Termiti umí ochránit prales před suchem, ukázal nezamýšlený experiment

Termiti nemají zrovna dobrou reputaci. Ale zdá se, že jejich role v tropických ekosystémech je pro budoucnost plnou klimatických změn zásadní a nenahraditelná. Fungují totiž jako ekologická pojistka. Píše o tom National Geographic.

Co je na termitech špatně? Produkují 2 % globálních emisí oxidu uhličitého. Devastují dřevostavby takovým tempem, že proti nim stojí celé odvětví průmyslu, zaměřené čistě na jejich likvidaci. Škody jimi způsobené jdou ročně do miliard dolarů.

Ale jsou tu i pozitiva. Například svými tunýlky a chodbičkami vydatně kypří a provzdušňují půdu v tropech, kde také odpovídají za rozklad odumřelé vegetace. Badatelé z univerzity v Liverpoolu a Muzea přírodní historie v Londýně si proto položili otázku, jak výrazně převyšují klady existence termitů nad zápory. Aby to mohli názorně demonstrovat, rozhodli se v roce 2014 vytvořit na Borneu kousek pralesa, ve kterém by nebyli žádní termiti.

Vytvořit v hustém pralese území o rozloze pěti olympijských stadionů, na kterém by nebyli termiti, je ovšem mnohem těžší, než by se zdálo.

Jak chytit termita? Na toaletní papír!

Badatelé si vypomohli s otrávenou chuťovkou: rolkami toaletního papíru, jinak favoritní pochoutky termitů, které v sobě nesly insekticid. Postupně jich bylo zapotřebí 3500 kusů. V této podobě bylo možné vytrávit čistě jen termity a nikoho jiného.

Jenže tehdy, v polovině roku 2015, vstoupila do hry příroda. Zapracoval totiž klimatický jev El Nino a na sledovanou oblast udeřila vlna sucha. Největší za posledních 20 let. Tím se dost výrazně změnil původní záměr badatelů. Původně jen chtěli zkoumat, jak bude fungovat rozklad živin na pralesních ploškách s termity a bez. Takhle se ale mohli na vlastní oči trochu neplánovaně přesvědčit, jak suchu odolává prales s a bez termitů.

A rozdíl to byl markantní. Na kontrolních územích, kde termity nikdo netrávil, bylo první reakcí na sucho výrazné navýšení počtů termitů.

Více potravy znamená více krytu

To by šlo vysvětlit několika hypotézami: sucho například zvýšilo objem odumřelé biomasy vegetace v terénu, a tím se otevřel prostor pro populační růst termitů. Případně na termití boom mohla mít vliv prosušená půda, ve které se dalo mnohem snadněji hloubit.

Jenže to není všechno: prales, ve kterém se termiti vyskytovali, totiž dlouho suchý nezůstal. Právě díky termitům. Ti velmi rychle spořádali dostupnou suchou vegetaci a tím výrazně zvýšili podíl rozkládající se organické hmoty v substrátu.

Vlastně půdě pohotově dodali další ochrannou vrstvu, která zadržovala vlhkost a bránila dalšímu přesušování půdy. I když to bylo nejhorší sucho za posledních dvacet let, v pralese s termity byste to nepoznali. Pokryvnost čerstvých semenáčků, bujná vegetace, půdní vlhkost, všechno jako každý jiný rok. Na rozdíl od plošek od termitů vyčištěných.

„Ukázalo se, že termiti fungují jako ekologická pojistka,“ říká Hannah Griffithsová, která část výzkumu v bornejském povodí Maliau vedla. „Dokonale ochránili svůj les před stresem klimatických změn.“ Pro ekology tak plyne ze studie nemalé poučení. Zda tropický prales ustojí sucho, nemusí být jen otázkou dostupnosti vodních zdrojů, ale také přítomnosti termitů. „Termiti se ukazují být pro budoucí integritu pralesů zásadní,“ dodává Griffithsová.

---

reklama

---