V Alpách za 100 let ubyla třetina sněhu, uvádí rakouská studie
Vývoj zřejmě není způsoben nedostatkem srážek, kterých v zimním období přibylo. V nižších nadmořských výškách se však sněžení mění v déšť. V jihozápadních a jihovýchodních oblastech ale teploty vystoupaly už tak vysoko, že i ve vyšších polohách jen prší. "Sníh je zásadní pro zásobování vodou. Bez vody z tajícího sněhu na jaře nemohou být naplněny rezervoáry. Sníh také chrání ledovce před táním a půdu před odpařováním vlhkosti," dodává Bozzoli.
Sníh má vliv nejen na zimní sporty, ale také "na všechny aktivity a procesy, které jsou na vodě závislé". To by politici neměli z pohledu plánování týkajícího se zásobování vodou už dále přehlížet, myslí si výzkumník.
Studie vyšla ve vědeckém časopise International Journal of Climatology. Vědci shromáždili data o sněhových srážkách a sněhové pokrývce ze 46 míst z celé oblasti Alp. Nejnovější data sesbírali z moderních meteorologických stanic, zatímco nejstarší pocházejí z registrů, do nichž pověření pozorovatelé dříve ručně zapisovali, kolik centimetrů sněhu na určitých místech napadlo.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (47)
Emil Bernardy
4.12.2024 07:17 Reaguje naV muzeu,či inf.středisku,již nepamatuji,byla expozice ubývání ledovce,Argentiere Glacier.Bylo to několik set let zpět,pokud to šlo,tak fota,dále malby,krajinky,určitě hluboko do 18.století,možná před 1700.Podle data seřazeno a ubýval již v době kdy jsme měli větrné mlýny,vodní kola a žentoury.
Pavel Hanzl
4.12.2024 08:07 Reaguje naTonda Selektoda
4.12.2024 07:23Karel Zvářal
4.12.2024 08:09 Reaguje na Tonda SelektodaPavel Hanzl
4.12.2024 08:26 Reaguje na Tonda SelektodaNormál (nula) v těch grafech bývá teplota za středověkého, (nebo římského) optima. Tady to máte úplně celé za milióny let:
https://en.wikipedia.org/wiki/Geologic_temperature_record#/media/File:All_palaeotemps.svg
Jaroslav Řezáč
4.12.2024 08:38 Reaguje na Pavel HanzlPetr Elias
4.12.2024 09:22 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTonda Selektoda
4.12.2024 11:01 Reaguje na Petr EliasBez řádného měření fyzikální veličiny, jsou odborné odhady teploty neprůkazné.
Pavel Hanzl
4.12.2024 15:14 Reaguje na Tonda SelektodaTonda Selektoda
4.12.2024 16:24 Reaguje na Pavel HanzlKlimatologie je snad věda, založená na zkoumání a ověřování faktů, nikoliv vaše dogmatická víra, která se nesmí zpochybnit, protože by lidé přestali věřit zelenému náboženství…
Pavel Hanzl
4.12.2024 15:08 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTonda Selektoda
4.12.2024 08:40 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
4.12.2024 15:16 Reaguje na Tonda SelektodaTonda Selektoda
4.12.2024 16:31 Reaguje na Pavel HanzlSlavomil Vinkler
4.12.2024 09:02 Reaguje na Pavel Hanzlhttps://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_oteplov%C3%A1n%C3%AD#/media/Soubor:V%C3%BDvoj_pr%C5%AFm%C4%9Brn%C3%A9_sv%C4%9Btov%C3%A9_teplotn%C3%AD_anom%C3%A1lie.svg
Petr Elias
4.12.2024 09:19 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
4.12.2024 13:05 Reaguje na Petr EliasPetr Elias
4.12.2024 13:40 Reaguje na Slavomil Vinklerhttps://science.nasa.gov/climate-change/faq/is-the-sun-causing-global-warming/
Slavomil Vinkler
4.12.2024 14:36 Reaguje na Petr EliasPetr Elias
4.12.2024 08:10Pavel Hanzl
4.12.2024 08:29 Reaguje na Petr EliasTonda Selektoda
4.12.2024 08:32 Reaguje na Petr EliasTonda Selektoda
4.12.2024 16:34 Reaguje na Pavel HanzlJarka O.
4.12.2024 17:37 Reaguje na Petr EliasJarka O.
4.12.2024 18:08 Reaguje na Petr EliasMiroslav Vinkler
4.12.2024 08:57Vědci pouze potvrdili, to, co se ví.
Jaroslav Řezáč
4.12.2024 09:19 Reaguje na Miroslav VinklerKlima je variabilní a mění se skokově, ale to vědecký mozek myslící lineárním způsobem nikdy nepochopí.
Jiří Svoboda
4.12.2024 11:18 Reaguje na Jaroslav ŘezáčSlavomil Vinkler
4.12.2024 13:12 Reaguje na Jiří SvobodaPavel Hanzl
4.12.2024 15:22 Reaguje na Slavomil VinklerJarka O.
4.12.2024 17:38 Reaguje na Pavel HanzlSlavomil Vinkler
4.12.2024 18:56 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
4.12.2024 15:43 Reaguje na Miroslav VinklerBřetislav Machaček
4.12.2024 11:40vzduchu uložen do uhlíkových paliv? Takže se děje co? No to, že se opakuje
to, co už tu bylo v minulosti. Ano, nebude tu jako před 100 léty, ale
možná tu bude jako před milionem let a planetě je lautr putna, že se nám
to nelíbí. Ona tu byla i před námi, byli tu jiní tvorové, kteří vyhynuli
a když se nepřizpůsobíme, tak možná vyhyneme taky. Na rozdíl od brždění
se na nové podmínky nepřipravujeme a žijeme v iluzi, že to zastavíme.
Bohužel vlak už se rozjel, brzdy ho nezastaví a záleží pouze na tom,
jak je ta trať dlouhá a zda vlak nezastaví kopec nový. Zemské klima
byla vždy taková houpačka nahoru a dolů a nikdy tomu nebude jinak.
Pavel Hanzl
4.12.2024 15:25 Reaguje na Břetislav MachačekRichard Vacek
4.12.2024 15:28Pavel Hanzl
4.12.2024 15:48 Reaguje na Richard VacekPavel Hanzl
4.12.2024 15:57Když jsme šli přes údolí, už jsme museli sestoupit po žebřících asi 100 m na ledovec a dnes je tam jezero Sandersee s výškou hladiny asi 2 080m.
To znamená, že zmizelo 300 metrů ledovce NA VÝŠKU!!!
Z toho možná 200 m za posledních 30 let!! To je dost děsivá představa.
Richard Vacek
4.12.2024 17:41 Reaguje na Pavel Hanzlhttps://www.nature.com/articles/s41598-020-77518-9/figures/4
Slavomil Vinkler
4.12.2024 18:52 Reaguje na Pavel HanzlSlavomil Vinkler
4.12.2024 19:07Cituji: Vědecká komunita se rozštěpila na ty, kteří přijali vědecky nedoloženou hypotézu o příčinné roli CO2 a dalších skleníkových plynů a na všechny ostatní, kteří poukazovali na další možné příčiny globálního oteplování. Vědecké diskuse ustaly, protože skleníkový efekt začal být jeho zastánci nekompromisně prosazován jako nezpochybnitelná politická ideologie.
Na základě výsledků přímých satelitních měření bylo dokázáno, že dominantní příčinou globálního oteplování Země v 21. století není rostoucí skleníkový efekt, nýbrž spíše klesající podíl odraženého krátkovlnného záření na horní hranici zemské atmosféry (Šálek M. 2024). Jinak řečeno, na zemský povrch se v důsledku antropogenně ovlivněné rostoucí prostupnosti atmosféry (v důsledku neúplné ozónové vrstvy ve stratosféře a v důsledku nedostatku vodní páry a oblaků z nedostatku a fragmentace přirozených lesů na kontinentech) dostává stále více energeticky nejúčinnějšího krátkovlnného slunečního záření, které zvyšuje průměrné teploty zemských kontinentů i vod.