https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/toxic-tour-v-ekvadorske-amazonii-poradaji-prohlidky-pralesa-poskozeneho-tezbou-ropy?fbclid=IwAR20oknPeTb5fAfOPakcpFtEIK5irWJs0CsSx016uvBkFnciPCId8oB4PBk
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Toxic Tour: V ekvádorské Amazonii pořádají prohlídky pralesa poškozeného těžbou ropy

29.7.2021 01:54 | QUITO (ČTK)
Nejhůře postižené oblasti těžbou ropu v ekvádorské části Amazonie jsou v provinciích Sucumbíos a Orellana. Zájemci o ekologickou vyjížďku mohou s průvodcem vidět poškozenou přírodu i takzvané mecheros, jakési komíny, v nichž se spaluje plyn unikající při těžbě.
Nejhůře postižené oblasti těžbou ropu v ekvádorské části Amazonie jsou v provinciích Sucumbíos a Orellana. Zájemci o ekologickou vyjížďku mohou s průvodcem vidět poškozenou přírodu i takzvané mecheros, jakési komíny, v nichž se spaluje plyn unikající při těžbě.
Na severovýchodě Ekvádoru v oblasti přezdívané některými Amazonský Černobyl pořádají řadu let komentované prohlídky pralesa poškozeného těžbou ropy. Pod názvem Toxic Tour je organizuje unie UDAPT, která sdružuje a zastupuje obyvatele poškozených oblastí v soudních sporech s těžařskými společnostmi, zejména s americkou společností Chevron. Informoval o tom deník El País.
 

Nejhůře postižené oblasti těžbou ropu v ekvádorské části Amazonie jsou v provinciích Sucumbíos a Orellana. Zájemci o ekologickou vyjížďku mohou s průvodcem vidět poškozenou přírodu i takzvané mecheros, jakési komíny, v nichž se spaluje plyn unikající při těžbě.

Hlavním cílem těchto prohlídek není vydělat peníze, ale zejména upozornit na ničení Amazonie odpady z několik desetiletí trvající těžby. Za asi šestihodinový výlet není stanovena pevná cena, organizátoři žádají jen příspěvek na pronájem auta a benzín. První Toxic Tour se uskutečnila v roce 2003, nyní se pořádají v průměru tři za týden.

Už přes dvacet let také UDAPT vede právní bitvu s těžařskými společnostmi. U místních soudů ji před několika lety vyhrál a stát nařídil těžařům, včetně firmy Chevron-Texaco, zaplatit asi 9,5 milionu dolarů (asi 209 milionů Kč) na sanaci asi 480 000 hektarů poškozené oblasti. Arbitrážní tribunál v Haagu ale verdikt v roce 2018 zrušil s tím, že ekvádorský stát porušil smlouvu o bilaterálních investicích s USA. Podle deníku El País tento právní spor ještě neskončil.

Ekvádorská vláda i samy těžební společnosti se snaží vyjednat dohody s místními obcemi, jimž ekologické škody kompenzují přímo, někdy ale za povolení obnovení těžby. Například obec Dureno postavila školu či veřejné osvětlení a každá rodina dostala nový dům díky dohodě s ekvádorskou státní firmou Petroamazonas z roku 2014, která umožnila znovuotevření už zavřeného ropného vrtu.

Desetiletí těžby ropy v ekvádorské Amazonii podle listu El País přispělo i ke snížení počtu obyvatel domorodých etnik, pro něž je příroda zdrojem obživy. Znečištěna byla i místní řeka Aguarico. Někteří místní vzpomínají, že v dobách, kdy byla těžba největší, měli na těle po koupání černé ropné skvrny.

S příchodem těžařských společností v minulém století do Amazonie začala mizet i místní indiánská kultura, nová generace začala měnit zvyky, oblečení i stravovací návyky a i tam dorazila digitalizace, s níž mizí tisíciletá tradice a hrozí vymření dalšího domorodého jazyka, napsal deník El País.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

29.7.2021 09:52
Teď je právě doba na zavírání těchto vrtů a rekultivaci území, normální ropné spoelčnosti ve velkém už investují do OZE.
Odpovědět
JO

Jarka O.

30.7.2021 06:45 Reaguje na Pavel Hanzl
Investují, třeba Shell. Ale rekultivace pralesa není v podstatě potřeba, jestli rekultivací nemyslíte OZE. Prales vyroste sám, bez zásahu během pár let, to není jak u nás.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.7.2021 11:50 Reaguje na Jarka O.
Jenže se musí přestat těžit.
Odpovědět
JO

Jarka O.

30.7.2021 06:41
Následky těžby amer. ropnými společnostmi: likvidace ekosystémů, vody, indiánských etnik, jejich řeči, pokles počtu obyvatel, proplácení škod vesničanům, nespravedlivý soud v Haagu, atd atd... ale jistě je v Ekvadoru demokracie určitě v nejlepším pořádku. Nejvyšší čas, že Venezuela a Bolsonaro tyhle lotry z vlastních zemí vyhnali, vždyť by dopadli stejně
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.7.2021 11:53 Reaguje na Jarka O.
Já bych silně brzdil, tohle nám nakecává bolševik. Poškozování přírody těžbou ropy je skutečně problém, ale v Rusku je to x stokrát horší. Severská příroda se regeneruje daleko hůř.
Odpovědět
JO

Jarka O.

30.7.2021 13:11 Reaguje na Pavel Hanzl
Pockejte, mrknu na clanek, ktery ze bolsevicky lump ten clanek sem vlepil... nevidim nic, jen deník El País z Quita. Nezbyva mi, nez se na tu informaci spolehnout, neni to jedina podobna informace o chovani bohatych nadnarodnich koncernu v malych zemich. Rusove znecistuji, ale hlavne u sebe doma, to je jejich problem.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist