V Praze je 143 studánek a pramenů, voda v nich není pitná
Studánky mají i tak důležitý vliv na podobu prostředí města. "Tyto zdroje můžeme využít například pro ochlazování okolního prostředí ve formě jezírek, fontán, umělých mokřadů nebo pro zavlažování okolní vegetace a biotopů," řekl Hofman.
Magistrát investuje peníze do obnovy studánek v rámci strategie, která má pomoci mírnit dopady změny klimatu na život ve městě. Vypařováním vody z vodních ploch a zeleně je možné ochlazovat město, které se přehřívá kvůli dopravě a plochám z betonu a asfaltu, jenž do sebe kumulují teplo.
"Mnoho pramenů a studánek zaniklo kvůli tomu, že byla stržena podzemní voda výstavbou komunikací či domů v blízkosti vývěrů vody na povrch nebo klesla hladina spodní vody v širokém okolí bývalé studánky. Tyto už není možné obnovit. Magistrát se ale průběžně snaží opravovat vybrané studánky na různých místech Prahy," dodal Hofman. Loni na podzim magistrát například nechal za 600.000 korun zrekonstruovat Mariánskou studánku v Malé Chuchli.
Hospodaření s vodou negativně ovlivňuje v posledních letech sucho. Letošní objem srážek je podle Českého hydrometeorologického ústavu pod dlouhodobým normálem od února. Letošní duben byl současně v Česku nejteplejší od roku 1961, kdy meteorologové začali měsíční průměry sledovat. Na srážky byl duben chudý, spadla jich zhruba polovina obvyklého množství.
reklama