Úhyn statisíců včel na Pardubicku. Pravděpodobná příčina: otrava. Viník neznámý

„Neděle 10. května a pondělí 11. května jsou pro nás černými dny. Chemické postřiky nám usmrtily včely na třech stanovištích. Všech 75 úlů je téměř bez včel. Tmavé koberce zmítajících se otrávených včel před úly jsou smutnou podívanou,“ napsal na svou facebookovou stránku pardubický včelař Evžen Báchor. Dva dny po otravě nahlásil událost na oddělení policie v Pardubicích Polabinách. Spolu s dalším včelařem Miroslavem Kadlečkem, jehož včely také uhynuly, chtěli podat trestní oznámení na neznámého pachatele.

Vzhledem ke škodě, která u pana Báchora činí kolem 200 000 Kč, a u jeho kolegy 80 000 Kč, je povinností policie prošetřit, zda nebyl spáchán trestný čin. Otrava včel může poukazovat na trestný čin poškození cizí věci (včelstva) nebo ohrožení a poškození životního prostředí, nejčastěji kvůli nesprávnému chemickému ošetření zemědělských plodin.

Policisté se ale incidentem zabývat odmítli a poslali včelaře domů s tím, že mají počkat na výsledky laboratorního vyšetření.

Evžen Báchor, který chová včely pro opylování rostlin, med a výrobu medoviny, se najednou ocitl téměř bez včel. Před osudným dnem žilo v každém úlu kolem 80 000 včel, po něm zůstala naživu jen malá část včelstva, Báchor to odhaduje na 10 000 včel. Včelstev měl pardubický včelař celkem 75.

Jeho postesknutí na Facebooku se dostalo ohromného ohlasu. Po dvou dnech, kdy ho napsal, již mělo 20 000 sdílení. Vzápětí se u něj doma objevil i policista, kterého jeho nadřízený poslal sepsat hlášení, které na stanici původně policie zaznamenat odmítla.

Vzorek uhynulých včel byl zaslán krajské veterinární správě. Laboratorní výsledky pak ukáží, čím se včely otrávily a podle toho pak může policie dále prošetřit, zda byl spáchán trestný čin a kdo je za škodu odpovědný.

Jenže odpovědnost za otravu včel se prokazuje obtížně. Evžen Báchor v neděli, kdy včely začaly hynout, sedl do auta a objel okolní pole, aby se podíval, zda někdo ze sousedních zemědělců neprovádí postřik. Prováděl. Na sousedním poli, osetém ozimou pšenicí, se stříkalo. Ale čím? To zemědělci běžně neodhalují. Prokázat, že aplikovali směs několika látek, které jsou pro včely jedovaté, je pro včelaře prakticky nemožné.

„Proti tomu neuděláte nic, protože to nedokážete," říká Báchor. "Na Náchodsku po úhynu 40 včelstev prokázali látku, která byla v postřiku, dokázali, že byla na poli. Ale zemědělec řekl, že jeden den stříkal jednu látku a druhý den druhou. Dodržel předpis. A kdo mu dokáže, že látky namíchal do koktejlu?“ ptá se řečnicky včelař, který vidí ochranu včel téměř jako boj s větrnými mlýny.

Pokud by se prokázalo, že úhyn včel nastal skutečně otravou přípravky na ošetřování rostlin a místním šetřením vyjde najevo, že otravu způsobil porušením nějaké právní povinnosti hospodařící zemědělec, může si včelař nárokovat náhradu škody. Pokud dojde k soudnímu sporu, jsou hlavními důkazními prostředky výsledky laboratorního rozboru zaslaných vzorků a především zápis z místního šetření.

Škoda způsobená otravou chemickými látkami se řeší v rámci rostlinolékařské péče. Dokazování souvislostí v případě náhrady škody je ale především na poškozeném včelaři. Evžen Báchor tedy musí prokázat, že někdo z jeho sousedů porušil předpisy a že mezi jejich porušením a škodou je příčinná souvislost.

Výsledky laboratorní testů uhynulých včel dorazili panu Báchorovi poslední květnový víkend. A nepotvrdily, že došlo k otravě včel zemědělskými postřiky na polích. „Omlouváme se touto cestou zemědělcům a děkujeme jim za odpovědný přístup při ošetřování rostlin aplikací postřiků. Čím ale byly včely otráveny, zůstane nezodpovězeno,“ vyjádřil se pro Ekolist.cz včelař.

Včely panu Báchorovi neuhynuly poprvé, ale potřetí. Naposledy mu na otravu uhynulo 40 včelstev v roce 2014. Ani tehdy se neprokázala příčina úhynu. Včely měl umístěné 35 km od domu, a na místo přijel až tři dny po aplikaci postřiku, což už bylo pozdě na to, aby laboratoř mohla prokázat otravu.

Jak je to s legislativní ochranou včel?

České právo na ochranu včel myslí, přestože praktická účinnost se může s právními předpisy rozcházet. Podobně jako v ostatních členských státech Evropské unie, ani v České republice neexistuje samostatný včelařský zákon. Včely jsou chráněny v řadě dílčích právních předpisů.

Podle nich nesmí zemědělec aplikovat postřik, který je pro včely jedovatý, v době jejich aktivity, tedy do 19. hodiny večerní. Zároveň by měl použití potenciálně nebezpečného přípravku oznámit včelaři, který chová včely do okruhu 5 km od jeho pole.

Když bude ale včelař mít plánovaný postřik nahlášený, ohlídá si, aby se sousední pole nepostřikovalo v době, kdy včely létají. A to nemusí zemědělskému hospodáři vyhovovat.

Včelař ale většinou nemůže udělat nic jiného, aby včely před otravou ochránil. Včely se nedají „zavřít v úlu“, protože by zahynuly. Včelař se bez spolupráce se sousedními hospodáři neobejde.

„Něco by mělo změnit. Zemědělství v podobě, v jaké tady je, je špatné. Každoročně je tu spousta otrav, které nemůžeme prokázat. To je na tom to nejsmutnější,“ říká za včelaře Evžen Báchora. A ujišťuje, že z projevů včel včelař pozná, že se jedná o otravu, ne o nemoc nebo špatnou práci včelaře.

Příčina úhynu obrovského množství včel na Pardubicku tedy zůstává neznámá a oba včelaři se musí vyrovnat se ztrátou včel jak nejlépe umí. Pan Báchor hodlá včelstva obnovit. Pokud v úlu nezahynuly matky, pokusí se včelstva obnovit za včel, které v úlech přežily.

---

reklama

---