https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/tajici-gronsky-ledovec-je-pro-vedce-stale-plny-zahad-a-prekvapeni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tající Grónský ledovec je pro vědce stále plný záhad a překvapení

18.12.2014 02:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Oblast Sukkertoppen na snímku z roku 2013. Před osmdesáti lety byl v kaňonu ledovec, viz snímek níže.
Oblast Sukkertoppen na snímku z roku 2013. Před osmdesáti lety byl v kaňonu ledovec, viz snímek níže.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Hans Henrik Tholstrup Natural History Museum of Denmark CIRES / Flickr
„Každých pár let se o Grónském ledovci dozvíme něco nového. A pokaždé nás překvapí, že ledovec dělá něco, co jsme nevěděli, že by dělat mohl,“ říká vědec Michael MacFerrin, kterému se podařilo odhalit jedno z řady nových ledovcových překvapení. Aktuální poznatky o soustavě ledovců na největším ostrově světa dává tušit, že voda z tajícího sněhu a ledu spouští řadu nečekaných mechanismů. Jedno je ale podle vědců jisté: Grónský ledovec taje. Rychleji, než se předpovídalo.
 

Vědcům se podařilo odhalit další tajemství Grónského ledovce. Díky několikaletému satelitnímu snímkování i leteckému radarovému průzkumu se podařilo získat celou řadu překvapivých poznatků. Například že se pod ledovým příkrovem tvoří zásobníky vody, jakási podzemní jezera. Pozoruhodné je, že voda v nich nezamrzá, ani při velmi tuhých zimách.

Vědci při zkoumání získaných dat objevili několik stálých oblastí tekuté vody, usazené v porézní a částečně kompaktní vrstvě firnu hned pod povrchem ledovce. Voda zde přetrvává v tekutém stavu po celý rok. Zjistili to vědci Lora Koenigová z National Snow and Ice Data Center a Rick Forster z University of Utah na základě dat z radaru, který pronikne ledovým příkrovem.

Jejich poznatek je pro modely budoucího tání Grónského ledovce důležitý, protože oblasti relativně teplé tekuté vody hrají svou roli coby zásobník energie. Oproti tomu, kolik vody celkově z ledovce odtaje a odteče, je množství této uložené vody malé. Její velký vliv je v tom, že kvůli obsažené energii doslova „nakopává“ jarní a letní tání. „A čím víc podobných zásobníků vody bude v budoucnu přibývat, tím víc se urychlí tání ledu,“ říká Koenigová.

Z dat vyplývá, že tyto podpovrchové zásobníky tekuté vody jsou běžné na západním okraji Grónského ledovce. Jeden rozlehlý zásobník byl objeven i v jihovýchodní části Grónska.


Dejte Ekolistu zobnout
Foto: Davide Mainardi/Flickr (CC BY-SA 2.0)

Pod povrchem ledovce se ukrývají ale i další překvapení. Těsně pod povrchem se mohou vytvářet kusy pevného ledu, tzv. ledové čočky. Zpravidla se vyskytovaly v oblastech při okraji ledovce. Michael MacFerrin z University of Colorado pomocí radarových snímků objevil, že ledové čočky jsou i 40 kilometrů ve vnitrozemí a vyskytují se na ploše asi 70 tisíc kilometrů čtverečních.

Ledové čočky vznikají v místech, kde firn jako houba nasaje z povrchu ledovce vodu, která zde pak zamrzne. Čočky vznikají postupně, hromadí se pomalu. Když však čočky zase rozmrznou, zpravidla se tak stane v krátkém čase a najednou uvolní velké množství vody. Příkladem může být rok 2012, kdy kvůli roztání ledových čoček došlo v Grónsku k velkým povodním. Teplé léto a pokračující tání na povrchu ledovce povedou podle vědců k tomu, že se bude zvětšovat velikost ledových čoček a že se budou tvořit i více ve vnitrozemí. „Čím víc se budou tvořit ledové čočky, tím budou povodně horší a horší,“ říká MacFerrin. Podle MacFerrina nás v příštím století doje kvůli tání Grónského ledovce k vzestupu mořské hladiny o 30 až 90 cm.

Oblast Sukkertoppen v roce 1935
Oblast Sukkertoppen v roce 1935
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Danish Geodata Agency CIRES / Flickr

Podle vědců je zřejmé, že dosavadní odhady, jak rychle bude ledovec tát, byly nepřesné. Sněhový pokryv bude z největšího ostrova mizet rychleji, než se čekalo. Dosavadní odhady toho, kolik vody a za jak dlouhé období se uvolní z Grónského ledovce jako celku, stály na datech získaných vědci na čtyřech vcelku dobře prostudovaných grónských ledovcích: Jakobshavn, Helheim, Kangerlussuaq a Petermann.

Jedním ze závěrů je, že dělat jakékoliv prognózy o budoucím chování 242 grónských ledovců na základě dat ze čtyř lokalit prostě nestačí. „Například ledovce vykazují takové vzory řídnutí a zahušťování, které nesedí na dostupné simulace,“ říká vedoucí mezinárodního vědeckého týmu Beata Csathoová z University v Buffalu.

Jedním z dalších poznatků je objevení lokalit na jihovýchodě Grónska, kde dochází k rychlému úbytku ledovce, ačkoliv to dosavadní modely nepředvídaly. Csathoová je přesvědčena, že v budoucnu bude na ostrově docházet k rychlejší ztrátě sněhového pokryvu, než jaké byly dosavadní predikce.


reklama

foto - Mach Ondřej MartinMartin Mach Ondřej
Autor je šéfredaktorem serveru Ekolist.cz
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist