V lesích brněnské Mendelovy univerzity přibude líska turecká a kaštanovník setý
Dřeviny lesníci zasadí na ploše revitalizovaného palouku U Jezírka mezi Soběšicemi a Útěchovem. Pomůže jim s tím i organizace Lipka, školské zařízení pro environmentální vzdělávání, které tam působí. Na jaře bude sazenic celkem 700. "Změněné přírodní podmínky vlivem klimatické změny dávají příležitost k uplatnění i suchu odolným listnáčům. V minulých letech jsme již vysazovali jižní druhy dubů. Nyní přicházíme s dalším perspektivním záměrem," uvedl Lumír Dobrovolný, vedoucí oddělení rozvoje a pedagogiky Školního lesního podniku Křtiny. Na podzim ve stejném místě ještě přibydou cedry a sekvojovce.
Lesy Mendelovy univerzity jsou druhově velmi pestré. Kromě širokého spektra domácích druhů je zde zastoupena i řada cizokrajných dřevin. Některé se v daných podmínkách v dlouhodobém měřítku již osvědčily natolik, že jsou považovány za zdomácnělé. "Typickým příkladem zdomácnělé a provozně běžně využívané dřeviny je severoamerická douglaska tisolistá, která je v porovnání s domácími druhy jehličnanů odolnější vůči suchu i kůrovci a dosahuje také vyšší produkce," dodal Dobrovolný.
Produkční možnosti lesů nejlépe vystihuje arboretum Křtiny s více než 800 druhy lesních dřevin z celého světa. Letos bude pro veřejnost otevřené zřejmě od 22. května, každou sobotu a neděli. Lesní pozemky univerzity mají rozlohu 10.205 hektarů a vytvářejí souvislý komplex bezprostředně navazující na severní okraj Brna až k Blansku. Lesy se nacházejí v nadmořské výšce 210 až 574 metrů a vyznačují se značnou pestrostí přírodních podmínek, která předurčila zřízení výukového pracoviště univerzity. Aktuálně převažují listnaté dřeviny se zastoupením kolem 65 procent a jejich podíl v posledních letech roste.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (16)
Zbyněk Šeděnka
7.4.2021 12:07Pavel Hanzl
11.4.2021 09:43 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaMůžou taky uvažovat nad tím, co roste na lesostepích, případně na polopuštích. Letošem vypadá zase na dost suchý.
Lukáš Kašpárek
7.4.2021 12:19Lidem v ČR řeknete, že NÁŠ smrk je pro většinu stanovišť v ČR nevhodný a že musíme z toho co tu ještě zbylo udělat opravdový les (včetně stanovištně vhodných a hlavně místních druhů) a mnoho z těch, kterým toto řeknete přijdou s tím, že zde začneme sázet tohle ze severní Ameriky, tohle z Asie,....
Tak já nevím no.... to je jak bavit se s retardovanými, kteří vůbec nevědí co jim říkáte...
Jako experiment z akademického zájmu proč ne.... ale toto nepůsobí jako experiment... toto působí jako umetání cestičky k dalšímu průseru...
Jiří Svoboda
7.4.2021 16:21 Reaguje na Lukáš KašpárekKapíto?
Jiří Daneš
7.4.2021 13:43Lukas B.
7.4.2021 14:12 Reaguje na Jiří DanešLukáš Kašpárek
7.4.2021 14:23 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
7.4.2021 15:42 Reaguje na Lukáš Kašpárekv každé diskusi na kohokoli, kdo s Vámi nesouzní sprostě útočíte, a pasujete se do pozice odborníka na všechno. na druhou stranu jste už tady na sebe toho prozradil dost, co jste zač a o lesnickém nebo přírodovědném vzdělání ani ťuk.
dokonce i administrátoři diskuse se na to leckdy nemohou koukat, a tak Vám to mažou. stojí Vám to za to?
(k meritu - kaštanovník ani turecká líska opravdu nemá potenciál ani ambice být hospodářsky významnou dřevinou, furt to bude spíš rarita parků a velkorysých zahrad. kaštanovník má sice kvalitní dřevo, ale v tuzemských poměrech jej buk, dub, habr a jasan předstihuje o několik koňských délek. turecká líska rychle roste a po těžbě rychle vysychá, ale její dřevo je extrémně křehké, a nehodí se než na palivo, ale navíc rychle trouchní a musí rychle pod střechu)
Anežka M
7.4.2021 17:43 Reaguje na Lukáš KašpárekJestli to správně chápu, tak Vás prostě znervózňuje fakt, že je to nepůvodní dřevina. Nebo máte nějaký jiný důvod, proč by tu neměl být? Jestli ano, sem s ním, ráda se poučím.
Břetislav Machaček
8.4.2021 09:01 Reaguje na Anežka Ma znám jednu třicetiletou lesní álej. Plody
sice nic moc, ale zajímavá je vůně(smrad?)
v době květu. Hmyz, včetně včel ho miluje
a jako zpestření přírody myslím celkem O.K.
Pan to kritizuje asi jako dílo lesáků a být
to samovýsev, tak se bude tetelit blahem,
jakož činí i jiní ekologičtí svazáci plnící
závěry sjezdu.
Jakub Brenn
8.4.2021 11:25 Reaguje na Břetislav MachačekI když jsem zastáncem původních druhů, tak vzhledem k oteplování to má logiku.Ale určitě bych upřednostnil mix našich domácích dřevin(chápu, že i našim listnáčům tu bude jednou horko) a tyhle druhy bych zatím zaváděl jen ojediněle na pokusných plochách.
Břetislav Machaček
8.4.2021 19:23 Reaguje na Jakub Brennspíše tak, že to s tím nahrazením
původních dřevin jinými nevidím až
tak jednoduché. Ono stačí náhlý
vpád arktického vzduchu a dřeviny
to nepřežijí. Mám na Ostravsku
třeba fíkovník a letos zmrznul
ukázkově. Loni to byly pouze
nevyzrálé letorosty, předloni
ani ty a letos to bude na hluboký
řez. Je to spíše o častějších
výkyvech počasí, než o ustálené
změně podnebí , kterou se stále
straší. Nezpochybňuji statistická
měření teplot, ale to, že extrémy
tu byly, jsou a budou. Pouze se
na ně musíme nachystat a přijmout
je, nebo rezignovat a vymřít jako kdysi mamuti.