neexistující varianty, což je špatně. Nutný je rovnovážný, stabilní stav. Zalesňovat tak dlouho, dokud nedojde ke stabilizaci. Že stabilita možná je vidíme v minulosti. My jsme ji zrušili a zavedli nestabilitu, kterou neustále prohlubujeme, a která je bohužel i samomnoživá, sama produkuje další nestabilitu.
Odpovědět
O zalesněné mluvíte jen vy, používáte jako příklady krajní neexistující varianty, což je špatně. Nutný je rovnovážný, stabilní stav. Zalesňovat tak dlouho, dokud nedojde ke stabilizaci. Že stabilita možná je vidíme v minulosti. My jsme ji zrušili a zavedli nestabilitu, kterou neustále prohlubujeme, a která je bohužel i samomnoživá, sama produkuje další nestabilitu.
SV
Slavomil Vinkler
4.9.2024 12:11 Reaguje na PetrIdealizujete si minulost. Všichni (skoro) se živili v zemědělství, měli houby a stejně byly hladomory, války, mory. Hloubejte víc v kronikách. Ona ta školní výuka je de fakto idealizovaná, romantizovaná, iluzorní, eufeministická.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
8.9.2024 22:20 Reaguje na Slavomil VinklerNemůžete srovnávat přece způsoby zemědělství a nakládání s krajinou ve středověku a dneska. Kroniky jsou fajn, ale současný kontext je důležitý :). A my teď potřebujeme, aby krajina fungovala...
Odpovědět
Pe
Petr
4.9.2024 12:04 Reaguje na Slavomil VinklerMyslím že se vašemu způsobu říká polarizace. Kdo nechce A, ten určitě chce B. Kdo nejde s námi, ten jde proti nám. Nic mezi tím.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
4.9.2024 12:13 Reaguje na PetrCo máte mezi odlesněnou a zalesněnou krajinou? Nerozumím.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
5.9.2024 15:51 Reaguje na PetrPan Vinkler se drží reality.Já v zemědělství 45 let.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
8.9.2024 22:18 Reaguje na Slavomil VinklerAktuálně je v zemědělství tvrdá nadprodukce (to zní hloupě v době, kde část lidstva hladoví, ale je to tak). Takže hlad jsme zahnali a je třeba se soustředit na to, abychom v naší krajině mohli i dobře žít.
Odpovědět
HH
Honza Honza
4.9.2024 08:10Není to podobné jako Zemanův kanál Dunaj Odra Labe? Zeman byl nejchytřejší politik v našich dějinách! Tento kanál byl předražený a patrně v dnešní době by neměl využití - vše se přepravuje po silnici (k naší ekolog. škodě!), ale přiváděl vodu.
Je třeba si uvědomit, že nastává období, kdy všechny ekologické sny a programy budou podřízeny jedinému - zavodnění, zastínění. Bez vody zkolabuje každá krajina, lesy vyschnou. Ve Středomoří už takováto situace dávno před C02 nastala, pole fungují jen s umělým zavlažováním, bez jezer a s vyschlými řekami nefunguje ani umělé zavlažování a krajina se mění ve vyschlou pustinu bez studní, s kameny, s pár trsy suchých travin. Ideální je, když po této krajině pobíhá ještě stádo koz (přeci kvůli nesmyslné diverzifikaci! - není ale už co diverzifikovat!) a vytrhává poslední zbytky vegetace i s kořínky! Chceme to? Jistě ne! Chceme zavodněnou krajinu s poli a ochlazujícími lesy, zadržujícími vodu!
Kdyby tento kanál nebyl technicky možný a zdymadla jej nezvládla, asi by nebyl realizovatelný a projekt by ani Rakušani ani ministr Hladík nazadával!
Odpovědět
Je třeba si uvědomit, že nastává období, kdy všechny ekologické sny a programy budou podřízeny jedinému - zavodnění, zastínění. Bez vody zkolabuje každá krajina, lesy vyschnou. Ve Středomoří už takováto situace dávno před C02 nastala, pole fungují jen s umělým zavlažováním, bez jezer a s vyschlými řekami nefunguje ani umělé zavlažování a krajina se mění ve vyschlou pustinu bez studní, s kameny, s pár trsy suchých travin. Ideální je, když po této krajině pobíhá ještě stádo koz (přeci kvůli nesmyslné diverzifikaci! - není ale už co diverzifikovat!) a vytrhává poslední zbytky vegetace i s kořínky! Chceme to? Jistě ne! Chceme zavodněnou krajinu s poli a ochlazujícími lesy, zadržujícími vodu!
Kdyby tento kanál nebyl technicky možný a zdymadla jej nezvládla, asi by nebyl realizovatelný a projekt by ani Rakušani ani ministr Hladík nazadával!
SV
Slavomil Vinkler
4.9.2024 08:43 Reaguje na Honza HonzaPumpy zvládnou vše. Ještě že v rakousku je tolik vrtulí.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
4.9.2024 09:06 Reaguje na Slavomil VinklerTak zrovna na tohle by ty vrtule mohly byt uzitecne. Ono dokonce i cerpat v budoucnu vodu z Dunaje do Lipna by v pripade pokracujiciho vysychani krajiny mohlo davat jakysi smysl
Odpovědět
SV
MZ
Miloš Zahradník
4.9.2024 09:20 Reaguje na Slavomil VinklerOna by to byla - kdyby Rakusaci nechteli davat
svoji alpskou vodu nejakym bohmische xindl - voda nejen pro Cechy ale napr. i pro Sasiky
aby jim v Drazdanech Labe v lete prilis nevysychalo :)
Odpovědět
svoji alpskou vodu nejakym bohmische xindl - voda nejen pro Cechy ale napr. i pro Sasiky
aby jim v Drazdanech Labe v lete prilis nevysychalo :)
SV
Slavomil Vinkler
4.9.2024 11:35 Reaguje na Miloš ZahradníkTo ne. Ale ono by to šlo udělat výhodně jako obrovská přečerpávací elektrárna. Spád asi 300m.
Ale oni přece eletriku nepotřebují, zvláště ne ty elektrony od atomu.
Odpovědět
Ale oni přece eletriku nepotřebují, zvláště ne ty elektrony od atomu.
MZ
Miloš Zahradník
4.9.2024 12:40 Reaguje na Slavomil VinklerOboji. Precerpavaci elektrarny s tim
ze nahoru pujde vody vic, nez dolu zpet do Dunaje. Asi by to trochu zmenilo ichemismus vody v Lipne - no tak by se rybari casem prizpusobili (na rozdil
od ochrancu kteri samozrejme budou vzdy kricet)
Odpovědět
ze nahoru pujde vody vic, nez dolu zpet do Dunaje. Asi by to trochu zmenilo ichemismus vody v Lipne - no tak by se rybari casem prizpusobili (na rozdil
od ochrancu kteri samozrejme budou vzdy kricet)
Pe
Petr
4.9.2024 08:43 Reaguje na Honza HonzaKanál, tak jako třeba řeka, sám o sobě vodu do krajiny až tolik nedodá. Jen jí proteče a odteče, a pár desítek až stovek metrů od toku jako by nebyl. Ano, něco půdy zavodní a ochladí, to samé se vzduchem, ale spásné to není. Záleží na místních podmínkách. Jedině že by se někam přivedl a tam nechal rozlévat po krajině. Jinak je to jen velká alternativa zahradní hadice na vodu, ze které se pak bere voda na konkrétní zavlažování. Krajině tedy sám o sobě pomůže tak, jako protékající řeka/potok. Bude tedy potřebovat ještě síť umělého zavlažování, ale to už se může brát voda rovnou z Dyje.
Bez výrazných změn krajiny je to tedy jen malé umělé zavlažování a cesta ke Středomoří.
Odpovědět
Bez výrazných změn krajiny je to tedy jen malé umělé zavlažování a cesta ke Středomoří.
Pe
Petr
4.9.2024 08:58 Reaguje na PetrAle jinak ano, z krajiny v podobě vodních toků odtéká gigantické množství vody, která by odtékat neměla a měla by se nějak využít (pro slovíčkáře - ne, všechna voda toků se stejně využít nedá). Cokoliv je tedy lepší než nic, i umělé kanály a zavlažování. Ale nesmí to zůstat jen samo.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
4.9.2024 10:15 Reaguje na PetrIdeální by byl systém, kdy se všechna voda potoků a řek využije (odpaří na pevnině) a do moří už nic nedoteče.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
4.9.2024 11:12 Reaguje na Jiří SvobodaTak to je - uz nekolik desetileti - napriklad u reky Colorado. Pomineme li Jordan a Volhu atd. je i leckde jinde otazka, zda by to bylo idealni reseni :)
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
4.9.2024 11:23 Reaguje na Miloš ZahradníkMyslím, že je to dobré řešení, tam kde je sucho. Samozřejmě ne obecně.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
4.9.2024 08:39další geoinženýrská mánie. Místo nápravy okolní krajiny a obnovy příznivého stavu , se razí heslo "Poručíme dešti,větru", to už tady jednou bylo.
Odpovědět
Pe
Petr
4.9.2024 08:46 Reaguje na Miroslav VinklerDnešní heslo je modifikované na "Vyděláme peníze".
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
4.9.2024 09:17 Reaguje na PetrKdo nevydělá zkrachuje. A pokud je to stát, řiše, zabere ho nepřítel. No je to smutné.
„Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat.“ — Jára Cimrman
Zdroj: https://citaty.net/citaty/11483-jara-cimrman-muzeme-o-tom-vest-spory-muzeme-s-tim-nesouhlasit/
Odpovědět
„Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat.“ — Jára Cimrman
Zdroj: https://citaty.net/citaty/11483-jara-cimrman-muzeme-o-tom-vest-spory-muzeme-s-tim-nesouhlasit/
Pe
SV
Slavomil Vinkler
4.9.2024 11:32 Reaguje na PetrMyslíte?, platí to už nejméně 20 tisíc let (viz to neandrtálci), možná 2 miliony. Však vy to poznáte na vlastní kůži. Já už se těch zářných zítřků nedožiji.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
4.9.2024 15:27 Reaguje na PetrI Karel Kryl zpíval: musíte se přiklonit, nebo mít kvéry.
Odpovědět
RJ
BM
Břetislav Machaček
4.9.2024 10:11Tak daleko snazší projekty, jako jsou přehrady na našich tocích zapudíme
stejně jako splavnění Odry alespoň do Ostravy a budeme investovat do kanálu, který přinutí vodu jít do kopce? Jaké vzdělání mají politici
a jak jim to myslí? Při přívalových deštích si nevíme rady co s vodou, kterou lze relativně levně zadržet v přehradách a postupně pak s ní
zavlažovat krajinu a vylepšovat za sucha průtoky v řekách a následně
vymýšlíme, jak napájet krajinu vodou z ciziny. Nebude to jako s plynem?
Bude-li v Dunaji méně vody, tak nám ji k nám nepustí stejně, jak to už
dělají Němci s plynem. Prve si naplní své zásobníky a až co zbude pošlou
k nám. Spoléhejme se na vlastní zdroje a vkládejme peníze do vlastních
staveb. Vranov je na hranici, celý kanál povede Rakouskem a zaplatíme
ho my? Takový obtok Hraničních meandrů Odry u Bohumína byli ochotni po
svém území postavit na své náklady Poláci a EU a my to odmítli pouze
proto, aby to bylo na truc Zemanovi. Nezdá se vám, že jsme hloupí, když chceme investovat do cizího majetku a odmítáme investici do něčeho,
z čeho bychom měli prospěch? Jsme hloupí a ještě se tím budeme před ostatními chválit, protože hlupák neví, co je dobře a co nikoliv.
Odpovědět
stejně jako splavnění Odry alespoň do Ostravy a budeme investovat do kanálu, který přinutí vodu jít do kopce? Jaké vzdělání mají politici
a jak jim to myslí? Při přívalových deštích si nevíme rady co s vodou, kterou lze relativně levně zadržet v přehradách a postupně pak s ní
zavlažovat krajinu a vylepšovat za sucha průtoky v řekách a následně
vymýšlíme, jak napájet krajinu vodou z ciziny. Nebude to jako s plynem?
Bude-li v Dunaji méně vody, tak nám ji k nám nepustí stejně, jak to už
dělají Němci s plynem. Prve si naplní své zásobníky a až co zbude pošlou
k nám. Spoléhejme se na vlastní zdroje a vkládejme peníze do vlastních
staveb. Vranov je na hranici, celý kanál povede Rakouskem a zaplatíme
ho my? Takový obtok Hraničních meandrů Odry u Bohumína byli ochotni po
svém území postavit na své náklady Poláci a EU a my to odmítli pouze
proto, aby to bylo na truc Zemanovi. Nezdá se vám, že jsme hloupí, když chceme investovat do cizího majetku a odmítáme investici do něčeho,
z čeho bychom měli prospěch? Jsme hloupí a ještě se tím budeme před ostatními chválit, protože hlupák neví, co je dobře a co nikoliv.
RČ
Radek Čuda
4.9.2024 14:19 Reaguje na Břetislav MachačekPane Macháčku ... zatím se zadává studie. A jak daleko je od podobných studií k realizaci, někdy naštěstí, jindy bohužel, to víme všichni.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
4.9.2024 17:23 Reaguje na Radek ČudaPrávě proto, ať neplýtvají penězi za takovou studii a postaví za ně alespoň někde malou přehradu. Udělají alespoň něco hmatatelného, než další fascikl se studií uložený v archivu.
Je to opět malá domů někomu z přízně, na což se peníze vždy najdou. Pokud by studii prováděla například nějaká státní
firma a nebo VŠ v rámci svých činností, tak budiž, ale asi
to bude zadání za několik milionů bez realizace.
Odpovědět
Je to opět malá domů někomu z přízně, na což se peníze vždy najdou. Pokud by studii prováděla například nějaká státní
firma a nebo VŠ v rámci svých činností, tak budiž, ale asi
to bude zadání za několik milionů bez realizace.
sv
sv
7.9.2024 18:19 Reaguje na Břetislav MachačekMachačku, představa, že popsaný papír bude stejně nákladný jako beton a práce nezbytné byť na "malou přehradu" je příliš úchylná i na tebe. Žes byl zase na sluníčku.
Odpovědět
WK
Walter Kosař
4.9.2024 17:22Ani mě nepřekvapuje kolik je zde odborníků, ale podobná vize tu už je cca 35 let. Projekt na propojení Dunaj/ Lipno. Mělo by jít o přečerpávací elektrárnu. Autor Miroslav Cink. Viz i-vysílání Muž, který zkrotil vodu.
Odpovědět
Peter Sládek
4.9.2024 17:49"...by za normálních okolností teklo do kanálu 5 % vody z Dunaje, Rakušané by si část odebírali pro svoje potřeby..."
Kanál by sa podľa opisu odpájal niekde pri Kremži. Tam je priemerný prietok 1500 m3/s, teda 5% by bolo 75 m3. Ak ale " ... dotok do Dyje by byl zhruba 2 až 4 metry krychlové za vteřinu", tak mi to na obojstranne výhodný projekt veľmi nepripadá.
Odpovědět
Kanál by sa podľa opisu odpájal niekde pri Kremži. Tam je priemerný prietok 1500 m3/s, teda 5% by bolo 75 m3. Ak ale " ... dotok do Dyje by byl zhruba 2 až 4 metry krychlové za vteřinu", tak mi to na obojstranne výhodný projekt veľmi nepripadá.
LB
Lukas B.
5.9.2024 09:57 Reaguje na Peter Sládekoni zapomněli dodat, že na Dunaji postaví jez se spádem tři metry, na něj dají trkač a ten z 75 kubíků vytrká pět kubíků do kopce na tím elegantně vyřeší všechny ty problémy, které jsou způsobeny takovými těmi divnými tenkými souběžnými křivými čárkami na turistické mapě.
(kdyby to snad chtěl někdo brát vážně, tak pro jistotu píšu, že je to nejapný pokus o vtip)
Odpovědět
(kdyby to snad chtěl někdo brát vážně, tak pro jistotu píšu, že je to nejapný pokus o vtip)
Peter Sládek
4.9.2024 18:05Kanál by sa podľa opisu odpájal niekde pri Kremži. Tam je priemerný prietok 1500 m3/s, teda 5% by bolo 75 m3. Ak ale " ... dotok do Dyje by byl zhruba 2 až 4 metry krychlové za vteřinu", tak mi to na obojstranne výhodný projekt veľmi nepripadá.
Pozerám ten prietok Dunaja v Kremži je dokonca 1850, tých 1500 je v Linzi. Je vôbec ten údaj v článku 5% správny? Nemá byť 5 promile? To by sedelo lepšie (odber 9 m3/s, dotok do Dyje 2-4 m3/s).
Odpovědět
Pozerám ten prietok Dunaja v Kremži je dokonca 1850, tých 1500 je v Linzi. Je vôbec ten údaj v článku 5% správny? Nemá byť 5 promile? To by sedelo lepšie (odber 9 m3/s, dotok do Dyje 2-4 m3/s).
JO
Jarka O.
5.9.2024 08:46Dávno nejde o nějaké výhody pro české hospodářství. Čech zaplatí elektřinu a plyn, i výstavbu JE, OZE technologie, Elauta, zálohy na PET láhve ,..., do cizích bank a HDP. Tento projekt spíše bude dotovat vodou rakouská pole. Rakousko řeklo, že nikdy nepovolí průchod DOL přes své území (jedna z variant). A následně nabizí tento kanál. Přitom jedna z funkcí DOL a stejně i nenáviděných Nových Mlýnů je zavlažovací. Prvni, co zrušil digitálni mistr na "MMR", byla územní rezerva pro DOL, zdejší ekologové jásali. NM stále chtějí rušit. Teď mlčí.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
5.9.2024 10:37 Reaguje na Jarka O.Pamatuji ty doslova šílené tlaky na vypuštění N. Mlýnů po revoluci
a následný kompromis se snížením jejich hladiny. Později se hladina
zvýšila na projektovanou výšku a dnes jsou už úvahy o jejím dalším
navýšení. Podvolit se tehdy nátlaku ochranářů, tak jsou N. Mlýny
pouze suchým poldrem a pro Soutok nebude dost vody k zaplavování.
Je paradoxní, že proti přehradám jsou hlavně ti, kteří bydlí na
kopcích a nebo ti, které už chrání ty stávající před povodněmi a
kteří z nich pojí vodu. Je tak vždy, že do toho mluví ti, kterých se to bytostně netýká, ale o to jsou hlasitější. Pokud se to ale
dotkne i jich samotných, tak nastane doslova řev. Nezapomenu na
povodňové "turisty" v roce 1997, když si najímali nákladní auta
a z nich natáčeli videa a dělali fotky zaplaveného Bohumína.
