https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/udrzitelna-spotreba-a-vyroba-nechte-si-poradit-a-usetrite
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Udržitelná spotřeba a výroba: nechte si poradit a ušetříte

26.6.2008 11:18 | PRAHA (Ekolist.cz)
V půli června představila informační agentura CENIA a společnost Enviros výsledky dvou navazujících projektů zaměřených na udržitelnou spotřebu a výrobu. Dvacet firem dostalo v pilotním projektu možnost najít ve svém provozu úspory energií či materiálů, snížit produkci odpadů, ozelenit provoz a na základě toho ještě ušetřit.
 

Co si pod udržitelnou spotřebou a výrobou představit? Úspory energií a materiálů, omezení produkce odpadů, ale také tzv. zelené úřadování, tedy nákup a používání ekologických čistících prostředků pro úklid, ekologicky šetrných kancelářských potřeb nebo výrobků s ekoznačkou. Nad udržitelnou spotřebou a výrobou se může zamýšlet jak velká továrna, tak malá firmička, nebo instituce jako škola, nemocnice, úřad. Kde sehnat více informací a kdo za projekty udržitelné spotřeby a výroby stojí viz rámeček.

Josef Marvan, podnikový ekolog společnosti AGC Automotive Czech
Josef Marvan, podnikový ekolog společnosti AGC Automotive Czech.
Foto: Martin Mach/Ekolist.cz

4 miliony z provázku

Jedním z účastníků kurzu Manažer udržitelné spotřeby a výroby byl i Josef Marvan, podnikový ekolog společnosti AGC Automotive Czech, která vyrábí automobilová skla. Ten navrhl šest konkrétních projektů, které by v rámci firmy měly přinést úspory energií či materiálů – a tím také úspory finanční. „Projekty teď schvaluje vedení společnosti,“ říká Josef Marvan s tím, že přípravě projektů věnoval 8 pracovních dní, během kterých spolu s konzultanty analyzovali potenciál úspor.

Jeden z navržených projektů by mohl ročně přinést úsporu až 4 miliony korun. Za provázek. Při výrobních mezikrocích se v továrně na automobilová skla jednotlivá okna odkládají na stojany. Aby se skla nepoškrábala a neodřela, prokládají se provázkem z viskózy. Provázek se po použití ze skla odstraní vysavačem a smotaný do velkého klubka se prodá k druhotnému zpracování. Provázku se ročně spotřebuje za 4 miliony korun. Podle Marvana je možné provázek použít alespoň ještě jednou, protože není použitím nijak poškozen, čímž by se významně snížily náklady. „Oslovili jsme místní firmu, jestli by byla schopna nám provázek rozmotat a znovu navinout. Teď čekáme, jakou cenovou nabídku nám dají,“ říká Josef Marvan.

V oblasti odpadů by bylo v AGC Automotive Czech možné ušetřit i jinde, například u brusného kalu, který vzniká při opracování skla. Brusný kal je směs vody, chemických látek a samozřejmě obroušeného skla. „Vcelku jednoduchou úpravou kalové koncovky můžeme snížit roční produkci 250 tun odpadu na 120 tun,“ říká Marvan. V kalu se podstatně sníží podíl vody a odstraní se chemikálie. „A zůstane nám vpodstatě jen sklo,“ dodává Marvan. To se prý dá jako inertní materiál použít coby plnivo do betonu nebo v cementárnách pro křemičitou korekci (jako náhrada za křemičitý písek). „Návratnost dvou set tisícové investice do technologie bude do roka zpět,“ říká Marvan.

Ptají se nás, kolik máme emisí

Při výrobě autoskel je velkou položkou také teplo. Topnou páru odebírá společnost z nedaleké elektrárny. Ochlazený kondenzát, který se vrací zpět do elektrárny, má ale stále teplotu 75 °C. „Navrhli jsme pořídit dochlazovací výměník, který z kondenzátu dokáže získat ještě 50 °C. Toto teplo použijeme pro ohřev teplé užitkové vody,“ říká Josef Marvan. Počty jsou to jednoduché, náklady na výměník 750 tisíc korun, úspory za dodané teplo milion korun za rok. Energetická úspora 3700 GJ.

