V Madridu začala dvoutýdenní klimatická konference OSN

Naléhavými výzvami k účinnější ochraně ovzduší včera první řečníci zahájili v Madridu 25. konferenci OSN o změnách klimatu (COP25). Účastní se jí asi 50 šéfů států či vlád, zástupci mezinárodních organizací, šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová a řada dalších politiků i expertů. Prvního dne se zúčastnil i český premiér Andrej Babiš a ministr životního prostředí Richard Brabec. Generální tajemník OSN António Guterres upozornil, že dopady klimatických změn jsou stále nebezpečnější.

"Musíme konečně ukázat, že bereme vážně náš závazek ukončit válku proti přírodě - že máme politickou vůli dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050," prohlásil Guterres na konferenci, jejíž heslo zní Time for Action (Čas jednat). Uhlíková neutralita znamená, že každá země zneutralizuje (například výsadbou stromů) tolik emisí, kolik vyprodukuje.

"Pokud rychle nezměníme náš životní styl, ohrožujeme život samotný," řekl Guterres. Apeloval také na velké znečišťovatele ovzduší, aby přestali stavět uhelné elektrárny, jinak budou veškeré snahy o zastavení klimatických změn odsouzeny k nezdaru.

Premiér Babiš v Madridu v projevu na konferenci mimo jiné uvedl, že Česká republika nebude moci dosáhnout uhlíkové neutrality bez jaderné energie. Řekl také, že klimatické závazky stanovené do roku 2020 Česko splní a v některých oblastech i překoná. V příštím roce chtělo mít Česko podle Babiše podíl obnovitelných zdrojů na 13 procentech, ale teď je to už 14,5 procenta. V roce 2030 se chce dostat na 22 procent.

Babiš v projevu zdůraznil, že úsilí v boji proti globálnímu oteplování musejí vyvinout všechny státy světa, ne jen Evropa. Českým novinářům pak řekl, že řada států emise zvyšuje. "Pokud dnes máme emise v Evropě, které jsou třikrát menší než v Číně, a Čína teď oznámila, že bude stavět tolik kapacit uhelných elektráren jako celá Evropa, tak to nikdy nemůže fungovat," řekl. Dodal, že přístup mimoevropských zemí je hlavní problém.

Na madridskou konferenci, kde se čeká kolem 29.000 účastníků a která potrvá do 13. prosince, vyslalo nejvyšší představitele asi 50 zemí. Největší světoví znečišťovatelé ovzduší jako USA, Čína a Indie jsou zastoupeni delegacemi na ministerské či nižší úrovni. Například oficiální americkou delegaci v Madridu vede představitelka ministerstva zahraničí Marcia Bernicatová.

Spojené státy v listopadu oznámily, že oficiálně zahájily roční proces odstoupení od pařížské klimatické dohody. Podle prezidenta Donalda Trumpa dohoda poškozuje americkou ekonomiku, protože dostatečně neřeší vypouštění škodlivých emisí v konkurenčních zemích, jako je Indie nebo Čína. Demokratická předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová ale včera na konferenci v Madridu prohlásila, že USA se dál řídí politikou pařížské klimatické dohody. Pelosiová a desítka amerických demokratických kongresmanů ale nejsou v Madridu součástí oficiální americké delegace.

Chilská ministryně životního prostředí Carolina Schmidtová, jejíž země konferenci předsedá, vyzvala vlády k ambicióznějším závazkům snižování emisí skleníkových plynů. Důležitým bodem na madridské konferenci má být rovněž obchodování s emisemi či kompenzace škod způsobených dopady klimatických změn, o něž žádají rozvojové země.

Španělský premiér Pedro Sánchez na úvod konference také zdůraznil roli žen v boji proti klimatickým změnám. Uvedl, že jako první vyjádřila obavy z globálního oteplování v důsledku většího množství oxidu uhličitého v atmosféře americká fyzička Eunice Footeová už v roce 1856.

Letošní konferenci o změnách klimatu původně měla pořádat Brazílie, jejíž prezident Jair Bolsonaro má ale na ekologii podobné názory jako Trump. Poté se organizace konference ujalo Chile, jehož vláda konferenci na poslední chvíli přeložila do Madridu kvůli protivládním protestům, jež v Chile trvají už od poloviny října.

---

reklama

---