Na čištění odpadních vod v EU by se měly podílet největší znečišťovatelé, farmaceutický a kosmetický průmysl
Takzvané kvartérní čištění cílí na odstraňování látek, které běžná technologie neumí z odpadní vody odstranit. Nová evropská legislativa, podle které bude 80 procent nákladů na kvartérní stupeň čištění hradit farmaceutický a kosmetický průmysl, tak naplňuje zásadu, že znečišťovatel platí, uvedl Žák.
"Náklady na výrobu a dodávky léků pacientům v EU se tím prodraží," tvrdí Filip Vrubel, výkonný ředitel ČAFF. Asociace také kritizuje, že směrnice měla původně zahrnovat i další průmysly, nakonec se na čištění budou podílet dva. "Vytváří to tak dojem, že tyto dva sektory budou platit i za znečištění odpadních vod způsobené všemi ostatními průmyslovými odvětvími," dodal Vrubel.
Podle informací asociace by náklady na zavedení kvartérního čištění v určitých zemích mohly být pět až šest procent obratu firmy. "Lze očekávat, že výrobci tyto zvýšené náklady do ceny promítnou a volně prodejné léky patrně zdraží," uvedl Vrubel. Doplnil, že se směrnice dotkne všech výrobců léků a může negativně ovlivnit také dostupnost některých léčiv na předpis.
Úprava směrnice zavádí mimo jiné povinnost členských států podporovat opětovné využití vody všude, kde je to možné. "Výrazný prostor pro opětovné využívání vyčištěných odpadních vod se otevírá v městském vodním hospodářství pro zavlažování městské zeleně, mytí vozového parku, mytí vozovek a podobně," uvedl Jiří Wanner z Ústavu technologie vody a prostředí VŠCHT.
Zavádění nových opatření se neobejde bez stavebních úprav, a to i v čistírnách, které byly dokončeny v nedávné minulosti, tvrdí SOVAK. Podle jeho propočtů dosáhnou náklady stovek miliard korun. "Nárůst ceny vodného a stočného v roce 2024 činil v průměru v ČR 11 procent a výsledná cena se pohybuje nejčastěji mezi 110 až 135 korun za metr krychlový. Při této výchozí letošní úrovni není nereálné, aby postupným zaváděním požadavků nové směrnice u nás průměrná cena vodného a stočného vystoupila k 180 až 200 korun za metr krychlový," doplnil Wanner.
Přečtěte si také |
Jak farmaka a oteplování ovlivňují sladkovodní ekosystémy aneb vážky v teple a na práškáchV souvislosti s úpravou směrnice bude také zavedena povinnost monitorování parametrů veřejného zdraví, chemických polutantů, mikroplastů a antibiotické rezistence. Sektor odpadních vod by měl navíc dosáhnout energetické neutrality, což znamená, že do roku 2045 budou muset čistírny vyrábět energii, kterou spotřebovávají. Žák očekává přijetí směrnice na podzim letošního roku, musí ji schválit ještě Rada EU. Od vydání ve sbírce předpisů začne běžet 30 měsíční lhůta k zavedení opatření.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (20)
Richard Vacek
2.5.2024 12:18Slavomil Vinkler
2.5.2024 14:20 Reaguje na Richard VacekJindřich Duras
3.5.2024 08:57 Reaguje na Richard VacekJaroslav Řezáč
2.5.2024 15:34vědět, že odpadní vody jsou stejně z šističky kontaminované a nebo výrobci " chemie a drog, které zásobuje naše organismy ve jménuý lepšího byznysu, protože velká část tomu co říkáme léky je spíš udržování nemoci než léčba.
Separovaný odpad z toalet vyhodíte do bioplynky a je po problému.
Radim Zaňka
2.5.2024 18:01 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
3.5.2024 10:09 Reaguje na Radim ZaňkaRichard Vacek
2.5.2024 18:41 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPitnou vodu si "vyrábí" řada těch, co jsou odkázáni na studnu. Systém reverzní osmózy s mineralizátorem je levné, spolehlivé a snadno kontrolované řešení jak si z užitkové udělat vodu pitnou.
Břetislav Machaček
3.5.2024 03:51 Reaguje na Richard Vacekvodu užitkovou. Co mytí nádobí, které opláchnete užitkovou vodou? Neplácejte nesmysly o návratu do dob dávno minulých.
Váš nápad by tak vedl leda ke zvýšení nemocnosti a úmrtnosti
na zcela banální nemoci, které zavedení pitné vody vymýtilo.
Jste asi dealerem přístrojů na reverzní osmózu a tak ji
chcete vnutit co nejvíce lidem, ale je to pouze vaše zbožné
přání, protože hygienická nezávadnost pitné vody je vašim
způsobem zbytečně drahá. Ta trocha chlóru na litr vody je
tak levná, že nemá smysl ho nahradit drahým přístrojem
a u nedesinfikované vody riskovat její požití. Já zažil
život bez vodovodu, kdy se převařovala studniční voda ze
studny, která byla znečištěna průsaky žump, hnojišť atd.
Stačilo jednou zapomenout a měli jsme o zábavu na WC na
pár hodin postaráno. Na koupání dětí, se voda chlorovala
Chloramínem a ty pak svěděla kůže, protože nadávkovat ho
přesně bylo umění. Užitková voda bez desinfekce bude ve
vodovodním potrubí zahnívat a přímo zapáchat a to bude
pak vonět nejen nádobí, ale i prádlo a vaše koupelna jako
žumpa. Vaše rady si strčte za klobouk a raději hledejte pravou příčinu drahé vody, kterou je zahraniční vlastník
většiny vodovodů a u malých dodavatelů je to pak drahá
technologie v poměru k výkonu zdroje. Jinak nikdo vám
nebrání si v domě plně recyklovat odpadní vodu vlastním
čištěním a propagovanou reverzní osmózou. Co vy na to?
Přeji dobrou chuť a dobré zažívání!
Richard Vacek
4.5.2024 13:15 Reaguje na Břetislav MachačekV baráku vodovod nemáme, máme studnu + úpravnu pomocí ro, která nám zatím funguje 10 let. Jednorázové náklady na ro cca 8000,- Kč, roční náklad cca 500,-Kč, kontrola 2x ročně pomocí TDS měřáku, který stojí 200,-Kč.
Jediný problém u ro je že při ní vzniká tak 4x víc odpadní vody, než kolik se "vyrobí". A tuto vodu je škoda pouštět do kanalizace, když se dá využít jako užitková voda. Proto ro jen na pití a vaření a ne na koupání. A kdo chce nezávadnou dezinfekci, tak tady máme UV lampy (dnes to má běžně řada bazénových filtrací), které se na rozdíl od chloru nedají předávkovat.
Jindřich Duras
3.5.2024 09:06 Reaguje na Richard VacekTa zařízení na doúpravu vody jsou poměrně drahá a ne každý by si je mohl koupit a také ta zařízení potřebují trvalou údržbu, kterou velká část lidí prostě nedokáže, což obojí znamená obrovské riziko propuknutí nějaké epidemie, což nikdo fakt nechce.
TAKŽE:
Jakkoli to vypadá na totální plýtvání vodou, je to pořád nejbezpečnější, nejstabilnější a nejlacinější způsob.
Jindřich Duras
3.5.2024 09:02 Reaguje na Jaroslav ŘezáčRadim Zaňka
2.5.2024 17:58Lukas B.
2.5.2024 18:53impulsem pro rozšíření splachovacích záchodů byl - světe div se - dovoz laciného guána ze zámoří, a najednou prakticky přes noc se z obsahu žump stal z ceněného hnojiva "za odvoz" odpad. a haber-boschova syntéza tomu nasadila korunu úplně. najednou latríny nevyváželi sedláci a zelináři (nebo jimi najatí hnojaři) rádi a zdarma, ale muselo se hnojařům platit.
obsah žump a kanalizace býval problém vždycky, můžeme jen diskutovat, jestli je lepší cholera, tyfus a škrkavky (a také vytrávení krajiny když se nějaký fotograf zbavoval chemie), nebo rezidua antibiotik, antikoncepce, kosmetiky a čisticích prostředků.
Jindřich Duras
3.5.2024 09:11 Reaguje na Lukas B.Břetislav Machaček
3.5.2024 04:11stovek nežádoucích látek je iluze a jakákoliv další technologie pouze zdraží
stočné, že se to bude nějak obcházet. Základní čištění ať je v klasických
čističkách a ty ať "vyčištěnou" vodou zásobují plantáže plodin a dřevin
na výrobu propagované energetické biomasy. U tohoto způsobu tak toleruji
vyčlenění pár hektarů půdy pro každou čističku raději, než když tu vodu
vypouští do vodního toku a zaprasí stovky km zvodně včetně moře. Bohužel
v některých řekách po průtoku několika městy s čističkami teče pouze ta
nedočištěná voda a výsledkem jsou jedovaté ryby a jedovaté spodní vody
které řeka zásobuje vodou ve svém okolí. Tuto vodu není často už ani čím
naředit, protože na ní nejsou přehrady zásobující ji za sucha čistou
vodou bez těchto sajrajtů. Výsledkem je směs "vyčištěných" vod, které
mají k čisté vodě setsakra daleko. Přitom těch pár hektarů k využití
těch vod je velmi levné opatření a po průchodu přes spalovny biomasy
nebude po většině nečistot ani památky. Spálí se léčiva, mikroplasty
a i jiná obtížně odstranitelná chemie z odpadních vod.
Jindřich Duras
3.5.2024 12:35 Reaguje na Břetislav MachačekAno, to dává dobrý smysl. Hlavně ale spíš u menších sídel, protože na jednoho člověka by bylo třeba dostatečně velká plocha. Města produkují stovky litrů základním způsobem vyčištěných odpadních vod za vteřinu (Praha asi 5 m3), což by byla honička, kam s tím...
Břetislav Machaček
4.5.2024 11:39 Reaguje na Jindřich Durasale kapka ke kapce a řekám by se od znečištění alespoň trochu ulevilo. Na svých toulkách krajinou pozorně sleduji změny odpadních vod vytékajících z čističek v čase 45 let.
Kdysi sice z čističek nevytékala tak průzračná voda, jako
nyní, ale byly v ní nítěnky a dokonce ryby. Dnes je voda
průzračná, ale i po pár kilometrech stále bez života. Tak
si říkám, jaký sajrajt v ní je, že je bez života? Co asi
ta voda pak udělá s tokem, do kterého teče a kolik takových
zaústění ten tok má na celé své délce? Nebylo by řekám lépe bez té "vyčištěné" vody? Navíc když vidím, že podél Odry
mají Poláci studny pro jejich města, tak se stydím, že jim takovou vodu řekou posíláme a oni ji pak pijí. Máme plnou
pusu ekologie, ale skutek utek už při ranní hygieně. Prostě
ani v nových domech se ohledně zacházení s odpadními vodami
nic neděje. Voda odpady odnese do čističky a nikdo si s tím
hlavu neláme. Přece platím za "vyčištění" a tím to pro mne
končí. Naši vesničtí předci byli opravdu ekology každým coulem, když měli na hnoji kadibudku a pomejemi bez saponátů
krmili čuníka. Nikoho nenapadlo odpady vypouštět do potoka
ze kterého pil jejich dobytek a dobytek sousedů po proudu.
Nám je to dnes jedno, protože to pro nás končí zaplacením
za odkanalizování domácnosti. Navíc si kanalizaci mnozí
pletou se smetištěm a je hrůza, co na sítech v čističkách je. Na vině je přemíra chemie i tam, kde by být vůbec ani
nemusela, ale vysvětlujte to někomu, koho přesvědčila
reklama, že zářivě bílé prádlo je čisté a že to není jen
optický klam. No a zasolování vod kvůli posypovým solím
je další nešvar vyžádaný našim způsobem života. Koňské
potahy po nasněžení přešly z kol na sáně a solit cesty
nebylo potřeba. Dnes se solí i centimetr sněhu, který by
za hodinu rozpustilo sluníčko. Prostě vše musí být ihned
odstraněno a nelze chvíli počkat, až to odtaje samo. Jsem
nakonec rád, že se nedožiji dalších "vymožeností" techniky
a chemie, které o to více zničí zbytky přírody, protože.
"neviditelné" (senzoricky nezjistitelné) znečištění bývá
daleko horší, než to viditelné na prvý pohled.