Teplo může společnosti uspořit i na jiném místě, byť s podstatně delší návratností. Samotná výrobní linka odebírá teplo, které vyrábí místní plynová kotelna. „Navrhli jsme využití odpadního tepla ze spalin. Takto získané teplo lze využít opět pro ohřev technologických kapalin. Při nákladech asi milion a půl bychom mohli získat navíc energii v hodnotě asi 420 tisíc korun ročně, což je návratnost asi 4 roky,“ říká Josef Marvan. Celkově by to přineslo snížení spotřeby zemního plynu o 5 %, což znamená i snížení emisí. „Snížení emisí je pro společnost důležité kvůli tomu, že některé automobilky už se ptají na to, kolik emisí CO2 bylo při výrobě autoskla vyprodukováno,“ upozorňuje Josef Marvan.

Profesní slepota

Jak je možné, že si nikdo ze společnosti sám od sebe nevšiml, že lze ve výrobě najít tolik úspor? „To je jednoduché – koho by napadlo hledat jednoduché řešení? Většinou se hledá něco složitého, co pak ale vychází neefektivně,“ říká Marvan. „Seminář udržitelná výroba a spotřeba byl pro nás užitečný v tom, že nám jednak pomohl nalézt finanční úspory, jednak nám pomohl snížit dopady na životní prostředí.“

O tom, že i dobře řízené firmy mají velký potenciál úspor, hovoří Vladimír Dobeš z Envirosu. „Firmy jsou zvyklé účtovat náklady na materiálové a energetické toky paušálně k produktu. Spotřeba energie se sleduje jen na fakturačních měřidlech, ale nikdo nesleduje samotnou potřebu té energie. Je to jakási provozní slepota, způsob, jak se výroba sleduje,“ říká Vladimír Dobeš. Jak tvrdí, pro firmu má velký přínos, když přijde odborný konzultant, který se na věc může povídat očima člověka z venku. „Pokud se spolu s ním firma podívá, kolik celkově platí za odpad nebo energie, tak některé věci vyskočí. Mohou pak spolu přijít na efektivní řešení,“ říká Dobeš. A jak tvrdí, nejde o šetření za každou cenu. „Navrhují se jen taková opatření, která mají smysl, která se ekonomicky vyplatí,“ říká Dobeš.

Dobrovolně to jde líp

Dříve se o životní prostředí staral jen stát, který byl v konečném důsledku zodpovědný za chování jednotlivých firem a továren. Podle Dobeše společnostem stačilo jen sledovat environmentální legislativu. „Dnes je situace trochu jiná. Podniky si konkurují nejen v oblasti kvality, ale také v oblasti společenské odpovědnosti a ohledu k životnímu prostředí. My jsme chtěli ověřit, zda jde spojit opatření vedoucí k ochraně životního prostředí s ekonomickými úsporami,“ vysvětluje Dobeš.

Na projektech udržitelné spotřeby a výroby pracovali odborníci na úspory energií a energetickou efektivitu, LCA (life cycle assessment, tj. sledování životního cyklu výrobku), ekodesign a čistou produkci. „Zkusili jsme pak navrhnout metodiku, která v daném podniku prověří všechny oblasti, kde by mohl získat nějaké efekty. Výstupem je zpráva se souborem konkrétních opatření, které lze provést,“ popisuje výstupy projektů Dobeš.

Metodika se nezaměřuje jen například na čistou produkci, ale na všechny oblasti tak, aby konzultant byl schopný vypracovat i opatření, která se týkají i dalších oblastí, kde lze výrobu zefektivnit a zároveň snížit dopady na životní prostředí. Prověří se celá organizace výroby, ne jen její část.

Metodika má dva kroky. První je screening, což je v podstatě akviziční návštěva konzultanta v podniku, která zabere asi 2 hodiny. Konzultant se zaměří na to, zda má v daném podniku vůbec smysl dělat nějaké kroky. Druhým krokem je samotná realizace plánu, která zabere asi 10 osobo dnů konzultanta a vybraného pracovníka daného subjektu.

Zaplatí to konzultant?

„Pro některé podniky je obtížné jít do investic, které navrhl nezávislý konzultant, protože celé riziko nese podnik. Je ale možné financovat inovační projekt až z úspor, které projekt podniku přinese. Konzultant tak vlastně svými penězi ručí za to, že projekt bude úspěšný a výdělečný. Tento postup je tradičně používán v oblasti úspor elektrické energie,“ říká Vladimír Dobeš.

Jan Pejter a Vladimír Dobeš z Envirosu
Jan Pejter a Vladimír Dobeš z Envirosu.
Foto: Martin Mach/Ekolist.cz

Podle Dobeše se čím dál více prosazuje to, že některé věci lze v oblasti ochrany životního prostředí dělat dohodou mezi státní správou a podniky nebo dobrovolnými aktivitami podniků.

Projekt udržitelné spotřeby a výroby byl nastartován CENIA, informační agenturou ministerstva životního prostředí. „Ministerstvo životního prostředí má určitou představu co a jak se dá v oblasti udržitelné výroby dělat, ale dokud se tato představa neověří v praxi, budou to jen představy na úrovni expertních odhadů. Pro ministerstvo i pro podniky je výhodnější jít cestou dobrovolných aktivit, než cestou legislativních předpisů,“ říká Jiří Hradec, ředitel CENIA. Pokud se firma nebo úřad zajímá o udržitelnou spotřebu a výrobu, může informace nalézt na www.dobrapraxe.cz, nebo se může rovnou obrátit na CENII nebo Enviros.

Možností je také kontaktovat jedno z pěti informačních center, které v rámci projektů vznikly, a které provozuje společnost SITA CZ. „První kontakt je bezplatný. Pokud je v dané firmě nějaký potenciál úspor, pak se postupuje formou nabídky, která je vychází právě z velikost možných úspor,“ říká Tomáš Martinek, vedoucí informačního centra společnosti SITA CZ.

Mohlo by se zdát, že zřízení informačních center jde proti zaměření firmy SITA CZ, která především nabízí služby v oblasti likvidace odpadů. „Je to tak, že čím víc odpadů náš zákazník vyprodukuje, tím líp pro nás. Ale v oblasti nakládání s odpady je silná konkurence, a my se snažíme našim klientům nabídnout něco navíc. Pokud má zákazník zájem, můžeme mu pomoci snížit například právě produkci odpadů a ušetřit mu tak náklady. Sázíme na to, že taková komplexní služba zákazníky osloví,“ říká Tomáš Martinek.

Podle Martinka si tak Sita nepodřezává větev, na které sedí, ale spíš jde o krok vpřed. „Tímto směrem se bude byznys ubírat. Už dnes jsou některé firmy svými majiteli či akcionáři tlačeny k environmentálním opatřením. My jsme schopni jim poskytnout komplexní službu – nejen odvézt odpady, ale i prověřit i udržitelnost jejich spotřeby a výroby,“ říká Tomáš Martinek.

Udržitelnou spotřebou a výrobou se zabývaly dva navazující projekty. Nositelem projektu „Partnerství pro udržitelnou výrobu a služby“ byla firma Enviros a partnery byla Hospodárská komora hl. m. Prahy a dále společnost Enesa. V rámci tohoto projektu byla vyvinuta a v deseti podnicích v Praze pilotně odzkoušena nová metodika komplexní diagnostiky hodnocení příležitostí pro využití postupu udržitelné spotřeby a výroby v podnicích (tzv. hodnocení možností inovací USV). Pilotní aplikace například ukázaly, že například v podnicích stále existuje významný potenciál úspor a i velmi kvalitně řízené podniky mohou využít nástroje USV pro zvyšování své hodnoty. V rámci projektu bylo vyškoleno více než 50 manažerů USV, kteří budou metodiku vstupního hodnocení používat v dalších podnicích. Více informací najdete na www.usv-partner.cz.

Nositelem navazující projekt „Partnerství pro udržitelnou spotřebu a výrobu“ je CENIA, česká informační agentura životního prostředí a partnery SITA CZ, ENVIROS, Národní sít Zdravých měst ČR a Středočeský vysokoškolský institut. V rámci projektu se shromažďují jednotlivé úspěšné a ověřené projekty či aktivity z měst a obcí, ale také podnikové sféry, a jsou zadávány do internetové Databáze Dobrá Praxe. Na stránkách www.dobrapraxe.cz si pak každý může najít konkrétní příklad k tématu udržitelné spotřeby a výroby či k dalším souvisejícím oblastem. Více na www.cenia.cz/usv.

Jak uvádí Jan Pejter z Envirosu, z obou projektů zaměřených na udržitelnou spotřebu a výrobu vzešly pro 20 subjektů konkrétní plány o celkové investici 230 milionů Kč s návratností do 6,6 let. Celková úspora by činila 3 800 tun CO2 za rok. „Z toho některé projekty v hodnotě 20 milionů mají dobu návratnosti do 2 let. Některá opatření by subjekty měly učinit hned, protože se jim vyplatí,“ tvrdí Pejter a dodává, že ostatní projekty mají návratnost do 11 let, což může být pro soukromý sektor již příliš dlouhé období. „Je to však počítáno s dnešními cenami energií. Za dva tři roky může být kvůli růstu cen energií návratnost poloviční,“ říká Pejter


reklama

Martin Mach
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Setkání s přírodou

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist