https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ustav-objem-poskozenych-lesu-loni-klesl-o-26-procent-kurovcova-tezba-klesa
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Objem poškozených lesů loni klesl o 26 procent, kůrovcová těžba klesá

16.5.2023 01:34 (ČTK)
Skládka vytěženého dřeva.
Skládka vytěženého dřeva.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Objem lesů v ČR poškozených kůrovcem a dalšími vlivy, jako je sucho nebo vítr, loni meziročně klesl o 26 procent na 10,2 milionu metrů krychlových dříví. Vyplývá to z evidence Lesní ochranné služby, která sbírá data z téměř 70 procent rozlohy lesů. Těžba smrkového kůrovcového dříví klesá již druhým rokem, objem klesl o více než 41 procent na 5,6 milionu metrů krychlových. Pokud by se objem z evidovaných ploch přepočetl na celkovou rozlohu lesů v ČR, odpovídalo by to více než osmi milionům vytěženého kůrovcového dříví, informoval Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).
 

Ústav upozornil na to, že kůrovcová těžba klesá druhým rokem po předchozích osmi letech permanentního nárůstu. Podíl takzvaných biotických škodlivých činitelů na poškození lesů, což je v ČR převážně kůrovec, byl v předloňském roce 9,7 milionu metrů krychlových, v předchozích letech se pohyboval kolem 15 milionů metrů krychlových.

VÚLHM zároveň ve svých závěrech poznamenal, že přestože kůrovcová těžba klesá, stále se jedná o extrémně vysoké objemy, kalamita zdaleka není pod kontrolou a stále hrozí zvrácení pozitivního trendu. Uvedl, že včas byla vytěžena spíše menší část kůrovcového dříví, zhruba 20 až 30 procent a proto nelze rezignovat na ochranu lesa účinnou asanaci napadených stromů.

"Je na místě hovořit o trvajícím kolapsu v ochraně lesa, kdy menší či větší celky napadeného lesa zůstávají bez odpovídajících opatření, pokud tato jsou vykonávána, tak často opožděně, po vylétnutí brouků nového pokolení," uvedl ústav.

Dalšími vlivy, jako je počasí, bylo loni poškozeno 4,4 milionu metrů krychlových dříví. Největší část z tohoto objemu bylo poškozeno větrem, zhruba bylo 3,2 milionu metrů krychlových. Více než jeden milion metrů krychlových byl pak poškozen suchem. Podle ústavu je kůrovcem nyní nejvíce zasažena západní polovina ČR.

V roce 2022 byla nejdramatičtější situace na Vysočině, kde bylo evidováno 976 000 metrů krychlových kůrovcového dříví. V Plzeňském kraji to bylo 769 000 metrů krychlových, v Ústeckém kraji 547 000 metrů krychlových. Největší podíl napadených stromů v celém Česku se pohybuje v nadmořských výškách do zhruba 800 metrů nad mořem.

VÚLHM očekává, že letos bude těžba kůrovcového dříví dále klesat, meziročně by mohla dosáhnout 60 až 70 procent loňského roku. Podle ústavu bylo mezi lety 2015 až 2022 kůrovcem napadeno 90 až 100 milionů metrů krychlových smrkové dřevní hmoty.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

FD

František Dvořák

16.5.2023 06:18
To je zázrak. Mě by zajímalo, kdy byl autor tohoto článku naposledy v lese. Pak by nejspíš poznal, že příčinou bude asi to, že už tam kůrovec nemá co žrát.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

16.5.2023 06:24 Reaguje na František Dvořák
1*
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.5.2023 06:53 Reaguje na František Dvořák
👍
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

16.5.2023 07:37 Reaguje na František Dvořák
další smrkové monokultury dorůstají...nechvalme dne před večerem
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.5.2023 11:49 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Baže, Na vysočině je sežraná i 15 letá tyčkovina.
Odpovědět
Sl

Slovan

16.5.2023 08:46 Reaguje na František Dvořák
A mě by zase zajímalo, kde se pohybujete. Protože v oblasti, kde bydlím já (Lužické hory), vznikali v posledních letech obrovské holiny a přesto je tu toho smrku nadále tolik, že žrát má stále dost a dost. Stejná situace je i v Brdech, kde je procentuálně smrk zastoupen ještě víc.
Odpovědět
FD

František Dvořák

16.5.2023 15:03 Reaguje na Slovan
Hned to tý potvoře jdu do lesa oznámit. Ale jinak. V brdech jsem v r. 1972 sloužil v Jincích na vojně. Po dlouhé době, někdy před 4 roky, jsem se jel do Brd podívat a šel jsem po nově otevřené turistické cestě, v době mé vojenské služby uzavřený vojenský prostora, byl jsem překvapen tím, že ač na Vysočině byly již nepřehlédnuté holiny, zde jsem nenarazil snad ani na jeden napadený strom.
Odpovědět
FD

František Dvořák

16.5.2023 15:05 Reaguje na František Dvořák
Zapomněl jsem ještě dodat. Myslím si, že ty Brdy tu těžbu nezachrání.
Odpovědět
Sl

Slovan

16.5.2023 16:24 Reaguje na František Dvořák
No vidíte, já v těch Brdech poslední 4 roky byl pravidelně a ta situace tam se dost změnila. I tam jsou dnes velké holiny. Zkuste to znova, třeba pod vrcholem Praha po modré. Když se vám nebude chtít, zkuste si do map cz dát turistický rozcestník "Pod Hubertkou", lidé tam již dali foto. A není to jediné místo, bohužel. Stále je tam však smrku dost a dost, takže ani v Brdech to není tak, že by kůrovec neměl co žrát...
Odpovědět
JO

Jarka O.

16.5.2023 09:00 Reaguje na František Dvořák
Přesně, kůrovec chcípe hlady, ale jsou jiné breberky na jiných stromech (borovicích).
Odpovědět
va

vaber

16.5.2023 08:40
stačí se podívat na titulní obrázek uschlých stromů, jsou uvnitř napůl shnilé ,to neudělal kůrovec, kůrovec je jen dorazil,
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

16.5.2023 09:43 Reaguje na vaber
Tuhle "červenou" hnilobu způsobuje kořenovník vrstevnatý. Vyskytuje se zejména na půdách bohatých dusíkem. Typicky bývalé louky a políčka zalesněná v Sudetech (po vyhnání Němců) smrkem. Prevencí je převod takových ploch na smíšený les (buk, jedle, klen, smrk). S kůrovcem ta hniloba souvisí velmi okrajově. Významně to ale souvisí se škodami větrem. Tyhle stromy se lámou nebo "vyvracejí" (lámou v pařezové části) jako sirky.
Odpovědět
Sl

Slovan

16.5.2023 10:01 Reaguje na Dalibor Motl
Pro mě nová a zajímavá informace, díky.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.5.2023 05:50 Reaguje na Dalibor Motl
Ovšem to je jen ilustrační obrázek a pan redaktor neví.
Odpovědět
Homo Destruktor

Homo Destruktor

16.5.2023 19:02
V čítance biologie pro 4 třídu je na grafu nadmořské výšky srmrk kolem 900 m n.m. přirozeně je tahle hranice vydět třeba v Alpách. U nás pro velký úspěch znovu i v polabí...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.5.2023 05:49 Reaguje na Homo Destruktor
Ona výška ani tak nerozhoduje, Důležitější je teplota a nejdůležitější srážky. Smrk potřebuje více než 700 mm, pořád.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist