Unikátní budova poháněná řasami nepřestává fascinovat ani po osmi letech od svého vzniku

Fotobioreaktory integrované ve fasádě domu vyrábějí prostřednictvím fotosyntézy biomasu.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Gunnar Ries zwo / Flickr

Myšlenka budovy, která může být odpovědí na problém celospolečenské vysoké spotřeby energie a znečištění ovzduší, se zrodila v roce 2009 na mezinárodní architektonické výstavě IBA Berlin. Na jejím návrhu se podílela stejná společnost jako na slavném pařížském Centre Pompidou a Opeře v Sydny, společnost Arup.

Pasivní budova z betonu má celkem pět podlaží a patnáct bytových jednotek. Dvě fasády - jihozápadní a jihovýchodní - jsou pokryté skleněnými panely, v nichž jsou kultivovány řasy. Budova s těmito fotobioreaktory v sobě kombinuje několik obnovitelných zdrojů energie. Využívá solárně termální energii, geotermální energii, energii z kondenzačních kotlů a bioplyn z biomasy řas.

Množství řas ve fotobioreaktorech je neustále monitorováno a upravováno v závislosti na předpovědi intenzity slunečního záření. Řasy dobře rostou díky oxidu uhličitému a živinám, které jsou do fotobioreaktoru pravidelně přidávány. Každé tři až čtyři týdny se biomasa sbírá za účelem fermentace. Vzniká tak bioplyn, který pro budovu představuje zdroj elektřiny, vytápění a ohřevu vody. Během tohoto procesu je zároveň uvolňován oxid uhličitý, který se do fotobioreaktorů posílá zpět.

Panely obsahující řasu slouží jako kolektory solárně termální energie, využívají totiž světlo, které řasy nespotřebují. „Tato energie se díky výměníkům tepla přetváří na teplo a dá se využívat k ohřevu vody nebo se může uložit v podzemí budovy, kde se nachází systém na získávání geotermální energie,“ říká jeden z návrhářů budovy Jan Wurm.

V případě, že budova vyrobí více energie než je zapotřebí, může toto teplo odejít do soustavy městského dálkového vytápění. Odtud může být v případě vzniklé náhle velké potřeby energie v budově zase vzato zpět.

Fermentační proces, během něhož se z řas vytváří bioplyn, prozatím zprostředkovává externí společnost, která řasy převáží do své elektrárny. To by se podle Jana Wurma v budoucnosti mělo změnit. „Máme představu, že by tyto biointeligentní budovy v budoucnu měly být schopny si veškerou energii vyrábět samy na místě,“ říká Wurm.