Měl jsem sto chudí jim rozbít ústa, protože ta auta byla potřebná
k evakuaci a zásobování lidí. Navíc projížděním ulicemi dělali
vlny, které vyrážely zaplavená okna a dveře. Hyenismus bohužel
slavil svůj svátek uvidět lidi v nouzi a nepomáhat jim, ale naopak.
Nemám proto rád, když někdo cizí rozhoduje o místních a rozdává
své knížecí rady. Vím jak dopadají po přívalových srážkách
hnízda kulíků a nebo nory břehulí a ledňáčků. Kdyby alespoň na
dobu jejich rozmnožování bylo možno povodňovou vodu zadržet v
přehradě a nebo jako u Hraničních meandrů Odry ji odklonit do
zamyšleného kanálu po polském území. Tak jsou téměř každý rok
hnízda zničena a rozumbradové vám budou tvrdit, že taková už je
příroda. Ano, ale ta už lidmi pozměněná tak, že i z hodinového
lijáku je povodeň, kterou ochranáři odmítají zachytit v přehradě
a nebo ji odklonit mimo hnízdní oblast. Chtějí napravit to, co
je dnes nemožné napravit, protože do asfaltové cesty na rozdíl
od té mlatové a dlážděné voda nezasakuje a paneláky naležato
odvádějí vody ze střech více, než jeden panelový věžák při stejném
množství obyvatel. Přibývá neustále cest, parkovišť a jiných ploch
odkud se ta voda nahrne do řeky a stejně rychle v ní zase chybí. Bez akumulace v přehradách se brzo neobejde žádná ŽIVÁ řeka, neboť
bude za sucha vysychat. Včera jsem se koukal na řeku Olši u soutoku s Odrou a je to pouhý splaškotok nedočištěných splašek bez možnosti
je naředit vodou z přehrady. Takových řek jsou u nás desítky ze
kterých jsou v létě potoky se splašky a přitom za průtrží mračen
jimi odtékají nevyužité miliardy kubíků vody, které mohly splašky
za sucha naředit.
Odpovědět
a následný kompromis se snížením jejich hladiny. Později se hladina
zvýšila na projektovanou výšku a dnes jsou už úvahy o jejím dalším
navýšení. Podvolit se tehdy nátlaku ochranářů, tak jsou N. Mlýny
pouze suchým poldrem a pro Soutok nebude dost vody k zaplavování.
Je paradoxní, že proti přehradám jsou hlavně ti, kteří bydlí na
kopcích a nebo ti, které už chrání ty stávající před povodněmi a
kteří z nich pojí vodu. Je tak vždy, že do toho mluví ti, kterých se to bytostně netýká, ale o to jsou hlasitější. Pokud se to ale
dotkne i jich samotných, tak nastane doslova řev. Nezapomenu na
povodňové "turisty" v roce 1997, když si najímali nákladní auta
a z nich natáčeli videa a dělali fotky zaplaveného Bohumína.
Měl jsem sto chudí jim rozbít ústa, protože ta auta byla potřebná
k evakuaci a zásobování lidí. Navíc projížděním ulicemi dělali
vlny, které vyrážely zaplavená okna a dveře. Hyenismus bohužel
slavil svůj svátek uvidět lidi v nouzi a nepomáhat jim, ale naopak.
Nemám proto rád, když někdo cizí rozhoduje o místních a rozdává
své knížecí rady. Vím jak dopadají po přívalových srážkách
hnízda kulíků a nebo nory břehulí a ledňáčků. Kdyby alespoň na
dobu jejich rozmnožování bylo možno povodňovou vodu zadržet v
přehradě a nebo jako u Hraničních meandrů Odry ji odklonit do
zamyšleného kanálu po polském území. Tak jsou téměř každý rok
hnízda zničena a rozumbradové vám budou tvrdit, že taková už je
příroda. Ano, ale ta už lidmi pozměněná tak, že i z hodinového
lijáku je povodeň, kterou ochranáři odmítají zachytit v přehradě
a nebo ji odklonit mimo hnízdní oblast. Chtějí napravit to, co
je dnes nemožné napravit, protože do asfaltové cesty na rozdíl
od té mlatové a dlážděné voda nezasakuje a paneláky naležato
odvádějí vody ze střech více, než jeden panelový věžák při stejném
množství obyvatel. Přibývá neustále cest, parkovišť a jiných ploch
odkud se ta voda nahrne do řeky a stejně rychle v ní zase chybí. Bez akumulace v přehradách se brzo neobejde žádná ŽIVÁ řeka, neboť
bude za sucha vysychat. Včera jsem se koukal na řeku Olši u soutoku s Odrou a je to pouhý splaškotok nedočištěných splašek bez možnosti
je naředit vodou z přehrady. Takových řek jsou u nás desítky ze
kterých jsou v létě potoky se splašky a přitom za průtrží mračen
jimi odtékají nevyužité miliardy kubíků vody, které mohly splašky
za sucha naředit.
