https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/turecka-rekordni-vysadba-stromu-se-uplne-nedari.ma-totiz-take-rekordni-umrtnost
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Turecká rekordní výsadba stromů se úplně nedaří. Má totiž také rekordní úmrtnost

6.2.2020 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Vysadit miliardy stromů, pokořit rekord v ozeleňování. Nezní to špatně. Ale když podobným záměrům chybí kvalitní plánování, dobře to nekončí. Jde to vidět i na příkladu z Turecka.
Vysadit miliardy stromů, pokořit rekord v ozeleňování. Nezní to špatně. Ale když podobným záměrům chybí kvalitní plánování, dobře to nekončí. Jde to vidět i na příkladu z Turecka.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | aa.com.tr
Vysadit miliardy stromů, pokořit rekord v ozeleňování. Nezní to špatně. Ale když podobným záměrům chybí kvalitní plánování, dobře to nekončí. Jde to vidět i na příkladu z Turecka, o kterém píše Guardian.
 

Loni v listopadu vyhlásil turecký prezident Recep Erdoğan ambiciózní záměr celonárodního ozelenění, tedy plánu na vysazení 4,5 miliard stromů v průběhu následujících 17 let. Ve finále by se tak zalesnění dočkalo 1,8 milionů hektarů a zalesněná plocha Turecka by vzrostla na 22,6 milionů hektarů. Kampaň byla zahájena ve velkém stylu, se slávou a také překonáním dvou světových rekordů. Dne 11. listopadu vzaly rýče a sazenice do rukou lidé v Turecku na více než 2000 lokalitách a v průběhu jedné hodiny vysadili dohromady 11 milionů stromů. Na lokalitě Corum, nedaleko Anatolie, pak bylo za hodinu vysazeno 303 150 stromů. Oba výkony jsou rekordní. Tady ale pozitivní zprávy končí.

Vysazování stromů v Turecku.
Vysazování stromů v Turecku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | aa.com.tr

Nestačí jen sázet, musí se i zalévat

Po udolání rekordů totiž zájem médií i tureckých organizátorů o vegetaci opadl a 90 % v listopadu vysazených stromů je už nyní mrtvých. Bez péče a zalévání totiž nepřežijí. Nevděčnou roli domácího kritika projektu na sebe vzal Şükrü Durmuş, předseda Unie zemědělců a lesníků, který upozornil na zásadní pochybení v celém plánování kampaně. Sadit stromy v listopadu totiž není šťastný nápad ani v Turecku, nevhodná byla volba a příprava sazenic, výběr lokalit a samozřejmě, projevila se absence následné péče. Později svou kritiku poupravil v tom smyslu, že vhodná místa k osazení nebyla vybrána vládními experty a že se na vysoké mortalitě sazenic stromů projevila absence srážek.

Turecká vláda, coby organizátor kampaně, podobná nařčení samozřejmě odmítla a dále tvrdí, že vysazeným stromům se ve všech 81 provinciích, na dvou tisícovkách lokalit, vede skvěle. Že 95 % z nich je naprosto v pořádku a zelená se. Což ale znovu nahrálo kritikům. V přírodních podmínkách Turecka totiž i v nejlepších případech lesníci nepočítají s úspěšností výsadby vyšší než 65-70 %. Buď tedy ozeleňovací kampaň nevědomky zlomila další rekord, anebo tu někdo neříká pravdu.

A co třeba nekácet?

Zahraniční média označují celý turecký záměr za zbytnělý greenwashing a zelenou propagandu. A také za snahu odvést momentální výsadbou stromů pozornost od míst, kde se lesy kácí. Třeba pro potřeby výstavby nového istanbulského letiště, nebo kolem Bosporu, kde se kácí chráněný les kvůli stavbě nového kanálu pro lodě. Tak jako tak, masivní výsadba stromů a lámání nejrůznějších rekordů na turecký způsob názorně poukazuje na jisté neduhy této praxe.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (40)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

6.2.2020 08:51
Tyhle huráakce jsou k ničemu v jakékoliv podobě. Pokud by chtěli skutečně vypěstovat lesy, museli by na to jít jak v Izraeli před desítkami let.
To samé platí u nás, pokud nepomine příčina zničení lesa, nemá cenu tam sázet les nový.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.2.2020 09:47
Na té ploše neroste ani tráva, tak nechápu, proč tam toho tolik valí. Vysadil bych tak desetinu, ale do hlubokých jam a chodil co pár dnů-týdnů zalévat, hlavně na jaře. Pokud by se ujaly, něco málo doplnit. Ale na poušti jim les těžko vyroste.

U nás je to něco jiného, ta zem je připravená, jen to chce volit vhodné dřeviny. Smrková monokultura je náročná na srážky, takže to bude chtít směsi hlouběji kořenící (dub, buk, bor), smrk jen vtroušeně.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

6.2.2020 11:12 Reaguje na Karel Zvářal
Rád bych s Vámi souhlasil, ale bohužel to tak na hodně místech není. Tam, kde proběhly nevybíravé a bezohledné kůrovcové těžby (velké holiny, erozní rýhy po těžké technice bez následné revize, atd.) byly těžařskými společnostmi vytvořeny často dost podobné podmínky jako "na poušti".

V ČR, ale i jinde neselhává lesnictví jen při dopadech chyb minulých, ale hodně i nezodpovědnými zásahy, které se vydávají za ochranné..... o mortalitě sazenic jakéhokoliv druhu je mnoho článků i na ekolistu a je zde i několik článků o tom, že nejlepší revitalizace takových holin je cestou setí přípravných dřevin jako je bříza a podobně stresu odolávající dřeviny (setí, ne sázení). Ale ono i to zalesňování holin je business, takže asi tak. Není chtěno, aby se to jen tak povedlo... je potřeba na té katastrofě první vydělat další balík peněz a hlavně vytvořit ve společnosti dojem, že je všechno celkem v pohodě...

Hlavně, že jsou pak všude články, že je nedostatek sazenic, a tak se i kvůli tomu na hodně místech zase valí smrk.... zvracel bych....
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.2.2020 13:26 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Pokud nebudete zvracet na mém koberci tak si, pane Kašpárek klidně zvracejte dál.
Lesnictví za víc než tři sta let prošlo mnohými kalamitami a překonalo je. Prošlo nějakou fází poznání a samozřejmě i mnohými přehmaty. Před třiceti lety jsem si říkal, že snad to nejhorší pro lesy (např. kyselé deště atd.) je za námi. Bohužel netušil jsem, jaký se vylíhne "ochranář". Lesy byly kupodivu, přes to lesnické působení, pořád tak dobré, že stálo za to je najednou začít mnohde chránit . Bez ochrany by údajně nepřežily- Přes to, že přežily tři sta a více let byly najednou na pokraji zkázy a jen ochranář je mohl zachránit. Ono se vlastně stalo ohroženým vše na co "ochranář" ukázal. Tři sta let a zelené lesy versus třicet let ochrany a stav kdy vše mizí či se rozpadá. Abych byl přesný, tak vše nemizí. Stav ochranářů, vyder či vlků, se všemi dopady, bohužel vzrůstá. Takže , zeleným nahoru.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

6.2.2020 13:53 Reaguje na Jarek Schindler
Někteří na budoucí katastrofu poukazovali již hluboko ve 20. století.

ps. za prakticky celorepublikový kolaps smrkových lesů tedy můžou "ochranáři" a jimi prosazených pár promile bezzásahových zón?
Odpovědět
Šs

Šílený sadař

6.2.2020 13:54 Reaguje na Jarek Schindler
Imisní poškození tu stále je jen působí nenápadněji a změnil se viník (SOx-NOx) bohužel stav lesních půd kde byli dvě generace monokulturních smrčin nebo borů není moc lichotivý.... Ovšem od lesníků často slyším že je málo sazenic tak se budou sázet smrky :/
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.2.2020 09:26 Reaguje na Šílený sadař
Myslím si, že odsíření výrazně pomohlo. A dvě generace? Jsou lokality kde pomalu nic než smrk nikdy nerostlo.
Odpovědět

6.2.2020 14:20 Reaguje na Jarek Schindler
No to snad nemyslíš vážně... :D
S tvým svolením - ale i bez něj, anžto je to veřejné - to dnes budu prezentovat. "Lesy nepokurvila dementní výsadba, těžba a změna klimatu, ale třicet let ochrany". To je síla. :))
Ale to, jak se s lesy zacházelo a že tu celkem nic moc z nich nezbylo, to ses v historii lesnictví neučil? Že Krkonoše nám zachraňovali Nizozemci, taky nic?
A to, že "lesníci" by oko od roku 1850 všude narvali smrk (na půdy, které ještě nebyly tak zničené a celkem ještě pršelo), to ti nevadí? Že současný stav je i/hlavně pozůstatkem pouhých několika generací hlavně smrkových plantáží na absolutně nevhodných lokalitách? Víš ty vůbec, kam patří smrk - a že si na SVÉ lokalitě poradí s kůrovcem tak, že si nikdo toho brouka ani nevšimne? Že se dlouhou dobu ví o zhoršování stavu lesů, že se to rozhodně netýká jen "polistopadového období"?
To je o tom všude málo informací?

Neustálá hamižnost, ze všeho vytřískat co to dá, ve jménu zisku ničit celé ekosystémy, jako kdyby šlo fungovat bez nich!
Lesy nikde na světě vůbec nikdy neměly spadat pod "majetek". Jsou "věcí veřejnou", "věcí nejvyššího významu", protože ovlivňují zcela zásadním způsobem nejdůležitější věci na planetě, a jejich ničení by se mělo trestat jako zločin proti světu. :///
Neřeknu dřív, lidi byli neznalí, ale obhajovat předpotopní přístup a znevažovat poznatky a chování vycházející především z následků špatného chování lidstva napříč zeměkoulí... já nevím co na to napsat, abych nebyl fakt sprostý.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

6.2.2020 18:31 Reaguje na
Přesně tak. V dnešní době je opravdu těžké nebýt sprostý. Špatné hlavně je, jak si s obyvatelstvem hraje stát a politici tahající za nitky...
Odpovědět
Anyr

Anyr

6.2.2020 21:27 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Přesně, Lukáši. A já mám, bohužel, sklon k vulgárnímu vyjadřování vždy, když je ohroženo něco skutečně smysluplného, jen pro lidskou hloupost (o neznalosti se snad dnes už nedá moc mluvit).

Nehledě na to, že lidi v ČR se neustále snaží hledat rozdíly, vyvolávat konflikty, zadupat cokoliv, co je "jiné". Namísto toho, abychom se spojovali - lidi každého věku, pohlaví, národnosti, orientace, politického smýšlení, etnika - a společně bojovali proti tomu, co ohrožuje vše kolem, tak se dělá pravý opak. Všichni se v ČR hádáme, urážíme a žijeme ve svých malých Vesmírech, a přitom nám všem, nikoho nevyjímaje, "hoří u zadku".
Alespoň že sešlo z toho Zemanem podporovaného nesmyslu Dunaj-Odra-Labe.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.2.2020 22:05 Reaguje na Anyr
Nesešlo. Pokud vím, tak se ročně vyhodí asi 100 miliónů na "přípravné práce".
Odpovědět
RP

Radim Polášek

7.2.2020 12:22 Reaguje na
Bečíš dobře, ale na cizím hrobě .
Tady je web věnovaný ochraně přírody, ne socialistické a komunistické revoluci.
Jdi se excitovat na nějaký anarchistický nebo levicový web, zkus třeba soudruhy z Naší Pravdy nebo podobné.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.2.2020 12:56 Reaguje na
Ano, myslím to smrtelně vážně. V první řadě ale musím konstatovat, že si nevzpomínám, že bychom si "potykali". Na rozdíl od vás i když někoho nazvu hlupákem, tak vždy VY hlupáku. Ano, mám problém s takovými kydy typu: ……. jak se s lesy zacházelo a že tu celkem nic moc z nich nezbylo. No a co se mělo dít kolem roku 1850?
Takže popořádku..V tom, kam patří smrk mám na rozdíl od vás, celkem jasno. „Smrk ve své lokalitě si má poradit i s kůrovcem tak, že si nikdo toho brouka ani nevšimne“? Už toto je naprostý nesmysl. Je totiž popsán nějaký stav populace kůrovce. Normální, zvýšený a kalamitní. Ano normálního stavu kůrovce si člověk opravdu nevšimne a strom to opravdu zvládne a to dokonce i v polohách jiných než původních.. Dál si už kůrovce člověk všimne a při kalamitním stavu to smrk nezvládne nikde. Stačí si projít historii kalamit u nás:
První gradace kůrovce byla popsána koncem 18. století v oblasti Křivoklátska, Plzeňska. Nasledují Jeseníky 1821-1833 jako následek polomů. Šumava a větrná kalamity v 1868 . Na polomy navázala kůrovcová kalamita, která trvala deset let. Objem poškozeného dříví měl dosahovat asi 6 mil. m3 ročně.
K přemnožení lýkožrouta smrkového na našem území docházelo pouze v pohraničních horách a na Třeboňsku. Kalamita z let 1945 až 1952 probíhala v horských oblastech. Atd
A další škůdci zařazení mezi kalamitní:
Bekyně mniška v letech 1917 až 1927 až 20 mil.m3.
Obaleč modřínový v 70. a 80. let v oblasti Krkonoš Jizerek a Jeseníků souběžně s imisní kalamitou ( od Krušných hor až po Orlické hory).Atd.
Ano kalamity byly a lesníci je zvládli. Každému musí být navíc jasné že budou i v budoucnosti.
A proč nezvládáme současnou kalamitu?
Dopracovali jsme se k absolutní neschopnosti včasně reagovat na jakoukoliv, tedy nejen kůrovcovou kalamitu. Kůrovcová kalamita se dá zvládnout pouze rychlým zpracováním a asanací napadených stromů . Z pohledu zvládnutí kůrovcové kalamity je například zákon o zadávání veřejných zakázek doslova paskvilem. Stejně tak jsou kontraproduktivní různé snahy blokovat, brzdit či jinak znesnadňovat zpracování kalamity. Kalamitní škůdce prostě není architektem lesa. Na Sibiři se pár desítek tisíc km2 suchého lesa ztratí. Pomalu nikdo to neuvidí. U nás to máme na dlouho neustále před očima.
K dalším poznámkám. Ne není to o několika promile bezzásahových zón ale o celkovém přístupu "uvazovačů".
Stav lesních půd kde byli dvě generace monokulturních smrčin nebo borů není moc lichotivý? Proto se bude například prosazovat pařezina, která vyčerpává půdu v podstatně větší míře? Je potřeba si uvědomit kde byl les za Marie Terezie a kde je dnes. Lesnatost vzrostla na dvojnásobek. Stačí se podívat na dobové fotky z počátku minulého století. Kde byl tenkrát les a kam až sahala políčka. Pro převod zemědělské půdy na lesní je pak smrk asi nejvhodnější dřevinou. A povědomí lidí o kůrovci. Ještě dnes slýchám jaký je to" bordel" kácet zelené stromy když je les plný kůrovcových souší a nebo , že kvůli pár souším se kácí zdravé zelené stromy. I toto svědčí o znalostech pseudoochranářů.


Odpovědět

Jan Škrdla

8.2.2020 21:08 Reaguje na Jarek Schindler
Jen pár poznámek.

To že se od dob Marie Terezie výrazně zvýšila plocha lesů je dobrá věc.
Horší je, že v druhové skladbě dominuje smrk a borovice (smrk severská dřevina, s BO je to složitější, má různé ekotypy, preferuje kyselá stanoviště, na živných má problémy).
Smrk je u nás ve většině poloh mimo ekologické optimum, další věc je, že v době vámi uváděných kalamit zde bylo jiné klima. Je potřeba se smířit s tím, že na většině ploch to bude akorát vtroušená nebo přimíšená dřevina.

Zajímalo by mě, kde jste byl na tom, že pařezina vyčerpává půdu více než smrková nebo borová monokulutura. Můžete poslat odkaz, kde jste to četl?
Jinak nepočítám, že by v budoucnu coppice masivně nahradil vysokokmenné porosty.

Co se týká smrku na zemědelské půdě, slyšel jsem, že 1. generace výsadeb bývá ve velké míře napadána václavkou.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.2.2020 09:15 Reaguje na Jan Škrdla
Jsem rád, že připouštíte, že v době uváděných kalamit bylo pro smrk příznivější klima. Nebylo to tak doslova vždy ale to nevadí. Ukazuje to na jedno. Sucho a teplo není prvotní důvod kalamity. Tím neříkám, že to není posléze pro tu kalamitu jedna z hybných síl. Borovice jako pionýrská dřevina a rozšíření smrku, kdy se mimo pohraniční hory vyskytoval i v podstatně nižších polohách ( ekotyp chlumního smrku). Třeba ta v poslední době pranýřovaná douglaska se sázela mimo jiné třeba pro podstatně větší odolnost proti sněhu a tím pro zpevnění porostu. Kleč se zase začala sázet jako odpověď na povodně s erozemi. Nyní ekologický problém. Víme ale, že právě kleč nezachraňuje v době kdy vzrůstá četnost přívalových srážek hory před povodněmi a erozí?
Ano, spoustu věcí posuzuji podle toho co vidím kolem sebe. A kolem mě je zastoupení buku kolem 35- 40% a 5 LVS je nížina.
Asi teď hned pro vás nenajdu srovnání pařeziny se smrkovou monokulturou. Takže například:
Les výmladkový je tvar lesa velmi vzdálený přírodnímu vývoji lesního ekosystému; často opakované a téměř úplné odnímání biomasy hluboce zasahuje do látkového koloběhu a krátká obmýtí jej trvale udržují ve fázi dorůstání.
Zdroj: https://www.mezistromy.cz/slovnik/les-nizkokmenny-(nizky-vymladkovy)
Zjednodušeně. Nic nezůstává ( kromě listí) a neustále zvýšeně čerpá. Smrková monokultura má v době svého vývoje spoustu hmoty pro rozklad. Prožerávky, probírky a hmota z nich.
Osobně mi pařezina ani tak nevadí. Spíš mě ale dojímá jak je vše nepůvodní, jak jsou zásahy intenzívní a na druhou stranu ti sami lidé propagují pařeziny. Tedy nepůvodní formu a intenzívní zásahy.
Ano smrk trpí václavkou.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.2.2020 09:20 Reaguje na Jarek Schindler
Uvidíme co udělá dnešní, meteorology slibovaný větříček.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

7.2.2020 12:19 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Blbost. 99% ploch po vykácených kůrovcových lesích bude, pokud se nezalesní, do 2 - 4 let hustě zarostlé náletovými dřevinami. Na třetině až dvou třetinách kůrovcových lesů bude možné bez problémů znova vysázet smrčky, klidně i smrkovou monokulturu, pokud ty pozemky budou dostatečně malé a celkový les tak dostatečně členěný , co se týká věku stromů, případně i místně vysázených listnáčů. Jediná podmínka je v tom, že v lesáckých organizacích a na státní správě nesmí být usazeni zelení exponenti.
Kterým se mimo jiné v posledních letech podařilo, pod záminkou jakéhosi nesmyslného konfliktu zájmu, zbavit Státní lesy přidružených dřevařských provozů. Tím se jim "podařilo" paralyzovat ochranu proti kůrovci kácením, protože bez přidružených dřevařských provozů museli lesáci každé kácení soutěžit, což rychleji než za půl roku nejde. Dávno potom, co se kůrovec v napadených stromech rozmnožil a vylétl a napadl další stromy.
Naše lesy tak byly několik let v podstatě bez ochrany před kůrovcem a kůrovec se tak v nich mohl množit úplně nerušeně bez omezení. Soukromí majitelé velkých lesů, kteří byli rozumní a nemuseli se příkazy státní správy řídit, takže si dřevařské provozy ponechali, na utlumení kůrovcové kalamity nestačili, protože brouci už byli ve státních lesích namnožení příliš.
Jakmile se ale ochrana proti kůrovci kácením napadených stromů a jejich asanací opět stane funkční, nebude problém smrkové lesy, s výjimkou menšího procenta skutečně nevhodných stanovišť, obnovit v plném rozsahu.
Odpovědět
ČM

Čech M.

7.2.2020 20:41 Reaguje na Radim Polášek
Dobře, tak jste nám popsal stav u nás, ale co okolní země, tam taky za to může zanedbání vlastníků?
Uvědomte si , že ty smrky jsou uprostřed června na hranici života a smrti a ten brouk je jen dorazí.
Sázet takový les je na většině lokalit nerozum. Přírůsty bídné, takže hlavní výhoda SM odpadá a ještě kolem toho lesa bude muset někdo celý život lítat s motorovkou a hlídat, aby nakonec zjistil, že v době předpokládané těžby už o to dřevo průmysl nejspíš nebude mít stejně zájem.
Odpovědět

Jan Škrdla

7.2.2020 22:39 Reaguje na Radim Polášek
Pokud ta holina zaroste břízou, osikou neo jívou, tak jedině dobře. Podstatně lepší než vysázený smrk, který nebude prosperovat a do 10-20 let stejně uschne nebo ho dorazí chalkograf.
Sázet na většinu kalamitních holin zase smrk jako hlavní dřevinu je sebevražda. Souhlasím s 2. příspěvkem v diskuzi od KZ, smrk jen jako vtroušenou dřevinu (vyjma horských lokalit). Jinak nu nás na jihu Moravy má i hlubokokořenící borovice dost velké problémy (alespoň na živných stanovištích).
Odpovědět
mr

9.2.2020 14:23 Reaguje na Jan Škrdla
Bavit se v ČR o Sm pod 1100 mnm je ztráta času. To se vědělo už ale dávno. Praxe to leda potvrzuje. Naši předkové znali, cit.:"Komu není rady, tomu není pomoci." Když to někdo chce riskovat na svém pozemku, je to jeho věc. Když to ale chce prosadit nájemná prac. síla na cizím, tak je to na kriminál. Dobrý je leda tak pro vánoce.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.2.2020 20:08 Reaguje na Radim Polášek
Vy jste asi odborník, ale já když vidím smrkové lesy na sever od Brna a podívám se na srážkový deficit za 5 posledních let, tak i jako laik velmi pochybuji, že zrovna smrk na těch holinách zase vyroste, když kvůli suchu zahynul.
Odpovědět
Beno Trávníček

Beno Trávníček

6.2.2020 20:24
Se stromy je to jako s lidmi. Když k nim nepřistupuješ s láskou a pokorou - trpí - až často dotrpí. To ví třeba každý schopný zahrádkář. Opět otázka vzdělávání, výchovy...
Odpovědět
Pa

PavelA

7.2.2020 08:57 Reaguje na Beno Trávníček
Já bych ty zahrádkáře moc nevzpomínal.S těmi jejich chemickými repelenty pro stromy...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.2.2020 22:06 Reaguje na Beno Trávníček
Já znám spíš pořekado, že nejhoupější sedlák má největší brambory.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

6.2.2020 21:38
Je mi líto, ale většina těch, co se k výsadbě vyjadřují, se jí asi nikdy prakticky, a větším rozsahu, nezabývala. Netuší proto, že není sazenice jako sazenice, že existuje něco jako lesnická typologie, která se pro výsadby snaží optimalizovat mix dřevin podle stanoviště. Zmíněné milionové výsadby jsem zažil v Etiopii, před kamerami žurnalistů. Okolo ramen se tam drželi politici a úředníci. Taky si i trochu zašpinili ruce. Nejvíc mě bavilo, když dámy v lodičkách na podpatcích a v minisukních, když opustily sedadlo auta, udělaly asi 10 kroků, a zasadily stromek. Jeden hodnostář mě požádal o nůž, aby sazenici uvolnil z obalu,- pak se otočil, a strčil si ho do kapsy. Sázely asi 3 stovky lidí, každý tak, jak uměl, či neuměl, a pak se rozešli, - a tím to skončilo. Proto jsem se minule snažil podpořit ideu komunitního zalesňování, kde by se "svým stromkům" měla rodina věnovat tak dlouho, dokud neodrostou. My lesníci tomuto stadiu říkáme "zajištěná kultura". Kdo netuší, kolik dá práce (a kolik stojí) péče o výsadbu, tak by se zde snad ani neměl rozepisovat o "byznysu".
Odpovědět
ČM

Čech M.

6.2.2020 23:47 Reaguje na Josef Střítecký
Zajištěná kultura, i kdyby byla opravdu zajištěná podle našich měřítek, je v těchle banánových republikách stejně jen hypotetický pojem. Tam není a nebude zajištěno nikdy nic. Jen chudoba.
Odpovědět
va

vaber

9.2.2020 10:15 Reaguje na Josef Střítecký
jak jsem psal níže,kdysi jsem sázel živý plot ze smrčků na zahradě-louce ,sazenice jsem vzal z náletů ,rostly v lese v mechu, rostly neuvěřitelně hutě a šly snadno vytáhnout rukou i s kořeny. Stromy jsem sázel tak, že jsem nadzvedl rýčem drn trávy, šoupnul pod drn kořeny a zašlápl botou, max 40cm od sebe. Zasadil jsem jich několik set a všechny se ujaly a rostou dodnes, v poslední době ale chřadnou. Jen je mrzačím do podoby živého plotu. Je to 40 let a nikdy jsem pro stromy víc neudělal.Jen kdysi bývalo víc vody a asi i zdravější svět.
Odpovědět
PN

Petr Nejezchleba

6.2.2020 23:28
Pracuji v pěstební činnosti už nějakou dobu. Vzhledem k nedostatku lidí v LČR to nechaj nasázet každý kopyto co v životě nedrželo sekeromotyku nebo sazeč. Stromkům pak lezou krčky,nedržej v zemi nebo se neprokopou drnem na hlínu.Dodržení sponu nikomu nic neříká je to tam nablitý jak od prasat a můžu pokračovat. Pak bývá někdy i 90% úmrtnost sazenic.Nejlepší je že to po těch lidech nikdo většinou nekontroluje a zaplati se to. Pruser je až když to chcipne.
Odpovědět
Pa

PavelA

7.2.2020 08:08 Reaguje na Petr Nejezchleba
a přitom stačí těm kopytům líp zaplatit....
Odpovědět
RP

Radim Polášek

7.2.2020 12:32 Reaguje na PavelA
Naopak, za špatnou práci vůbec nezaplatit.
Norma je nebo byla, co jsem zachytil, kolem 180 zasázených smrčků za směnu (den). Takže prvních cca 14 dnů nebo měsíc platit jen nízký paušál, řekněme tisícovku nebo dvě tisícovky nad minimální mzdu. Jen za to, že tam vůbec jsou. A mávají těmi sázecími "sekeromlaty".
A potom už úplně normálně, platit pouze za plnění normy včetně požadované kvality. Není žádný problém. Kdo plnit nebude, hlavně tu kvalitu, mnohem větší hodnotu v těch stromečcích zničí než by mu bylo za práci vyplaceno, vyplatí se proto, pokud do té práce chodit přestane.
Odpovědět
Pa

PavelA

7.2.2020 13:08 Reaguje na Radim Polášek
Potíž je v tom,že oni za tu minimálku dělají furt,ať tak či tak.Proto to taky tak mnohde vypadá.
Odpovědět
PN

Petr Nejezchleba

7.2.2020 18:48 Reaguje na PavelA
Neřikám že děláme za moc ale minimálka to není. Za fabriku bych to určitě neměnil. Nám se zatím nestalo že by po nás zbyl takovej průser.
Ale je pravda že za 180 nasázených smrčků za den si nevyděláte je potřeba min. 250 což ale není problém udělat kvalitně i v horším terénu.Stačí chtít





Odpovědět
ČM

Čech M.

6.2.2020 23:40
Házet počty vysázených stromů u hospodářského lesa, je asi tak důležité, jako když někomu sdělím kolik jsem loni vysel do řádků semínek mrkve .
Kdyby uvedli plochu a výsledek po několika letech, mělo by to alespoň nějakou váhu.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

7.2.2020 00:03
Viděl jsem i bezvadné výsledky (v banánových republikách). Nepište nesmysly. Já bych se omezenost takového rozměru snažil zatajit.
Odpovědět
ČM

Čech M.

7.2.2020 20:17 Reaguje na Josef Střítecký
Dobře, a jak dlouho tam asi ty bezvadné výsledky vydrží, když počet obyvatel se v těch zemích co 15-20 let zdvojnásobuje?
Nakonec to tam stejně celé skončí jednou velkou katastrofou.
Tím vás ale nechci odrazovat od bohulibé práce.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

7.2.2020 12:01
Sázení stromů v Turecku má dvojí problém.
Za prvé Turecko je vyprahla země, kde je minimum vegetace. Povrch půdy tak má velmi vysokou teplotu, vypařená voda z půdy i z rostlinstva je tak odnášena pryč a srážky se realizují až tam, kde je povrch země podstaně chladnější. Což v turecké realitě bude nejčastěji moře. Kde je i tak vody dost. Každá rozsáhlá výsadba stromů tak vyžaduje dotování ze stávajících zdrojů pitné vody a to až do té doby, dokud nebude dostatečná plocha země chladnější a nebude tak nad ní docházet k přirozeným srážkám. Když pominu turecké hory ve vnitrozemí, prameniště velkých řek, které z Turecka vytýkají, jako Eufrat a Tigris a kde snad ještě rozsáhlejší lesy zůstaly či které jsou chladné díky své výšce, vyžaduje vznik pravidelných srážek rozlohu vegetace na ploše třeba 50 x 50 kilometrů nebo možná až 100 x 100 kilometrů. Teprve zhruba taková oblast, pokud bude vypařováním vody z rostlinstva ochlazována, zaručí, že víc vody do půdy spadne ve srážkách než se vypaří a vysázený les tak nebude potřeba dotovat další vodou. Naopak se tato oblast sama stane producentem pitné vody. Dokud se vysázené a rostoucí lesy nebudou blížit takové rozloze, budou vodu pouze spotřebovávat. Přirozeně spotřeba voda se dá trochu snížit, pokud se vyberou dřeviny, které ve vyšším věku umí dosáhnout kořeny hluboko do půdy a využit tak zbytky podzemních vod. Pokud tam jsou, což spíš nebude.
Druhý problém je v tom, že Turecko je polototalitní země. Jednak díky tomu, že to je islámská země, ale hlavně kvůli Erdoganovi. Kyž Erdogan řekne, že se tam bude sázet, tak se tam bude muset sázet, i kdyby to evidentně bylo úplně k ničemu a stromky byly další rok úplně suché. Nikdo se neodváží ozvat. Spíš naopak, když se to nepovede, "vhodní" pochybovači jsou obviněni ze sabotáží a potrestáni za to, že to nevyšlo.
Proto si myslím, že z toho sázení stromků v Turecku nic nebude.
Odpovědět

Jan Škrdla

7.2.2020 23:02 Reaguje na Radim Polášek
To, že je Erdogan autoritář, není nic nového pod sluncem. Zároveň je to populista a případá mi, že se inspiroval novodobým ruským carem.
Trochu mi to připomíná situaci v Sovětském svazu za Stalinovy éry (akorát s humánějšími podmínkami).
Masivní sázení je v tomto případě hlavně součást politické propagandy, a bez následné péče (která se nedá tak prodat) z něj opravdu moc nebude.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

7.2.2020 18:00
I na lesy platí nedělej nic, a budeš mít lesa dosti.
Proč se tady mrhá penězi. Nechte přírodu.
Kdyby lidi zmizeli, lesa bude všude spousta.
Odpovědět
va

vaber

8.2.2020 15:18
v Turecku jsem byl dlouho, vyprahlá zem většinou jen nízká tráva i když hory mívaly hodně sněhu,velké prostory bez lidí a přesto tam stromy nejsou, nemají vodu. Strom potřebuje vodu v hloubce, zelenina a tráva ne .Starý strom žije i tam kde nová výsadba již nepřežije, na to se zapomíná i u nás. Kdyby bylo více vody přežije vše a stromy tam narostou samy. Kdysi jsem sázel živý plot ze smrků, na podzim bylo vody jak normálně bývalo, půda jen čvachtala.Rýčem jsem nadzvedl drn, strčil tam stromek a zašlápl botou a víc nebylo třeba ,žádné vědecké rady jako jsou nyní proč je to a ono, jsem nepotřeboval. Všechny smrčky se ujaly bylo jich stovky. V dnešní suché době by jich přežilo jen zlomek.
Odpovědět
EK

Ema Kresa

10.2.2020 00:16
Nevím jak teď, ale před 10-15 lety, když byl E. jen předsedou -začala podobná výsadba. Ty nové lesy byly nádherné a zalesnili toho dost a dost. Možná taky proto, že kdo strom zasadil o něj taky musel pečovat. Cesta od moře do vnitrozemí, byla obklopena nádhernými lesy. Takže ta pustina uprostřed hodně provokovala a proto asi.....Uvidíme jak to bude dál.....
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist