Děsivá devastace lesů v NP Šumava. Správa parku zastavila těžbu a vyšetřuje viníky
V celé oblasti, často svažitém terénu, došlo k vážnému poškození půdy a vodního režimu. Poškození je na některých místech nevratné. I když Kašperskohorské městské lesy již většinu erozních rýh „asanovaly“, tj. zarovnaly bagrem, bude docházet k podpovrchovému odtoku vody, zejména tam, kde byly koleje vyjeté hluboko až na kamenné podloží. O přímém poškození vodních toků ani nemluvě.
Správa NP Šumava přitom vynakládá desítky milionů korun na obnovu vodního režimu a zvýšení zadržování vody, jen z projektu Life – Život pro mokřady – je to více než 150 milionů. Od roku 2013 navrátila do původních koryt více než 20 km dříve narovnaných vodních toků a bystřin včetně odtrubnění některých potoků.
Takové poškození a eroze lesní půdy a narušení vodního režimu by podle ekologických organizací i šumavských spolků bylo hrubým porušením zákonů i v hospodářském lese, natož pak v národním parku. Podstatná část lokality byla dokonce dříve v první, nejpřísněji chráněné zóně (nyní v zóně přírodě blízké). Hnutí DUHA a vědci i místní občanská sdružení v průběhu projednávání zonace v letech 2018 a 2019 namítali, že celá oblast měla být zařazena do zóny přírodní a ponechána přírodě. Správa NP však kvůli nesouhlasu města Kašperské Hory připomínce Hnutí DUHA nevyhověla, kdyby to udělala, k současné devastaci by nemohlo dojít.
Na další masivní těžby v okolí Obřího hradu upozornili občanské spolky turisté. I zde provádí Správa NP Šumava šetření. Kašperskohorské městské lesy tu mj. vyřezaly listnaté stromy, především břízy.
Nešetrnou těžbou je poškozený také úsek historické Zlaté stezky mezi Horskou Kvildou a Zhůřím.
Město Kašperské Hory přitom dostává od Ministerstva životního prostředí vysoké kompenzace za to, že jsou jejich lesy v ochranném režimu národního parku. Od roku 2007 to bylo více než 170 milionů Kč.
Jaromír Bláha, lesní odborník Hnutí DUHA, řekl: „Tak strašné řádění těžké těžební techniky jsem v NP Šumava už více než 23 let neviděl. Důsledkem jsou více než metr hluboké koleje, vážné narušení vodního režimu a masivní eroze lesní půdy, v době dešťů takzvané bahnotoky. Něco takového je zcela nepřípustné i v běžném hospodářském lese a tady se to děje v národním parku.“
„Když se v Parlamentu v roce 2000 jednalo o to, zda Kašperské Hory dostanou vrácený historický majetek v národním parku a nebo náhradní lesy mimo národní park, tak bývalý starosta Kašperských hor Vladimír Marek sliboval poslancům, že město bude plně respektovat národní park a že tam ve svých lesích budou hospodařit i lépe než Správa parku. Jeho nástupci ale tento slib nedodržují.“
Tomáš Hauser, předseda spolku Šumava domovem, řekl: „Když ptáčka lapali, pěkně mu zpívali. V čase jednání o převodu lesů v NP Šumava do majetku města Kašperské Hory slibovalo jeho vedení, že kašperskohorské lesy budou příkladem dobré péče o lesy v národním parku. Stále více však máme pocit, že právě kašperskohorské lesy, včetně nejcennějších partií s omezeným vstupem pro veřejnost, jsou obhospodařovány způsobem, který by i v ryze hospodářském lese mohl být na pováženou.“
Ondřej Volf z České společnosti ornitologické řekl: „Byly postiženy porosty mimořádně cenné pro řadu ohrožených a zvláště chráněných druhů ptáků, včetně předmětů ochrany ptačí oblasti Šumava. Převážně bukové porosty byly domovem kulíška nejmenšího, sýce rousného, lejska malého, datla černého a mnoha dalších ptačích druhů. Jednalo se o jedno z mála míst, kde hnízdil vzácný puštík bělavý. To, co se tam dělo, je jen těžko pochopitelné.“
Dagmar Kjučuková z Okrašlovacího spolku Zdíkovska řekla: „Co vše se muselo stát, aby státní úředníci v ochraně přírody byli nuceni zahájit toto řízení s daným viníkem. Stačilo, aby postoj v ochraně přírody byl pevný, kontinuální a nepodléhal zbytečnému kupčení a zbytečným kompromisům.“
Přečtěte si také |
Jan Piňos: Zbytečné zničení rezervace Plakánek jako exemplární ukázka kolapsu politiky MZe a MŽPVladimír Horpeniak, historik z Muzea Šumavy v Kašperských Horách, řekl: „Jsem zvláště znepokojen vážným poškozením stop historické Zlaté stezky v blízkosti Horské Kvildy. Jedná se o unikátní archeologickou a zároveň technickou památku původem z dob Karla IV. V souvislosti se současnou nešetrnou těžbou dřeva mám rovněž opodstatněné obavy o bezpečí vzácných památek středověkého dolování zlata v okolí Kašperských Hor. Je nanejvýš nutné co nejdříve zajistit oficiální památkovou ochranu těchto objektů. Konkrétní podněty k tomuto kroku příslušná pracoviště Národního památkového ústavu již několikrát obdržela, například z Muzea Šumavy.“
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (84)
Karel Zvářal
20.9.2022 11:32Anyr
20.9.2022 11:50 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
20.9.2022 11:59 Reaguje na AnyrJarek Schindler
22.9.2022 21:45 Reaguje na AnyrTomáš Zeman
20.9.2022 12:40 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
20.9.2022 12:44 Reaguje na Tomáš ZemanKarel Zvářal
20.9.2022 12:55 Reaguje na Karel ZvářalRadim Polášek
20.9.2022 17:35 Reaguje na Karel ZvářalZa prvé koni hodně vadí, když se kmen chytá o všelijaké keře a stromky, na rozdíl od techniky. Technika ten keř nebo stromeček urve, ale kůň ne. Proto koňmi vozkové stahovali dřevo přednostně po už předchozím taháním dřeva vytvořených cestách. Za druhé menší vrstva bláta koni nevadí, zato kmen po něm klouže snadněji než po suché zemi. Proto i když už měli cestu v lese zahloubenou v rýze v zemi, tahali tam koňmi ty kmeny přednostně dál a rýha se tak prohlubovala.
Karel Zvářal
20.9.2022 17:41 Reaguje na Radim PolášekKarel Zvářal
20.9.2022 18:05 Reaguje na Radim Polášeksmějící se bestie
20.9.2022 15:04 Reaguje na Tomáš ZemanMusíte na ty, co se postarali o to, že byli zlikvidovány hájenky i s hajnými lesníky a souběžně i s tím na ně navazující lesní dělníky, malé pily v regionech.
A pustili do lesů to kácení ve velkém/načisto !
Karel Zvářal
20.9.2022 15:23 Reaguje na smějící se bestieRadim Polášek
20.9.2022 17:37 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
20.9.2022 17:44 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
21.9.2022 06:43 Reaguje na Karel ZvářalPepa
20.9.2022 14:41 Reaguje na Karel ZvářalPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Karel Zvářal
20.9.2022 15:05 Reaguje na PepaPepa
20.9.2022 19:38 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
20.9.2022 19:52 Reaguje na PepaStanislav Svoboda
20.9.2022 20:49 Reaguje na Karel ZvářalDíky.
Karel Zvářal
20.9.2022 20:56 Reaguje na Stanislav SvobodaStanislav Svoboda
20.9.2022 21:33 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
20.9.2022 21:40 Reaguje na Stanislav SvobodaRadim Polášek
20.9.2022 12:27Město Kašperské hory tak tohle kácení přijde nejspíš pěkně draho, NP si navymýšlí a zelení kříklouni to politicky podpoří, takže město nejspíš prohraje. Chudáci občané města Kašperských hor, mohli mít za své peníze třeba chodníky nebo lepší odvětlení, ale takhle bohužel nic.
Karel Zvářal
20.9.2022 12:40 Reaguje na Radim PolášekPetr Pekařík
20.9.2022 13:11 Reaguje na Karel ZvářalRadim Polášek
20.9.2022 13:30 Reaguje na Karel ZvářalSpíš to vidím tak, že pokud to není kolmo dolů na prudším svahu, jsou takové míry spíš příležitost pro vítané zvýšení diverzity lesa.
Karel Zvářal
20.9.2022 13:36 Reaguje na Radim PolášekPetr Eliáš
20.9.2022 13:03Petr Pekařík
20.9.2022 13:12 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
20.9.2022 13:24 Reaguje na Petr PekaříkNež příště zase začnete žvanit, podívejte se na zdroje financování Duhy.
Jarek Schindler
22.9.2022 21:51 Reaguje na Petr EliášZdroj: https://prachaticky.denik.cz/nazory_region/zadost-o-brutalni-proredovani-lesu-np-sumava-pozastavena-20170330.html
Petr Eliáš
23.9.2022 07:09 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
23.9.2022 09:12 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
23.9.2022 09:44 Reaguje na Jarek SchindlerA pokud jste si nevšiml, tak ten ,,článek,, chce akorát navodit dojem, že na tom Bláha vydělává. A důkaz? Žádný. Ale vy asi těch důkazů máte hromadu, že tak zapáleně bojujete.
A ted se podívejte, jak si Martan vymýšlí:
1) https://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/Ministr-Brabec-Pan-Martan-se-bud-nestiti-bezostysne-lhat-nebo-opravdu-ztraci-zrak-491692
2) https://prachaticky.denik.cz/zpravy_region/iniciator-petice-za-zakon-pro-zelene-lesy-sumavy-petr-martan-lze-20190304.html
3) https://presspektrum.cz/2016/10/12/hrichy-duchovni-komunity/
Zkuste se alespoň jednou držet tématu a to bylo financování DUHY. Doložte, když toho není Pekařík schopný, že na dotacích vyžebrají 100x více. ;)
Jarek Schindler
23.9.2022 11:51 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
23.9.2022 13:48 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
25.9.2022 12:15 Reaguje na Petr EliášRadim Polášek
20.9.2022 13:32 Reaguje na Petr PekaříkRadim Polášek
20.9.2022 13:25Svatá Prostoto
20.9.2022 13:53 Reaguje na Radim PolášekZa mne je to fest prasárna a až i díky ní NP celkově utáhne šrouby, tak se mu těžko divit. Munici mu to dodalo rozhodně slušnou.
Miroslav Vinkler
20.9.2022 14:30Ruku na srdce, kdyby takový les patřil vám , uvedli byste ho do takového stavu a ještě to považovali za zásluhu ?
To už potom můžeme na území shazovat jaderné zbraně a čekat až se ekosystémy přirozeně obnoví.
Pitomost ? Ne, pět desetiletí poté, co začala série jaderných testů, jsou důkazy, že 70 % korálového korálů na atolu Bikini odolalo sérii 23 jaderných explozí. Atol Bikini poskytuje přesvědčivý případ, který prokazuje, že když je ekosystém zničen, může se časem uzdravit (bez lidského zásahu).
http://large.stanford.edu/courses/2018/ph240/klass2/
Doporučuji proto Kašperskohorským lesům s.r.o. používat při těžbě dříví jaderné pumy s potřebným ekvivalentem. Tím ještě lépe prospějí obnově lesa než fušerskou lesní technikou.
Jarka O.
20.9.2022 19:18 Reaguje na Robert JirmanPetr Eliáš
21.9.2022 08:25 Reaguje na Robert JirmanMiloš Zahradník
20.9.2022 15:18Radim Polášek
20.9.2022 17:42 Reaguje na Miloš ZahradníkKarel Pavelka
20.9.2022 20:08 Reaguje na Miloš ZahradníkJarek Schindler
22.9.2022 22:01 Reaguje na Majka KletečkováJarek Schindler
22.9.2022 21:58 Reaguje na Karel PavelkaKarel Pavelka
20.9.2022 20:16 Reaguje na Miloš ZahradníkBřetislav Machaček
20.9.2022 18:02Aha nechat ho tam namnožit a potom nechat les shořet jako v NP ČŠ! Podle
videa není těžba dokončena a tudíž není cesta ani zrekultivována! Vytáhl
někdo z aktivistů někdy nějaká kmen z lesa? Vím, oni ho tam nechají buď
zetlít a nebo shořet! Běžte už někam aktivisté a nečekejte, že vám mimo
blbů a laiků toto někdo sežere. Po ukončení těžby dojde na rekultivaci
a i kdyby ne, tak vzniknou ty vytoužené tůně a zasakovací rygoly bez
peněz na rozkopání cest bagry podle přání ekologů. Až zas bude někde
hořet les, tak po bagry rozkopané cestě hasiči k ohni nedojedou, ale
to nevadí, že les shoří, vždyť to je vlastně pro přírodu požehnání!
Vy si opravdu nezasloužíte brát vás na vědomí, protože manipulujete s
fakty ke svému prospěchu stejně, jako u blokace obchvatů a jiných staveb!
Břetislav Machaček
20.9.2022 18:24 Reaguje na Břetislav Machačekkanalizace! Rozkopané trávníky, potrhané kořeny stromů a nikdo
tu nebrečí, protože ví, že po ukončení dojde na rekultivaci.
Kdo nic nedělá, nic nezkazí, ale je pouze příživník na těch,
kteří vytvářejí nějaké hodnoty! Příživníky jsou profesionálové
ve vedení těchto spolků a hledají opodstatnění své existence!
Pepa
20.9.2022 19:35 Reaguje na Břetislav MachačekKarel Pavelka
20.9.2022 20:14 Reaguje na Břetislav MachačekPetr Eliáš
21.9.2022 08:20 Reaguje na Karel PavelkaPetr Eliáš
21.9.2022 08:17 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
21.9.2022 09:49 Reaguje na Petr Eliáša deštivém létu s rozbahněnou půdou vy tři počítačoví chytráci. Rekultivace se provádí průběžně a po ukončení
těžby bude provedena všude. Vy by jste to vynesli na zádech a nebo odvezli vrtulníkem? Asi ne a nechali to tam zetlít
a nebo shořet. Obnovitelné palivo hnije v lesích a vám
nevadí dnes už ani uhlí a plyn těžený z břidlic. Popíráte
vše, za co jste tu rozumbradové stále bojovali a vám podobní
to dokonce nařizovali. Zalezte si k PC a nechoďte mezi lidi,
aby vám to někdo neobjasnil ručně a stručně, protože lidem
došle trpělivost s magory, kteří dovedli Evropu o půl
století nazpět.
Svatá Prostoto
21.9.2022 12:43 Reaguje na Břetislav MachačekSpíš si Kašperky do budoucna slušně pos..ly život. Inu, kdo chce kam ...
Radim Polášek
21.9.2022 18:31 Reaguje na Svatá ProstotoSvatá Prostoto
26.9.2022 14:44 Reaguje na Radim PolášekSvatá Prostoto
21.9.2022 12:47 Reaguje na Břetislav MachačekV běžném hospodářském lese by to byla prasárna ... že když se kácí les, tak lítají třísky je samozřejmě pravda, ale tohle fest přes čáru ... ale v tomto případě si to vyloženě říká o pomstu a ten, kdo tohle povolil/nařídil a realizoval, byl dobrý trotl.
Břetislav Machaček
21.9.2022 17:47 Reaguje na Svatá Prostotobezzásahové zóny NP a oni ho musí vytěžit, aby se dál už
nešířil. Je to jako jinde, kde jeden lempl zasviní celé
okolí kůrovcem a ještě ze sebe dělá ochránce přírody. Chápete tu prasárnu, když vám někdo zničí váš majetek absencí boje proti kůrovci a ze msty ještě hledá způsob,
jak vás očernit v očích laické veřejnosti. Každá těžba
ničí povrch půdy ,lesní cesty a zvláště ty nezpevněné. Počkejme na ukončení těžby a na rekultivaci. Pokud ta
nebude dostatečná, tak kritizujme, ale nekritizujme ji
před jejím započetím. Je to jako kritizovat bordel při
stavbě domu a požadovat, aby tam byl udržovaný trávník.
Svatá Prostoto
26.9.2022 14:46 Reaguje na Břetislav Machačekvaber
21.9.2022 09:17to je běžný obrázek každé dnešní moderní těžby a hospodaření v lesích, jen v Kašperkách si toho nějaký ekoturista všiml a oznámil to,
nejlepším příkladem je Černobyl ,tam zmizeli lidé ,nikdo v přírodě nedělá nutné a moudré zásahy a přírodě se daří, určitě by to tak fungovalo i jinde
Slavomil Vinkler
21.9.2022 17:59Slavomil Vinkler
22.9.2022 09:36Radim Polášek
23.9.2022 10:40 Reaguje na Slavomil VinklerCo se týká toho lesa u Kašperských hor, tak vidím určité omezení, nejedná se o trvalou lesní cestu, takže půda tem nebude udusaná a tudíž nepropustná pro vodu a nejedná se o jílovitou půdu nepropustnou, z fotek mně připadá, že to spíš bude propustná pisčitá půda.
Takže v těch rýhách tam žádné trvalejší kaluže a tůňky nebudou.
Slavomil Vinkler
24.9.2022 08:13 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
26.9.2022 19:19 Reaguje na Slavomil VinklerZůstaly jen kaluže v místním lužním lese podél řeky a tam ta cesta není moc uježděná nebo je půda propustná plus je to v lese v hlubokém stínu, takže kaluže se tam nedrží a kuňky asi taky ne.
Petr Germanič
22.9.2022 12:19A CHKO nekoná.
Radim Polášek
23.9.2022 10:48A ať si dneska a zítra ve volbách zvolí do vedení města ty správné lidi. Lidi, kterým záleží na obyvatelích jejich města Kašperské Hory a ne lidi, co prosazují zelené nesmysly bezohledné k lidem i k lidské společnosti jako celku.
Majka Kletečková
23.9.2022 15:53 Reaguje na Radim PolášekA ať si dneska a zítra ve volbách zvolí do vedení města ty správné lidi. Lidi, kterým nejenom záleží na obyvatelích jejich města, ale také budou usilovat o ohleduplné chování k okolní přírodě. Lesy z NPŠ byly v restituci Kašperkám vráceny na základě slibu jejich tehdejšího starosty, že budou v těchto lesích hospodařit šetrně.
Radim Polášek
25.9.2022 12:15 Reaguje na Majka KletečkováDoufám, že si město Kašperské hory zvolilo takové vedení, které bude sloužit svým občanům a nebude lézt do zadele zelenému vedení NP.
Slavomil Vinkler
25.9.2022 15:28 Reaguje na Radim PolášekKarel Zvářal
25.9.2022 16:04 Reaguje na Slavomil VinklerMně stačí, že polšné ničivé požáry jsou OK, nebo vichřice, která nadělá též řádný bo*del (viz "ohyzdné" kuňčí jámy po vývratech), ale jakmile je to vliv člověka (též přírodní činitel), přišel čas "stínání hlav", resp mastných pokut.
https://img.obrazky.cz/?url=2c3ea41d3dcc1ec2&size=3
Radim Polášek
26.9.2022 19:12 Reaguje na Karel ZvářalV lese v dírách po vývratech stromů nebo v těch rýhách vyfocených u Kašperek se pouze srážková voda neudrží, protože ta zem tam je prokypřená a voda se tak rychle vsákne. Aby tam vznikaly kunčí tůně, musela by tam být hladina spodní vody aspoň od března po červen nad úrovní té díry. A to by zase byla velmi bahnitá půda, kde kromě snad olše či vrby nic jiného kvůli zamokření neroste a kde by se těžká mechanizace katastrofálně bořila do bahna i za sucha.
Karel Zvářal
26.9.2022 19:58 Reaguje na Radim PolášekKdepak žily před příchodem člověka, s jeho těžkou mechanizací, aha? Právě v takových vývratových a jiných prohlubních. Pulci dorostli jen v deštivějších jarech. Když nazapršelo, tak to museli dohnat "někdy příštěé"...