Účastníci COP28 přislíbili první prostředky pro nový fond na pomoc chudým zemím Aktualizováno
Na záměru vytvořit tento fond se státy shodly už loni na konferenci COP27 v Egyptě, následující rok pak jejich představitelé strávili vyjednáváním o jeho konkrétních obrysech a hledáním kompromisů, píše agentura AFP. Spory se vedly například o tom, kdo do něj bude přispívat a kdo z něj naopak bude čerpat, posun pak přineslo jednání 4. listopadu v Abú Zabí. Prostředky začaly země slibovat dnes, podle médií by měla iniciativa fungovat od příštího roku pod záštitou Světové banky.
Mechanismus má pomoci zmírnit "klimatickou nespravedlnost", tedy skutečnost, že rozvojové země ke klimatickým změnám nepřispívají tolik jako ty bohaté, ovšem často jejich dopady pociťují silněji. I po dnešním oznámení mnohé aspekty "fondu pro ztráty a škody" zůstávaly nejasné, včetně jeho objemu či dlouhodobého fungování, píše agentura AP. Někteří experti také poznamenávali, že rozvinuté země zatím nemají povinnost do něj přispívat.
Německo dnes slíbilo poskytnout 100 milionů dolarů (2,2 miliardy korun), Británie 60 milionů liber (téměř 1,7 miliardy korun). Spojené státy, které na jednání v Dubaji zastupuje klimatický zmocněnec John Kerry, pošlou 17,5 milionu dolarů (389 milionů korun), Japonsko deset milionů dolarů (222 milionů korun).
Součet dosavadních oznámení představuje mizivou částku ve srovnání s odhady o tom, kolik peněz budou rozvojové země každý rok na klimatická opatření potřebovat. Podle nedávné zprávy OSN to může být až 387 miliard dolarů. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zase odhadla, že chudší země budou v roce 2025 potřebovat zhruba bilion dolarů, napsal nedávno web Politico.
Sultán Džábir, což je předseda předseda COP28, ministr průmyslu SAE a zároveň šéf státní ropné společnosti ADNOC, nicméně dohodu na spuštění fondu označil za "historické rozhodnutí". "Je to pozitivní signál pro svět a pro naši práci," uvedl. "Dnes jsme napsali novou stránku dějin. Rychlost, s jakou jsme to udělali, je nevídaná, fenomenální a historická," pokračoval Džábir.
Před začátkem konference panovaly obavy, aby se její účastníci shodli na programu. Pokud by se tak nestalo, byl by ovlivněn průběh celých dvou týdnů jednání. Přijetí dohody a vznik fondu uvítala Madeleine Dioufová Sarrová, která v Dubaji zastupuje 46 nejchudších zemí. Uvedla ovšem, že "prázdné fondy našim obyvatelům nepomohou", píše AFP.
Prostředky na přizpůsobení se rostoucím teplotám a na pomoc se snížením emisí skleníkových plynů už bohaté státy těm chudým poskytly i v minulosti. Teď jde ale poprvé o prostředky na pomoc při odstraňování škod způsobených bouřemi a suchem, které jsou průvodním jevem změn klimatu, píše BBC News.
reklama
Dále čtěte |
Systém evropského uhlíkového vyrovnání budou v ČR spravovat MŽP a celníci
Klimaticko-energetický plán je vrcholem alibismu, míní Havlíček (ANO)
Svazy: Klimaticko-energetickému plánu chybí analýza dopadů. Cíle jsou nízkéOnline diskuse
Všechny komentáře (4)
Robert Axamit
1.12.2023 09:45Proč tedy ne za klima ? 100 miliard dolarů ročně jsou slušné peníze a ve Švýcarsku a na různých ostrovech se na ně již těší. Společně se těší i Ti co je budou darovávat i Ti co je budou přijímat. Klimatu to ani nepomůže, možná ani neublíží a všichni zainteresovaní budou spokojeni.
U nás by jsme mohli přispívat z ušetřených peněz za zrušení MInistersva životního prostředí a z ušetřených peněz po odmitnutí Green Dealu a emisních povolenek. Samozřejmě i individuální příspěvky pánů Bursíka, Hladíka, Niedermayere, Kolaji a jejich zelených kumpánů budou vítány.
Nás 99 %, kteří na to zbytečně doplácíme, uvítáme příspěvky států vyvážejících energie na drahé energie a hospodářský pokles způsobený zelenou hysterií.
Miroslav Kunc
1.12.2023 13:37 Reaguje na Robert AxamitNějaká ekologie je na tom nejposlednějším místě .
