V Británii roztálo sněhové pole přezdívané sfinga, teprve poosmé za 300 let
UK’s longest-lasting snow patch melts for only eighth time in 300 years https://t.co/dCEjZ1ldFR #ActOnClimate #watches4nature pic.twitter.com/IzTXXM4uAs
— GiacomoCortesOfficial (@Giacomo_Cortes) November 3, 2021
Sněhové pole na úpatí třetí nejvyšší britské hory Braeriach kompletně roztál v letech 1933, 1959, 1996, 2003, 2006, 2017, 2018 a letos. Před rokem 1933 tento sníh roztál nejspíš naposledy v 18. století. V posledních týdnech se sfinga zmenšovala až na velikost listu papíru. Nakonec v mírném počasí posledních dní roztála úplně.
Podle odborníka na ledovce Iana Camerona mohou za roztání takzvaného věčného sněhu klimatické změny. Podobné ostrůvky sněhu studuje Cameron ve Skotsku už 25 let, je autorem knihy The Vanishing Ice (Mizející led). Ve skotských horách existují podle Camerona i další bloky sněhu, které přečkávají od jedné zimy do té další, ale v posledních letech jsou stále menší a je jich celkově méně. Jedním z důvodů jsou podle vědce i menší sněhové srážky.
Sfinga leží v horském údolí vytvořeném během poslední doby ledové, na úpatí hory Braeriach vysoké 1296 metrů. Údolí je známé jako nejzasněženější místo ve Skotsku, protože dokáže pojmout obrovské množství studené bílé hmoty, která zde zůstává až do pozdního léta. Přezdívku sfinga dostal poslední kousek sněhu podle nedaleké stejnojmenné horolezecké cesty.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (2)
Miloš Zahradník
4.11.2021 14:54"Sfinga" leží v horském údolí na úpatí hory Braeriach vysoké 1296 metrů. Údolí je známé jako nejzasněženější místo ve Skotsku. Sněhové pole na úpatí třetí nejvyšší britské hory kompletně roztálo v letech 1933, 1959, 1996, 2003, 2006, 2017, 2018 a letos. Ve skotských horách existují i další bloky sněhu, které přečkávají od jedné zimy do té další, ale v posledních letech jsou stále menší a je jich celkově méně. Jedním z důvodů jsou menší sněhové srážky
Miloš Zahradník
4.11.2021 18:25 Reaguje na Miloš Zahradníkakorat nejsou vsechny na internetu. Myslim, ze by to bylo dobre tema pro ekolist - ktery publikuje desitky poplasnych zprav o klimatickych zmenach tydne - pokusit se od odborniku z Krnapu zjistit co nejuplnejsi historicke udaje o tom nejslavnejsim - medialne velmi popularnim v poslednich prinejmensim 15 letech - snehovem poli a publikovat je zde na ekolistu. Zvysilo by to rozhodne povedomi verejnosti o skutecnem rozsahu klimatickych zmen v Krkonosich uz od toho roku 1780 (ci kdy to bylo) kdy Tadeas Haenke usporadal vedeckou botanickou vypravu do Krkonos a m.j. ho pri te vyprave stihla snehova boure na Lucni boude nekdy zacatkem srpna (!) coz je tedy jev, ktery by ted v 21 stoleti mohl nastat skutecne jen velmi tezko