https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-rekach-je-nejmene-vody-prinejmensim-za-poslednich-33-let-varuje-wmo
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V řekách je nejméně vody přinejmenším za posledních 33 let, varuje WMO

7.10.2024 13:52 | ŽENEVA (ČTK)
"Voda je kanárkem v uhelném dole klimatické změny," řekla generální tajemnice WMO Celeste Sauloová. Ilustrační foto
"Voda je kanárkem v uhelném dole klimatické změny," řekla generální tajemnice WMO Celeste Sauloová. Ilustrační foto
Ve světových řekách je úhrnem nejméně vody přinejmenším za posledních 33 let, za která jsou známá data. Upozornila na to ve své dnes zveřejněné zprávě Světová meteorologická organizace (WMO). V každém roce z uplynulých pěti let byly hladiny řek výrazně pod dlouhodobým průměrem, uvedla WMO.
 
Příčinou tohoto stavu je klimatická změna, zesilovaná každých několik let přirozeně se vyskytujícím klimatickým jevem El Niňo, který na celém světě ovlivňuje srážky. Rok 2023 byl navíc nejteplejším od počátku industrializace a ledovce ztratily nejvíce ledu za nejméně 50 let, zdůraznila WMO.

V řekách, které jsou napájeny ledovci, sice hladina zpočátku roste, protože led taje a odtéká, vysvětlil podle agentury DPA ředitel hydrologického oddělení WMO Stefan Uhlenbrook. Když ale ledovce zmizí, má to pro řeky dramatické důsledky. Lidé se na to podle Uhlenbrooka musí připravit, a to jednak budováním vodních nádrží, ale především obezřetnější spotřebou mizejících zdrojů.

Ne všechny řeky jsou postiženy stejně. V oblasti Mississippi, v Amazonii nebo v asijských řekách Ganga, Brahmaputra a Mekong bylo loni méně vody, než by odpovídalo dlouhodobému průměru. Naopak ve východní Africe, na severu Nového Zélandu, na Filipínách a v severní Evropě bylo vody více, uvádí WMO.

"Voda je kanárkem v uhelném dole klimatické změny," řekla generální tajemnice WMO Celeste Sauloová s narážkou na dřívější praxi, kdy byli kanárci v klecích umísťováni v uhelných šachtách, kde sloužili jako specifické "signalizační zařízení", neboť při zvýšené koncentraci potenciálně smrtícího oxidu uhelnatého upadli do bezvědomí dříve než lidé.

"Dostáváme nouzové signály ve formě stále extrémnějších dešťových srážek, záplav a sucha, které silně zatěžují život, ekosystémy a ekonomiky," dodala Sauloová.

Podle údajů OSN nejméně 3,6 miliardy lidí, tedy více než 40 procent světové populace, nemá dostatek vody nejméně jeden měsíc v roce. Podle modelových propočtů by počet takových lidí mohl do roku 2050 stoupnout na pět miliard.

Zpráva WMO dokumentuje vodní stavy v jezerech a řekách, vlhkost půdy a měření ledovců a sněhu. Některé země ale údaje neposkytly. V takových případech je WMO nahrazuje modelovými propočty.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

7.10.2024 17:49
Přitom ještě nedávno se mohlo učit, že ledová doba byla dobou sucha s minimem srážek, což ukazovala i koryta řek. A doby meziledové byly zase obdobím vlhka a hojnosti srážek.
No a přijdou klimatičtí alarmisté a co platilo už neplatí.
Odpovědět
PE

Petr Elias

7.10.2024 19:03 Reaguje na Richard Vacek
Už ti to tu lidé vysvětlovali To že to ignoruješ je tvůj problém..;)
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

7.10.2024 20:48 Reaguje na Petr Elias
ono pořád opakovat nabiflované žvejky jak jsme klimaticky ublíženi taky není zábavné.
Popravdě jsme v době meziledové a přesně tam směřujeme, aspoň střední a severní polohy severní polokoule.
Čím více taje, prší, tím více se mořská voda ředí.
Pokud se oceány oteplují, tak zároveň také dříve zamrzají, dokonce dříve, než studená voda.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

7.10.2024 20:51 Reaguje na Jaroslav Řezáč
V pokusu vidíme, co se stane s horkou vodou, když ji roztříkneme do mrazivého vzduchu (cca –20°C). Okamžitě zmrzne. Dokonce zmrzne rychleji, než voda, která by za stejných podmínek byla chladnější.

Tento jev znal již Aristoteles: obyvatelé Pontu (Turecko) při zimním rybolovu nejdříve rozlili větší množství horké vody kolem děr vysekaných do zamrzlého jezera, a pak si v rychle vznikajícím ledu upevnili své rákosové udice.
Po něm se problémem tuhnutí horké vody zabýval v zimě roku 1461 Giovanni Marliani. V mrazivý den vzal po čtyřech uncích vařící a studené vody, a podívejme – vařící voda zmrzla dříve! A pak tento jev potvrdil i René Descartes.

Koncem šedesátých let minulého století si tanzanský školák Erasto Mpemba všiml, že při časté výrobě zmrzliny ve školní kuchyňce výchozí směs (jejíž nedílnou součástí bylo horké převařené mléko) "zmrzne" rychleji, jestliže se dá do mrazáku ihned
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

7.10.2024 20:36
To jenom dokazuje, že za poslední tři až čtyři dekády se značně vyčistilo ovzduší. Zejména pak snížení množství aerosolů, oxidů síry a prachu v ovzduší, pak v něm omezuje množství kondenzačních jader a vznik oblačnosti. Oblačnost zemský povrch nejen zastíní, ale část slunečního záření odrazí zpět do kosmu. Sluneční svit proto teď intenzivněji dopadá na povrch Země a ohřívá ho. Stoupá teplota přízemního vzduchu i jeho schopnost absorbce (nasycenosti) vodní párou. Až dostatečně vlhký a ohřátý vzduch dorazí do vyšších, chladnějších vrstev atmosféry, dojde k prudkému dešti a k následnému citelnému místnímu ochlazení vzduchu, a to i při omezeném množství kondenzačních jader v ovzduší. Snížení teploty v deštěm zasažené oblasti, pak vyvolá prudkou změnu atmosferického tlaku a hustoty vzduchu a rychlý pohyb vzdušných mas - silný vítr...
Je tedy lidstvo vino za klimatickou změnu? Ano! Aniž by si to kdo kdysi uvědomoval, při průmyslové revoluci, ji "poháněly" parní stroje. Manufaktury, továrny, elektrárny, železnice i paroplavba, byly hnány silou páry a uhlí a to bez opatření na omezení emisí prachu, popílku a oxidů síry, obsažené v uhlí. Lidstvo tedy, již v té době, ovlivňovalo klima - směrem k jeho ochlazování. Po cíleném omezení znečišťování ovzduší v nedávné minulosti, se klima na Zemi vrací k normálu - otepluje se.
Nejde tedy o žádný oxid uhličitý, ani o kravské pšouky, ale o elementární fyziku. Souhlasu netřeba...
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist