https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-lesich-brnenske-mendelovy-univerzity-pribude-liska-turecka-a-kastanovnik-sety
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V lesích brněnské Mendelovy univerzity přibude líska turecká a kaštanovník setý

7.4.2021 12:00 | BRNO (ČTK)
Vedlejším produktem může být hlavně u kaštanovníku i využití jedlých plodů.
Vedlejším produktem může být hlavně u kaštanovníku i využití jedlých plodů.
Lesníci brněnské Mendelovy univerzity od tohoto týdne vysazují v univerzitních lesích na sever od Brna některé orientální druhy dřevin z Balkánu a Blízkého východu. Reaguji tím na klimatickou změnu. Obě vysazované dřeviny, líska turecká a kaštanovník setý, se kromě rezistence vůči suchu vyznačují také dobrou kvalitou dřeva a slibnou produkcí. Vedlejším produktem může být hlavně u kaštanovníku i využití jedlých plodů, uvedl mluvčí univerzity Filip Vrána.
 

Dřeviny lesníci zasadí na ploše revitalizovaného palouku U Jezírka mezi Soběšicemi a Útěchovem. Pomůže jim s tím i organizace Lipka, školské zařízení pro environmentální vzdělávání, které tam působí. Na jaře bude sazenic celkem 700. "Změněné přírodní podmínky vlivem klimatické změny dávají příležitost k uplatnění i suchu odolným listnáčům. V minulých letech jsme již vysazovali jižní druhy dubů. Nyní přicházíme s dalším perspektivním záměrem," uvedl Lumír Dobrovolný, vedoucí oddělení rozvoje a pedagogiky Školního lesního podniku Křtiny. Na podzim ve stejném místě ještě přibydou cedry a sekvojovce.

Lesy Mendelovy univerzity jsou druhově velmi pestré. Kromě širokého spektra domácích druhů je zde zastoupena i řada cizokrajných dřevin. Některé se v daných podmínkách v dlouhodobém měřítku již osvědčily natolik, že jsou považovány za zdomácnělé. "Typickým příkladem zdomácnělé a provozně běžně využívané dřeviny je severoamerická douglaska tisolistá, která je v porovnání s domácími druhy jehličnanů odolnější vůči suchu i kůrovci a dosahuje také vyšší produkce," dodal Dobrovolný.

Produkční možnosti lesů nejlépe vystihuje arboretum Křtiny s více než 800 druhy lesních dřevin z celého světa. Letos bude pro veřejnost otevřené zřejmě od 22. května, každou sobotu a neděli. Lesní pozemky univerzity mají rozlohu 10.205 hektarů a vytvářejí souvislý komplex bezprostředně navazující na severní okraj Brna až k Blansku. Lesy se nacházejí v nadmořské výšce 210 až 574 metrů a vyznačují se značnou pestrostí přírodních podmínek, která předurčila zřízení výukového pracoviště univerzity. Aktuálně převažují listnaté dřeviny se zastoupením kolem 65 procent a jejich podíl v posledních letech roste.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Zbyněk Šeděnka

7.4.2021 12:07
Koukám, že se blíží doba, kdy naši lesníci budou řešit, zda vysazovat banánovníky nebo mangovníky.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

7.4.2021 12:20 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Jako už se vážně zbláznili....
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.4.2021 09:43 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
To by bylo ještě dost dobrý.
Můžou taky uvažovat nad tím, co roste na lesostepích, případně na polopuštích. Letošem vypadá zase na dost suchý.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

7.4.2021 12:19
Toto není zrovna přístup hodný univerzity..... produkce je jen jedna funkce lesa a ty ostatní jsou důležitější... zvlášť na Mendlovce by to měli vědět....

Lidem v ČR řeknete, že NÁŠ smrk je pro většinu stanovišť v ČR nevhodný a že musíme z toho co tu ještě zbylo udělat opravdový les (včetně stanovištně vhodných a hlavně místních druhů) a mnoho z těch, kterým toto řeknete přijdou s tím, že zde začneme sázet tohle ze severní Ameriky, tohle z Asie,....

Tak já nevím no.... to je jak bavit se s retardovanými, kteří vůbec nevědí co jim říkáte...

Jako experiment z akademického zájmu proč ne.... ale toto nepůsobí jako experiment... toto působí jako umetání cestičky k dalšímu průseru...




Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

7.4.2021 16:21 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Původní dřevina dle definice tu rostla po tisíciletí a je perfektně adaptována na klima před 100 lety. Pokud tuto dřevinu vysadíme dnes ve změněném a stále se velmi rychle měnícím klimatu, je odsouzena k záhubě. Proto je třeba lesy osazovat i vhodnými nepůvodními dřevinami, aby ten les prosperoval i za 100 let (a nebyl průser).

Kapíto?
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

7.4.2021 13:43
Kaštanovník setý není žádná novinka, je vysázen už desítky let, snad 80, na Slovensku a roste také už od doby dávno před 2.s.v. v bývalé oboře kolem dnes už zbouraného "Pepčina hrádku" nad Vlčnove (směrem k Drslavicím). Ty poznámky Šeděnky a Kašpárka jsou hloupé.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

7.4.2021 13:43 Reaguje na Jiří Daneš
Vlčnovem
Odpovědět
LB

Lukas B.

7.4.2021 14:12 Reaguje na Jiří Daneš
kaštanovník se sází a úspěšně roste a plodí už několik desítek let v mnoha zahradách a parcích, tedy samozřejmě ne v mrazových kotlinách a ne ve velkých nadmořských výškách. dokonce třeba na Liberecku.
Odpovědět
LB

Lukas B.

7.4.2021 14:13 Reaguje na Lukas B.
několik stovek let. pardon.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

7.4.2021 14:23 Reaguje na Lukas B.
Ani k jednomu z vás se ani nemá smysl vyjadřovat.... evidentně nevíte o tématu vůbec nic...
Odpovědět
LB

Lukas B.

7.4.2021 15:42 Reaguje na Lukáš Kašpárek
tak podívejte se, milý jmenovče,
v každé diskusi na kohokoli, kdo s Vámi nesouzní sprostě útočíte, a pasujete se do pozice odborníka na všechno. na druhou stranu jste už tady na sebe toho prozradil dost, co jste zač a o lesnickém nebo přírodovědném vzdělání ani ťuk.
dokonce i administrátoři diskuse se na to leckdy nemohou koukat, a tak Vám to mažou. stojí Vám to za to?

(k meritu - kaštanovník ani turecká líska opravdu nemá potenciál ani ambice být hospodářsky významnou dřevinou, furt to bude spíš rarita parků a velkorysých zahrad. kaštanovník má sice kvalitní dřevo, ale v tuzemských poměrech jej buk, dub, habr a jasan předstihuje o několik koňských délek. turecká líska rychle roste a po těžbě rychle vysychá, ale její dřevo je extrémně křehké, a nehodí se než na palivo, ale navíc rychle trouchní a musí rychle pod střechu)
Odpovědět
AM

Anežka M

7.4.2021 17:43 Reaguje na Lukáš Kašpárek
A co se Vám na kaštanovníku nelíbí? V oblasti Panonské nížiny, kolem Bratislavi třeba i v lesích Malých karpat roste divoce už desítky let. Pokud se klima jižní Moravy poslední dekády blíží klimatu Panonské nížiny, proč ho nepřimísit do lesní skladby i tady, případně nepěstovat na produkci. Je to odolný, esteticky hodnotný a užitečný strom.

Jestli to správně chápu, tak Vás prostě znervózňuje fakt, že je to nepůvodní dřevina. Nebo máte nějaký jiný důvod, proč by tu neměl být? Jestli ano, sem s ním, ráda se poučím.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.4.2021 09:01 Reaguje na Anežka M
Kaštanovníku se už líbí i na severu Moravy
a znám jednu třicetiletou lesní álej. Plody
sice nic moc, ale zajímavá je vůně(smrad?)
v době květu. Hmyz, včetně včel ho miluje
a jako zpestření přírody myslím celkem O.K.
Pan to kritizuje asi jako dílo lesáků a být
to samovýsev, tak se bude tetelit blahem,
jakož činí i jiní ekologičtí svazáci plnící
závěry sjezdu.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

8.4.2021 11:25 Reaguje na Břetislav Machaček
Jo, tu vůni jste zmínil dobře. Ten když kvete u nás v parku, tak se tomu místu raději vyhýbám, protože se mi z toho zvedá žaludek.
I když jsem zastáncem původních druhů, tak vzhledem k oteplování to má logiku.Ale určitě bych upřednostnil mix našich domácích dřevin(chápu, že i našim listnáčům tu bude jednou horko) a tyhle druhy bych zatím zaváděl jen ojediněle na pokusných plochách.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.4.2021 19:23 Reaguje na Jakub Brenn
Víte, já to s oteplováním vidím
spíše tak, že to s tím nahrazením
původních dřevin jinými nevidím až
tak jednoduché. Ono stačí náhlý
vpád arktického vzduchu a dřeviny
to nepřežijí. Mám na Ostravsku
třeba fíkovník a letos zmrznul
ukázkově. Loni to byly pouze
nevyzrálé letorosty, předloni
ani ty a letos to bude na hluboký
řez. Je to spíše o častějších
výkyvech počasí, než o ustálené
změně podnebí , kterou se stále
straší. Nezpochybňuji statistická
měření teplot, ale to, že extrémy
tu byly, jsou a budou. Pouze se
na ně musíme nachystat a přijmout
je, nebo rezignovat a vymřít jako kdysi mamuti.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

9.4.2021 11:25 Reaguje na Břetislav Machaček
Ano, je to tak,co se týče vpádu arktického vzduchu na jaře. Ostatně to vidíme i u ovocných stromů a vinné révy,původem jižanů.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist