Třetí kotel v brněnské spalovně zatím nevznikne, projekt se znovu prověří

Třetí kotel v brněnské spalovně zatím nevznikne. Brněnští zastupitelé včera v tajném hlasování rozhodli o zastavení záměru. Projekt na stavbu ve spalovně městské firmy SAKO je třeba znovu přepracovat, schválilo 32 z 38 zastupitelů. Hlasování se nezúčastnila opozice Pirátů a Zelených s hnutím Žít Brno, kteří vybudování kotle podporovali a byli proti tajnému hlasování. Sál opustili také koaliční KDU-ČSL. Stavba měla stát 4,6 miliardy korun.

Zastánci stavby uvádějí, že od roku 2030 má platit zákaz skládkování a pokud v brněnské spalovně městské firmy SAKO nevznikne plánovaný třetí kotel, není jasné, jak se s částí odpadu naloží. Například podle náměstka primátorky Roberta Kerndla z ODS, který je proti stavbě, je ale potřeba změnit pohled na nakládání s odpady a místo pálení je raději recyklovat.

Zastupitelé se rozhodovali mezi třemi variantami - zda projekt uskutečnit, zastavit, nebo jej zastavit s tím, že se znovu prověří, jak s odpadem v Brně nakládat. Pro tuto variantu hlasoval třeba náměstek primátorky René Černý z ANO. "Domnívám se, že kotel, který bychom měli mít pro SAKO Brno, by měl splňovat jiné parametry než ten, který je nyní naprojektovaný. Měli bychom mít kotel, který spaluje odpad Brňanů a zároveň umí spalovat sušené kaly z čistírny odpadních vod. Jeho využití by bylo lepší než toho dosud navrženého," řekl Černý.

Projekt nového kotle brněnské zastupitele názorově rozdělil. Záměrem se zabývali již minulý týden. Po několika hodinách debaty ale tehdy nerozhodli a vyžádali si více podkladů.

Včera se k debatě vrátili. Více než v minulém týdnu, kdy se řešil zejména dopad kotle na životní prostředí i to, že by se do něj dovážel odpad z jiných krajů, se zabývali výběrovým řízením a cenou zakázky. Projekt je ve fázi před podepsáním smlouvy se zhotovitelem, společností Metrostav. Do výběrového řízení se přihlásila jako jediná s cenou okolo pěti miliard korun, kterou nakonec snížila na 4,6 miliardy korun. Předpokládaná cena zakázky byla 2,3 miliardy. Primátorka Markéta Vaňková (ODS) již dříve řekla, že tohle je jedním z důvodů, proč má o projektu pochybnosti.

S ohledem na tento fakt projekt kritizovali také její straničtí kolegové. "Opravdu nikomu nevadí, že se tady bavíme o schválení zakázky, která je dvakrát dražší? A nikomu nevadí, že zakázku spoluadministrovala společnost VIA Consult, která je stíhaná za manipulace s veřejnými zakázkami?" uvedl Vladan Krásný. Někteří opoziční zastupitelé reagovali tak, že dosud neměli informace o tom, že by výběrové řízení nebylo v pořádku.

Zastupitelé si po několikahodinové debatě na návrh René Novotného (ANO) odsouhlasili tajné hlasování. "Je to nejdemokratičtější způsob hlasování, každému zastupiteli dává svobodu a zbavuje ho i hypotetického tlaku," míní jeho stranický kolega Černý. Kromě ANO s tím až na výjimky souhlasilo rovněž ODS, TOP 09 a SOCDEM. Proti byla opozice Pirátů a Zelených s hnutím Žít Brno i koaliční KDU-ČSL a STAN. Zástupci SPD se hlasování o způsobu rozhodování zdrželi. Vaňková nehlasovala. "Souhlasím s tím, že je to nejdemokratičtější způsob, ale na druhou stranu zasedání zastupitelstva je veřejné a mělo by být i hlasování," dodala.

Opoziční Zelení uvedli, že tajné hlasování je mimořádný instrument a vyzvali zastupitele, aby s tím nesouhlasili. Marek Lahoda (Piráti) připomněl, že se v Brně tajně hlasovalo naposledy o prodeji pasáži Jalta v roce 2005, kterou následně provázely kontroverze a vyšetřování policie a kvůli tajnému hlasování nebylo možné dohledat viníka.

Podle opozice se zastupitelé zbavují i trestní odpovědnosti. Domnívají se, že společnosti SAKO může vzniknout škoda až dvě miliardy korun, kterou bude muset zaplatit akcionář, tedy město. "Budeme zřejmě nuceni podat trestní oznámení na neznámého pachatele," řekl Lahoda. Vladan Krásný naopak mluvil o tom, že by se trestní odpovědnost mohla týkat právě těch zastupitelů, kteří souhlasili s takto vysoutěženým projektem. Vaňková sdělila, že s nahrazením újmy společnosti SAKO vedení města počítá. Odhaduje, že bude v řádu desítek milionů korun.

Brněnská spalovna nyní provozuje dvě linky K2 a K3, které spalují odpad a vyrábí z něj teplo a elektřinu. Roční kapacita kotlů s životností do roku 2035 je 240.000 tun. Třetí kotel by ji zvýšil na 352 000 tun. Projekt absolvoval hodnocení vlivu na životní prostředí EIA, získal stavební povolení, dotaci 2,8 miliardy korun a úvěr od Evropské investiční banky.

Zrušení výstavby třetího kotle podle zástupců kraje významně negativně ovlivní systém nakládání s odpady na jižní Moravě. "Pokud nebudou v provozu brněnské spalovny tři kotle, na území Jihomoravského kraje nebude možné dosáhnout ukončení skládkování. Respektive bez třetího kotle se bude muset zpracovat jiným způsobem až 138.000 tun komunálního odpadu ročně vyprodukovaného na území Jihomoravského kraje. Může se stát, že budeme tento komunální odpad následně odvážet na zpracování i do zahraničí," napsala ČTK mluvčí kraje Alena Knotková.

Primátorka předpokládá, že SAKO brzy zahájí debaty o způsobu nakládání s odpadem a zástupci města o tématu budou jednat také s krajem. "Musíme si odpovědět na otázku, zda budeme i po roce 2035 spalovat tolik odpadu jako nyní," doplnila svůj dřívější postoj, že by se město mělo soustředit spíše na eliminaci a maximální recyklaci odpadů.

---

reklama

---