https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/desiva-devastace-lesu-v-np-sumava.sprava-parku-zastavila-tezbu-a-vysetruje-viniky-2
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Děsivá devastace lesů v NP Šumava. Správa parku zastavila těžbu a vyšetřuje viníky

20.9.2022 11:13 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zdroj | Hnutí DUHA
Hospodaření Kašperskohorských městských lesů, s. r. o. v lesích, které patří městu, po sobě v srpnu zanechalo zničený Pěnivý potok pod Zhůřím a jeho přítoky – místy narovnaný, zavezený kamením, zatrubněný či zaházený kládami – a to v bývalé první zóně Národního parku Šumava. Obrovské holiny, erozní rýhy, vyježděné koleje hluboké místy i více než jeden metr – v součtu v délce 3,7 km a na ploše 16 tisíc m2. Lesní půda rozježděná těžkou technikou. Z fotografické a videodokumentace je patrné, že vyvážecí soupravy naložené dřevem zapadaly až po podvozky, místy vyhrnovaly lesní půdu do svahů a následně došlo k masivnímu splachu lesní půdy.
 
Nejhorší devastaci lesů za posledních 23 let zjistili pracovníci národního parku, odvoz dřeva zastavili a zahájili s pachatelem správní řízení, které může vést k udělení pokuty a podání trestního oznámení za poškození životního prostředí. Občanské spolky Hnutí DUHA, Šumava domovem, Česká společnost ornitologická a Okrašlovací spolek Zdíkovska jako účastníci řízení obdržely veškerou dokumentaci včetně fotografií a videozáznamů zničených lesů a vodních toků. Několik z těchto fotografií najdete zde: https://s.hnutiduha.cz/TZ_devastace_lesu_NP_Sumava_foto, několik vybraných videozáběrů z dokumentace škod najdete zde: https://youtu.be/h1qPxBlkJ5c. Zástupci sdružení Šumava domovem a Okrašlovacího spolku Zdíkovska se v těchto dnech účastní jednání přímo na místě.

V celé oblasti, často svažitém terénu, došlo k vážnému poškození půdy a vodního režimu. Poškození je na některých místech nevratné. I když Kašperskohorské městské lesy již většinu erozních rýh „asanovaly“, tj. zarovnaly bagrem, bude docházet k podpovrchovému odtoku vody, zejména tam, kde byly koleje vyjeté hluboko až na kamenné podloží. O přímém poškození vodních toků ani nemluvě.

Správa NP Šumava přitom vynakládá desítky milionů korun na obnovu vodního režimu a zvýšení zadržování vody, jen z projektu Life – Život pro mokřady – je to více než 150 milionů. Od roku 2013 navrátila do původních koryt více než 20 km dříve narovnaných vodních toků a bystřin včetně odtrubnění některých potoků.

Takové poškození a eroze lesní půdy a narušení vodního režimu by podle ekologických organizací i šumavských spolků bylo hrubým porušením zákonů i v hospodářském lese, natož pak v národním parku. Podstatná část lokality byla dokonce dříve v první, nejpřísněji chráněné zóně (nyní v zóně přírodě blízké). Hnutí DUHA a vědci i místní občanská sdružení v průběhu projednávání zonace v letech 2018 a 2019 namítali, že celá oblast měla být zařazena do zóny přírodní a ponechána přírodě. Správa NP však kvůli nesouhlasu města Kašperské Hory připomínce Hnutí DUHA nevyhověla, kdyby to udělala, k současné devastaci by nemohlo dojít.

Na další masivní těžby v okolí Obřího hradu upozornili občanské spolky turisté. I zde provádí Správa NP Šumava šetření. Kašperskohorské městské lesy tu mj. vyřezaly listnaté stromy, především břízy.

Nešetrnou těžbou je poškozený také úsek historické Zlaté stezky mezi Horskou Kvildou a Zhůřím.

Město Kašperské Hory přitom dostává od Ministerstva životního prostředí vysoké kompenzace za to, že jsou jejich lesy v ochranném režimu národního parku. Od roku 2007 to bylo více než 170 milionů Kč.

Jaromír Bláha, lesní odborník Hnutí DUHA, řekl: „Tak strašné řádění těžké těžební techniky jsem v NP Šumava už více než 23 let neviděl. Důsledkem jsou více než metr hluboké koleje, vážné narušení vodního režimu a masivní eroze lesní půdy, v době dešťů takzvané bahnotoky. Něco takového je zcela nepřípustné i v běžném hospodářském lese a tady se to děje v národním parku.“

„Když se v Parlamentu v roce 2000 jednalo o to, zda Kašperské Hory dostanou vrácený historický majetek v národním parku a nebo náhradní lesy mimo národní park, tak bývalý starosta Kašperských hor Vladimír Marek sliboval poslancům, že město bude plně respektovat národní park a že tam ve svých lesích budou hospodařit i lépe než Správa parku. Jeho nástupci ale tento slib nedodržují.“

Tomáš Hauser, předseda spolku Šumava domovem, řekl: „Když ptáčka lapali, pěkně mu zpívali. V čase jednání o převodu lesů v NP Šumava do majetku města Kašperské Hory slibovalo jeho vedení, že kašperskohorské lesy budou příkladem dobré péče o lesy v národním parku. Stále více však máme pocit, že právě kašperskohorské lesy, včetně nejcennějších partií s omezeným vstupem pro veřejnost, jsou obhospodařovány způsobem, který by i v ryze hospodářském lese mohl být na pováženou.“

Ondřej Volf z České společnosti ornitologické řekl: „Byly postiženy porosty mimořádně cenné pro řadu ohrožených a zvláště chráněných druhů ptáků, včetně předmětů ochrany ptačí oblasti Šumava. Převážně bukové porosty byly domovem kulíška nejmenšího, sýce rousného, lejska malého, datla černého a mnoha dalších ptačích druhů. Jednalo se o jedno z mála míst, kde hnízdil vzácný puštík bělavý. To, co se tam dělo, je jen těžko pochopitelné.“

Dagmar Kjučuková z Okrašlovacího spolku Zdíkovska řekla: „Co vše se muselo stát, aby státní úředníci v ochraně přírody byli nuceni zahájit toto řízení s daným viníkem. Stačilo, aby postoj v ochraně přírody byl pevný, kontinuální a nepodléhal zbytečnému kupčení a zbytečným kompromisům.“

Vladimír Horpeniak, historik z Muzea Šumavy v Kašperských Horách, řekl: „Jsem zvláště znepokojen vážným poškozením stop historické Zlaté stezky v blízkosti Horské Kvildy. Jedná se o unikátní archeologickou a zároveň technickou památku původem z dob Karla IV. V souvislosti se současnou nešetrnou těžbou dřeva mám rovněž opodstatněné obavy o bezpečí vzácných památek středověkého dolování zlata v okolí Kašperských Hor. Je nanejvýš nutné co nejdříve zajistit oficiální památkovou ochranu těchto objektů. Konkrétní podněty k tomuto kroku příslušná pracoviště Národního památkového ústavu již několikrát obdržela, například z Muzea Šumavy.“


reklama

 
Hnutí DUHA

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (84)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.9.2022 11:32
Když dva dělají totéž, není to totéž. Kdyby to bylo ve voj prostoru, či tůně by vytvořili velcí kopytníci, příp skauti, to by bylo oslavných článků, jak pomáháme listonohům a ropuchám krátkonohým! Tady se o členitost biotopu postarala těžká technika, v kolejích bude zadržována voda k napájení zvěře a udržování mikroklimatu. Avšak takové "nechtěné" tůně je nutné to viníkům omlátit o hlavu. P.S. Nic není tak horké, jak se upeče:-)
Odpovědět
Anyr

Anyr

20.9.2022 11:50 Reaguje na Karel Zvářal
Přečti si článek znovu. S brýlemi, a užij i očividně zapomenuté prášky.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.9.2022 11:59 Reaguje na Anyr
Jasné, mladej!-) Když se kácí les, lítají třísky. Nebo také Každá mince má dvě strany.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

22.9.2022 21:45 Reaguje na Anyr
Kašperské Hory tam mají poslat bagr, vytvořit soustavu tůní a jezírek a budou slavní. Říká se tomu zadržování vodu v krajině a v jiných případech si na tom jistá sekta " maže kapsu".
Odpovědět
TZ

Tomáš Zeman

20.9.2022 12:40 Reaguje na Karel Zvářal
Tohle mě taky napadlo. Viděl jsem dokument o tom, jak se někde na Moravě staré svážnice bagrem víc narušují a hrabou se na nich díry pro zachycování vody. Že je za pár desítek let ty cesty budou muset znovu dávat do pořádku je jiná věc. Ale prostě někdy to nebývá tak horké, jak ochranáři sdělují. Takhle ta cesta vypadá děsně, ale je to jen kousek a musel by se vidět celý stav tam. Je fakt, že většina těžařů se k lesu chová děsně bezohledně a pracují za každého počasí bez ohledu na to, jak to za nimi vypadá. Na druhou stranu les si většinou umí poradit a za 30 let se ty škody ztrácí. Pokud tam nevznikla eroze. Protože i po 100 letech jsou v lesích následky přibližování koňmi...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.9.2022 12:44 Reaguje na Tomáš Zeman
U nás jsou široké a hluboké úvozové cesty, které vznikly při stahování dřeva koňmi v minulých stoletích. Vidět to dnes duháci, tak je asi klepne. Ale místa jsou již zarostlá, takže do krajiny zapadají a slouží jako biotop spousty druhů. Přesně, jak jste uvedl.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.9.2022 12:55 Reaguje na Karel Zvářal
A jen jako dovětek: S tímto bodovým/liniovým poškozením se příroda vypořádá mnohem dříve, než s nedávným (oslavovaným) požárem. Navíc zadržení vody v kalužích/tůních je pro les přínosné, viz. výše.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

20.9.2022 17:35 Reaguje na Karel Zvářal
Tak ono u koní jsou trošku blátivé cesty i výhodné.
Za prvé koni hodně vadí, když se kmen chytá o všelijaké keře a stromky, na rozdíl od techniky. Technika ten keř nebo stromeček urve, ale kůň ne. Proto koňmi vozkové stahovali dřevo přednostně po už předchozím taháním dřeva vytvořených cestách. Za druhé menší vrstva bláta koni nevadí, zato kmen po něm klouže snadněji než po suché zemi. Proto i když už měli cestu v lese zahloubenou v rýze v zemi, tahali tam koňmi ty kmeny přednostně dál a rýha se tak prohlubovala.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.9.2022 17:41 Reaguje na Radim Polášek
Ještě jste mohl uvést, že kůň žere seno a oves a dělá ihaha:-) Kůň stromeček neurve, ale kmen tažený za ním ano. To byly/jsou uhlazené tobogány, které čerstvé byly velmi fotogenické, to by bylo něco na kvalitní článek pro agenty!-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.9.2022 18:05 Reaguje na Radim Polášek
A mimochodem, světoznámé původní bučiny na hřebenech Jizerek jsou proto, že po hladkých skalách a mezi balvany se koni nechtělo, resp nemohl. To jen tak na okraj, bo o tom se z ofi materiálů nedozvíte.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

20.9.2022 15:04 Reaguje na Tomáš Zeman
MNOZÍ TADY BREČÍTE NA ŠPATNÉM HROBĚ:
Musíte na ty, co se postarali o to, že byli zlikvidovány hájenky i s hajnými lesníky a souběžně i s tím na ně navazující lesní dělníky, malé pily v regionech.
A pustili do lesů to kácení ve velkém/načisto !
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.9.2022 15:23 Reaguje na smějící se bestie
Přesně tak, dovezení vytendrovaní rychlotěžaři, kterým je lokalita u zádele. Bohužel, je to daň době, pryč jsou časy s místními, kterým záleželo na výsledku a aby je chlapi v hospodě nechali v klidu.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

20.9.2022 17:37 Reaguje na Karel Zvářal
Tak místní se museli začít živit prořezávkami na soukromých zahradách, vesnických porostech a lesích malých majitelů. Plus se museli naučit to dříví zpracovat na palivové a umět prodávat.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.9.2022 17:44 Reaguje na Radim Polášek
Dělali všechno, práci měli na celý rok.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.9.2022 06:43 Reaguje na Karel Zvářal
Tak když ztratili "velkou" práci, kterou měli třeba jen jednu nebo 2 - 4 na rok, mseli se potom celý rok živit "menšími" pracemi, kterých bylo desítky za rok.
Odpovědět
Pe

Pepa

20.9.2022 14:41 Reaguje na Karel Zvářal

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.9.2022 15:05 Reaguje na Pepa
Mně stačí, že toho vím dost o parazitických cypech, jako jsi ty (viz. chvála požáru v čš):-) Nó, metr vytáhli, vědci, tuctový smrkový laťák je v ohrožení!-) Je vidět, že nemají co na práci, takových cest jsou v lesích mraky. Za pár let to tam nepoznáte, jak příroda si s tím poradí.
Odpovědět
Pe

Pepa

20.9.2022 19:38 Reaguje na Karel Zvářal
Haha, ty dnes bavíš, ropáku, když dojdou argumenty, tak začneš s bláboly. Aspoň ze přiznávas, ze o Zhuri nic nevíš…
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.9.2022 19:52 Reaguje na Pepa
Pokud sis nevšiml, tak všude argumentuji. Kdo přišel jen s trolími útoky, to každý vidí. Když je Zhůří tak "cenné", proč se ho NP zbavilo? Aby mohlo buzerovat nového správce? A ano, bavím se:-)
Odpovědět
SS

Stanislav Svoboda

20.9.2022 20:49 Reaguje na Karel Zvářal
Oni se nám ale zase rozdivočili pane Zvářal. Koukaj se ovládat...Jak jsou chvíli bez dozoru, tak jsou jako urvaný že řetězu...Věnujou se radši ornitologii. Té aspoň trochu rozumí.
Díky.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.9.2022 20:56 Reaguje na Stanislav Svoboda
Mýlíte se, ani té ornitologii nerozumím:-) K tématu jste nedal nic, ale máte čárku za účast. To se cení mnohde nejvyšší známkou (ústa a krok).
Odpovědět
SS

Stanislav Svoboda

20.9.2022 21:33 Reaguje na Karel Zvářal
Zase jen žvaníte a žvaníte a žvaníte. Stejně jako u podobné prasárny v údolí Plakánku budete donekonečna opakovat to svoje mudrlanství s prospěšností vyjetých erozních metrových rýh po lesní technice pro přírodu. A furt dokola a pořád. Za tohle by měla být zodpovědná firma postavena před soud. Jde o Národní park Šumava. Národní park!!! Máte vůbec nějaké povědomí o Zákoně č. 114/92 Sb.??? Vaše lidová moudra si v tomto kontextu můžete vyprávět jen sám sobě a vám podobným ignorantům.






Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.9.2022 21:40 Reaguje na Stanislav Svoboda
Nechal jste mi spoustu volné niky, tak opět něco selského rozumu. Ptal jsem se, proč to není pod správou NP, když je to tak cenná smrčina, ale odpovědi jsem se nedočkal a nedočkám. Jinde se "disturbance" velebí, teď to á být "průser". Prostě jak foukne vítr:-)
Odpovědět
RP

Radim Polášek

20.9.2022 12:27
Hlavně že tu dokumentaci odeslali všem možným aktivistickým zeleným spolkům, včetně ornitologů a okrašlovacího spolku aby bylo kolem toho ještě víc politického rozruchu a zelené propagandy.
Město Kašperské hory tak tohle kácení přijde nejspíš pěkně draho, NP si navymýšlí a zelení kříklouni to politicky podpoří, takže město nejspíš prohraje. Chudáci občané města Kašperských hor, mohli mít za své peníze třeba chodníky nebo lepší odvětlení, ale takhle bohužel nic.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.9.2022 12:40 Reaguje na Radim Polášek
16 tis m2 je cca 1,5 ha2 (viz Shakespeare). Takových vyježděných cest jsem viděl tisíce, v těch lesích přesto žijí výše vyjmenované druhy, dokonce i rysi a vlci. Prostě když vydatně naprší, technika se boří. Ale škoda vzniká především správci (majiteli), který nejhorší úseky po skončení prací jistě vyspraví. Takhle mu to stopli, aby mohli "dokumentovat"... Že jsou bahnotoky z polí na mnoha místech ČR, s tím Duha ani místní okrašlovací spolky, bohužel, nedělají nic. Pro mě PR článeček, "Jak bdíme nad stavem naší přírody".
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

20.9.2022 13:11 Reaguje na Karel Zvářal
Jinde se plácají po ramenou , jak krásně mladí eko narušují drny. Tady ale může být i metr vody. Co když se vlk nebo rys utopí ,nejsou zvyklí na tak hluboké tůně ?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

20.9.2022 13:30 Reaguje na Karel Zvářal
Tak ono to trochu vypadá, že tam je silná vrstva půdy, kde se po navlhčení ty slné stroje hodně boří nebo tam prostě hodně pršelo. Určitá nešetrnost tam je. Ale pouštět těžkou techniku do lesa jen když je úplně sucho je taky nesmysl, to by se nic neudělalo.
Spíš to vidím tak, že pokud to není kolmo dolů na prudším svahu, jsou takové míry spíš příležitost pro vítané zvýšení diverzity lesa.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.9.2022 13:36 Reaguje na Radim Polášek
Poslední dva týdny jsou, chvalabohu, deštivé. Na Šumavě pršelo už v létě, viz houbařská sezóna. Takže "ideální podmínky" pro lesní práce. Jak je to tam s kůrovcem a nutností to rychle zpracovat, se v článku nepíše. Nicméně si tipnu, že nemohli počkat do zimy, to by asi dostali pálku za prodlení. A možná ještě vyšší, než jim hrozí teď.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

20.9.2022 13:03
Očekávaná výše pokuty je 2 miliony Kč, což je za tuhle prasárnu ještě málo. ;)
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

20.9.2022 13:12 Reaguje na Petr Eliáš
Myslíte pro Duháky ? Ti to snesou, na dotacích vyžebrají 100x více.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

20.9.2022 13:24 Reaguje na Petr Pekařík
Ne, pro prase, které tam udělalo ten bordel. Není to tak těžké pochopit...

Než příště zase začnete žvanit, podívejte se na zdroje financování Duhy.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

22.9.2022 21:51 Reaguje na Petr Eliáš
Zdroje financovýní Duhy? Z jakých zdrojů financoval veterinář , pardón expert na lesy Bláha své nemovitosti? Viz uryvek z článku. "Dvacet let je ze strany NP a MŽP podporováno Hnutí Duha a jeho vůdce Jaromír Bláha. Ten, dle posledních zpráv z tisku, vlastní nemovitosti (v ceně přes deset miliónů korun), mezi které patří byt v Praze Troji, který dříve patřil Insolvenční agentuře spojené s Ministerstvem životního prostředí, dále mnoho hektarů pozemků, dva další byty, novostavbu kanadského srubu a hájovnu v NP Šumava. Vše lze dohledat na katastru nemovitostí (Klewar, 2017). Vlastnictví několika bytových jednotek a rušení klidu obýváním samoty Najmanka uprostřed lesů v přírodní rezervaci na Šumavě; to nesvědčí o Bláhově "dobrovolné skromnosti", jako základní vlastnosti "hlubinného ekologa". Svědčí však o zprofanovanosti Hnutí Duha a farizejství jeho představitele.
Zdroj: https://prachaticky.denik.cz/nazory_region/zadost-o-brutalni-proredovani-lesu-np-sumava-pozastavena-20170330.html
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

23.9.2022 07:09 Reaguje na Jarek Schindler
Takže. K financování DUHY nic konkrétního nemáte a proto fabulujete o tom, že si Bláha nakradl z dotací? Docela trapné. Jen blábolíte jako p. Pekařík.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

23.9.2022 09:12 Reaguje na Petr Eliáš
Tak za prvé, kde máte ty fabulace? Je tu jasná citace z jasně doloženého článku. Co ještě více konkrétního, než je v článku napsáno, chcete? Navíc , není to článek jediný. Nevím kde na to Bláha vzal ale o krádeží z dotací tam také není ani slovo. Víte o tom snad víc? Takže nejste to náhodou Vy kdo je trapný? No a oficiální financování? Do toho se asi například Bláhův byt v Praze Troji také nedostal, že. No a až zase bude řeč o developerech v NP Šumava, tak si vzpomeňte na tu Najmanku. Hnutí Duha vede "developer" Jaromír Bláha.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

23.9.2022 09:44 Reaguje na Jarek Schindler
Má cenu se s váma vůbec bavit? Kde v tom kydanci, tedy článku od Martana, vidíte nějaký důkazy? Převládají tam jen fabulace. A že má majetek v hodnotě deseti milionů? No panečku, to je v dnešní době opravdu hromada. :D

A pokud jste si nevšiml, tak ten ,,článek,, chce akorát navodit dojem, že na tom Bláha vydělává. A důkaz? Žádný. Ale vy asi těch důkazů máte hromadu, že tak zapáleně bojujete.

A ted se podívejte, jak si Martan vymýšlí:
1) https://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/Ministr-Brabec-Pan-Martan-se-bud-nestiti-bezostysne-lhat-nebo-opravdu-ztraci-zrak-491692

2) https://prachaticky.denik.cz/zpravy_region/iniciator-petice-za-zakon-pro-zelene-lesy-sumavy-petr-martan-lze-20190304.html

3) https://presspektrum.cz/2016/10/12/hrichy-duchovni-komunity/

Zkuste se alespoň jednou držet tématu a to bylo financování DUHY. Doložte, když toho není Pekařík schopný, že na dotacích vyžebrají 100x více. ;)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

23.9.2022 11:51 Reaguje na Petr Eliáš
Vy se chcete bavit o zdrojích financování Duhy mě ale více zajímají zdroje z kterých jsou financovány nemovitostí pana Bláhy. Řekl bych, že oficiální dostupné účetnictvé mají všichni gauneři v pořádku a na sto procent křišťálově čisté. I Al Capone platil svým způsobem daně. K tomu co jste napsal. Pokud by šlo o deset milionů tak za deset mega ty nemovitosti ihned koupím. Taky chci hájenku v NP. K tomu oficiálnímu financování Duhy. To si snadno najdete. Zajímavá na tom se jeví výše darů či grantů ze zahraničí.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

23.9.2022 13:48 Reaguje na Jarek Schindler
Tak se laskavě příště držte tématu. Jinak mě tohle blábolení nezajímá. Ať se daří.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

25.9.2022 12:15 Reaguje na Petr Eliáš
Ale to snad k tématu patří. Nebo spíš, proč by to k tématu patřit nemělo? Je mi jasné pane Eliáš , že vše co odporuje tomu křišťálově čistému pohledu na Hnití Duha vás nezajímá.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

20.9.2022 13:32 Reaguje na Petr Pekařík
Tak čím méně Duhy, tím lépe pro lidi.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

20.9.2022 13:25
Mně ten případ připadá jako pokus o vytvožení zelené fronty aktivistických organizací s cílem oškubat město Kašperské hory. Nebo v blízkých volbách pokus odstranit Národnímu parku nepohodlné vedení města Kašperské Hory.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

20.9.2022 13:53 Reaguje na Radim Polášek
Jako že by tu pokutu inkasovala Duha, jo? A to vás napadlo jako jak?

Za mne je to fest prasárna a až i díky ní NP celkově utáhne šrouby, tak se mu těžko divit. Munici mu to dodalo rozhodně slušnou.
Odpovědět
Sl

Slovan

21.9.2022 13:07 Reaguje na Svatá Prostoto
Přesně tak.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

20.9.2022 14:30
Těžká technika do podmáčeného lesa nepatří. Taky nesouhlasím s takovým způsobem péče o lesy v NP Šumava.
Ruku na srdce, kdyby takový les patřil vám , uvedli byste ho do takového stavu a ještě to považovali za zásluhu ?

To už potom můžeme na území shazovat jaderné zbraně a čekat až se ekosystémy přirozeně obnoví.
Pitomost ? Ne, pět desetiletí poté, co začala série jaderných testů, jsou důkazy, že 70 % korálového korálů na atolu Bikini odolalo sérii 23 jaderných explozí. Atol Bikini poskytuje přesvědčivý případ, který prokazuje, že když je ekosystém zničen, může se časem uzdravit (bez lidského zásahu).
http://large.stanford.edu/courses/2018/ph240/klass2/

Doporučuji proto Kašperskohorským lesům s.r.o. používat při těžbě dříví jaderné pumy s potřebným ekvivalentem. Tím ještě lépe prospějí obnově lesa než fušerskou lesní technikou.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

20.9.2022 14:45
ekoterorismus v praxi, pokuta 2 mega je výsměch
Odpovědět
JO

Jarka O.

