V Čeperce se na podzim uskuteční referendum o spalovně odpadu
"Lidé budou odpovídat na jednoduchou otázku, kterou chci ještě nechat posoudit právníkem," řekla ČTK starostka Čeperky Kristina Vosáhlová. Podle ní vedení obce chápe, že opad bude nutné někde likvidovat a elektrárna k tomu má všechny podmínky, zatížení lokality průmyslem je ale již v současnosti vysoké. Kromě elektrárny má v místě stát také papírna firmy Rollpap či průmyslový park společnosti Czech Industrial Development. Obec navíc leží mezi dálnicemi D11, D35 a silnicí pro motorová vozidla z Hradce Králové do Pardubic. "Máme toho tady hodně a nebyly nám nabídnuty vůbec žádné kompenzace, což bude pro nás nejzásadnější," uvedla Vosáhlová.
Záměr spalovny je v současnosti v souladu s územním plánem Čeperky. Obec nyní připravuje změnu; kdyby lidé v referendu zařízení odmítli, byla by v plánovaném území taková výstavba zakázána a Čeperka by v procesu EIA vydala nesouhlasné stanovisko.
Proti spalovně se v minulosti postavila sousední obec Opatovice nad Labem, na jejímž katastrálním území část elektrárny leží. V roce 2006 uspořádala referendum, které záměr odmítlo a na jehož základě byl změněn územní plán Opatovic. Referendum stále platí a obec je jeho výsledkem vázána.
Zařízení na energetické využívání odpadu (ZEVO) by mělo zpracovávat 150 000 tun odpadu ročně, což představuje 480 tun za den. Vzniklé teplo by se distribuovalo systémem centrálního zásobování teplem elektrárny, která je dodává do Pardubic, Hradce Králové, Chrudimi a dalších měst a obcí. V záměru se počítá s roční výrobou tepla 615 terrajoulů (TJ), z toho 17 TJ činí vlastní spotřeba, a výrobou elektrické energie 78,5 gigawatthodin (GWh) za rok, přičemž vlastní spotřeba dosahuje 15,7 GWh.
Svozová oblast, z níž by odpady pocházely, počítá s okruhem asi 60 až 80 kilometrů. V maximální variantě zahrnuje území Pardubického a Královéhradeckého kraje, východní část Středočeského kraje a sever Kraje Vysočina. V budoucnu by produkce energeticky využitelných odpadů z této oblasti měla dosahovat asi 280 000 až 328 000 tun ročně. Denně se uvažuje s příjezdem asi 30 středních nákladních vozidel a stejným počtem těžkých nákladních vozidel s odpadem a 30 osobními auty.
Podle mluvčí společnosti Hany Počtové by spalovna byla pro elektrárnu doplňkovým zdrojem k zemnímu plynu a biomase, kterým chce postupně nahradit hnědé uhlí. Její výkon by měl pokrýt dodávky tepla a elektrické energie domácností krajského města. Výše budoucí investice elektrárny se odhaduje na několik miliard korun. Zkušební provoz by měl být spuštěn v roce 2028.
Během voleb se bude referendum konat tak v Chýšti na Pardubicku. Obyvatelé v něm budou rozhodovat, jak má obec naložit s pozemky ve své průmyslové zóně.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (6)
smějící se bestie
24.8.2022 06:12Jiří Kvítek
24.8.2022 08:15 Reaguje na smějící se bestieJeště bych rozlišoval spalovnu a zařízení na energetické využívání odpadu (ZEVO).
Pokud se bude někdo ptát, jaký je v tom rozdíl, pak doporučuji přečíst normu:
ISO EN 21 640 – Tuhá alternativní paliva – specifikace a třídy
Tam pochopí, že příprava tuhých alternativních paliv (TAP) má svoje přesně stanovená pravidla, kdy se z odpadů připravuje směs, jejíž vlastnosti není vždy jednoduché splnit.
Ve spalovně se spalují odpady za účelem odstranění odpadu, v ZEVO se spaluje TAP, jehož účelem je energeticky využívat odpady.
Pokud má odpad výhřevnost NCV 5 a nižší, nesplňuje požadavky na TAP na minimální výhřevnost pro rekuperaci energie a nelze ho do ZEVO přijmout.
Důvod?
TAP by se nemělo používat jako palivo, pokud je jeho spálením vyprodukováno méně tepelné energie, která se získá k využití, než energie použitá ke spálení TAP (a tím nevyužita).
A to je ten rozdíl mezi spalovnou a ZEVO.
Dalibor Motl
24.8.2022 09:23Milan Vítkovič
24.8.2022 10:18 Reaguje na Dalibor Motlsmějící se bestie
24.8.2022 11:14 Reaguje na Milan VítkovičProblém začíná tím, že odpadové hospodářství jako takové, nepatří zcela státu - veřejně prospěšná společnost.