Svaz: Biometan může do roku 2030 nahradit až pětinu dováženého plynu do ČR
Svaz uvedl, že podle poslední aktualizace evropské směrnice o obnovitelných zdrojích (RED) by Česko mělo do konce desetiletí vyrábět kolem 700 milionů metrů krychlových biometanu ročně. Poukázal na to, že dosažení takových cílů vyžaduje výrazné investice do nových biometanových stanic.
Svaz připomněl, že stát v polovině srpna vypsal první vlnu dotací na podporu budování nových bioplynových stanic. Ve výzvě je připravena miliarda korun. Pro dosažení stanovených cílů to ale podle svazu stačit nebude. Podle vedoucího biometanové sekce sdružení CZ Biom Martina Schwarze musí stát podpořit produkci biometanu i v Národním klimatickém a energetickém plánu a Státní energetické koncepci.
Podle svazu je v ČR nyní zhruba 570 bioplynových stanic, z toho 400 v zemědělství. Dále je v ČR přes 100 komunálních a průmyslových čistíren odpadních vod s produkcí kalového plynu a asi 70 výroben s produkcí skládkového plynu. Bioplyn se primárně používá na výrobu elektřiny, v některých případech také na výrobu tepla, uvedl svaz.
Poukázal dále na to, že stanic, ve kterých se bioplyn čistí na biometan s možností zapojení do plynárenské sítě jsou jen jednotky. Pilotní projekt byla stanice v EFG Rapotín BPS na Šumpersku, která začala do sítě dodávat v roce 2019. Plyn vyrábí z vytříděného gastroodpadu, produkuje i teplo a materiál využitelný jako bio hnojivo.
"Česko vyprodukuje za rok zhruba dva miliony tun biologicky rozložitelného odpadu, což podle našich kalkulací vytváří potenciál pro provoz asi 66 bioplynových stanic s celkovou roční produkcí 100 milionů metrů krychlových biometanu. To představuje plyn na celý rok pro odhadem 130 000 domácností," řekl výkonný ředitel společnosti EFG Tomáš Voltr.
Svaz upozornil i na zkušební provoz stanice, který zahájilo Zemědělské družstvo chovatelů a pěstitelů Litomyšl. Využívá odpad z živočišné a rostlinné výroby, který následně vtláčí do plynárenské sítě společnosti GasNet. Podle svazu jde o první využití technologie propojené se zemědělstvím, plničkou bioCNG a vtláčením plynu do sítě. Uvedl, že by stanice měla za deset let provozu zpracovat 30,6 milionu metrů krychlových bioplynu. To znamená znamená roční produkci 1,7 milionu metrů krychlových biometanu, dodal.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (17)
Miroslav Vinkler
23.11.2023 08:43Představa jak nahradí pětinu dováženého plynu je mírně řečeno úsměvná.
Důvodem je velmi drahá filtrace a úprava bioplynu na parametry
zemního plynu .
Mírnější obdoba solárního tunelu motivovaná snahou sáhnout si na peníze zadarmo , tedy dotace.
vaber
23.11.2023 09:28z polí uděláme továrny na produkci biomasy? ono nestačí to co jsme z polí a lesů udělali, ještě něco snesou
vzpomínám na zázrak kterým mělo být nějaké japonské křoví co rychle roste a mělo poskytovat zázračné množství energie , mohu ukázat tyto rostliny ještě dnes, po dvaceti letech, nikomu nestojí za to aby to vyřezal
Robert Jirman
23.11.2023 10:33Petr Blažek
23.11.2023 19:25 Reaguje na Robert Jirmansv
23.11.2023 19:31 Reaguje na Petr BlažekMichal Ukropec
23.11.2023 20:11 Reaguje na svJindřich Duras
24.11.2023 09:06 Reaguje na Petr BlažekMichal Ukropec
23.11.2023 20:08 Reaguje na Robert JirmanJindřich Duras
24.11.2023 09:19 Reaguje na Michal UkropecPro naši veřejnost mají ale tyhle lobby jasnou pózu: To ne my, to chce Evropa! Málo informovaní snadno uvěří - no a je to!
Michal Ukropec
24.11.2023 18:27 Reaguje na Jindřich DurasViktor Šedivý
23.11.2023 20:19Jindřich Duras
24.11.2023 09:151/ Už dneska se na polích pěstuje rostlinný materiál výhradně pro bioplynky. Nejen, že bez dotací tohle nedává smysl (získáte méně, než kolik vynaložíte na produkci té biomasy), ale spotřebujete další hnojiva, pesticidy, naftu, způsobíte erozi... Deklarovaný "odpad z rostlinné výroby" má přijít zaorat do půdy, kde humus chronicky chybí.
2/ Ono "využitelné bio hnojivo" je prostě digestát, který má naprosto nevyvážený poměr C:N:P - uhlík totiž uletěl s metanem. Jenže v půdách právě ten uhlík chybí. Digestát má navíc spékavý efekt na povrch půdy, což zase zabraňuje vsakování dešťové vody.
Když bioplynky, tak pouze takové, pro které se nebude muset pěstovat biomasa na polích!
Závěr: NENÍ OPRAVDU O CO STÁT!
Břetislav Machaček
24.11.2023 12:15 Reaguje na Jindřich Durasničíme stále více přírodu. Vše se vším souvisí a nárůst ploch s
biomasou kopíruje nárůst černé zvěře a úbytek hmyzu, kterému
schází hnojiště, hnůj v půdě, pestrá skladba plodin a to pouze
proto, že se dotují OZE a zemědělci zjistili, že než produkovat potraviny, tak je lepší být energobarony s bioplynkami a poli
plnými solárů. Dotace, dotace a ještě jednou dotace jsou zlo,
které panuje v EU a v našem státě a které zdeformovalo už vše
kolem nás. Dotace deformují nejenom ekonomiku, ale už i přírodu.
Zabředli jsme do nich po uši a nikdo nemá odvahu na cestu zpět!