Šumavský park vede řízení s Kašperskými Horami kvůli hospodaření v lesích
21.9.2022 01:21 | KAŠPERSKÉ HORY
(ČTK)
Podle starostky Bohuslavy Bernardové (SNK Nové Kašperské Hory) je hospodaření stejné jako v minulých letech, jen letos víc prší, a proto se v lesích tvoří hlubší koleje.
Zdroj | Hnutí DUHA
Řízení bude uzavřeno za několik měsíců. Správa parku může udělit pokutu až dva miliony korun i podat trestní oznámení.
Občanské spolky Hnutí DUHA, Šumava domovem, Česká společnost ornitologická a Okrašlovací spolek Zdíkovska včera označily srpnové hospodaření KML za nejhorší devastaci lesů za poslední roky. Spolky jako účastníci správního řízení obdržely veškerou dokumentaci včetně fotografií a videozáznamů zničených lesů a vodních toků, jejich zástupci se v těchto dnech účastní jednání na místě.
Přečtěte si také |
Děsivá devastace lesů v NP Šumava. Správa parku zastavila těžbu a vyšetřuje viníky
"Jsou tam obrovské holiny, erozní rýhy, vyježděné koleje hluboké i přes metr, v součtu v délce 3,7 kilometru na ploše 16 000 m2," uvedly spolky. Ve svažitém terénu byla podle nich vážně poškozena půda a vodní režim, někde nevratně. I když KML už většinu rýh zarovnaly bagrem, bude nastávat podpovrchový odtok vody. Spolky a turisté upozornili na další masivní těžby v okolí Obřího hradu, poškozený je podle nich také úsek Zlaté stezky mezi Horskou Kvildou a Zhůřím. Město přitom podle spolků dostává od ministerstva životního prostředí vysoké kompenzace za to, že jsou jeho lesy v ochranném režimu NPŠ, od roku 2007 to bylo přes 170 milionů Kč.
"Tak strašné řádění těžké těžební techniky jsem v parku už přes 23 let neviděl. Něco takového je zcela nepřípustné i v běžném hospodářském lese a tady se to děje v národním parku," řekl Jaromír Bláha z Hnutí DUHA. Dodal, že když se v Parlamentu v roce 2000 jednalo o tom, zda město získá historický majetek v NPŠ, nebo náhradní lesy mimo park, tak zástupci Kašperských hor slibovali, že město bude ve svých lesích hospodařit i lépe než správa parku. Kašperské Hory jsou po Brnu a Písku třetí největší vlastník obecních lesů v ČR, mají 6140 hektarů.
Starostka Bohuslava Bernardová (SNK Nové Kašperské Hory) odkázala ČTK na jednatelku KML, která nebrala telefon. "Jednání a řízení probíhají, nic ukončeného není. Z mého pohledu je to hon na čarodějnice," řekla Bernardová. Správní řízení bylo podle ní zahájeno s městem a v pondělí, dnes a ve středu pokračuje šetření v terénu. "KML stále kácí proto, že máme poškozené lesy kůrovcem, protože sousední národní park dřevo nezpracovává. Pokud bychom to nedělali, tak tam za chvíli nebude jediný zelený strom," uvedla starostka. Podle ní je hospodaření stejné jako v minulých letech, jen letos víc prší, a proto se v lesích tvoří hlubší koleje. "My je ale uklízíme a cesty dáváme dohromady. O lesy se staráme, ale přicházíme o ně, protože kůrovec řádí," řekla ČTK Bernardová. Podle ní by byl v poškozených a vyschlých lesích velký problém, kdyby tam hořelo jako v Českém Švýcarsku. Tam teče Labe, ale na Šumavě voda není. A co by město dělalo budoucích 80 let, kdyby to celé shořelo? uvedla.
Dvořák řekl, že park městu nezakázal těžbu, ale nesmí tím poškozovat přírodu. Místní šetření provádějí pracovníci státní správy a ochrany přírody NPŠ. Podle Dvořáka objevili velké těžby a poškozenou půdu při pravidelných kontrolách lesů. "Kůrovec měl letos na Šumavě ideální podmínky. Může přelétávat i z našich bezzásahových zón, ale to je (KML) neopravňuje přírodu poškozovat," dodal.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Na rozvoj obcí v národních parcích poputuje 150 milionů korun, uvedlo MŽP
Návštěvníci Šumavy chápou význam mrtvého dřeva. Rozšiřovali by bezzásahová území!
Šumavské lesy jsou pestřejší. Přibývá velkých stromů a rozšiřují se plochy smíšených lesůOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (37)
ss
smějící se bestie
21.9.2022 04:56Co k tomu asi tak dodat ?
Lesy patřící městu Kašperské Hory, nemají v NP Šumava co dělat !
Odpovědět
Lesy patřící městu Kašperské Hory, nemají v NP Šumava co dělat !
MU
Michal Uhrovič
21.9.2022 09:45 Reaguje na smějící se bestieTakže způsob těžby je v pořádku?
Odpovědět
ss
smějící se bestie
21.9.2022 11:00 Reaguje na Michal UhrovičMožná není, ale nebudou město bu ze ro vat z NP i zelený !
Odpovědět
ss
smějící se bestie
21.9.2022 11:02 Reaguje na smějící se bestieNP Šumava ať si uklidí nejdříve u sebe/před vlastním prahem !
KŮROVEC
Odpovědět
KŮROVEC
SJ
Stanislav Jedlička
21.9.2022 07:26Ono formální vzdělání nikterak nenahradí zděděnou a vrozenou sociální inteligenci.Ještě relativně nedávno naši předkové,mnozí postrádající umění rozumět psanému slovu věděli,že takzvané přibližování vytěženého dřeva se musí provádět v zimě.Tedy v období kdy je zamrzlá půda.A to přibližovali volskými potahy.Dnes nám zůstali pouze ti voli.A to na všech úrovních,kdy v tomto případě,ale i dalších jsou řešeny pouze důsledky něčeho,co by nevzniklo kdyby někdo uvažoval hlavou,pokud vůbec může a především kdyby další,ti"odpovědní"si plnili své základní povinnosti.Pracovali místo v teplé kanceláři v terénu.
Odpovědět
Pe
Petr
21.9.2022 08:48 Reaguje na Stanislav JedličkaPředkové jindy než v zimě neměli čas. Mimo zimní období se veškerá lidská i zvířecí kapacita soustředila na zemědělské práce.
Odpovědět
LB
Lukas B.
21.9.2022 09:50 Reaguje na Petrpřesně tak. kůň nebo vůl je zvíře mnohoúčelová a pěkná procházka mimo sezonu zemědělských prací znamená, že ty čtyři měsíce nežere nadarmo. a to jak přibližování a svážení dřeva, tak svážení stavebního kamene z mezí atakdále.
cesty traktoru na pole a traktoru do lesa se už před desítkami let rozešly a leasing nepočká.
Odpovědět
cesty traktoru na pole a traktoru do lesa se už před desítkami let rozešly a leasing nepočká.
ss
BM
Břetislav Machaček
21.9.2022 10:32 Reaguje na Stanislav JedličkaO těch kastrátech býků pomlčte, protože takovým kastrátům to hezky
vysvětlili pan Petr a Lukas B. V létě se těžíval pouze kůrovec a
ten se odkornil a uložil na svoz v zimě a nebo na jaře k plavení
po řekách. Švarcnberkové nechali postavit i plavební kanály na
celoroční plavení po vichřici a následném kůrovci a nečekali na zimu, až zmrzne půda. A zmrzne ta půda vůbec? V kanceláři asi dřepíte vy a tak šup ven a běžte s koňmi vytahat ty klády z lesa. Mimochodem klády tažené koňmi v blátě taky vytvoří koryta a po
volech to dopadne stejně. Kde ale ty voly vzít? Že by stačilo zapřáhnout aktivisty? Máte zkreslené představy o práci v lese ovlivněné darmožrouty z řad aktivistů, kteří sami nic nedělají,
ale pouze kritizují pracující. Být to v pravěku, tak by byli vykázáni mimo tlupu, aby se uživili těmi svými kecy. Bohužel dnes
je společnost nastavena tak, že ta hrstka pracujících musí živit
čím dál, tím více darmožroutů a tak této ekonomice dochází dech.
Těším se na dobu, kdy se pracující zbaví povinnosti darmožrouty živit a ti jim už nebudou do jejich práce kecat. Věřte mi, že ta doba přijde, protože výsledek práce musí být hmatatelný a nikoliv aby byl zbytečnými kecy o ničem. V krizi bude mít cenu zboží
vyměněné za zboží jiné a za kecy si nikdo nic nevymění! Firma,
která propustí pracující a nechá si ouřady zkrachuje, ale opačně
má naději zůstat na trhu. To samé udělá vláda, pokud chce stát
udržet funkční. Zatím pes psa nekouše a díry se lepí dluhy, ale
kdo nám bude za chvíli půjčovat? Zahraniční dluh ČR včetně firem
je 4,5 BILIONU korun a to znamená, že nestoupáme, ale klesáme
v platební schopnosti vůči zahraničí a věřitelé to sledují! Až
řeknou dost, tak bude dost i těch "volů" na práci v lese!
Odpovědět
vysvětlili pan Petr a Lukas B. V létě se těžíval pouze kůrovec a
ten se odkornil a uložil na svoz v zimě a nebo na jaře k plavení
po řekách. Švarcnberkové nechali postavit i plavební kanály na
celoroční plavení po vichřici a následném kůrovci a nečekali na zimu, až zmrzne půda. A zmrzne ta půda vůbec? V kanceláři asi dřepíte vy a tak šup ven a běžte s koňmi vytahat ty klády z lesa. Mimochodem klády tažené koňmi v blátě taky vytvoří koryta a po
volech to dopadne stejně. Kde ale ty voly vzít? Že by stačilo zapřáhnout aktivisty? Máte zkreslené představy o práci v lese ovlivněné darmožrouty z řad aktivistů, kteří sami nic nedělají,
ale pouze kritizují pracující. Být to v pravěku, tak by byli vykázáni mimo tlupu, aby se uživili těmi svými kecy. Bohužel dnes
je společnost nastavena tak, že ta hrstka pracujících musí živit
čím dál, tím více darmožroutů a tak této ekonomice dochází dech.
Těším se na dobu, kdy se pracující zbaví povinnosti darmožrouty živit a ti jim už nebudou do jejich práce kecat. Věřte mi, že ta doba přijde, protože výsledek práce musí být hmatatelný a nikoliv aby byl zbytečnými kecy o ničem. V krizi bude mít cenu zboží
vyměněné za zboží jiné a za kecy si nikdo nic nevymění! Firma,
která propustí pracující a nechá si ouřady zkrachuje, ale opačně
má naději zůstat na trhu. To samé udělá vláda, pokud chce stát
udržet funkční. Zatím pes psa nekouše a díry se lepí dluhy, ale
kdo nám bude za chvíli půjčovat? Zahraniční dluh ČR včetně firem
je 4,5 BILIONU korun a to znamená, že nestoupáme, ale klesáme
v platební schopnosti vůči zahraničí a věřitelé to sledují! Až
řeknou dost, tak bude dost i těch "volů" na práci v lese!
ss
SJ
Stanislav Jedlička
21.9.2022 12:23 Reaguje na Břetislav MachačekPřečet jsem a?Dílem s vá mi souhlasím a zase?Moc vám nerozumím.Až na tu poslední větu.Možná,že bude převis těch volů nad možností práce v lese.Lesy možná už nebudou.
Odpovědět
Jakub Graňák
21.9.2022 12:28 Reaguje na Břetislav MachačekŘíká (dle vlastních slov) státní zaměstnanec, co celý život zahříval židli někde na celnici !-)
Odpovědět
Sl
BM
Břetislav Machaček
21.9.2022 16:13 Reaguje na Jakub Graňák11. let není celý život a vyšetřovat celní delikty
má k zahřívání židle sakra daleko. Nebýt takoví
vyšetřovatelé, tak státu uniklo o mnoho miliard
více a o to více by museli lidé na daních odvést
více. Tuto práci kritizují pouze podvodníci, kteří okrádají stát, vadí jim zákony a kontrola jejich
dodržování.
Odpovědět
má k zahřívání židle sakra daleko. Nebýt takoví
vyšetřovatelé, tak státu uniklo o mnoho miliard
více a o to více by museli lidé na daních odvést
více. Tuto práci kritizují pouze podvodníci, kteří okrádají stát, vadí jim zákony a kontrola jejich
dodržování.
Jakub Graňák
21.9.2022 17:05 Reaguje na Břetislav MachačekAž strávíte 20 let v prvovýrobě, tak mi můžete vykládat o sakra nezahřívání židlí u celníků. Do té doby jste jen další tlachal, co o skutečnou robotu nezavadil...
Odpovědět
Karel Zvářal
21.9.2022 19:52 Reaguje na Jakub GraňákA co říkáte na práci učitele, který podle mnohých "jenom kecá", nebo třeba lékaře - "chodí v bílém plášti", apod. K čemu je potom člověku vzdělání? Prostě řupanské vidění světa - já jsem bouchač, kdo je víc.
Odpovědět
Sl
Slovan
21.9.2022 21:16 Reaguje na Karel ZvářalJá jsem měl tu čest s celníky v době covidu pracovat a věřte tomu, že to žádná dřina teda není.
Učitel to má často těžší po psychické stránce a srovnání s doktorem kulhá na obě nohy (být mnoho hodin na sále a soustředit se po celou dobu je extrémní vytížení).
Machaček má jen neustálou potřebu pomlouvat každého s opačným názorem... nedouci, lidé co neznají práci (wtf) a podobný srajdy aniž by o těch lidech cokoli věděl (a není jediný). Na to podle mého narážel pan Graňák.
"K čemu je potom člověku vzdělání?" - když (nejenom zde) vyjádří názor vzdělaní zoologové, botanici nebo ekologové na různá témata, jsou amatéry označováni různě. Ano... trošku respektu ke vzdělání a znalostem by se hodilo ve všech oborech.
Odpovědět
Učitel to má často těžší po psychické stránce a srovnání s doktorem kulhá na obě nohy (být mnoho hodin na sále a soustředit se po celou dobu je extrémní vytížení).
Machaček má jen neustálou potřebu pomlouvat každého s opačným názorem... nedouci, lidé co neznají práci (wtf) a podobný srajdy aniž by o těch lidech cokoli věděl (a není jediný). Na to podle mého narážel pan Graňák.
"K čemu je potom člověku vzdělání?" - když (nejenom zde) vyjádří názor vzdělaní zoologové, botanici nebo ekologové na různá témata, jsou amatéry označováni různě. Ano... trošku respektu ke vzdělání a znalostem by se hodilo ve všech oborech.
MK
Jakub Graňák
22.9.2022 06:57 Reaguje na Karel ZvářalPane Zvářale, já jen nastavil mistru Machačkovi zrcadlo a obrátil jeho rétoriku proti němu, na rozdíl od něho si vážím téměř každého povolání
Odpovědět
me
meluzína
21.9.2022 14:25Naprosto běžný pohled v lesích v mém okolí. Buď vykamenované suché rozpálené cesty, nebo hluboké koleje. Kolem cest kde se stahuje jsou pak kmeny obroušené do půlky, protože proč by se někdo koukal za sebe, jakou paseku nechává, když má dost velký stroj aby to vzal silou a dívat se nemusel. Vždyť oni ty chudáci v těch strojích vůbec netuší co za sebou nechávají! A udělat práci dobře a ohleduplně, jako slušný člověk, to se dnes nenosí. Anebo se jim to hodí? Nejsem lesák, jen lesní turista a nevím... Taková řada do půlky obroušených a polámaných stromů v lese a kolem paseky, za rok je v tom brouk a se musí to vykácet všechno kam až oko dohlédne... opravdu takhle má vypadat těžba v produkčním lese?
Odpovědět
LB
Lukas B.
21.9.2022 16:25 Reaguje na meluzínajako milovník ovocných stromů souhlasím s tím, že na strojníky v lese bych někdy s chutí vzal ne-li ručnici, tak aspoň bič.
na jednu stranu není možné posvátně obcházet každý semenáček, druhá věc je, že by neměl být poškozen trojnásobek stromů, než je vytěžené množství.
Odpovědět
na jednu stranu není možné posvátně obcházet každý semenáček, druhá věc je, že by neměl být poškozen trojnásobek stromů, než je vytěžené množství.
BM
Břetislav Machaček
21.9.2022 16:26 Reaguje na meluzínaPředstavte si, jak bude vypadat ta výběrová těžba v lese druhově
i věkově pestrém! To bude poškozeno třeba kvůli jednomu stromu
stromků 100 ! Plošná těžba vytěží vše a znovu se les vysází bez
poškození těžbou velikánů a přibližováním. Při plošné těžbě se
v lese používá těžká technika jednou za 70-120 let, ale při
výběrové těžbě třeba i 10x a více za tu samou dobu. Takže to
je 10 x 100 = 1000 stromů zmrzačených těžbou a přibližováním!
Odpovědět
i věkově pestrém! To bude poškozeno třeba kvůli jednomu stromu
stromků 100 ! Plošná těžba vytěží vše a znovu se les vysází bez
poškození těžbou velikánů a přibližováním. Při plošné těžbě se
v lese používá těžká technika jednou za 70-120 let, ale při
výběrové těžbě třeba i 10x a více za tu samou dobu. Takže to
je 10 x 100 = 1000 stromů zmrzačených těžbou a přibližováním!
LB
Lukas B.
21.9.2022 19:17 Reaguje na Břetislav Machačekkdyž se řekne A, je nutno říci B. když bude výběrová těžba a šetrné přibližování, bude to za )plně jiné peníze než jednou za století dohola stovku hektarů. harvestor je sice drahá potvora, ale zatraceně efektivní.
idylické obrázky přibližování koněm jsou sice pěkné, ale s efektivně vynaloženými prostředky nemají zas tak moc společného. když na to půjdeme selsky ekonomicky a spočítáme si na kubík dřeva mzdové náklady a náklady na stroj/koně, tak je výsledek jasný.
Odpovědět
idylické obrázky přibližování koněm jsou sice pěkné, ale s efektivně vynaloženými prostředky nemají zas tak moc společného. když na to půjdeme selsky ekonomicky a spočítáme si na kubík dřeva mzdové náklady a náklady na stroj/koně, tak je výsledek jasný.
Pe
Petr
21.9.2022 21:03 Reaguje na Lukas B.Já to vidím přesně obráceně. Harvestor je tragicky destruktivní stroj, který v šetrném, přírodě blízkém a udržitelném hospodaření nemá co dělat. Takový stroj by si do lesa na výběrovou těžbu pozval/pustil jen blázen. Je to asi jako pozvat si na sklizeň doma na zahrádce kombajn.
Do výběrové těžby se vrátí to, co bylo a fungovalo dřív - těžař s pilou a kůň. Těžař strom bez problémů položí tam, kam to nejlíp půjde a rovnou nakrátí na potřebné sortimenty. A kůň to bez problémů odtahá k cestě, kde už pro to může přijet cokoliv - traktor, vyvážečka, nebo i rovnou odvozní souprava. Škody minimální, majitel lesa spokojený, les nezničený, příroda žije dál.
Odpovědět
Do výběrové těžby se vrátí to, co bylo a fungovalo dřív - těžař s pilou a kůň. Těžař strom bez problémů položí tam, kam to nejlíp půjde a rovnou nakrátí na potřebné sortimenty. A kůň to bez problémů odtahá k cestě, kde už pro to může přijet cokoliv - traktor, vyvážečka, nebo i rovnou odvozní souprava. Škody minimální, majitel lesa spokojený, les nezničený, příroda žije dál.
MK
me
meluzína
22.9.2022 07:47 Reaguje na PetrSouhlas. Do českých lesíčků jako dlaň tyhle stroje nepatří, nadělají víc škody než užitku.
Odpovědět
LB
Lukas B.
22.9.2022 08:44 Reaguje na Petrjá netvrdím, že je harvestor něco šetrného nebo přírodě blízkého. já říkám, že holoseč harvestorem je ekonomicky efektivní (nejefektivnější) způsob těžby - aspoň tedy z hlediska těžařské firmy a velkého vlastníka lesa, který není moc citově angažovanej a výstupem jeho práce je ekonomický výsledek.
výběrová těžba s pilkou, koněm nebo "motorovým koněm" je v přepočtu na kubík dřeva výrazně dražší, a zůstane doménou fandů, selských lesů a dotovaně hospodařících lesů.
Odpovědět
výběrová těžba s pilkou, koněm nebo "motorovým koněm" je v přepočtu na kubík dřeva výrazně dražší, a zůstane doménou fandů, selských lesů a dotovaně hospodařících lesů.
LB
Lukas B.
22.9.2022 09:06 Reaguje na Lukas B.a možná mě někdo opraví ale:
kůň je schopen dělat dle povahy terénu 4-8 hodin za den (průměrně), a denní výkon přiblížení bývá 10-20 kubíků. koně je do lesa nutno přivézt v náklaďáčku nebo na přívěsu, a spolu se mzdou koňáka je tedy náklad jen na přiblížení 2-4 stovky na kubík. k tomu je nutno připočíst ruční těžbu, a proti harvestoru a vyvážečce jsme na 2-3 násobku.
Odpovědět
kůň je schopen dělat dle povahy terénu 4-8 hodin za den (průměrně), a denní výkon přiblížení bývá 10-20 kubíků. koně je do lesa nutno přivézt v náklaďáčku nebo na přívěsu, a spolu se mzdou koňáka je tedy náklad jen na přiblížení 2-4 stovky na kubík. k tomu je nutno připočíst ruční těžbu, a proti harvestoru a vyvážečce jsme na 2-3 násobku.
Pe
Petr
22.9.2022 09:22 Reaguje na Lukas B.To si prostě budeme muset vybrat co vlastně chceme. Jestli mají přednost peníze a zisky, nebo příroda a živý, zdravý a fungující svět.
Zatím vedou zisky a nevypadá to, že by to světu, přírodě a nám zrovna prospívalo.
Odpovědět
Zatím vedou zisky a nevypadá to, že by to světu, přírodě a nám zrovna prospívalo.
LB
Lukas B.
22.9.2022 10:36 Reaguje na Petrs tím jsme zajedno - musíme si vybrat. ale tajit cenu šetrné těžby dřeva není fér.
Odpovědět
Pe
Petr
22.9.2022 10:55 Reaguje na Lukas B.No aby to bylo opravdu fér, tak musíte do nešetrné těžby započítat i ty následky nešetrnosti. Ty škody, které ta technika v lese nadělá. Zhutnění půdy, vyjeté koleje, vliv na vodní režim, zničené cesty,...
Odpovědět
LB
Lukas B.
22.9.2022 11:42 Reaguje na Petrjasně. ale na to musíte být majitel lesa, který to chce odkázat synovi a ten pak vnukovi. najatý manažer je hodnocený podle excelové tabulky každý rok.
Odpovědět
me
meluzína
22.9.2022 07:45 Reaguje na Břetislav MachačekJá jsem výběrovou těžbu viděla jen 1x a to bude nejmíň 20let. V lese na prodej původní majitel pokácel několik nejhezčích modřínů, krásné silné zdravé rovné stromy, mým odhadem tak 100let. Na zemi bylo pár šlápot od koní, rýhy skoro žádné, trochu oholená křovíčka, okolní stromy neotlučené, jen ty pařezy byly pro mě dost smutné, ale i tak jsem ráda, že majitel zvolil tento druh vytěžení. Jinak jsem výběrovou těžbu neviděla.
U nás se těží stylem všechno (včetně pařezů) nebo nic. Že nemám ráda holinový způsob těžby tím se nijak netajím, zakázala bych ho úplně a všude. Teď po deštích a ochlazení mi tolik nevadí (i když vymleté kamení od spodku v erozních rýhách v kopcích také není nic pěkného) , ale když v létě vyjdete z lesa na pouštní holinu, je tam o hodně vyšší teplota, půda suchem přeměněná do prachu, žádný hmyz, žádný ptáci, žádná zvířata, občas se na tom udrží aspoň netýkavky a nic víc, mezi tím seschlé klacíky sazeniček. Někdy si říkám, že na tom by mohli lesníci sázet olivovníky a palmy, a měli by větší šanci na ujmutí, na tohle "řecké" prostředí nejsou české stromy dělané.
Jinak váš příspěvek mi připadá jako obhajoba hrubosti a neúcty lesáků k lesu - byl jste někdy v posledních letech v lese? Viděl jste co dokáže takový (odhaduji) 20tunový 5ti metrový stroj na kolech vyšších než člověk, když projede lesem? Všiml jste si kmenů obroušených do půlky, větve živých stromů odlámané do 3-4m výšky, křoví a malé stromy zaválcované do koryt od kol?
Špatně odvedená práce je prostě špatně odvedená práce, a brát jako standart, že při těžbě se poškodí a vyraubuje všechno kolem je blbost. Kdysi se říkalo: když se kácí les, létají třísky, ale dnešní realita je taková, že když se kácí les, létají stromy. Běžte se někdy do lesa podívat.
Odpovědět
U nás se těží stylem všechno (včetně pařezů) nebo nic. Že nemám ráda holinový způsob těžby tím se nijak netajím, zakázala bych ho úplně a všude. Teď po deštích a ochlazení mi tolik nevadí (i když vymleté kamení od spodku v erozních rýhách v kopcích také není nic pěkného) , ale když v létě vyjdete z lesa na pouštní holinu, je tam o hodně vyšší teplota, půda suchem přeměněná do prachu, žádný hmyz, žádný ptáci, žádná zvířata, občas se na tom udrží aspoň netýkavky a nic víc, mezi tím seschlé klacíky sazeniček. Někdy si říkám, že na tom by mohli lesníci sázet olivovníky a palmy, a měli by větší šanci na ujmutí, na tohle "řecké" prostředí nejsou české stromy dělané.
Jinak váš příspěvek mi připadá jako obhajoba hrubosti a neúcty lesáků k lesu - byl jste někdy v posledních letech v lese? Viděl jste co dokáže takový (odhaduji) 20tunový 5ti metrový stroj na kolech vyšších než člověk, když projede lesem? Všiml jste si kmenů obroušených do půlky, větve živých stromů odlámané do 3-4m výšky, křoví a malé stromy zaválcované do koryt od kol?
Špatně odvedená práce je prostě špatně odvedená práce, a brát jako standart, že při těžbě se poškodí a vyraubuje všechno kolem je blbost. Kdysi se říkalo: když se kácí les, létají třísky, ale dnešní realita je taková, že když se kácí les, létají stromy. Běžte se někdy do lesa podívat.
BM
Břetislav Machaček
22.9.2022 09:49 Reaguje na meluzínaJá jsem v lese téměř denně a hlavně chápu to, že o
práci v lese nikdo nestojí. Proto chlapy s pilou
a s koňmi na přibližování dřeva nahrazují těžké stroje. Na vytěžení zdravých modřínů si vyberu počasí i období vegetačního klidu. Na likvidaci
kalamity si nevybírám ani jedno. Musím dříví co
nejrychleji dostat z lesa ven, aby neztratilo kvalitu. Už týden po kůrovci napadají dřevo přes dírky od nich v kůře houby a za vlhkého počasí
je rázem po měsíci dřevo zralé tak na podřadné řezivo a nebo na palivo. Proto s kácením spěchali i naši předkové po vichřicích a kalamitách a nečekali, až půda vyschne a nebo zmrzne. Všimla jste si někdy v lesích starých úvozových cest a zamyslela se, jak asi vznikly? Harvestory to asi neudělaly a stačily na to zvířecí potahy a vytahování klád z lesa. Na
dlouhé trámy potřebuji dlouhé kmeny a proto se ven
tahají vcelku. U palivového dříví stačí i metr a
kládu vynést na rameni. Ono je fajn, že něčemu
fandíte, ale chce to o tom i něco vědět z praxe.
I při dlouholeté praxi pokácet zavětvený strom do
různověkého porostu je nemožné, aby nepřibral třeba
větve okolních stromů a ty vylomil z kmene tak, že
do roka je v něm houba a do tří dutina. Poškozený strom budu kácet za tři roky, ale leda tak do kamen. Pily dnes sice berou takřka vše a i odběratelé berou i podřadné řezivo, ale pouze díky tomu, že dochází to kvalitní z našich lesů a je stopka na kvalitní Ruské a Běloruské. Je to odbyt z nouze mající ke kvalitě sakra daleko. Výběrová těžba udělá z řeziva luxusní artikl a zbytek se bude muset spokojit s dřevotřískou plnou chemie. Kdysi nejlevnější obydlí chudiny z masivu je dnes nejluxusnějším obydlím pro snoby. To díky nárokům na ruční práci od pěstování, přes těžbu nejlepších stromů, až po náročné opracování.
Po potěžební rekultivaci dostanou v rozryté půdě
příležitost růst semenáče tolik propagovaného
samovýsevu a samoobnovy lesa a je věcí majitele,
jak nálet vyhodnotí a bude dále vychovávat. No
a je mi jasné, že pohled laiků, nebo i ochranářů
se bude rozcházet s vlastníky a těžaři. Ono by
nebylo na škodu si pokácet jeden strom a šetrně
ho dopravit ke zpevněné cestě. To by mnozí změnili
názor na těžbu těžkou technikou v takovém množství,
jakými jsou kalamity. Jinak já varuji před daleko
horším ekologickým fenoménem budoucnosti a tím je
využití lesů jako plantáží na štěpku. To nebude o
plošné těžbě jednou za 70-120 let, ale za tu dobu
o tři plošné těžby se štěpkováním čehokoliv, co
má něco společného s biomasou. To bude mazec!
Odpovědět
práci v lese nikdo nestojí. Proto chlapy s pilou
a s koňmi na přibližování dřeva nahrazují těžké stroje. Na vytěžení zdravých modřínů si vyberu počasí i období vegetačního klidu. Na likvidaci
kalamity si nevybírám ani jedno. Musím dříví co
nejrychleji dostat z lesa ven, aby neztratilo kvalitu. Už týden po kůrovci napadají dřevo přes dírky od nich v kůře houby a za vlhkého počasí
je rázem po měsíci dřevo zralé tak na podřadné řezivo a nebo na palivo. Proto s kácením spěchali i naši předkové po vichřicích a kalamitách a nečekali, až půda vyschne a nebo zmrzne. Všimla jste si někdy v lesích starých úvozových cest a zamyslela se, jak asi vznikly? Harvestory to asi neudělaly a stačily na to zvířecí potahy a vytahování klád z lesa. Na
dlouhé trámy potřebuji dlouhé kmeny a proto se ven
tahají vcelku. U palivového dříví stačí i metr a
kládu vynést na rameni. Ono je fajn, že něčemu
fandíte, ale chce to o tom i něco vědět z praxe.
I při dlouholeté praxi pokácet zavětvený strom do
různověkého porostu je nemožné, aby nepřibral třeba
větve okolních stromů a ty vylomil z kmene tak, že
do roka je v něm houba a do tří dutina. Poškozený strom budu kácet za tři roky, ale leda tak do kamen. Pily dnes sice berou takřka vše a i odběratelé berou i podřadné řezivo, ale pouze díky tomu, že dochází to kvalitní z našich lesů a je stopka na kvalitní Ruské a Běloruské. Je to odbyt z nouze mající ke kvalitě sakra daleko. Výběrová těžba udělá z řeziva luxusní artikl a zbytek se bude muset spokojit s dřevotřískou plnou chemie. Kdysi nejlevnější obydlí chudiny z masivu je dnes nejluxusnějším obydlím pro snoby. To díky nárokům na ruční práci od pěstování, přes těžbu nejlepších stromů, až po náročné opracování.
Po potěžební rekultivaci dostanou v rozryté půdě
příležitost růst semenáče tolik propagovaného
samovýsevu a samoobnovy lesa a je věcí majitele,
jak nálet vyhodnotí a bude dále vychovávat. No
a je mi jasné, že pohled laiků, nebo i ochranářů
se bude rozcházet s vlastníky a těžaři. Ono by
nebylo na škodu si pokácet jeden strom a šetrně
ho dopravit ke zpevněné cestě. To by mnozí změnili
názor na těžbu těžkou technikou v takovém množství,
jakými jsou kalamity. Jinak já varuji před daleko
horším ekologickým fenoménem budoucnosti a tím je
využití lesů jako plantáží na štěpku. To nebude o
plošné těžbě jednou za 70-120 let, ale za tu dobu
o tři plošné těžby se štěpkováním čehokoliv, co
má něco společného s biomasou. To bude mazec!
me
meluzína
22.9.2022 13:06 Reaguje na Břetislav MachačekTěmi starými úvozovými cestami (bývaly zarostlé trávou a bylinami a na podzim přikryté padankou) chodím každý den a věřte, že po průjezdu těžké techniky jsou dosti poškozené, na tyhle těžké stroje nejsou dělané (dnes už jsou z velké části cca o 1m širší než bývaly, oddrenované a zasypané hrubým kamením a neroste na nich vůbec nic). Není hezký pohled ani na stromy kolem nich... ty jsou po posledních 2 letech rabování odrbané od větví do cca 3m výšky, a obouchané a podrápané jako frézou. Že se takhle poškozené stromy musí hned nebo za 1-2roky vykácet, protože takhle opakovaně orajtované zraněné nemůžou prospívat je jasné i mě jako neodborníkovi - ale to není problém, ALE problém je, že to evidentně nevadí odborníkům (...vašeho formátu?) a zřejmě jim to dokonce tak vyhovuje, díky tomule hyenismu mají zajištěné další rabování a výdělek a můžou tomu říkat třeba kalamita.
Tak v tom lese přeskakuji servané větve (z kabiny 20t stroje malé, ale ze země větší než já), přelézám vyjeté koleje, nechápu jak se takhle někdo může v lese chovat a dostávat za to zaplaceno, a když potkám borečka - těžaře v lese, přemýšlím, jestli se mám k těm stromům přivázat, aby si všiml co za ním zůstává za spoušť, nebo vlézt k borečkovi do kabiny a říci mu to...
Odpovědět
Tak v tom lese přeskakuji servané větve (z kabiny 20t stroje malé, ale ze země větší než já), přelézám vyjeté koleje, nechápu jak se takhle někdo může v lese chovat a dostávat za to zaplaceno, a když potkám borečka - těžaře v lese, přemýšlím, jestli se mám k těm stromům přivázat, aby si všiml co za ním zůstává za spoušť, nebo vlézt k borečkovi do kabiny a říci mu to...
SV
Slavomil Vinkler
22.9.2022 13:20Nicméně znovu opakuji,
Na Vysočině jsou vyjeté koleje plné vody jediná líheň kuňky žluté.
Nevím jak na Šumavě.
Odpovědět
Na Vysočině jsou vyjeté koleje plné vody jediná líheň kuňky žluté.
Nevím jak na Šumavě.
