Jan Piňos: Zbytečné zničení rezervace Plakánek jako exemplární ukázka kolapsu politiky MZe a MŽP
17.9.2021
Uvízlá vyvážečka v údolí Plakánek.
Foto | Jan Piňos
Nezákonný ničivý zásah do zvlášť chráněné přírody jsem zjistil a fotograficky zdokumentoval 12. září a neprodleně jsem informoval odpovědné vedoucí místních a krajských úřadů ochrany přírody. Dnes jsem odeslal žádost o přešetření a vyvození důsledků nezákonného zásahu krajské České inspekci životního prostředí v Liberci a ředitelství Agentury ochrany přírody a krajiny v Praze, pod niž spadají naše CHKO. Dopis jsem odeslal na vědomí dalším příslušným úřadům včetně ministerstva životního prostředí. Požádal jsem v něm mj. o sanaci území, finanční sankce a vyvození personální odpovědnosti.
Těžaři nevratně zničili těžkou technikou v chráněné přírodní rezervaci a v chráněné údolní nivě okrajovou část nivní louky před ústím Veseckého potoka a výše nad loukou úzké údolní dno zalesněného pískovcového „kaňonu“. Zničili půdní kryt v celé délce odvozní trasy, extrémně hlubokými kolejemi vážně poškodili vodní režim území a lokálním zaházením koryta Veseckého potoka dřevním „odpadem“ narušili jeho volný průtok.
Kácení proběhlo v lesích obce Libošovice a území v srpnu uzavřel pro návštěvníky odbor životního prostředí Městského úřadu Jičín.
Navíc se mimořádně ničivý zásah odehrál v turisticky velmi exponovaném území. Rezervací Plakánek u hradu Kost projdou ročně tisíce lidí. Státní ochrana přírody zde provozuje naučnou stezku. Niva Veseckého potoka zničená těžkou technikou je viditelná přímo z hlavní turistické cesty Plakánkem a budí pozornost a nelibost procházejících turistů, kteří zásah fotografují (včetně zahraničních).
Zásah byl proveden kvůli těžbě suchých, „vylétaných“ smrkových souší na strmých svazích údolí, které nepředstavovaly z hlediska ekosystému rezervace ani okolních hospodářských lesů pražádné riziko. Pokud bylo podle sdělení vedoucího CHKO Český ráj skutečně nutné, údajně kvůli bezpečnosti turistů procházejících po údolní stezce, stromy na svazích i ve větší vzdálenosti od cesty (?!) pokácet, měly zůstat na místě, tak jako se děje v jiných chráněných územích. V krajním případě mohly být šetrně dopraveny krátkou lanovkou přímo ze svahů na zarovnané terény nad údolím mimo rezervaci.
Holina a vyjeté koleje.
Foto | Jan Piňos
Namísto toho byly stromy pokácené na dvou malých pasekách vzdálených 400, resp. 800 metrů od ústí údolí dopravovány harvestorem jeho zamokřenou údolní nivou. Takové chybné rozhodnutí muselo nutně vést k její destrukci. Navíc podle místních informací byla v okolních srovnatelně strmých terénech lanovka v nedávné minulosti využívána v lesích pana Kinského, přičemž její pořízení dotovala státní ochrana přírody.
Destrukce přírody v Plakánku kvůli těžbě inertních smrkových souší je mimořádná z řady důvodů, ale v našich chráněných územích v posledních letech zdaleka ne ojedinělá. Plošná těžba, kterou v nich povoluje Agentura ochrany přírody, potažmo Ministerstvo životního prostředí benevolentními výjimkami umožňujícími jinak protizákonné postupy, ničí řadu chráněných území, nyní nejvíce CHKO Lužické hory, CHKO Labské pískovce, CHKO Jeseníky, CHKO Železné hory a další.
Za třicet let práce v ochraně přírody, krajiny a životního prostředí jsem viděl hodně ničivých zásahů do přírody, ale něco tak absurdního jako v rezervaci Plakánek v Českém ráji ještě ne. Absurditou myslím součet vzácnosti území, zbytečnosti zásahu, intenzity destrukce a turistické exponovanosti lokality. Státní ochrana přírody zde selhala na celé čáře, když povolila odvážet pokácené smrky nejhorším možným způsobem, těžkým harvestorem, po zamokřeném dnu údolní nivy Veseckého potoka.
Přitom šlo jen o přibližně 150 už dříve uschlých smrků, které nebyly nebezpečné pro šíření kůrovce. Suché stromy bylo možno ponechat na místě a ty nejbližší k turistické stezce pokácet, zkrátit a případně šetrně přiblížit krátkou lanovkou nad údolí mimo rezervaci.
Foto | Jan Piňos
Zásah je exemplární odstrašující „vizitkou“ státní ochrany přírody. Jak chce stát vést návštěvníky chráněných území k citlivému, ohleduplnému chování k vzácné přírodě, když státní úřady opakovaně schvalují a dovolují průmyslové ničivé zásahy s nesrovnatelně větším dopadem na přírodu, než mohou mít návštěvníci? Tabule v Plakánku upozorňující na zákaz vstupu jen zvyšují zájem kolemjdoucích a posilují oprávněné odsouzení zásahu - vyvolávají dojem z úřady skrývaného neřádu.
Podmínky státní ochrany přírody udělené těžaři k dopravě dřeva údolím za sucha a pásovou technikou byly od začátku chybné. Niva na zastíněném dnu strmého, zalesněného, hluboce zařízlého údolí je sotva kdy zcela suchá i v suchých letech, natož v letošním deštivějším roce, a pásový stroj by nivu zdevastoval tak jako tak. Nedovedu si ani ve snu představit, že bych jako někdejší vedoucí CHKO něco takového připustil.