SM
Stanislav Mudra
5.9.2024 14:14 Reaguje na Břetislav MachačekJste trošku v betonovém kolotoči. Kdyby nebyly NM tak nepotřebujeme uměle povodňovat luhy Soutoku a navíc máme jedno z nej mokřadních a lužních území v Evropě a to i směrem k akumulaci a zádrži povodní a vody celkově.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
5.9.2024 19:35 Reaguje na Stanislav MudraKolik vody z těch mokřadů se kdy využilo k něčemu jinému, než k chovu komárů? Zeptejte se v okolí,
jak se jim tam hezky v té době žilo a kolik vody
byly schopny ty mokřady při povodních ještě zachytit. Trvale nasycený mokřad už totiž nic nezadržuje , protože je NASYCEN a posílá vodu po proudu dál. A bezoodtokové laguny s komáry se
možná líbí na hodinu lidem z měst, ale místní
a lidé v těch lesích pracující vám poví něco
jiného. On je to totiž stále stejný spor lidí
místních a přespolních, kteří se přijeli kochat
tím, co doma zlikvidovali, aby jim bylo lépe
a totéž nechtějí dopřát těm místním. Nevím kde
bydlíte, ale zalovte v kronikách, jaká tam byla
krajina před 100,200,300 léty a jaká tam je nyní.
Zjistíte proč to lidé udělali a pochopíte, že i
jinde to taky chtějí změnit. Pocházím od soutoku
Odry a Olše. V okolí bývaly močály už podle názvů
okolních obcí a lesů v okolí. Například Záblatí,
nebo obec Vrbice, což vypovídá o blatech a vrbách.
Nebo les Baginec vypovídá o lese plném bahna.
Dnes je krajina upravena tak, že z močálů jsou
rybníky, pole, zástavba a nebo nově štěrkovny.
Voda tu zůstala v těch rybnících, štěrkovnách
a v soustavách melioračních kanálů. A to tu
do konce 19. století těch rybníků bylo o mnoho
více. Přibývající obyvatelé nepotřebovali močály,
ale pole, louky a rybníky. Nechtěli komáry, ale
klid při práci a odpočinku. Dnes by jim to vy
a vám podobní zakázali a zakázali by přeměnit i
mokřady v Třeboňské pánvi na rybníky (plytké přehrady). Ještě že ve středověku vy a vám podobní tady nebyli, protože by Unesco nemělo co chránit
na Třeboňsku a jinde. Jste schopen pochopit, že přírodu lidé měnili odjakživa?
Co takoví Mezopotámci se svými melioračními kanály. Co Asiaté se svými rýžovými poli a co třeba Inkové
s terasovitými políčky? Víte proč to všichni dělali? No proto, aby takoví jako vy mohli mudrovat, že přírodu máme nechat tak, jak tu byla po staletí,
umírat hlady a vysátí komáry do poslední kapky krve. Já si všechny, co někdy něco postavili i pro jiné hluboce vážím na rozdíl od těch, kteří by nejraději vše zakonzervovali a přitom žijí z toho, co tady vytvářejí ti, které kritizují. Dnes se s mudrlanty
a nefachčenky doslova roztrhl pytel a uživit je bude znamenat půdu zavlažovat z přehrad a nečekat, že to zařídí mokřad kilometry daleký. V mém okolí už ty
mokřady na rozdíl od plných přehrad dávno vyschly
a vodu v řekách nadlepšuje pouze ta voda zachycená
z přívalových dešťů v přehradách. Bez přehrad se
do budoucna neobejdeme a kdo tomu brání, tak vědomě,
nebo z nevědomosti likviduje zemědělství, ale i řeky, které budou cyklicky vyschlé a cyklicky zápolící s povodněmi.
Odpovědět
jak se jim tam hezky v té době žilo a kolik vody
byly schopny ty mokřady při povodních ještě zachytit. Trvale nasycený mokřad už totiž nic nezadržuje , protože je NASYCEN a posílá vodu po proudu dál. A bezoodtokové laguny s komáry se
možná líbí na hodinu lidem z měst, ale místní
a lidé v těch lesích pracující vám poví něco
jiného. On je to totiž stále stejný spor lidí
místních a přespolních, kteří se přijeli kochat
tím, co doma zlikvidovali, aby jim bylo lépe
a totéž nechtějí dopřát těm místním. Nevím kde
bydlíte, ale zalovte v kronikách, jaká tam byla
krajina před 100,200,300 léty a jaká tam je nyní.
Zjistíte proč to lidé udělali a pochopíte, že i
jinde to taky chtějí změnit. Pocházím od soutoku
Odry a Olše. V okolí bývaly močály už podle názvů
okolních obcí a lesů v okolí. Například Záblatí,
nebo obec Vrbice, což vypovídá o blatech a vrbách.
Nebo les Baginec vypovídá o lese plném bahna.
Dnes je krajina upravena tak, že z močálů jsou
rybníky, pole, zástavba a nebo nově štěrkovny.
Voda tu zůstala v těch rybnících, štěrkovnách
a v soustavách melioračních kanálů. A to tu
do konce 19. století těch rybníků bylo o mnoho
více. Přibývající obyvatelé nepotřebovali močály,
ale pole, louky a rybníky. Nechtěli komáry, ale
klid při práci a odpočinku. Dnes by jim to vy
a vám podobní zakázali a zakázali by přeměnit i
mokřady v Třeboňské pánvi na rybníky (plytké přehrady). Ještě že ve středověku vy a vám podobní tady nebyli, protože by Unesco nemělo co chránit
na Třeboňsku a jinde. Jste schopen pochopit, že přírodu lidé měnili odjakživa?
Co takoví Mezopotámci se svými melioračními kanály. Co Asiaté se svými rýžovými poli a co třeba Inkové
s terasovitými políčky? Víte proč to všichni dělali? No proto, aby takoví jako vy mohli mudrovat, že přírodu máme nechat tak, jak tu byla po staletí,
umírat hlady a vysátí komáry do poslední kapky krve. Já si všechny, co někdy něco postavili i pro jiné hluboce vážím na rozdíl od těch, kteří by nejraději vše zakonzervovali a přitom žijí z toho, co tady vytvářejí ti, které kritizují. Dnes se s mudrlanty
a nefachčenky doslova roztrhl pytel a uživit je bude znamenat půdu zavlažovat z přehrad a nečekat, že to zařídí mokřad kilometry daleký. V mém okolí už ty
mokřady na rozdíl od plných přehrad dávno vyschly
a vodu v řekách nadlepšuje pouze ta voda zachycená
z přívalových dešťů v přehradách. Bez přehrad se
do budoucna neobejdeme a kdo tomu brání, tak vědomě,
nebo z nevědomosti likviduje zemědělství, ale i řeky, které budou cyklicky vyschlé a cyklicky zápolící s povodněmi.
Miroslav Vinkler
6.9.2024 06:21 Reaguje na Břetislav MachačekDíky "péči" o půdu nám v ní dnes schází cca 6 mld m3 vody.
Mnohonásobek objemu Lipna.
Proč se nebavíme o tom jak napravit to,co jsme poškodili, a bavíme se o zcela idiotskem nápadů přivedení vody z rakouského Dunaje?
Správná odpověď - na b) se dají vytriskat prachy za krátkou dobu.
A o tom to je!
Odpovědět
Mnohonásobek objemu Lipna.
Proč se nebavíme o tom jak napravit to,co jsme poškodili, a bavíme se o zcela idiotskem nápadů přivedení vody z rakouského Dunaje?
Správná odpověď - na b) se dají vytriskat prachy za krátkou dobu.
A o tom to je!
BM
Břetislav Machaček
6.9.2024 08:25 Reaguje na Miroslav VinklerMáte pravdu, ale jak vrátit půdě organiku ,
kterou ji neustále krademe a pak ji schází
organismy a schopnost zadržet maximum vody?
To bychom museli zcela opustit koncept EU
zaměřený na agroenergetiku a narovnat trh
odstraněním dotací tam, kde postrádají smysl.
Kamarád jako amatér s nadšením popisoval
dotovanou alpskou farmu s Milkami pasoucími
se na horských loukách, ale po zbytek roku
krmenými krmivem z Podunají. U farmy byla taky
bioplynovka likvidující hnůj, protože co s ním
v těch horách. V zimě měli ze stájí dostatek
hnoje a tím i plynu k vytápění farmy a hotelu,
kde byl ubytován. Digestát navíc vysoušeli a
končil jako pelety k vytápění. On v tom viděl
obrovský pokrok a plus pro přírodu, ale já doslova zločin na té přírodě, který tak
nehorázně plýtvá s tím nejcennějším pro půdu
v tom Podunají, kterou o to okrádá dotovaná bioplynka a peletkárna v Alpách. Pominuli to,
tak co ta doprava krmiv až do Alp, aby tam
mohlo žít neúměrné množství krav? Tento systém
založený na dotacích a přerozdělování peněz
je schopen dát na roveň s efektivitou kozu
s krávou, pokud budu kozu dotovat a krávu ne.
Odpovědět
kterou ji neustále krademe a pak ji schází
organismy a schopnost zadržet maximum vody?
To bychom museli zcela opustit koncept EU
zaměřený na agroenergetiku a narovnat trh
odstraněním dotací tam, kde postrádají smysl.
Kamarád jako amatér s nadšením popisoval
dotovanou alpskou farmu s Milkami pasoucími
se na horských loukách, ale po zbytek roku
krmenými krmivem z Podunají. U farmy byla taky
bioplynovka likvidující hnůj, protože co s ním
v těch horách. V zimě měli ze stájí dostatek
hnoje a tím i plynu k vytápění farmy a hotelu,
kde byl ubytován. Digestát navíc vysoušeli a
končil jako pelety k vytápění. On v tom viděl
obrovský pokrok a plus pro přírodu, ale já doslova zločin na té přírodě, který tak
nehorázně plýtvá s tím nejcennějším pro půdu
v tom Podunají, kterou o to okrádá dotovaná bioplynka a peletkárna v Alpách. Pominuli to,
tak co ta doprava krmiv až do Alp, aby tam
mohlo žít neúměrné množství krav? Tento systém
založený na dotacích a přerozdělování peněz
je schopen dát na roveň s efektivitou kozu
s krávou, pokud budu kozu dotovat a krávu ne.
JO
Jarka O.
6.9.2024 08:34 Reaguje na Břetislav MachačekJe to legrace. DOL byl "drahý", jenže aspoň studie na něj jsou dávno hotové. Ale my zaplatíme za novou studii a zbudujeme rovný otevřený kanál, který najednou nevadí. (I řeku v D.Lutyni narovnáme.) Jako kompenzaci si zrušíme xy starých domácích otevřených melioračních -zároveň zavlažovacich- kanálů sloužících už věky, zúrodněné půdy změníme v bažiny (detail je, že produkují metan), koupíme elauta a bude všechno v cajku, ne. Peníze na to všechno si půjčíme od těch, co je tisknou, a budeme na tom pak jako Řekové :-)
Odpovědět
sv
sv
7.9.2024 18:26 Reaguje na Jarka O.Jaroslave, zeptej se machačka, který tam bydlí. Zjistíš, že Olše je desetiletí zregulovaná. Jinak tvoje fantasmagorie, co se na co bude měnit, nebo kolik by stál kanál v profilu tak desetkrát menším (včetně studie) než čučkařova utkvělá představa jménem DOL je pro srandu.
Odpovědět
JO
Jarka O.
10.9.2024 06:52 Reaguje na svAsi tak: Rakousko obecně uvažuje o zdrojích vody pro sebe a zavlažování svých polí. Proti Marchfeldkanálu byly velké eko protesty. Není přijímaný a druhý nemá vzniknout, určitě ne ve velikosti Baťova kanálu, čili oni hledají, odkud vzít pro jejich pole vodu, nejlépe levně. Dunaj rozhodně nechtějí o vodu ochudit. Pro Moravu by tento kanál neměl praktický význam krom odvádění vody do Rakouska, bylo by to drahé a nevýhodné. Lužní lesy se zavlazují z NM, Dyje, šlo by i z Moravy nebo Vranova, tzn. tyto řeči hladika jsou klam. Pokud chce MŽP něco udělat pro závlahy a uvažovat jako Rakousko, tak lze realizovat známé plány na využití NM a už neblokovat stavby přehrad. Jenže MŽP je žába na prameni. Nepřekvapuje ani, že čeští nad a pod -vodní ekos a experti nestojí na barikádách.
P. Machaček má na rozdíl od vás pravdu, a spojení Odry na Vislu do Ostravy nebo Přerova by se vyplatilo.
Jo a na poli u D.L. se má pěstovat čekanka, chřest, jahody, mák nebo maliny a ne stát fabrika, která patří do brownfieldů.
Odpovědět
P. Machaček má na rozdíl od vás pravdu, a spojení Odry na Vislu do Ostravy nebo Přerova by se vyplatilo.
Jo a na poli u D.L. se má pěstovat čekanka, chřest, jahody, mák nebo maliny a ne stát fabrika, která patří do brownfieldů.
JO
Jarka O.
6.9.2024 08:37 Reaguje na Břetislav MachačekNějaké lužní lesy zůstaly zachované a NM daly tomu kraji novou kvalitu. Jestli lepší nebo horší, je věc názoru. Že by po vypuštění NM vznikly lužní lesy tak jak bývaly kdysi, nevim, není to asi reálné.
Odpovědět
rl
rýpal lesní
14.9.2024 12:14Ejhle, kolik se vyrojilo odborníků na vodohospodářské investice :-) , je vidět, že se blíží volby. A času je málo, a voda rychle stoupá. A až bude po, tak se zase spokojeně usně a zapomeneme, co jsme slíbili, že pane hejtmane. <rl>
Odpovědět
