U velkých havárií na řekách budou velet hasiči. Kdo by to ale měl být u běžných havárií?
Další jasná výhoda hasičů je, že jsou schopni zasáhnout rychle. Jak uvádí za hasiče ředitel odboru integrovaného záchranného systému a výkonu služby Zdeněk Hanuška, profesionální hasiči musí vyrazit do dvou minut od vyhlášení poplachu, dobrovolní do deseti.
Hasiči mají navíc zavedenou „štábní“ kulturu, mají své vnitřní předpisy, metodické listy a třeba také komentované výňatky vodního zákona, které mají velitelům zásahu usnadnit orientaci v někdy ne zcela snadno srozumitelných zákonech.
Jak zmiňuje Hanuška, hasiči se odpovědnosti za řešení havárie mimořádného rozsahu nebojí, jsou na ni připraveni, mají síly, prostředky a kompetence. Ty kompetence jsou přitom docela důležitá položka. Hasiči totiž ze zákona mohou vstupovat na cizí pozemky bez povolení, mohou nařídit odstranění či naopak zřízení stavby, mohou nařídit různé terénní úpravy, kácení stromů či evakuaci osob či vyzvat kohokoliv k poskytnutí osobní a věcné pomoci. Náklady tak vzniklé pak uhradí příslušný krajský úřad.
Vedoucí vodního hospodářství Olomouckého kraje Vladimíra Kresač Kubičová jen upozornila na to, že problém může nastat na samém začátku, v okamžiku, kdy se má rozhodnout, jestli jsou naplněny znaky havárie mimořádného rozsahu a zda mají velení převzít hasiči. V prvních okamžicích totiž nemusí být ještě zřejmé, co se z havárie časem vyklube. Znečištění se například může dostat do spodních vod, ale v prvních hodinách se na to nemusí vůbec přijít.
Zatímco u havárie mimořádného rozsahu byla shoda na předání kompetencí hasičům, u havárií běžných tomu tak už nebylo.
Ministerstvo životního prostředí spolu s Českou inspekcí životního prostředí prosazují, aby u těchto běžných havárií měly hlavní odpovědnost místní vodoprávní úřady, kterých je v Česku cca 205. Ministerstvo zemědělství, některé krajské úřady a třeba i bývalé vedoucí České inspekce životního prostředí si myslí, že by tuto kompetenci měla mít Česká inspekce životního prostředí.
Ať jsou to vodoprávní úřady!
Ministerstvo životního prostředí tvrdí, že vodoprávní úřady jsou ve vodním zákoně jako odpovědné instituce už dvacet let, není to tedy pro ně nová agenda. Návrh novely vlastně jen vypouští matoucí zmínku o České inspekci životního prostředí. To ale neznamená, že by se inspekce už neměla na řešení havárií podílet. Má být vodoprávním úřadům k dispozici a pokud si její součinnost vyžádají, inspekce dorazí a po dohodě může i šetření havárie zcela převzít.
Náměstkyně pro řízení sekce technické ochrany životního prostředí Berenika Peštová zdůrazňuje, že vodoprávní úřady jsou součástí státní správy, mají nejlepší místní znalost, místním podnikům například vydávají povolení k nakládání s vodami. Ředitel odboru legislativního MŽP Libor Dvořák dodává, že základní názor ministerstva je, že debatovaná pravomoc náleží vodoprávním úřadům od počátku platnosti vodního zákona. „ČIŽP je kontrolní instituce, ne vyšetřující, to je úloha pro vodoprávní úřady, které mohou být na místě mnohem rychleji,“ myslí si Dvořák.
Ať je to inspekce
Vedoucí oddělení ochrany přírody Zlínského kraje Jolana Hulínová by si za kraj naopak představovala větší zapojení České inspekce životního prostředí. Podle ní je jasné, že to inspektoři mají dál než vodoprávní úřady. Na druhou stranu, pro vodoprávní úřady, které mívají často jen jednoho nebo dva zaměstnance, je těžko představitelné, aby drželi havarijní pohotovost, nemají často ani služební vozy, ani žádné odpovídající technické vybavení, kterým pracovníci inspekce disponují. „Předpokládali jsme, že novela posílí roli inspekce, že budou nová územní pracoviště,“ říká Hulínová, podle které je ministerstvem předložené řešení pro kraj zklamání. Podle ní nejsou vodoprávní úřady na takovou úlohu připraveny ani vybaveny.
Vedoucí vodního hospodářství Olomouckého kraje Vladimíra Kresáč Kubišová měla za svůj kraj připomínky téměř totožné s krajem zlínským. Vodoprávní úřady jsou podle ní zavalovány další a další agendou. „Účinnost řešení havárie byla vždy vyšší, když byla vedle vodoprávního úřadu zapojena i inspekce,“ podotýká Kresáč Kubišová. Podle ní se v novele navíc věnuje málo pozornosti prevenci.
S jejich názorem na zapojení inspekce souhlasil i Martin Mareš z ministerstva zemědělství. Podle něho lze jen těžko po pracovnících vodoprávních úřadů, aby ve svém volném čase drželi pohotovost, respektive že se to bude muset promítnout do pracovních smluv. „Systémově jednodušší se nám zdá posílit inspekci, než posilovat 205 vodoprávních úřadů,“ myslí si Mareš.
Bývala ředitelka České inspekce životního prostředí Eva Tylová upozornila na to, že v září na Bečvě zasahovali úředníci vodoprávních úřadů, kteří zřejmě nebyli úplně zkušení a neměli za sebou žádný tým odborníků, jako mají inspektoři. „Havárie by měla šetřit inspekce, má daleko větší možnosti, propojuje znalosti různých složek ochrany prostředí, inspektor má podporu celého týmu odborníků,“ myslí si Tylová.
I podle bývalé oblastní ředitelky České inspekce životního prostředí Jany Moravcová by bylo lepší, kdyby šetření havárie vedla inspekce. „Je to jedna instituce, v které se dá spíš zajistit jednotný přístup k řešení havárií napříč celou republikou,“ myslí si Moravcová, podle které je sice inspekce podfinancovaná, ale to se dá řešit. U vodoprávních úřadů se podle ní nepodaří vyladit, aby postupovaly jednotně. „Vodoprávní úřady už dnes mají obrovskou agendu a lidí, kteří budou schopni havárii řešit, je na nich málo,“ míní Moravcová. Tylová i Moravcová se shodnou, že inspekce by se měla být k ruce hasičům i u havárií mimořádného rozsahu jako jakýsi odborný partner, který havárii vyšetřuje.
A co Povodí?
Moravcová také upozorňuje, že novela nijak neřeší kompetence a zapojení Povodí, na což poukázala i Eva Tylová a také senátorka Jitka Seitlová. „Na Povodí se v návrhu úplně zapomnělo,“ říká Jitka Seitlová, přitom mají své úsekové podniky a u velkých havárií, které dobře dopadly, byla právě Povodí. Ta mají stálou službu, mají své laboratoře, odborníky a vybavení a mohou přijet a provést vzorkování v rozsahu, kterého jeden inspektor nebo jeden vodoprávní úředník není fyzicky ani technicky schopen.
Podle Seitlové je ještě potřeba dobře prodebatovat, kdo má být odpovědnou institucí u běžných havárií. Podle ní jsou místní vodoprávní úřady personálně i technicky málo vybavené. A dovybavit je bude nákladné. V úvahu podle ní přicházejí vodoprávní úřady jednotlivých krajů. Mohla by to ale být i posílená síť České inspekce životního prostředí.
Podle Seitlové je na návrhu novely zákona vidět, že je připravován ve velkém spěchu. „Pojďme si udělat nejprve detailní analýzu problémů a toho, co na Bečvě nefungovalo. Je potřeba si promluvit s vodoprávními úřady, s kraji, a na základě toho hledejme řešení,“ navrhuje Seitlová.
Havarijní fond
Jednou z věcí, kterou novela zavádí, je navýšení speciálních fondů, na kterých mají kraje deponované prostředky na likvidaci havárií. Podle aktuálně platné legislativy má každý kraj připraveno deset milionů, návrh novely počítá s dvojnásobkem. Podle obou krajů je navýšení zbytečné. Pro kraj jsou tyto prostředky zablokované a nemůže s nimi disponovat na nic jiného, než na havárie, u kterých není znám viník. Výše částky je už nyní podle nich dostačující. Jolana Hulínová říká, že za 30 let nepotřebovali čerpat víc než 1,5 až 2 miliony korun.
Návrh novely vodního zákona také zvedá horní limity sankcí za způsobení havárie či neplnění zákonných povinností.
Návrh novely vodního zákona je nyní v meziresortním připomínkovacím řízení, paralelně se vede i vnitřní připomínkovací řízení.
reklama
Dále čtěte |
Olomoucký soud otevře odvolání v hlavní větvi kauzy Bečva na konci listopadu
Obžalovaným ve vedlejší větvi kauzy Bečva uložil vsetínský soud peněžité tresty
Do rybníku na Náchodsku unikla neznámá látka, byla ve čtyřech barelech
Další články autora |
Jaká je u nás situace u vícepodlažních dřevostaveb? Odpovědi přinesla panelová diskuze odborníků
Ministr Vlček pokřtil publikaci Dřevostavby: Nová éra udržitelných staveb 
Mám strašně špatný pocit, že se posledních 20 let vlastně propáslo, říká Yvonna GaillyováOnline diskuse
Všechny komentáře (3)
Zbyněk Šeděnka
17.5.2021 07:57Břetislav Machaček
17.5.2021 11:21všude. Disponují vybavením k odběru vzorků jak z výpustí, tak i různých
profilů toku(oděvy, čluny). Jsou řízeni podle služebního zákona, tudíž
je nelze podezřívat z podjatosti a disponují často i havarijními plány
podniků v okolí. Znají většinou i všechny možné výpustě a nebo mohou znát. No a nakonec nepřijedou k zásahu jeden, jako třeba různí úředníci, kteří se pak vymlouvají, že nestihli odebrat vzorky ze všech výpustí a z toku.
Takže podle mne rozumné řešení a nehrozí nedostatek důkazů z prodlení či neodbornosti při odběru vzorků včetně certifikovaných nádob a skladování vzorků. No a nakonec je lépe jeden kohout na smetišti, který koná, než
když je jich více a dohadují se o kompetencích, nekonají a nebo špatně.
Pak je ale dobré se zamyslet, nad počtem pracovníků u těch ostatních
dozorových orgánů. Samozřejmě je třeba mít k dispozici kontakty na odpovědné osoby v podnicích znečisťujících povrchové vody a mít možnost okamžité kontroly jejich provozů v době havárie. Do budoucna povolovat pouze výpustě s retenčními nádržemi s obsádkou ryb. Pokud ryby v nádrži nežijí, tak čistit vodu tak dlouho, dokud tam přežijí. Každou havárii
tak pozná i laik, když uvidí v té nádrži živé, či mrtvé ryby a i kaly a voda v nádržích leccos napoví. Dosavadní výpustě jsou jeden velký chaos
a často i "ojeb", když se svinčík vypouští v noci a ráno už teče průzračná voda a nebo se pouští svinčík za deště, aby byl naředěn na únosnou míru.
Od toho může být i systém čidel a průběžného sledování kvality vod v
rámci cvičení . Takové preventivní namátkové kontroly odradí ty, kteří
to nějak obcházejí a tam už to lze považovat za záměrný trestní čin.
Jiří Daneš
17.5.2021 15:34 Reaguje na Břetislav Machaček"Hasiči mají navíc zavedenou „štábní“ kulturu, mají své vnitřní předpisy, metodické listy a třeba také komentované výňatky vodního zákona, které mají velitelům zásahu usnadnit orientaci v někdy ne zcela snadno srozumitelných zákonech", ale bude stačit kdy nebudou plnit "přání lidu" ohledně Babiše?
