V Německu je záchrana potravin z popelnic nelegální
"Musíte sebou hodit a nenechat se chytit policií, protože vybírat neprodané potraviny z popelnice se v Německu nesmí," ujišťuje dvaadvacetiletý student, který tímto způsobem bojuje proti plýtvání s potravinami.
Upřesňuje, že je sám nepotřebuje, ale že se účastní těchto nočních výprav, často ve skupinách, několikrát týdně z "politických důvodů".
"Bojuji proti systému nadměrné spotřeby. Moje babička vždycky říkala, že nemám jídlo vyhazovat, ale lidé raději potraviny zahodí, než aby je dali zadarmo potřebným," říká.
Ve velkém batohu na zádech má těstoviny a mandlové mléko v poškozených krabicích, přezrálé exotické ovoce, saláty, jejichž datum spotřeby vypršelo, velikonoční čokoládu a olivový olej.
Nazítří se o ně podělí se svými spolubydlícími a zbytek dá komunitní kuchyni, která zdarma vaří pro potřebné.
Vybírání popelnic je zakázáno, neboť se považuje za krádež a pokuta může dosáhnout několika stovek eur. Každý předmět odložený do popelnice mimo veřejný prostor zůstává až do vybrání popelnice soukromým majetkem.
Všude v Německu se však stovky aktivistů sdružených do místních výborů rozhodly zákaz překračovat.
Koncem ledna byly dvě studentky z Mnichova odsouzeny za závažnou krádež k osmi hodinám veřejných prací a pokutě 225 eur (5850 Kč) za to, že vybraly potraviny z popelnic jednoho supermarketu.
"Kdo se podívá do takového kontejneru, hned vidí, kolik tam je ještě velmi dobrých potravin," vysvětlují obě "zlodějky".
V petici, kterou podepsalo více než 140.000 lidí, vyzývají německou vládu, aby podle francouzského či belgického modelu zavázala velké obchody k tomu, aby poskytovaly neprodané potraviny k charitativním účelům.
"Pokud nebude obchod jednat z vlastní vůle, je třeba, aby byly přijaty potřebné zákony. Velkoobchod je totiž ústředním faktorem umožňujícím zlepšit celý systém," uvádí Tanja Drägerová de Teran, expertka na potraviny ve Světovém fondu na ochranu přírody (WWF).
Ve Francii zákon z roku 2016 proti plýtvání s potravinami zakazuje velkým obchodům s plochou nad 400 metrů čtverečních vyhazovat potraviny nebo je znehodnocovat. Od té doby, co zákon vstoupil v platnost, bylo rozděleno deset milionů jídel a dary sdružením vzrostly o 22 procent, uvádí jeden z navrhovatelů zákona Arash Derambarsh.
Avšak v Německu záleží jen na dobré vůli obchodníků. Ministerstvo zemědělství a výživy varuje před vybíráním kontejnerů. Zároveň soudí, že supermarkety velmi dobře spolupracují s potravinovými bankami na dobrovolném základě, z čehož těží 1,5 milionu potřebných osob.
V Německu se ročně vyhodí 11 milionů tun potravin. Podle WWF to však je 18 milionů, zahrneme-li do toho zemědělské výrobky, které z různých důvodů neodpovídají normám. Potravinové ztráty v Německu představují notnou část plýtvání v rámci Evropské unie, které Evropský parlament odhaduje na 80 milionů tun ročně ve 28 zemích unie.
Mnichovské studentky soudí, že boj proti plýtvání je také prostředkem, jak bojovat proti oteplování klimatu: jestliže se bude jídlo méně vyhazovat, znamená to, že se budou méně využívat přírodní zdroje, že se bude méně vyrábět, a tedy i méně vypouštět skleníkové plyny do ovzduší. To připomíná i zpráva o biodiverzitě, kterou počátkem května zveřejnili experti OSN.
reklama
Thyssenkrupp přehodnocuje plány na produkci takzvané zelené oceli
Výroba elektřiny v Německu v prvním čtvrtletí klesla, dovoz prudce vzrostl
Německo podle expertní rady zřejmě nesplní klimatické cíle pro rok 2030