20.9.2022 19:18 Reaguje na Robert Jirman
Pokuta 0 mega za likvidaci lesů kůrovcem a požárem je také výsměch a ekoterorismus v praxi.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

21.9.2022 08:25 Reaguje na Robert Jirman
Ano, je to výsměch. Napařil bych jim tak 20. ;)
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

20.9.2022 15:18
Mne ty suche stromy sezrane kurovcem v pozadi toho neustale do obrazu unavne strkaneho mericiho pasma poburuji i ted jeste vic, nez hlinene rygoly na snimcich, ktere se stanou utocistem zab a mloku. A neni to tak davno, co nejen zde na ekolistu jste oslavovali jako "ekologicky" "zlepsovak" kohosi z Beskyd, kde promenovali pomoci bagru tvrde lesni cesty v posloupnost umele vyhloubenych jam
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.9.2022 15:25 Reaguje na Miloš Zahradník
1*
Odpovědět
RP

Radim Polášek

20.9.2022 17:42 Reaguje na Miloš Zahradník
To může být ještě zajímavé. Třeba v kontextu nějakého lesního požáru v těch lesích, kdy hasiči budou potřebovat se těmi lesními cestami, dozajista zaznačenými v mapách, dostat k požáru nebo dokonce tam kyvadlově cisternami dovážet vodu.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

20.9.2022 20:08 Reaguje na Miloš Zahradník
Jenže ty jámy jsou napříč těch cest a voda tedy neteče dolů po té svážnicí, tady to zcela jasne teče dolů...Pokuta 2 mil. Kč za podobnou prasarnu je nízká..tohle jsem neviděl ani u státních lesů...
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

20.9.2022 23:05 Reaguje na Karel Pavelka
Ano, naprostý souhlas.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

22.9.2022 22:01 Reaguje na Majka Kletečková
Je vidět , že paní Kletečnová, když to bude náležitě ekologicky podáno odkvoká i tvrzení , že země je placatá.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

22.9.2022 21:58 Reaguje na Karel Pavelka
Voda neteče dolů? A kam prosím z těch jam napříč cestou tedy teče? Na pět dní bagr a budou z toho mít Kašperské Hory výstavní ekotůňky a jezírka.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

20.9.2022 20:16 Reaguje na Miloš Zahradník
Evidentně o těch žabach a mlocich moc nevíte, ale kdakat rozumy budete, že?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.9.2022 18:02
Evidentní manipulace ekospolků s fakty. Jak mají majitelé vytěžit kůrovce?
Aha nechat ho tam namnožit a potom nechat les shořet jako v NP ČŠ! Podle
videa není těžba dokončena a tudíž není cesta ani zrekultivována! Vytáhl
někdo z aktivistů někdy nějaká kmen z lesa? Vím, oni ho tam nechají buď
zetlít a nebo shořet! Běžte už někam aktivisté a nečekejte, že vám mimo
blbů a laiků toto někdo sežere. Po ukončení těžby dojde na rekultivaci
a i kdyby ne, tak vzniknou ty vytoužené tůně a zasakovací rygoly bez
peněz na rozkopání cest bagry podle přání ekologů. Až zas bude někde
hořet les, tak po bagry rozkopané cestě hasiči k ohni nedojedou, ale
to nevadí, že les shoří, vždyť to je vlastně pro přírodu požehnání!
Vy si opravdu nezasloužíte brát vás na vědomí, protože manipulujete s
fakty ke svému prospěchu stejně, jako u blokace obchvatů a jiných staveb!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.9.2022 18:24 Reaguje na Břetislav Machaček
Chci dodat, že si mohou přijít k nám nafotit stavbu ekologické
kanalizace! Rozkopané trávníky, potrhané kořeny stromů a nikdo
tu nebrečí, protože ví, že po ukončení dojde na rekultivaci.
Kdo nic nedělá, nic nezkazí, ale je pouze příživník na těch,
kteří vytvářejí nějaké hodnoty! Příživníky jsou profesionálové
ve vedení těchto spolků a hledají opodstatnění své existence!
Odpovědět
Pe

Pepa

20.9.2022 19:35 Reaguje na Břetislav Machaček
Manipulace s fakty? Macháčku, ty nedouku, kde mas toho kůrovce na Zhuri? Víš vůbec o jaké lokalitě píšeš? Evidentně ne!
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

20.9.2022 20:14 Reaguje na Břetislav Machaček
Hlavně si tady kdakejte svoje nesmysly, jedine na netu Vám to opublikuji, protože s odbornou prezentaci na odborné konferenci nebo v odborném časopise nemáte šanci...Tož tak..
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

21.9.2022 08:20 Reaguje na Karel Pavelka
On nic jiného než ty kdakance nemá. Ví o tom kulové, k tématu ani čárku, jen debilně nadává na aktivisty. Je to takový místní šašek.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

21.9.2022 08:17 Reaguje na Břetislav Machaček
Tvl Macháčku, ty jsi opravdu hloupé jelito.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.9.2022 09:49 Reaguje na Petr Eliáš
Dnes tu máte vyjádření obce Kašperské hory o těžbě kůrovce
a deštivém létu s rozbahněnou půdou vy tři počítačoví chytráci. Rekultivace se provádí průběžně a po ukončení
těžby bude provedena všude. Vy by jste to vynesli na zádech a nebo odvezli vrtulníkem? Asi ne a nechali to tam zetlít
a nebo shořet. Obnovitelné palivo hnije v lesích a vám
nevadí dnes už ani uhlí a plyn těžený z břidlic. Popíráte
vše, za co jste tu rozumbradové stále bojovali a vám podobní
to dokonce nařizovali. Zalezte si k PC a nechoďte mezi lidi,
aby vám to někdo neobjasnil ručně a stručně, protože lidem
došle trpělivost s magory, kteří dovedli Evropu o půl
století nazpět.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

21.9.2022 11:54 Reaguje na Břetislav Machaček
Jen kvič dál, pokračuj. :D
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

21.9.2022 12:43 Reaguje na Břetislav Machaček
Vyjádření obce jí bude prd platné, bo správním orgánem je v tomto případě NP ... a ten na to asi moc slyšet nebude.

Spíš si Kašperky do budoucna slušně pos..ly život. Inu, kdo chce kam ...
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.9.2022 18:31 Reaguje na Svatá Prostoto
Jak píši jinde, třeba Kašperky mají vedení města nepohodlné pro NP, tudíž současným pokřikem kolem této víceméně bagatelní věci se NP snaží ovlivnit volby a dosadit do vedení Kašperek lidi, kteří budou zelené vedení NP poslouchat na slovo.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

26.9.2022 14:44 Reaguje na Radim Polášek
Ehm, fantazii se sice meze nekladou, ale ...
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

21.9.2022 12:47 Reaguje na Břetislav Machaček
Přečtěte si ten článek ještě jednou ... je tam o historii těch lesů a vztahu k NP docela dost.

V běžném hospodářském lese by to byla prasárna ... že když se kácí les, tak lítají třísky je samozřejmě pravda, ale tohle fest přes čáru ... ale v tomto případě si to vyloženě říká o pomstu a ten, kdo tohle povolil/nařídil a realizoval, byl dobrý trotl.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.9.2022 17:47 Reaguje na Svatá Prostoto
Přečtěte si, jak jejich majetek ničí kůrovec ze sousední
bezzásahové zóny NP a oni ho musí vytěžit, aby se dál už
nešířil. Je to jako jinde, kde jeden lempl zasviní celé
okolí kůrovcem a ještě ze sebe dělá ochránce přírody. Chápete tu prasárnu, když vám někdo zničí váš majetek absencí boje proti kůrovci a ze msty ještě hledá způsob,
jak vás očernit v očích laické veřejnosti. Každá těžba
ničí povrch půdy ,lesní cesty a zvláště ty nezpevněné. Počkejme na ukončení těžby a na rekultivaci. Pokud ta
nebude dostatečná, tak kritizujme, ale nekritizujme ji
před jejím započetím. Je to jako kritizovat bordel při
stavbě domu a požadovat, aby tam byl udržovaný trávník.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.9.2022 18:56 Reaguje na Břetislav Machaček
1*
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

26.9.2022 14:46 Reaguje na Břetislav Machaček
Jsou následky těžby a následky těžby. Nebudu tu brečet pro každou kytičku a otis pneuši, ale tohle je prostě prasárna a jasná známka toho, že "tvůrce" zdokumentovaného byl dobytek.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

22.9.2022 14:49 Reaguje na Svatá Prostoto
1*
Odpovědět
va

vaber

21.9.2022 09:17
vyjeté koleje a rozrytá lesní půda?
to je běžný obrázek každé dnešní moderní těžby a hospodaření v lesích, jen v Kašperkách si toho nějaký ekoturista všiml a oznámil to,
nejlepším příkladem je Černobyl ,tam zmizeli lidé ,nikdo v přírodě nedělá nutné a moudré zásahy a přírodě se daří, určitě by to tak fungovalo i jinde
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.9.2022 17:59
Má správa parku písemně způsob péče o polesí od Kašperských hor? Proč není nejcennější území majetkem NP nebo státu? Soukromý majetek je od převratu nedotknutelný. Velet ostatním jak musí jednat se svým majetkem už 30 let neplatí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.9.2022 09:36
No já nevím jak na Šumavě, ale na Vysočině jsou hluboké koleje lesních cest jediným biotopem kuňky žluté.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

23.9.2022 10:40 Reaguje na Slavomil Vinkler
A vždycky byly, v době, kdy ještě zemědělci nepoužívali pesticidy a polní cesty nebyly vyasfaltované, bylo v krajině z kaluží těch cest plno kuńek, ohnivá a snad i žlutobřichá či jak se jmenuje. U nás, předhůří Beskyd tak do roku 1975. Zmizely kaluže, objevily se pesticidy a kuňka ohnivá se stala vzácnou.
Co se týká toho lesa u Kašperských hor, tak vidím určité omezení, nejedná se o trvalou lesní cestu, takže půda tem nebude udusaná a tudíž nepropustná pro vodu a nejedná se o jílovitou půdu nepropustnou, z fotek mně připadá, že to spíš bude propustná pisčitá půda.
Takže v těch rýhách tam žádné trvalejší kaluže a tůňky nebudou.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.9.2022 08:13 Reaguje na Radim Polášek
No znám pracovníky AOPK na Vysočině, kteří domlouvali s lesníky, že lesní cesty s kalužemi pro kuňky ponechají bez zásypu a spíše je LKT trochu prohrábnou.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

26.9.2022 19:19 Reaguje na Slavomil Vinkler
U nás ty kaluže zlikvidovali za socíku, lesní a polní cesty buď ponechali a vyasfaltovali nebo další rozorali na pole či nechali v lese prostě zarůst. Ale je otázka, jak by se tam ty kuňky udržely, když od cca roku 1975 začali zemědělci masívněji používat pesticidy.
Zůstaly jen kaluže v místním lužním lese podél řeky a tam ta cesta není moc uježděná nebo je půda propustná plus je to v lese v hlubokém stínu, takže kaluže se tam nedrží a kuňky asi taky ne.
Odpovědět
PG

Petr Germanič

22.9.2022 12:19
Děsivé? Podívejte se jak dopadly Lužické hory. Chráněná krajinná oblast je zdevastovaná, turistické trasy zmizelé, nepořádek po lesích, zde se těžaři chovali jak nájezdníci.
A CHKO nekoná.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

23.9.2022 10:48
Přeju městu Kašperské Hory, ať se ta záležitost vyřídí tak, jak se má.
A ať si dneska a zítra ve volbách zvolí do vedení města ty správné lidi. Lidi, kterým záleží na obyvatelích jejich města Kašperské Hory a ne lidi, co prosazují zelené nesmysly bezohledné k lidem i k lidské společnosti jako celku.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

23.9.2022 15:53 Reaguje na Radim Polášek
Přeju městu Kašperské Hory, ať se ta záležitost vyřídí tak, jak se má.
A ať si dneska a zítra ve volbách zvolí do vedení města ty správné lidi. Lidi, kterým nejenom záleží na obyvatelích jejich města, ale také budou usilovat o ohleduplné chování k okolní přírodě. Lesy z NPŠ byly v restituci Kašperkám vráceny na základě slibu jejich tehdejšího starosty, že budou v těchto lesích hospodařit šetrně.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.9.2022 12:15 Reaguje na Majka Kletečková
Tak, jak se má, stopy po těžbe se po ukončení těžby zarovnají a je to. To pouze nyní zelení křiklouni si vymohli zastavení kácení a tím znemožnili po ukončení kácení nápravu škody.
Doufám, že si město Kašperské hory zvolilo takové vedení, které bude sloužit svým občanům a nebude lézt do zadele zelenému vedení NP.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.9.2022 15:28 Reaguje na Radim Polášek
Podle BIOLIB by tam Kuňka žlutobřichá být mohla. Ony ty kaluže, pokud nejsou na turistické cyklotrase a nebo jako erozní rýhy působí jako zajímavý nový biotop. Není třeba je vždy zarovnávat. To by si měli uvědomit i na NP. Ne jenom jako důvod šikany.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.9.2022 16:04 Reaguje na Slavomil Vinkler
Asi deset dní před "ropáckou událostí" byl v tv šot, jak někde na Š. těží kalamitního kůrovce, a to v místech, kde to přiléhá k pův I. zóně. Název mi unikl, ale nedivil bych se, že to bylo právě odtud, kde se konala odveta:-)

Mně stačí, že polšné ničivé požáry jsou OK, nebo vichřice, která nadělá též řádný bo*del (viz "ohyzdné" kuňčí jámy po vývratech), ale jakmile je to vliv člověka (též přírodní činitel), přišel čas "stínání hlav", resp mastných pokut.

https://img.obrazky.cz/?url=2c3ea41d3dcc1ec2&size=3
Odpovědět
RP

Radim Polášek

26.9.2022 19:12 Reaguje na Karel Zvářal
Ono ale kunčí kaluže ze srážkových vod mohou vznikat pouze jenom na uježděných cestách. Na cestách dlouhým ježděním udusanou půdou tak, že je nepropustná a srážková voda tak nevyteče skrz cestu do podloží. A v dírách v cestě tak aspoň 15 - 20 centimetrů hlubokých, aby od března po červen kaluže nevyschly třeba na přímém slunci odparem a pulci kuńky se stihli přeměnit na malé žabičky.
V lese v dírách po vývratech stromů nebo v těch rýhách vyfocených u Kašperek se pouze srážková voda neudrží, protože ta zem tam je prokypřená a voda se tak rychle vsákne. Aby tam vznikaly kunčí tůně, musela by tam být hladina spodní vody aspoň od března po červen nad úrovní té díry. A to by zase byla velmi bahnitá půda, kde kromě snad olše či vrby nic jiného kvůli zamokření neroste a kde by se těžká mechanizace katastrofálně bořila do bahna i za sucha.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.9.2022 19:58 Reaguje na Radim Polášek
Vždycky žasnu nad tím, jak ty žabky tam dokáží přežít, když louží projíždí jedno auto za druhým. Jdu tudy za týden, voda je opět čistá, a hup, hup, hup! několik žabiček se tam schová.

Kdepak žily před příchodem člověka, s jeho těžkou mechanizací, aha? Právě v takových vývratových a jiných prohlubních. Pulci dorostli jen v deštivějších jarech. Když nazapršelo, tak to museli dohnat "někdy příštěé"...
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist