https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/the-guardian-vorvani-v-19.stoleti-komunikovali-o-lodich-lovcu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vorvani v 19. století spolu komunikovali o lodích lovců

20.3.2021 16:12 | LONDÝN (ČTK)
Vorvani obrovští jsou velmi společenská zvířata, která jsou schopna komunikovat na obrovské vzdálenosti. Sdružují se do klanů, které jsou definované na základě dorozumívacích charakteristik, tedy podobě kódu klapavých zvuků, které tito kytovci vydávají.
Vorvani obrovští jsou velmi společenská zvířata, která jsou schopna komunikovat na obrovské vzdálenosti. Sdružují se do klanů, které jsou definované na základě dorozumívacích charakteristik, tedy podobě kódu klapavých zvuků, které tito kytovci vydávají.
Nová pozoruhodná studie o chování lovených velryb v 19. století může pomoci přiblížit, jakým způsobem se kytovci adaptují na změny způsobené člověkem o dvě století později, napsal deník The Guardian. Hal Whitehead a Luke Rendell, přední odborníci na kytovce a autoři výzkumu, jehož výsledky zveřejnila britská Královská společnost, si položili prastarou otázku: Když jsou velryby tak chytré, tak proč se nechávaly zabíjet? Odpověď je, že nenechávaly.
 

Díky nově digitalizovaným lodním deníkům, které obsahují podrobnosti o lovu vorvaňů obrovských v severním Tichém oceánu, autoři výzkumu zjistili, že během několika málo let úspěšnost zásahů při použití velrybářských harpun klesla o 58 procent. Toto prosté konstatování vede k ohromujícímu závěru - velryby mezi sebou kolektivně sdílely informaci o tom, co se děje, a klíčovým způsobem změnily své chování. Jakmile se osudně střetly s naší kulturou, rychle se poučily z chyb.

"Vorvani obrovští navyklým způsobem reagují na útoky kosatek," uvádí Whitehead, který působí na kanadské Dalhousieově univerzitě. Právě kosatky byly před člověkem jedinými predátory vorvaňů. Dravé kosatky si vorvani dokážou udržet od těla tak, že zaujmou pozici v obranných kruzích, kdy mají silné ocasní ploutve namířené směrem ven. "Jenomže podobná taktika pouze velrybářům usnadnila zabíjení," vysvětluje Whitehead.

A bylo to děsivě rychlé zabíjení, které přicházelo do vod Tichého oceánu spolu s dalšími hrozbami. Západní kultura se základnami lovců velryb a tuleňů či s misionářskými stanicemi začala ovlivňovat oceán, který byl do té doby téměř nedotčený.

Vorvani obrovští jsou velmi společenská zvířata, která jsou schopna komunikovat na obrovské vzdálenosti. Sdružují se do klanů, které jsou definované na základě dorozumívacích charakteristik, tedy podobě kódu klapavých zvuků, které tito kytovci vydávají. Vorvaní společenství jsou matrilineární a upozornění na nové nebezpečí může být předáváno podobnou cestou, kterou vedoucí velrybí samice používají pro sdílení informací o místech s potravou. Vorvani obrovští mají zároveň největší mozek ze všech živočichů na planetě. Není tak těžké představit si, že rozumí tomu, co se jim děje.

Samotným lovcům připadalo, že zvířata v napadané skupině o hrozbě komunikují. Vorvani upustili od svých obvyklých obranných formací a místo toho plavali proti směru větru, aby se dostali dál od loveckých lodí, které byly na větru závislé. "Šlo o kulturní evoluci, na genetickou evoluci byla změna v chování příliš rychlá," tvrdí Whitehead.

Nyní, když se velryby začínají vzpamatovávat z industrializované devastace, kterou ve 20. století působily velrybářské flotily - jejímž parním lodím a výbušným harpunám nemohla žádná velryba uniknout -, čelí kytovci hrozbám způsobeným novými technologiemi. "Musí se naučit, jak se nenechat srazit lodí, jak se vypořádat s vydrancováním vod způsobeným komerčním rybolovem, s měnící se skladbou jejich potravy vyvolanou klimatickými změnami," upozorňuje Whitehead. Možná největším nebezpečím dnešní doby je zvukové znečištění, s nímž velryby nemůžou udělat vůbec nic.

Whitehead a Rendell již dříve publikovali přesvědčivé poznatky o kultuře velryb, která se projevuje například v posunu ve stravovacích technikách, způsobeném tím, že se velryby musí adaptovat na měnící se zdroje, nebo v nepatrných obměnách v záhadných písních plejtváků dlouhoploutvých. Potřeba sociálního učení, kterou kytovci pocítili během velrybích válek před dvěma stoletími, se nyní odráží v tom, jakým způsobem se tito mořští savci vypořádávají s dnešním nejistým světem.

Kultura velryb je o mnoho milionů let starší než ta naše, podotýká Whitehead. Možná bychom se od nich měli učit stejně, jako se učily ony od nás. Herman Melville ve svém románu Bílá velryba předpověděl: "Velrybu považujeme za smrtelnou jen ve své individualitě, ne ve svém druhu (...) A pokud má být náš svět někdy znovu zatopen, pak nesmrtelná velryba přežije a (...) svůj pěnivý vzdor bude chrlit k obloze."


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.3.2021 07:25
Komunikovali??? Já myslel, že jen cvakali...
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

21.3.2021 10:26 Reaguje na Karel Zvářal
Jo, cvakali. A když jim docvaklo, že to jsou velrybáři, okamžitě plavali pryč.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.3.2021 11:07
To je neskutečný, jak může velryba pochopit pojem vítr? Jak může pochopit, že loď pluje po větru, když umí i křižovat proti? Jak vůbec zjistí, kterým směrem nahoře vírt vane? Podle struktury vln??
To je inteligence skutečně naúrovni, dnes se zjišťuje, že hodně (nebo všechny??) forem života mají dost vysokou inteligenci.
To by pan Darwin nerad viděl....jeho teorie byla silně nabourána objevem genetických mutací a teď tohle....
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

21.3.2021 11:39 Reaguje na Pavel Hanzl
Zřejmě je to proto, že na rozdíl od určité části lidské populace používají ten mozek k tomu, k čemu je určen.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.3.2021 12:44 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
A k čemu je určen? A co inteligence rostlin, které žádný mozek nemají? A co inteligence virů, které se dnes běžně uvádí v souvislosti s koronáčem?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

21.3.2021 15:21 Reaguje na Pavel Hanzl
Mozek je primárně určen k myšlení a řízení soustavy zvané tělo. Jinak ale to, že nějaký organismus nemá mozek, ještě nevylučuje určitou inteligenci. Na druhé straně někteří jedinci druho Homo se chovají, jako kdyby nejenže neměli mozek, ale ani žádnou inteligenci.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

21.3.2021 16:25 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
To do Hanzla nevtlučete, aby používal mozek k myšlení. Nepotřebuje to. Ví zcela jistě že globální oteplování je tady, i když na první jarní den 21.března (± jarní rovnodennost) mrzne a padá sníh. Proč by myslel, když mu stačí, že to umí nazpaměť?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.3.2021 15:24 Reaguje na Jiří Daneš
Hanzl mozek nepoužívá, protože když mu někdo ukradne střechu, tak idiot shání jinou, i když dneska neprší.
Zato moudrý Daneš čumí stoicky na bednu, protože ví, že dneska neprší.
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

21.3.2021 13:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Račte být také popírač evoluce?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.3.2021 14:18 Reaguje na Karel Tejkal
Nejsem. Evoluce probíhala samozřejmě z velké části dle pana Darwina, ale ty podstatné vývojové zlomy nikoliv.

Příklad: On tvrdí, že každá změna organismu přežije jen tehdy, když dá jedinci konkurenčí (tím evoluční) výhodu.

Jenže kdysi dávno některým malým dinousaurům se začalo měnit tělo, odlehčovat kosti, sílit přední nohy, začaly růst blány mezi předníma a zadníma nohama atd.
Proč? Jak je to možné a jakou výhodu získali??

Byla to cílená genetická mutace a výhodu nezískali žádnou.
Byl to projekt do budoucnosti, protože tu výhodu získali až za tisíce (statisíce?) generací, až se odlepili od země a stali se z nich ptáci.

Prostě cílený, inteligentní projekt, nikoliv samospádem běžící evoluce.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.3.2021 14:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Jestli trochu zapátráte na googlu, najdete ostrov, kde evoluční proces tuším u nějakého ptáka běží v přímém přenosu a ke změnám došlo během asi osmdesáti let. Takže žádný "inteligentní proces", ale poctivá evoluce.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.3.2021 15:20 Reaguje na pavel peregrin
Nezajímá mě tržiště senzací, ale realita. Člověk se vyvíjel asi 300 tisíc generací, tak jsem to u ptáků odhadl stejně. Ale to je fuk, klidně 10x rychleji nebo 10 x pomaleji. To sdělení je stále stejně.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

21.3.2021 16:55 Reaguje na Pavel Hanzl
Apríla bude až za deset dní:-)
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

21.3.2021 19:17 Reaguje na Pavel Hanzl
Doporučuji studium webu kreacionismus.cz. Snad pochopíte, do jaké společnosti se svými duchaplnostmi zařazujete.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.3.2021 08:27 Reaguje na Karel Tejkal
Zajímavej web, určitě si to proštuduju, jenže důchodce furt nemá čas.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.3.2021 08:08 Reaguje na Karel Tejkal
Trochu jsem to prolistoval a jsou to většinou neskutečný nesmysly....
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.3.2021 14:45 Reaguje na Pavel Hanzl
Prosím vás, raději už zanechte těchto komentářů. Genetické mutace patří do evoluce a nic silně nabouráno není a nebylo.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

21.3.2021 17:10 Reaguje na pavel peregrin
To asi bude jedna z těch módních amerických teorií, jako že země je placatá, píchnutím vakcíny se změníte na obří býložravou stonožku, nebo že Merkelová je maskovaná Těreškovová:-)
Co je ovšem velmi zajímavé, je, že kytovci nemají společného předka se šelmami (psovitými) jak se dříve předpokládalo, nýbrž sudokopytníky, jmenovitě rodem Pakicetus z Pákistánu někdy před 50 miliony let.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.3.2021 17:55 Reaguje na Jakub Graňák
A víte, jak se jim to stalo? Někdo jim píchl vakcínu?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.3.2021 15:22 Reaguje na pavel peregrin
A víte, co je to genová mutace?
A víte, kdy vzniká a proč?
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist