Objem poškozených lesů loni klesl o 26 procent, kůrovcová těžba klesá
Ústav upozornil na to, že kůrovcová těžba klesá druhým rokem po předchozích osmi letech permanentního nárůstu. Podíl takzvaných biotických škodlivých činitelů na poškození lesů, což je v ČR převážně kůrovec, byl v předloňském roce 9,7 milionu metrů krychlových, v předchozích letech se pohyboval kolem 15 milionů metrů krychlových.
VÚLHM zároveň ve svých závěrech poznamenal, že přestože kůrovcová těžba klesá, stále se jedná o extrémně vysoké objemy, kalamita zdaleka není pod kontrolou a stále hrozí zvrácení pozitivního trendu. Uvedl, že včas byla vytěžena spíše menší část kůrovcového dříví, zhruba 20 až 30 procent a proto nelze rezignovat na ochranu lesa účinnou asanaci napadených stromů.
"Je na místě hovořit o trvajícím kolapsu v ochraně lesa, kdy menší či větší celky napadeného lesa zůstávají bez odpovídajících opatření, pokud tato jsou vykonávána, tak často opožděně, po vylétnutí brouků nového pokolení," uvedl ústav.
Dalšími vlivy, jako je počasí, bylo loni poškozeno 4,4 milionu metrů krychlových dříví. Největší část z tohoto objemu bylo poškozeno větrem, zhruba bylo 3,2 milionu metrů krychlových. Více než jeden milion metrů krychlových byl pak poškozen suchem. Podle ústavu je kůrovcem nyní nejvíce zasažena západní polovina ČR.
V roce 2022 byla nejdramatičtější situace na Vysočině, kde bylo evidováno 976 000 metrů krychlových kůrovcového dříví. V Plzeňském kraji to bylo 769 000 metrů krychlových, v Ústeckém kraji 547 000 metrů krychlových. Největší podíl napadených stromů v celém Česku se pohybuje v nadmořských výškách do zhruba 800 metrů nad mořem.
VÚLHM očekává, že letos bude těžba kůrovcového dříví dále klesat, meziročně by mohla dosáhnout 60 až 70 procent loňského roku. Podle ústavu bylo mezi lety 2015 až 2022 kůrovcem napadeno 90 až 100 milionů metrů krychlových smrkové dřevní hmoty.
reklama