Toxický odpad z katastrofy v Bhópálu byl po 40 letech převezen k likvidaci

Emil Hadač napsal koncem 80. let knihu Ekologické katastrofy, kde se uvedená
havárie rovněž zmiňuje . Knihu vedou veřejné knihovny.

Myslela jsem si kdysi, že ta havárie varuje jiné státy před odevzdáváním svých výrob cizím firmám, a ze se zpřísní zákony proti mezinárodním investorům, protože to, jak se Dove Chemicals a United Carbon zachovaly, byla naprostá neúcta. Nestalo se. Kolonialisté radši vymysleli CO2, zatímco nebezpečné odpady sanují chudé státy, po 40 letech. Ani případ EA na Bečvě nevaroval, budou se stavět cizí chemické provozy v blizkosti domků, meandrů zatím cisté řeky a CHÚ, protože je to "nejvhodnější" území v celé republice. Hnus, vidím v tom nefunkčnost MŽP.
Co třeba dát baterkárnu sem:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-kauzy-stat-se-zbavil-pozemku-ktere-brzy-budou-mit-stamilionovou-hodnotu-264949

Ona nebyla tak úplně cizí, továrna byla ze 49 % vlastněná indickou vládou. Vznikla proto, že Indie nutně potřebovala levné pesticidy pro své zemědělství, které nutně potřebovala zintenzivnit. Na pozicích, které v USA zastával jeden člověk tam bylo i po redukci personálu deset Indů a stejně to nestačilo. Když jednomu oddělení nefungovalo nouzové spalování isokyanátu, neřešili to, protože oddělení které má na starosti zařízení pro skrápění vodou to když tak zachrání. Spíš bych to formuloval tak, že země, kde je technologická kázeň sprosté slovo by neměly usilovat o zahraniční investice v takových věcech.

Pamatuji tu kauzu a nemohu souhlasit. Investor tam měl mít svůj technologický dozor, zbavit se takto snadno odpovědnosti (je to vaše) prostě nejde.

Omlouvám se, zdá se, že jsem to napsal blbě. Nechci je vyviňovat, spíš jsem chtěl říct, že v některých zemích se určité technologie prostě nedají dělat. Tady to nemohli obsadit vlastním personálem, protože Indové to hlavně chtěli mít levné, to by si ty pesticidy jinak mohli rovnou kupovat z USA. Podle toho co jsem o tom četl (docela mě to zajímalo z hlediska řízení bezpečnostně kritické výroby) prostě americký personál naprosto nebyl schopný ukočírovat místní lidi. Myslím, že si vůbec neuměli představit do čeho jdou, když ten kontrakt podepsali. Mně pro zkušenost stačila komunikace s indickou softwarovou firmou, kde snad i uklízečka měla PhD, ale stejně byli naprosto nekompatibilní s evropskými požadavky na kvalitu práce.

jo. my jsme mentálně zparchantělí němci, my si tak nějak rozumíme s rakušákama a severníma italama, němci a švajcaři na nás koukají svrchu. ale francouz, španěl, to je lempl, ale konstruktivní lempl. amerika a izrael je jiná planeta, s nima nefunguje taková ta přirozená maloměstská solidnost, to jsou dravci kterým velkoryse prominete jejich chybu, uděláte chybu svoji, očekáváte stejný přístup a oni vás vykostí. no a indie, turecko, kazachstán (a do jisté míry slovensko), to je jiná planeta, to je někdy přístup lemplovského studenta na brigádě, kde je placenej od hodiny.

Tohle třeba netuším, kdo měl většinovou vinu na havárii, a která strana pumpovala ze systému víc peněz, ale Union Carbide byl většinový vlastník a po havárii rychle prodán, čímž zanikla zodpovědnost. Dovedu si představit nekvalifikované levné pracovní síly. Naivně jsem doufala, bylo to i slibováno, že cizí vlastník přinese lepší technologie, vzdělanost, standardy betpzečnosti, a ono často houby, jde jen o levné ... pracovníky.

Na to mám historku, sice starší ale mohla by se klidně opakovat. Jedna německá firma odmítla dodávat do Česka stavební izolace. Kvalitní, ale i když je pokládali pod dohledem jejich technologa, po izolatérech přišli čeští zedníci a zašlapali do nich hřebíky, úlomky cihel a špunty od piva. Tohle už jejich technolog nemohl ovlivnit a protože i neoprávněná reklamace je nepříjemná, raději z českého trhu vycouvali. A tohle měl udělat Union Carbide, ale oni si asi neuměli představit (stejně jako tehdy ti Němci) co je čeká :-)

Souhlasím s Vámi, že technologická kázeň je alfa omega. K ní je potřeba vzdělání, taky zákony. S levností práce to prostě nejde dohromady a nejde ani o to, jestli je vlastník domácí nebo cizí. Šití bot není kritické, ale chemická výroba úplně nejvíc.

Trochu se v tom motáte. Tam nešlo o to, že by pracovníky nešlo ,,ukočírovat,, ale o to, že bezpečnostní předpisy byly vedením !záměrně! porušovány (vyšetřování prokázalo, že před tou událostí byla velká část pracovníků vedením sankciována za to, že nechtěli porušovat předpisy). Mělo tam například být dvojnásobné množství personálu a na noční směně přítomen bezpečnostní technik - ten tam ale nebyl. UCC prostě chtělo ušetřit prachy. Další vyšetřování prokázalo, že UCC o závažných problémech vědělo déle jak dva roky před havárií, ale nic s tím nedělalo. ;) Ale je asi každému jasné, že UCC bude stále tvrdit, že za to může někdo jiný. :D

Jaksi jde hlavně o to, že jen lhář nebo hlupák může z konstatování "že vedení sankcionovalo snahu dodržovat předpisy" vyvozovat, že je zodpovědný UCC. Fabriku vlastnila Union Carbide India Limited, což byla jak už výše zaznělo firma napůl vlastněná UCC a napůl indickou vládou. Takže kdo byl ve vedení, američani nebo indové, nebo napůl? Víš to? Nevíš. Jestli tedy "vedení" o problémech a porušování předpisů, tak to bylo vedení UCIL a nikoli nějaký akcionář. Už chybí jen nějaký ten blábol o prohnilém kapitalismu a nebo americkém imperialismu.

Nevím jak kdo zná Indii a Indy. Indove jsou velice šikovní, zodpovědní ,mají vynikající vědce a tvrdě pracují.
Vím ,že některé záběry z Indie vypadají strašlivě.
Mají úžasnou historii a některé staré chrámy jsou naprostým unikátem na celé planetě.
V Arabských státech pracují na nejdůležitějších postech ,pro šejky, ti dobře vědí proč.
Podceňovat Indy může jen člověk, který je sám omezený. Jeden Ind prohlásil,, Přišli sem Angličané a řekli nám , jste hloupí a nešikovní a my jsme jim věřili,, .
Samozřejmě všude vládne zisk a lidé se nechají zkorumpovat a jsou prodejní, také všude. Tomu napomáhá systém, který se pečlivě udržuje a rozšiřuje po celé planetě .

Oni ti indičtí vynikající vědci pracují především na amerických univerzitách. Bylo to dost divné, kdyby se mezi více než miliardovou populací nenašli nějací geniální jedinci. V Egyptě jsou taky několik tisíc let staré chrámy, které jsou naprostým unikátem, ale vypovídá to něco o současném Egyptě. O současném Egyptě to vypovídá leda kulové. V arabských zemích pracují ve větší míře Pákistánci a obyvatelé Bangladéše než Indové. Je to snad nějaký relevantní argument pro srovnání daných zemí. Asi těžko. Leda v tom smyslu, že se jedná o země s nadbytkem pracovní síly, která na domácím pracovním trhu nenachází uplatnění a arabové tyto profese nechtějí nebo neumí vykonávat nebo je jich tak málo, že nestačí obsadit všechny pozice (viz vojenští piloti v Kuvajtu, Kataru a Bahrajnu). Indy nikdo nepodceňuje, to ale neznamená, že jejich země nebyla od roku 1947 do roku 1990 tak trochu bordel na kolečkách. Protože byla. Což bylo dáno tím, že se Indie podobně jako mnoho dalších zemí tzv. třetího světa po druhé světové válce shlídla v socialismu a centrálním plánování a stala se součástí tzv. hnutí nezúčastněných. Trh byl prostě fuj, a i když Indie byla formální demokracií všechno měla řešit vláda a podle toho dopadlo. Až do roku 1991, kdy Indie zahájila řadu tvrdých liberalizačních reforem (poněkud paradoxně po vzoru komunistické Číny, která k nim přistoupila už v roce 1978) se indická ekonomika a správa vyznačovala především chaosem, korupcí a stagnací.
Angličané nikomu nic neříkali. Ti prostě přišli, viděli a nad několikanásobně větší a vojensky a ekonomicky silnější zemí než byla tehdy Anglie zvítězili. Vlastně nevyhrála Anglie, nad Indií tehdy vyhrála 1 (slovy jedna) anglická soukromá firma, tedy britská východoindická společnost. O Angličanech to nevypovídá nic, spíš to naznačuje že nikdo nic říkat nemusel. Indové prostě byli hloupí a nešikovní ... a nafoukaní. Nedokázali se modernizovat, přizpůsobit se, sjednotit se, aby mohli koordinovaně postupovat proti nepříteli, kterým byla jedna JEDINÁ firma. To, že se Indové vymlouvají (jako mnoho jiných národů) vymlouvá na to, že to my ne, to ti "imperialističtí padouši" vypovídá leda o tom, že Indie náckovatí a bude ještě dlouho trvat než dospěje.