Zde jsou fotografie a videa zachycující zdevastovanou nivní louku i dno údolí, hloubku kolejí, uvízlý harvestor, lesní paseku i zaházený potok.
reklama
Jan Piňos
Autor je ekolog a někdejší dlouholetý vedoucí CHKO Broumovsko. Je zmocněnec Zeleného kruhu pro otázky jaderné energie.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Nejvíce nejlepších nabídek v tendru Lesů ČR má Uniles z koncernu Agrofert
Ministerstvo bude kompenzovat škody po povodních na lesních cestách, zahájilo šetření
Jak pěstovat duby a ořešáky v době klimatické změnyOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (73)
DM
Dalibor Motl
17.9.2021 16:26Prasečina to je. Nezvládnutá technologická příprava. Volba špatné mechanizace. Jistě i nějaký ten chráněný organismus utrpěl. O tom žádná. Jen bych byl opatrný s tím "nevratným poškozením". Pár povodní a posuny meandrů už tu nivu asi "přerovnalo" a ani o středověkém hospodaření v těch místech bych si nedělal velké iluze. Podle mě to půjde napravit. Levné to nebude ale za několik let nikdo nic nepozná.
Odpovědět
DA
DAG
17.9.2021 20:17 Reaguje na Dalibor MotlJe vidět, že se orientujete. Ono není nic tak horké jak se uvaří. Navic jak proběhne oprava? Doveze se několik nákladních aut makkadamu z horniny naprosto nevhodné z nějakeho lomu. Tím to zasypou a jen překryji hlínou.
Nebude pro přírodu lepší, když tam nechají koleje? Lidé tam nebudou jezdit, bude tam jezírko pro vodní živočichy a zlepší vodní poměry okolí :)
Odpovědět
Nebude pro přírodu lepší, když tam nechají koleje? Lidé tam nebudou jezdit, bude tam jezírko pro vodní živočichy a zlepší vodní poměry okolí :)
DM
Dalibor Motl
18.9.2021 08:13 Reaguje na DAGVůbec se tam nemusí vozit nějaký "nevhodný" makadam. Prostě se to bagříkem nebo růčo nahrne zpět a urovná. Pokud by něco chybělo stačí z blízkého lomu několik náklaďáků "místního" písku. Jde o místní cestu nebo do budoucna jen o cestu pro pěší. Okolo jsou pískovcové skály a údolím se vine potůček. Klidně i několik kousků může po úpravě okrajů zůstat zahloubené pro ty sezonní tůně. A příště pojezd jedině "lehkým pásákem" (železným koněm) nebo doprava po cestách mimo údolí.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
18.9.2021 11:07 Reaguje na Dalibor Motla za rok budou zelený " vrkat " nadšením
Odpovědět
DA
DAG
18.9.2021 21:21 Reaguje na Dalibor MotlNo moje zkušenost je taková, že bez toho kamene nelze cesta dál používat.
Písek jsem nikdy nezkoušel, tak nevím.
Odpovědět
Písek jsem nikdy nezkoušel, tak nevím.
PS
Petr Schönack
18.9.2021 08:01 Reaguje na Dalibor MotlČetl jsem že v pohoří Harz je možné sledovat stopy silnice římských legií. Po 2000 tisících letech je to vidět, stlačenou půdou dostatečně neprojde kořenový systém. Dnešní technika svou vahou stlačí neprodyšně půdu do hloubky dvou metrů. Za kolik let myslíte, že to nikdo nepozná?
Tady nejde o vysazený smrček, který se za 40 let pokácí, tady se bavíme o nekolika stech letech. Buď si na ochranu hrajeme, protože je to dobrý kšeft, nebo opravdu chráníme a pak tam nemá dřevorubec co dělat. Nebo myslíte že si příroda bez nenasytného člověka neporadí? Jak to ty chudinky lesy mohly milióny let vydržet bez dřevorubců? A ještě tam běhali vlci! Nenažraný člověk- největší škůdce, zlatej kůrovec.
Odpovědět
Tady nejde o vysazený smrček, který se za 40 let pokácí, tady se bavíme o nekolika stech letech. Buď si na ochranu hrajeme, protože je to dobrý kšeft, nebo opravdu chráníme a pak tam nemá dřevorubec co dělat. Nebo myslíte že si příroda bez nenasytného člověka neporadí? Jak to ty chudinky lesy mohly milióny let vydržet bez dřevorubců? A ještě tam běhali vlci! Nenažraný člověk- největší škůdce, zlatej kůrovec.
DM
Dalibor Motl
18.9.2021 08:25 Reaguje na Petr SchönackPřestaňte jíst, topit, sedět na dřevěné židli, schovávat se pod střechou podepřenou trámovou vazbou, používat elektřinu a nerozmnožujte se. Potom lze všude přestat hospodařit. A kdo nic nedělá také nic nepokazí.
Odpovědět
JH
DM
Dalibor Motl
17.9.2021 18:53 Reaguje na Jiří HušekZ popisu situace nepřímo vyplývá, že povolení mělo nějaké podmínky (pásové prostředky, za sucha), které těžař patrně nedodržel. Nezdá se mi tedy, že by v tomto konkrétním případě nějak selhával systém, jak autor dovozuje. Těžko vyčítat státní ochraně přírody, že někdo nedodržel stanovené podmínky. To je jako vyčítat stavebnímu úřadu, že stavebník to postavil v rozporu se stavebním povolením v době kdy navíc probíhá nějaké správní řízení. Přitom věřím že lze to dřevo transportovat s relativně s malými škodami (třeba použitím "železného koně") i přes podobnou lokalitu.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.9.2021 17:16Plakánku, Plakánku... Jinde jsou podobné tankodromy velebeny jako záchrana ohrožených druhů, třeba i zde se s dešti objeví příští rok vzácní listonozi. Nedělal bych z toho drámu, příroda je silná, a vzpomínám s úsměvem na spoustu dílů Nedej se, kde vousatá pražská kavárna chodila s kamerou těsně podobnými kolejáky, Šumava přesto nezhynula. To jen tak na okraj, neb v tůňkách z kolejáků potkávám v těchto dnech kuňky a rosničky. Zn. Všechno zlé je k něčemu dobré.
Odpovědět
ss
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
17.9.2021 19:59 Reaguje na Karel ZvářalPřed pár lety v kterési rezervaci za účelem vytvoření tůněk pro listonohy povolili trénink off-roadů.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.9.2021 20:07 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJj, pro jednohoho hrubé porušení zákona, jindy odborný management:-)
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/PR-jak-chranit-prirodu-nejen-tanky
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/PR-jak-chranit-prirodu-nejen-tanky
KP
Karel Pavelka
17.9.2021 20:54 Reaguje na Karel ZvářalZcela nevhodný příklad, jde o dost liná prostředí v obou jsem osobně byl na rozdíl od Vás...
Odpovědět
Karel Zvářal
18.9.2021 03:27 Reaguje na Karel PavelkaÓ, velký světoběžníku, obojživelníci a listonozi obsazují rozmanitá prostředí. Já tam ryj nestrčil, jen z map vidím, že tam tůně zoufale chybí.
Odpovědět
SS
Stanislav Svoboda
18.9.2021 19:17 Reaguje na Karel ZvářalVy ten svůj vševědoucí ryj strkáte vždy a všude i tam, kde to vůbec není na místě. Ty vaše názory jsou nejen v tomto případě úplně mimo. Jaképak tůně proboha? Takovou prasárnu nelze nazvat jinak než zhovadilost. Ó velký mudrci.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.9.2021 06:10 Reaguje na Stanislav SvobodaPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
VM
Vladimir Mertan
17.9.2021 19:14Ale zase ak by použili vrtulník, tiež by to nebolo dobre :-)
Odpovědět
JB
Jarmila Bělohlavová
17.9.2021 19:42Mnoho těžařských firem, jež "vysoutěžily" státní zakázky na těžbu dřeva, je z komplexu Babišových firem. Není to i tento případ ?
Odpovědět
VP
Vladimír Plhal
17.9.2021 21:37 Reaguje na Jarmila BělohlavováOpravdu "inteligentní" diskuzní příspěvek! Vždyť je každému jasné, že Babiš může za všechno!
Odpovědět
JE
Jaroslav Enenkel
17.9.2021 19:43To není harvestor, to je vyvážečka. To si u nás taky takhle jeden stěžoval a vyfasoval flastr za vstup do rezervace bez povolení. Mechanizace na rozdíl od bonzáka povolení měla.
Odpovědět
MK
Martin Kohout
17.9.2021 20:27Dobrý den, musím se zastat těžařů,nemusí to být vermomocí Babišovi hoši.Já pracoval v těžbě 21 let a vím že když se kácí les je to i pro nás lesáky smutný pohled, les i cesty jsou hrozné. ale následně přichází zalesnění a rekultivace cest. Problém české společnosti je vtom že co Čech tak odborník na cokoliv tak hurá k volbám
Odpovědět
KP
Karel Pavelka
17.9.2021 20:55 Reaguje na Martin KohoutNO ovšem v normálním lese a ne v rezervaci a ještě v podmáčené nivě, pletete jablka s hruškami.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
17.9.2021 21:15Řekl bych, že problém by chtěl věcnou a ne hysterickou argumentaci.
Odpovědět
HB
Hana Bugová
17.9.2021 22:21Pokud si pamatuju, tak od letošního roku se do Plakánku nesmí jet na kole, jen ho tlačit, kvůli tomu, že prý cyklisti ničili cestu. A tahle hrůza, co nadělali těžaři, ta mi tedy vhání slzy do očí. Máme blízko chatu a Plakánkem chodíme často a rádi. Za uplynulé cca dva roky těžaři naprosto zničili pěknou lesní cestu z Dobšína ke Kosti.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
18.9.2021 02:38 Reaguje na Hana BugováBerte to pozitivně.
Pár let, než se tam obnoví luční společenství (mnoho druhů potřebuje volnou půdu, aby se mohli uchytit či rozmnožit, budete poznávat jiná zákoutí.
Místo smrků mezitím vyrostou nové stromky za suché smrky, a a jen ve vypravování pro pravnoučata budete popisovat hluboké koleje, ve kterých se mohly množit žabičky a vodní breberky. Ale jak tu už někdo psal, koleje jsou zasypány, tak breberky mají smolíčka.
Neobhajuji vyvážení takovou technikou, ale pokud si to odborné orgány včas nepohlídají, ale jen píší papíry, tak bych sypal popel na jejich hlavu.
Potom zcela oprávněně lidi si stěžují, že oni jsou postihováni za kolo, ale majitelé těžkých strojů tam jsou postižené, až když je vše hotové.
Nicméně - už je to přes třicet let, kdy jsme chodili u nás po podmáčených loukách s botaničkou a louky byly plné kolejí po zemědělské technice (nebylo to ještě chráněné území, ani se později pro odpor majitelů pozemků nevyhlásilo, tak dnes je tam prales). Paní botanička se nad kolejemi jen pousmála a řekla - časem se to zazemní. A zazemnilo.
Odpovědět
Pár let, než se tam obnoví luční společenství (mnoho druhů potřebuje volnou půdu, aby se mohli uchytit či rozmnožit, budete poznávat jiná zákoutí.
Místo smrků mezitím vyrostou nové stromky za suché smrky, a a jen ve vypravování pro pravnoučata budete popisovat hluboké koleje, ve kterých se mohly množit žabičky a vodní breberky. Ale jak tu už někdo psal, koleje jsou zasypány, tak breberky mají smolíčka.
Neobhajuji vyvážení takovou technikou, ale pokud si to odborné orgány včas nepohlídají, ale jen píší papíry, tak bych sypal popel na jejich hlavu.
Potom zcela oprávněně lidi si stěžují, že oni jsou postihováni za kolo, ale majitelé těžkých strojů tam jsou postižené, až když je vše hotové.
Nicméně - už je to přes třicet let, kdy jsme chodili u nás po podmáčených loukách s botaničkou a louky byly plné kolejí po zemědělské technice (nebylo to ještě chráněné území, ani se později pro odpor majitelů pozemků nevyhlásilo, tak dnes je tam prales). Paní botanička se nad kolejemi jen pousmála a řekla - časem se to zazemní. A zazemnilo.
JŘ
Jaroslav Řezáč
18.9.2021 06:43 Reaguje na Pavel Jeřábekco chcete vidět pozitivního na takovém diletantství bezmozků?
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
18.9.2021 09:44 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJá bych viděl pozitivum v tom, že když tam nebudou chodit lidi, nebude se tam hromadit civilizační odpad a v dané lokalitě nebudou muset dobrovolníci, kterých si neskutečně vážím, pořádat akce na sběr toho odpadu.
Odpovědět
JŘ
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
18.9.2021 18:45 Reaguje na Jaroslav ŘezáčUrčitá část lidské populace jsou hovada, která trousí odpad kamkoliv přijdou. Nejsou to jenom obaly od oplatků a prázdné petky, ale i ledacos výživnějšího, jako třeba starý kuchyňský sporák, cihly z bouračky, případně staré instalační trubky a podobné věci. Pak musí nastoupit dobrovolníci, kteří tu přírodu po těch hovadech uklidí. Proto zastávám názor, že lokality, kde je velmi vzácný ekosystém a provádí se tam intenzivní ochrana přírody, je třeba uchránit od lidských návštěv. A teď mi vysvětlete, co je na tom slaboduchého.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
19.9.2021 16:32 Reaguje na Jaroslav ŘezáčUž jsem to psal - v nivě je obnažená půda, mohou zde se například množit bezobratlí, kteří se neumí pářit na porostlém terénu, mohou zde vzklíčit rostlinky, které špatně neumí odolat konkurenci bujnějších rostlin a lze i sledovat, jak se příroda vyrovná s takovým poškozením povrchu. A jak to vyschne, turisti se tam zas vrátí a budou moci zas sledovat.
Mudrlantů, jak se to mělo udělat je tu tolik, že kdyby se tam sešli, tak by to dřevo vynosili na zádech.
Jenže pracovat nikdo nechce, kdyby chtěli, máme v lesích koně, které by možná prošli těsně okolo skal. V podmáčené louce by koně selhali.
Selhal by i "železný" kůň jak tu někdo mudruje - jezdil by jen chvilku, než by roztrhly tažené klády drn. Potom i tento stroj selže.
Jestli nevěříte - půjčím ho.
Odpovědět
Mudrlantů, jak se to mělo udělat je tu tolik, že kdyby se tam sešli, tak by to dřevo vynosili na zádech.
Jenže pracovat nikdo nechce, kdyby chtěli, máme v lesích koně, které by možná prošli těsně okolo skal. V podmáčené louce by koně selhali.
Selhal by i "železný" kůň jak tu někdo mudruje - jezdil by jen chvilku, než by roztrhly tažené klády drn. Potom i tento stroj selže.
Jestli nevěříte - půjčím ho.
Karel Zvářal
19.9.2021 17:25 Reaguje na Pavel JeřábekDobrý názor!-) Je určitě lepší pádem hrozící souše jednorázově vytěžit a zpracovat, než nechávat na místě "přírodě", jak si někteří teoretici představují, a to i za cenu dočasného poškození cesty a nelibosti turistů.
Tlející stromy by možná pádem nikoho neohrozily přímo na životě, ale kmeny spadlé na cestu a do louky by bránily průchodu lidí i průjezdu běžné techniky. K tomu by docházelo postupně (x let), a to by znamenalo opakované příjezdy traktoru (i za mokra) k odstranění zetlelého kmene, neb ručně či s koněm s ním pohnout by nebylo jen tak. To cena za takový "management" byla podstatně vyšší. A kmeny položené do kolejí zpevní cestu nejlépe, to bude snad - vzhledem k jejich stavu - asi nejlepší způsob využití. K tomu nějaké zemina - a je po problému, který by hospodář byl nucen řešit tak jako tak, i bez aktivního aktivisty.
Odpovědět
Tlející stromy by možná pádem nikoho neohrozily přímo na životě, ale kmeny spadlé na cestu a do louky by bránily průchodu lidí i průjezdu běžné techniky. K tomu by docházelo postupně (x let), a to by znamenalo opakované příjezdy traktoru (i za mokra) k odstranění zetlelého kmene, neb ručně či s koněm s ním pohnout by nebylo jen tak. To cena za takový "management" byla podstatně vyšší. A kmeny položené do kolejí zpevní cestu nejlépe, to bude snad - vzhledem k jejich stavu - asi nejlepší způsob využití. K tomu nějaké zemina - a je po problému, který by hospodář byl nucen řešit tak jako tak, i bez aktivního aktivisty.
VM
Vladimir Mertan
20.9.2021 07:33 Reaguje na Pavel JeřábekTu je vidieť rozdiel medzi názorom človeka z praxe a teoretickými názormi ľudí, čo síce do prírody chodia ale prakticky v nej nikdy nepracovali.
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
18.9.2021 10:33 Reaguje na Hana BugováUž jste viděla lesní cestu , kde jen za víkend projedou stovky cyklistů ( elektrokola , hrubý vzorek pláště) ?
Odpovědět
ss
JP
Jan Pribyl
22.9.2021 22:46 Reaguje na Petr PekaříkJá jsem tam jel mnohokrat (dokud předloni pěší hrdinové nezakazali vjezd konkurenci).
Pro ty, kdo to neznaji směrem ke Kosti (od Strehomi) :
- asi 300m úzká pevná pesina - tam to chtělo snášenlivost a ohleduplnost od všech. Cyklisté tam nemohli nadělat víc škody než turisté v pohorach.
- 200 metrů po hatich. Ty byly udělané tak, že se to tam stejne muselo vodit. Libovolne hrubé plaste nemohly udělat škodu.
- 700 metrů po kamenité cestě.
Další skvělý příklad vítězství militantnich pesaku nad rozumem.
Slušnost a ohleduplnost.
A pak se to nechá rozryt stroji. Zda harvestry nebo jinými obludami je mi jedno.
Odpovědět
Pro ty, kdo to neznaji směrem ke Kosti (od Strehomi) :
- asi 300m úzká pevná pesina - tam to chtělo snášenlivost a ohleduplnost od všech. Cyklisté tam nemohli nadělat víc škody než turisté v pohorach.
