V Praze se mají vysadit stromy do vyzděných kobek. Podle TSK je to schváleno dendrologem

Pěstební koše pro stromy v Branické ulici v Praze 4.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Michaela Sinkulová / Facebook IPR Praha

V Jaselské ulici byly stromy kolem kmene zasypány lomovým prachem, který byl navíc udusán. V Branické ulici jsou pro stromy vyhloubené vyzděné kobky, které nabízejí kořenům stromu na první pohled velmi omezený prostor.

Udusaný mlat kolem stromů v Jaselské ulivi v Praze 6.

Licence | Některá práva vyhrazena

Zdroj | Facebook IPR Praha

K oběma řešením se kriticky vyjádřil Institut plánování a rozvoje Prahy, který se snaží prosazovat pro zeleň přívětivé podmínky. Kritizují ho i krajinářští architekti, kteří poukazují na to, že pokud má strom být schopen vytvořit korunu, potřebuje mít také kořeny. Pokud mu to neumožníme, nelze od něj očekávat funkce, pro které stromy do měst sázíme: stín, zvlhčení vzduchu a ani to, že bude vypadat dobře.

Technická správa komunikací v Praze reagovala na dotaz Ekolistu k výsadbě v Branické ulici, k Jaselké se nevyjádřila. Podle ní je řešení výsledkem kompromisu mezi požadavkem na ochranu inženýrských sítí a požadavkem na výsadbu nových stromů.

„Navržené řešení pěstebního koše je zakotveno a odsouhlaseno dendrologem v projektové dokumentaci včetně návrhu, a také bylo toto řešení schváleno všemi dotčenými orgány a institucemi,“ popisuje Barbora Lišková, mluvčí Technické správy komunikací. Jestli se stromu může v tak omezeném prostoru dařit, záleží na celkovém záměru a postupu – velikosti stromů, jejich zapěstování i následné výživě.

Řešení příznivé pro stromy je určeno místem. Zde u Národního muzea v Praze.

Licence | Některá práva vyhrazena

Zdroj | Facebook IPR Praha

Aby tyto stromy a hlavně jejich kořenový systém nezasahoval do vedení inženýrských sítí, což bylo požadavkem jednotlivých správců sítí, navrhla TSK osazení do „rabátek“ buď z betonových skruží nebo z bednění tvaru obdélníku, kdy dno je vyplněno propustným mezerovitým betonem.

„Toto kompromisní řešení se používá i v jiných případech a bez těchto úprav by nebylo možné dosáhnout souhlasu správců poduličních sítí v rámci projednávání stavebního povolení, následně provést jakoukoliv výsadbu stromů v této lokalitě a získat kladná stanoviska správců inženýrských sítí pro kolaudaci stavby,“ reagovala na kritiku Barbora Lišková.

V Jaselské ulici se dostal do popředí mlat, jehož použití je poměrně rozšířené. Nahrazují se jimi kameny nebo mříže kolem stromů, protože pod nimi se často hromadí odpadky. Jeho velkou nevýhodou ale je, že umožňuje velmi omezenou propustnost vzduchu a srážkové vody, kterých stromy mají ve městě nedostatek. Použité opatření prošetřovala i Česká inspekce životního prostředí na základě podnětu od místní občanky. Neshledala na něm nic nepatřičného.

Po vlně komentářů, kterou na sociální síti vyvolaly fotografie sporných realizací uveřejněné IPR Praha, doplnili jeho pracovníci širší kontext. „Za tento výsledek částečně zodpovídáme i my. Prozatím neexistuje jednotný manuál, který by jasně stanovoval, jak se zelení v Praze pracovat a i proto dochází k mnoha omylům. V jednoduché situaci proto není ani TSK Praha, které podobných rekonstrukcí denně začíná a ukončuje několik a v měřítku celé ulice se tak může rabátko jevit jako drobný detail,“ uvádí IPR na svém Facebookovém profilu.

IPR připravuje ve spolupráci s odborem ochrany prostředí standard, v němž budou uvedena možná řešení podmínek pro zeleň ve městě. Zároveň chce vytvořit koordinační platformu pro modrozelenou infrastrukturu. To by mělo městským institucím, mimo jiné i Technické správě komunikací, umožnit vybírat opatření, které budou pro zeleň ve městech příznivější.