V Olomouci vyroste nová linka na úpravu odpadů pro energetické využití
"Linka se v současné době plánuje na 60 000 tun odpadu, bude pokrývat potřeby v okolí Olomouce a okolních obcí s rozšířenou působností. Linka je variabilní, je schopna reagovat na potřeby trhu a na poptávku po materiálech. Pokud například vzroste poptávka po nějakém druhu plastu, linka bude schopna se tomu přizpůsobit a k trhu nachystat. Největší výhodou je tak to, že myslí na několik různorodých koncovek, a je tak schopna reagovat na situaci na trhu," uvedl Václavík. Doplnil, že v jednání je i stavba překladiště na severu kraje.
Linka podle Václavíka bude schopna vyprodukovat odpady s vysokou výhřevností, které budou využity po energetické stránce, například pro zařízení v přerovské teplárně, které již nyní buduje společnost Veolia. Podobný záměr má podle zástupců kraje také v Olomouci. "V Přerově se v současné době již staví kotel na tuhá alternativní paliva, kotel bude schopen spalovat přetříděné odpady s vysokou výhřevností. Linka bude schopna tyto odpady v dané výhřevnosti vyprodukovat," doplnil Václavík.
Podle krajského radního Martina Šmídy tak v Olomouckém kraji vzniknou koncovky pro využití odpadu. "Klíčovým uzlem je nyní právě úprava odpadu. To byl důvod, proč jsme celý projekt restartovali a aktualizovali - máme nyní technologické řešení nejen pro současnou situaci, ale díváme se i do budoucna, abychom mohli co nejvíce odpadů přesouvat do materiálové recyklace," uvedl radní.
Stavbu linky i otázku nakládání s odpady řeší Servisní společnost odpady Olomouckého kraje, jejíž založení schválili na podzim 2018 krajští zastupitelé. Akcionářů servisní společnosti je podle Šmídy nyní 16, jeden z nich je spolek, který sdružuje šest desítek obcí. "První výhodou je jistota obcí, že budou mít kam dávat odpad i po zákazu skládkování v roce 2030, druhou je technologické řešení, které nám přináší variabilitu nakládání s odpadem, kdy předpokládáme, že velkou část směsného komunálního odpadu budeme schopni přetransformovat na certifikované palivo a využít jej energeticky. Třetí výhodou je kontrola obcí nad celým projektem - akcionářem Servisní společnosti Odpady Olomouckého kraje jsou právě města a obce v kraji," doplnil radní.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (6)
Katka Pazderů
2.1.2023 06:38Daniel Vondrouš
2.1.2023 15:56 Reaguje na Katka PazderůMiroslav Vinkler
2.1.2023 08:36Jiří Kvítek
3.1.2023 07:39 Reaguje na Miroslav VinklerEnergetické využívání odpadů je správná volba pro tu frakci odpadů, kterou nelze recyklovat, ani materiálově využít. Samostatnou kapitolou jsou pak výměty z dotřiďovacích linek. Tam toho nikdo moc nevymyslí. Takže je snaha to využít na TAP (tuhé alternativní palivo).
Právě pojmy "recyklace" a "využití" se mnoha lidem pletou nejvíce.
Reálně recyklovat lze jenom část odpadů, mnohem více jich jde využít! Protože se k nám léta vozilo mnohem více nerecyklovatelných plastů, tak teď z nich najednou recyklovatelné neuděláme.
Lpět na recyklaci za každou cenu, když lacinější a často i smysluplnější je odpad využít, je jen technologická nevzdělanost těch, co toho mluví.
Recyklace nezahrnuje energetické využití, jak je uvedeno v § 11 odst.1 písm. l) zákona č.541/2020 Sb. (o odpadech).
Hlavně tady zaváhal stát. Je třeba si uvědomit, že historicky první zákon o odpadech (č.238/1991 Sb.) máme v ČR účinný od 01.08.1991 a zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí (č.244/2022 Sb.) je účinný až od 01.10.2022.
To znamená, že neuvěřitelných 11 384 dnů (31 let a 2 měsíce) legislativcům MŽP trvalo, než byli schopni vytvořit alespoň první vlaštovku regulace dopadu části jednorázově použitelných výrobků na životní prostředí. Mezi tím naše země byla zbytečně zaplavována množstvím obalů a jednorázově použitelných výrobků často pochybného původu a složení!
Proto teď řešíme, že ne všechno lze recyklovat. Ale naštěstí to lze pořád ještě využít - třeba energeticky!