- 200 metrů po hatich. Ty byly udělané tak, že se to tam stejne muselo vodit. Libovolne hrubé plaste nemohly udělat škodu.
- 700 metrů po kamenité cestě.
Další skvělý příklad vítězství militantnich pesaku nad rozumem.
Slušnost a ohleduplnost.
A pak se to nechá rozryt stroji. Zda harvestry nebo jinými obludami je mi jedno.
JP
Jan Pribyl
17.9.2021 22:35A to se tam na kole nesmí.
Upřímne řečeno, je-li to harvester nebo jiný stroj mi přijde jedno. Něco takového v místě, které hrdinne ubránili militantni pesaci před zlými cyklisty nemá co dělat.
Plakanku je mi líto.
Odpovědět
Upřímne řečeno, je-li to harvester nebo jiný stroj mi přijde jedno. Něco takového v místě, které hrdinne ubránili militantni pesaci před zlými cyklisty nemá co dělat.
Plakanku je mi líto.
Katka Pazderů
18.9.2021 05:52Příroda si poradí i s námi. Tohle je ale tedy pěkná "prasárna".
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
18.9.2021 08:22Videl som aj ďaľšie fotky dokumentujúce poškodenie rezervácie. Z nich je zrejmé, že suché smreky už padali na cestu a ohrozovali okoloidúcich. Technické riešenie možno nebolo najvhodnejšie, ale na druhej strane odvoz stromov vrtuľníkom by verejnosť tiež neodcenila, ako sme mohli sledovať v prípade kosodreviny v Krkonošiach. Doprial by som všetkým kritikom, aby si chytili do ruky motorovú pílu, a išli píliť do takéto rizikové stromy. Potom nech sadnú do traktora a skúsili si prejsť náročnejším terénom. Močiare sú veľmi zradné, koľkokrát sa zdá, že je to v pohode, ale akonáhle sa preborí vrchná vrstva, stroj padne rýchlo do hĺbky.
Prikláňam sa k názoru p. Zvářala, že sa to mohlo nechať a boli by tam super liahniská pre kuňky a možno aj listonohov či žiabronôžky. Lenže po protestoch verejnosti je to už zasypané.
https://www.jarojaromer.cz/wp-content/uploads/2018/06/Pozv%C3%A1nka-Ochrana-p%C5%99%C3%ADrody-v-praxi.pdf
Odpovědět
Prikláňam sa k názoru p. Zvářala, že sa to mohlo nechať a boli by tam super liahniská pre kuňky a možno aj listonohov či žiabronôžky. Lenže po protestoch verejnosti je to už zasypané.
https://www.jarojaromer.cz/wp-content/uploads/2018/06/Pozv%C3%A1nka-Ochrana-p%C5%99%C3%ADrody-v-praxi.pdf
Karel Zvářal
18.9.2021 10:00 Reaguje na Vladimir MertanNa těch používaných lesních cestách významné procento hyne vinou pojezdů a také množství vody potřebné k přežití se opakovaným vyšplíchnutím rychle snižuje, což opět vede ke zvýšené mortalitě pulců. Pod tou skálou by to bylo ideální místo, jinde za výstavbu takových tůní platí. Já to třeba vidím jako exemplární ukázku věčné vlastnosti stěžovatele.
Odpovědět
Jan Knap
18.9.2021 10:49 Reaguje na Karel ZvářalNa dvojku Pińos-Malík alias Růža vzpomínají obyvatelé Broumovska dodnes a v dobrém to není. Petrův Zdar
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
19.9.2021 08:59 Reaguje na Karel ZvářalJestli se mohu vmísit, ona je otázka, jestli ten stav před kácením odpovídal stavu této lokality třeba před tisíci lety. Lidstvo je totiž hnáno snahou vysušovat a zarovnávat za účelem co největšího zisku a je docela možné, že před pár stoletími tam nějaké mokřady byly, akorát je někdo vysušil, aby tam mohl růst komerční les.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.9.2021 10:15 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaKlidně se vměšujte, to není duel (jak to bývá často chápáno), ale veřejná rozprava, navíc Vaše komentáře jsou vždy korektní. Ano, neměla by to být louka (na pole asi příliš vlhké a zastíněné), ale normálně by tam rostl les. Ta dříve odhospodařovaná louka se pravděpodobně nějak udržuje i dnes (podle absence stařiny), drtivá většina z ní zůstala neporušená. Takže za mě tak trochu bouře ve sklenici, jak jsem napsal hned v prvním vstupu, to "zlé", tj. vyjeté koleje bych využil jako dočasné tůně, a k tomu vybagroval vedle v louce několik hlubokých. Obojživelníků je zlomeček v porovnání s mokrými 60.-80.-tými lety, a tu nápravu zdevastované (odvodněné) krajiny by měl zjednat člověk, "samo" se to nevytvoří.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
19.9.2021 11:26 Reaguje na Karel ZvářalNevím, jestli jako administrativní pracovník mohu použít selský rozum, ale ten mi napovídá, že pokud je někde vlhká louka, tak na ní mohou sice obojživelníci žít, ale pokud tam nebudou tůně, kde se budou množit? A pokud se nebudou množit, nevyhynou časem?
Odpovědět
Karel Zvářal
19.9.2021 12:07 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNo... a konečně se dostáváme k meritu věci. Podle mého je to daleko větší selhání politiky MŽP, než vyjeté koleje po svážení dříví v podmáčené nivě. Kdybych na mapě viděl několik takových koleček, jako je mimo vyznačené CHÚ (viz. níže), měl bych na věc jiný názor. Takto mě to jen utvrzuje v dlouhodobém pohledu na MŽP, že tamní odborníci raději vytvoří zbytečné úřednícké místo, než by ušetřené prostředky vložili na tolik potřebné tůně, přičemž tamní lokalita je strategicky ideální a přímo po nich volá. Tj. úplně něco jiného, než "Proboha jaké tůně?!"
50.4857411N, 15.1423956E
Odpovědět
50.4857411N, 15.1423956E
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
19.9.2021 12:34 Reaguje na Karel ZvářalByl jsem se podívat za svým známým na jeden odbor životního prostředí. Než tam nastoupil, spoustu volného věnoval toulkám po přírodě. Vstoupil jsem do kanclu, kde byly neskutečné hromady nejrůznějších šanonů a složek. Když jsem se ho ptal, kolik věnuje práci v terénu, vyvalil oči a řekl mi že za ten rok, co tam pracuje, se do terénu kvůli návalu administrativy ještě nedostal
Odpovědět
radim buffalo tobias
18.9.2021 08:48si myslím že ty suché smrky co "snad" někoho ohrožovaly mohli jen pokácet a nechat ležet a ostatní mohli nechat stát.kolik vydělali na tom palivovém dřevě ze 150 smrků ?
Odpovědět
EP
Eva Pejsková
18.9.2021 12:08Ochrana přírody nebo starých památek nemá u nevzdělaných lidí místo. Docela mě vyrazilo dech zasypání studny na hradě Lichnici v Železných Horách. V roce 1973 jsem paní prodávající vstupenky na hrad žádala, aby panu starostovi řekla, že je nutné na 30 m hlubokou studnu zřídit znovu dřevěný poklop. Jasně jsem jí řekla, že tam určitě spadne dítě nebo tramp. Samozřejmě, stalo se, spadla tam trampka a zabila se. V roce 1980 už byla studna zasypána stavebním rumem a auta přivážející stavební odpady poškodily i vstupní bránu z 12. století. Kdo k tomu z ochrany historických památek dal souhlas? Studna byla postavena za nezměrného úsilí studnařů vysekáváním skály začátkem 12. století a přežila všechny války a ničení hradů po Bílé Hoře, ale nepřežila komunisty. Lichnice byla královským strážním hradem a navštívil ji i král Karel IV.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.9.2021 18:30Já bych to viděl spíše pozitivně. V nivě potoka nejde o založení erozní rýhy. Výsledkem bude tedy vznik zajímavého mokřadního biotopu. Za 5
let, ta disturbance bude nádhera. Chraň nás příroda od zasahování, zejména kamením.
Odpovědět
let, ta disturbance bude nádhera. Chraň nás příroda od zasahování, zejména kamením.
VM
Vladimir Mertan
18.9.2021 19:06 Reaguje na Slavomil VinklerNo veď, toho sa najviac bojím že to zasypali nevhodným materiálom. Okrem kamenia by to mohla byť aj hlina s nejakými invázkami.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.9.2021 07:40Pro vzteklého pána SS: “Proboha jaké tůně?!” Hospodařící člověk zanechává v krajině výrazné stopy a zanechává je i lakatoš. Rýha hluboká 70-100 cm je možná hlubší, než tamní potůček. Dojednal bych s lesáky vybagrování několika opravdu hlubokých (kulatých) tůní hned vedle této vyježděné cesty výměnou místo teplého bonzu. Odkazy na využívání takových tůní chráněnými živočichy jsou v textu i od jiných přispivatelů. Já vyhřátý kanclík neobývám, a podobných kolejí jsem viděl po lesích stovky, do jedné čerstvé jsem v zimě v noci zahučel-) A umělé tůně by tamní diverzitě pomohly.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.9.2021 07:43P.S. A Plakánek jako takový zničen nebyl, jen dočasně narušena bahnitá rovná louka.
Odpovědět
MM
Michal Medek
19.9.2021 10:26Není to selhání MZe ani MŽP, je to selhání anonymního způsobu hospodaření postaveného na zakázkách.
Mně před 3 lety nakáceli stromy do druhově pestré krátkostébelné louky, kterou seču a mám propachtovanou. Dřevorubci si pohodlně na louce odvětvili stromy a větve tam nechali. Jako na potvoru jsem byl jeden rok celou sezónu v zahraničí a přišel na to až další sezónu. Je to tak třetina louky a už druhým rokem urguji majitele lesa (s.r.o se sídlem na druhém konci republiky). Nedokáží to vyřešit, protože jejich lesníci se na to maximálně přijedou podívat terénními pickupy, ale rukama to neudělají. A v tom vězí celý problém. Soused by toto sousedovi neudělal. Šlechtic by to na svém majetku nestrpěl. Tohle je stejný případ.
Odpovědět
Mně před 3 lety nakáceli stromy do druhově pestré krátkostébelné louky, kterou seču a mám propachtovanou. Dřevorubci si pohodlně na louce odvětvili stromy a větve tam nechali. Jako na potvoru jsem byl jeden rok celou sezónu v zahraničí a přišel na to až další sezónu. Je to tak třetina louky a už druhým rokem urguji majitele lesa (s.r.o se sídlem na druhém konci republiky). Nedokáží to vyřešit, protože jejich lesníci se na to maximálně přijedou podívat terénními pickupy, ale rukama to neudělají. A v tom vězí celý problém. Soused by toto sousedovi neudělal. Šlechtic by to na svém majetku nestrpěl. Tohle je stejný případ.
JH
Jiří Hušek
19.9.2021 13:21 Reaguje na Michal MedekMichale, principiálně souhlasím, ale není to tenhle případ. Jedná se o obecní les (Libošovice).
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
19.9.2021 20:20 Reaguje na Michal MedekZajímalo by mě jak tu vaši louku při sezoním pobytu v zahraničí často sečete když na větve příjdete až tu další sezónu? No a k zničené nivě a vyjetým kolejím. Nivu jako takovou to již z principu věci zničit nemůže. Vyjeté koleje, pravděpodobně na místě cesty zahrne menší bagřík. Největším problémem bylo asi znemožnění využívání té cesty turisty.
Odpovědět
MM
Michal Medek
19.9.2021 10:30Ještě doporučuji autorovi opravit v článku harvestor, chvíli mi trvalo, než mi došlo, že myslí vyvážečku.
Odpovědět
JE
Jaroslav Enenkel
19.9.2021 13:21 Reaguje na Michal MedekMyslím, že harvestor víc koreluje s rozsáhlou devastací a průmyslově ničivým zásahem. Oni se pak ekologové diví, že z nich znalí mají legraci. Já čekal katastrofu s vylitým olejem a doutnajícími pařezy a vidím jen koleje. Nic, co by nespravila lopata.
Odpovědět
JF
Jindřich Filip
22.9.2021 22:49 Reaguje na Jaroslav EnenkelPotíž je v tom, že nikdo tu lopatu nepoužije, ty metrové rigoly s bahnem a vodou tam zůstanou dalších sto let. A lidský život je krátký.
Odpovědět
JM
Joska Malý
19.9.2021 12:54Mnoho povyku pro nic!
Za svůj střednědobý život jsem takových cest viděl již pěknou řádku a většinou je nějak zrekultivují, či se to za pár let se samo zazemní a zaroste. Stálo by za to najít si dobové fotografie daného území před 100, či 150 lety. Jistě bylo značně odlesněné a vůbec vypadalo jinak a před tím odlesněním tam moc smrků nebylo.
Samozřejmě takové zásahy jsou mrzuté, protože se tam nedá nějakou chvíli pořádně chodit/běhat/jezdit na kole, ale ono se to zase vrátí.
Článek krásně demonstruje způsob uvažování a argumentace fanatiků z Greenpeace. Této prolhané a teroristické organizace. Postavička pana Piňose je zářným příkladem profesionálního aktivisty typu Dona Quichota za každou cenu bojujícího za dobro a lepší budoucnost, ignorujíce fakta a historické souvislosti.
A díky takovým jako je on, nemáme v Temelíně 4 ale jen 2 bloky a jejich kolegové v Německu opět vedou celou Evropu do záhuby. Ve 20. století to bylo rudé a hnědé zlo, oboje má své kořeny v Německu, teď to bude zelené zlo, které se prožene Evropou.
Mám typ pro další kampaň, zkuste se vyhranit proti koňákům, rostou jako houby pro dešti a leckteré cesty a louky jsou jejich činností rozorány tak, že by se lesní technika nemusela stydět, navíc to zvíře má zbytečně velkou spotřebu krmiva a taky dost prdí metan, sice ne tolik jako krává, ale jistě dost. Co vy na? Dám Vám i typy, kde všude okolo Prahy devastují chráněná území.
Odpovědět
Za svůj střednědobý život jsem takových cest viděl již pěknou řádku a většinou je nějak zrekultivují, či se to za pár let se samo zazemní a zaroste. Stálo by za to najít si dobové fotografie daného území před 100, či 150 lety. Jistě bylo značně odlesněné a vůbec vypadalo jinak a před tím odlesněním tam moc smrků nebylo.
Samozřejmě takové zásahy jsou mrzuté, protože se tam nedá nějakou chvíli pořádně chodit/běhat/jezdit na kole, ale ono se to zase vrátí.
Článek krásně demonstruje způsob uvažování a argumentace fanatiků z Greenpeace. Této prolhané a teroristické organizace. Postavička pana Piňose je zářným příkladem profesionálního aktivisty typu Dona Quichota za každou cenu bojujícího za dobro a lepší budoucnost, ignorujíce fakta a historické souvislosti.
A díky takovým jako je on, nemáme v Temelíně 4 ale jen 2 bloky a jejich kolegové v Německu opět vedou celou Evropu do záhuby. Ve 20. století to bylo rudé a hnědé zlo, oboje má své kořeny v Německu, teď to bude zelené zlo, které se prožene Evropou.
Mám typ pro další kampaň, zkuste se vyhranit proti koňákům, rostou jako houby pro dešti a leckteré cesty a louky jsou jejich činností rozorány tak, že by se lesní technika nemusela stydět, navíc to zvíře má zbytečně velkou spotřebu krmiva a taky dost prdí metan, sice ne tolik jako krává, ale jistě dost. Co vy na? Dám Vám i typy, kde všude okolo Prahy devastují chráněná území.
JM
Joska Malý
19.9.2021 13:30 Reaguje na Joska MalýJeště doplním k pověsti osoby autora, byl ředitelem správy CHKO Broumovsko a byl odvolán, více viz.: http://www.enviweb.cz/52131
Odpovědět
JF
Jindřich Filip
22.9.2021 23:07 Reaguje na Joska MalýPrvní část Vašeho komentáře se mi líbila, byla racionální a pragmatická. Ovšem už druhý odstavec byl ideologicky a dokonce osobně tak nenávistný, že jsem ho raději nedočetl do konce. To si příroda ani nikdo z lidí nezaslouží. A třetí odstavec? Nikdy jsem lidem kolem koní nerozuměl a nechápal je. Ale říkat, že devastují území více než těžká lesní technika, která byla byla vyvinuta pro rozsáhlá lesní oblasti na severu Evropy, Sibiře a Kanady je už jen pouhopouhá demagogie a skoro bych řekl nenávistná lež.
Odpovědět
MH
Martin Hofmann
19.9.2021 20:22Co se p.Pinose tyka,nenazyval bych ho ekoaktivistou,ale spise ekoteroristou...Ano,doslo zde k poskozeni louky,jiste ne zamerne a take ne nenavratne.Tdy jde spis o osobu p.Pinose,ktrey jiz od sveho pusobeni v CHKO Broumovsko,kde pod praporem ekologie stovkam malych stavebniku zneprijemnoval jejich snahu o zvelebeni svych domu,chat,ci chalup...O vetsich stavbach ani nemluvim,tam se choval jako vladce Vsehomira a ve finale pouze poskozoval zajmy vsech zucastnenych...Koukam,ze tento Napoleonsky komplex mu vydrzel i ve vyssi funkci...Aneb jak rikal p.Werich: DEj blbci funkci....atd...
Odpovědět
AH
Ales Horeni
20.9.2021 00:13Dobry den. Co presne vsak bylo nevratne zniceno? Co presne? Jaky je mechanizmus skody? Osobne vidim znicenou cestu. Tu si asi vlastnik opravi, ale nemyslim, ze na ceste umrely nejake chranene druhy. Je snadne hystericky kricet, ze jsou nekde hluboke koleje, ale co presne tedy bylo z predmetu ochrany poskozeno. Dle meho nazoru nic.
Odpovědět
JO
Jarka O.
20.9.2021 08:52Bezzásahovost plodí bezzásahovost. Ty smrky měly ještě 50 let stát, chytat CO2 a zadarmo plnit další funkce a nemusel být vůbec tenhle článek. I takoví jako nafoukany p. Pinos se přestanou smát, až se ze squatu budou chtít přestěhovat do domku a zjisti ceny a termíny dodání dřeva. Pak snad pochopí, že boj proti chovatelství kůrovce nebyl ze sobeckosti a tvrdohlavosti starých lesáků.
Odpovědět
Martin Klewar
21.9.2021 13:04Velmi nekorektní jednání Jana Piňose, který vnikl do místa se zákazem vstupu pouhý den, před tím, než byly nafocené koleje zpátky zazeměny a pokračovalo odklízení těžebních zbytků. Pan Piňos se zřejmě zcela neorientuje v těžebních technologiích a jejich reálných dopadech na ekosystém, když navrhuje, co navrhuje. Provoz na této a dalších naučných stezkách vyžaduje ohleduplné jednání také k turistům, kterým v horizontu 5 let od odumření stromů hrozí úraz i smrt pádem uhnilých stromů (zpravidla v důsledku Fomitopsis pinicola).
Jelikož se skutečně jedná o cílené porušení zákazu vstupu těsně před asanací dočasných škod, je pravděpodobné, že se pan Piňos touží pouze zviditelnit.
Každý může být také ujištěn, že zasažená vegetace byla sestávala z běžných druhů, jejichž denzita a diversita není tímto sanitárním zásahem ohrožena.
Pana Piňose poprosíme, aby nafotil místo znovu ze stejných pozic a bude to více než zřejmé.
Turisté mohou poděkovat všem zúčastněným pracovníkům, že nenechali věc dojit až tak daleko, jak se stalo pod Boubínem v Jč. Čechách, kde pád odumřelého stromu zabil německou turistku.
Odpovědět
Jelikož se skutečně jedná o cílené porušení zákazu vstupu těsně před asanací dočasných škod, je pravděpodobné, že se pan Piňos touží pouze zviditelnit.
Každý může být také ujištěn, že zasažená vegetace byla sestávala z běžných druhů, jejichž denzita a diversita není tímto sanitárním zásahem ohrožena.
Pana Piňose poprosíme, aby nafotil místo znovu ze stejných pozic a bude to více než zřejmé.
Turisté mohou poděkovat všem zúčastněným pracovníkům, že nenechali věc dojit až tak daleko, jak se stalo pod Boubínem v Jč. Čechách, kde pád odumřelého stromu zabil německou turistku.
JS
Jarek Schindler
22.9.2021 05:01 Reaguje na Martin KlewarAlespoň pro mě zajímavý pohled z "druhé strany" na černobílé vnímání světa různými ekology a takyochranáři. Jen pochybuji, že by se pan Piňos namáhal a fotografie s provedenou povýrobní úpravou zveřejnil. To již není pro "ekologa" jeho ražení zajímavé.
Odpovědět
JF
Jindřich Filip
21.9.2021 14:46Ničení lesů těžkými mechanismy kvůli několika uschnutým stromům se mohou zastávat jen lidé, kteří do lesa nechodí a je jim zcela lhostejný. Plakánek je rezervace, takže jsme se o tomto případu dozvěděli. Ještě horší situace je ve smrkových porostech na Vysočině, kde se toto děje zcela nekontrolovatelně a bývalé lesní cesty se změnily doslova v tankodrom a když se Vám podaří sklouznout do takto vyrobené "tůně" tak se po kolena brodíte v oleji.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
22.9.2021 05:13 Reaguje na Jindřich FilipAle nepovídejte. Pokud byste se někde brodil po kolena v oleji tak by toho byly plné nejen noviny ale i internet. Nikde jsem nic takového ale nečetl, takže, ......... Zbytek ať si každý doplní sám. Co byste prosím chtěl kontrolovat když mluvíte o nekontrolovatelném? No a to hlavní. Lesní cesty se nebudovaly pro vás , ekology či turisty ale v první řadě pro lesní výrobu. Ten kdo tam hospodaří si ty cesty většinou zase opraví, protože je bude do budoucna ještě určitě potřebovat pane Filip.
Odpovědět
JF
Jindřich Filip
22.9.2021 23:35 Reaguje na Jarek SchindlerLesní cesty byly budovány osvícenými majiteli lesů už v sedmnáctém a osmnáctém století. Vím, že je to těžké pochopit ale nebyly primárně určeny pro lesní výrobu. Ono také co to je za výrobu, když to vlastně roste samo, že? Ten les ani ty cesty už nikdy nikdo neopraví. Lesy ČR a jimi najaté těžební společnosti se řídí heslem "Po nás potopa"
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
23.9.2021 22:29 Reaguje na Jindřich FilipTak lesní cesty byly v první řadě obecně budovány za učelem zpřístupnění lesů. Jestli již měly sloužit k dopravě a odvozu dřeva nebo to byly kočárové cesty pro lov je celkem vedlejší. Ti osvícení majitelé je nebudovali hlavně pro ekology a turisty. No a "roste to samo a ten les už nikdo nikdy neopraví". Vždyť vy ani nevíte o čem to vlastně mluvíte. Dvě věty a tak pěkně si odporujete. Po nás potopa je spíše heslem různých takyochranářů. Atd.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
23.9.2021 22:30 Reaguje na Jindřich FilipJo a kde máte ten olej v kterém se udajně brodíte. Nějak jste na něj zapomněl.
Odpovědět
JČ
Jirka Černý
22.9.2021 18:06Zapadl jsem i hůř, přehnul jsem to štítem a dnes by to nikdo nepoznal, taky jsem šetřil lokalitu co to šlo a pak tam ekologové nechají vybagrovat díry pro čolky, to jsem jim mohl udělat rovnou. Že to na první pohled nevypadá dobře, no nevypadá, ale víte jak vypadala spousta míst které považujete za echt nedotčenou přírodu? Možná by jste se nestačily divit.
Odpovědět
