Tým z ČR zkoumal saliny a jejich zvířecí návštěvníky v konžském pralese

Ochraně přírody a zvířat žijících na severu Konžské republiky pomohou výsledky pěti expedic vědců z Česka. Od srpna 2019 do letošního února tým ve spolupráci se Světovým fondem na ochranu přírody (WWF) získal mnoho poznatků o otevřených plochách v pralese, takzvaných salinách, i o výskytu a chování tamních zvířat, včetně ohrožených druhů. ČTK to v rozhovoru řekl zoolog Tomáš Jůnek z České zemědělské univerzity v Praze. Expedice podpořil Nadační fond Neuron. Výzkum bude nadále pokračovat.

Podle Jůnka tým první aktivity zaměřil hlavně na monitoring zvířat v nechráněných pralesích mezi národními parky při hranici Konžské republiky a Gabonu. Poté se vědci začali věnovat oblasti Messok-Dja. Jůnek podotkl, že toto území by WWF v budoucnu chtěl vyhlásit jako chráněné. "Je na břehu řeky, která tvoří hranici s Kamerunem, na kamerunské straně je národní park Nki. Bylo by to logické pokračování národního parku přes hranici. Hlavně sloni přecházejí na obě strany. Je to koridor vedoucí na jih," vysvětlil vědec.

Mezi vědecká překvapení podle Jůnka patřilo třeba letmé setkání s guerézou černou. "To je opravdu vzácné zvíře, o kterém se málo ví," zdůraznil vědec. "Překvapilo nás i to, že jsme v únoru s kolegou na dvacetikilometrové cestě do kempu potkali v pralese tři skupiny goril. Což je fantastické," popsal Jůnek. Dodal, že zvířata neprojevila příliš strachu. Takové chování by podle něj mohlo svědčit o tom, že v oblasti gorily pravděpodobně pytláci neloví.

Jůnek popsal, že během úvodních výprav do Messok-Dja ho s kolegy zaujalo i množství salin – otevřených míst, kde zvířata požírají jíly bohaté na minerály nebo si tam hrají. "Na trase zhruba 50 kilometrů od vesnice jsou saliny v různé vzdálenosti jako korálky na řetízku. Nás zajímalo, jaká zvířata tam chodí, jak reagují na vzdálenost od lidí, v jakém čase tam chodí," popsal Jůnek a dodal, že tyto světliny mívají v průměru desítky až stovky metrů. A tak tým loni v zimě začal roční, podle Jůnka patrně nejintenzivnější výzkum salin vůbec pomocí fotopastí a akustických nahrávadel.

"A ještě jedna důležitá věc. Máme dlouhodobé záznamy ze dvou salin, jedné hodně otevřené a jedné velmi zarostlé. Vidíme na nich, že se sloni do zarostlé saliny nebojí chodit ve dne, kdežto na otevřené se vyskytují jen v noci. Takže čas záznamu zvířat může hodně napovědět o tom, zda se cítí komfortně na určitém místě. Jestli je tam něco ohrožuje nebo ne," popsal Jůnek. "Ta otevřená salina, kam chodí jen v noci, je totiž velmi blízko řeky, kde pohyb lidí, včetně pytláků, je mnohem větší," uzavřel odborník.

Jůnek, který expedice vedl, vysvětlil, že průzkum měl podpořit především cílenou ochranu ohrožených druhů. Saliny jsou podle něj důležité i z hlediska ekoturismu. Podotkl, že jde o jediná místa v pralese, kde lze spatřit zvířata na volné, otevřené ploše a zřídit tam například pozorovatelnu pro turisty.

Expedice podle Jůnka ale přispívají i v boji proti pytlákům. Nahrávadla na salinách totiž vedle zvuků slonů pralesních zaznamenávají i střelbu. Metodiku i data tým sdílí s projektem expertů z Cornellovy univerzity v americké Ithace. Podle Jůnka pak pomáhá i samotná přítomnost expedice v pralese. Tým totiž provázejí ozbrojení strážci přírody, kteří díky tomu mohou posílit ostrahu území. Na jedné z Jůnkových výprav se také strážcům podařilo zatknout dvojici pytláků a další kemp zajistit.

Další výprava se podle Jůnka uskuteční letos v létě. Zkušenosti tým v budoucnu zúročí i pro ochranu přírody a monitoring druhů při konžském národním parku Odzala-Kokoua. Vědec uvedl, že spolupráce je "v plném proudu."

---

reklama

---