Kde letos stihnete prvomájový polibek pod rozkvetlou třešní? A jak ovlivňuje fenologické fáze rostlin změna klimatu?

Na rozdíl od loňského roku, kdy květy třešní pomrzly, si letos můžeme užít prvomájový polibek pod rozkvetlou třešní ve středních a vyšších polohách. V nížinách jsou třešně už odkvetlé. Kde tedy ještě stihnete prvomájový polibek pod rozkvetlou třešní? Letošní nástup jara začal nejprve se zpožděním vzhledem k chladnému únoru, ale po výrazném oteplení v březnu se začal vývoj vegetace urychlovat a třešně rozkvetly s předstihem, zejména v nížinách. Na začátku dubna nás znovu potrápily mrazy, ale třešně tou dobou naštěstí ještě nebyly rozkvetlé, a proto nepomrzly.

Obdobně jako v předchozích letech pozorujeme i letos rozdíl ve vývoji třešně mezi městy a volnou přírodou - tepelný ostrov města ovlivňuje začátek kvetení i odkvět třešní.

„Z nížin bude nutné zajet minimálně do středních a vyšších poloh, kde jsou třešně plně rozkvetlé a jejich kvetení vydrží i přes 1. máj,“ popisuje aktuální situaci odbornice na fenologii Lenka Hájková z Českého hydrometeorologického ústavu.

Kvetení třešně v minulých letech

V předešlých letech jsme popisovali trend dřívějších nástupů fenologických fází. Mezi sledované fenofáze patří například rašení, plné olistění, počátek kvetení 10 %, konec kvetení a řada dalších.

V mnoha letech začala třešeň kvést již i před 5. dubnem. Tento posun ovlivňovaly mírné zimy a nezvykle vysoké teploty v jarních měsících. V posledních čtyřech letech (2021, 2022, 2023 a 2024) začala třešeň kvést na stanici Doksany u Litoměřic (158 m n. m.) následovně: 26. dubna 2021, 16. dubna 2022, 17. dubna 2023 a v roce 2024 dokonce již 1. dubna.

Podle Lenky Hájkové z ČHMÚ letos třešeň rozkvetla 11. dubna a 25. dubna již byla odkvetlá. Na stanici Zbiroh (490 m n. m.) začala třešeň kvést 13. dubna a stále ještě kvete.

Co je to fenologie?

Fenologie je vědní disciplína, která se zabývá studiem časového průběhu periodicky se opakujících životních projevů, tzv. fenologických fází, rostlin a živočichů v závislosti na podmínkách vnějšího prostředí, zejména na podnebí a počasí. ČHMÚ se v současné době věnuje pouze fenologii rostlin.

Studiem dlouhodobých fenologických řad bylo zjištěno, že vlivem oteplování klimatu dochází k dřívějšímu nástupu fenologických fází a zkracuje se doba trvání jednotlivých fenofází (tj. rychlejší střídání fenofází). Zároveň se prodlužuje vegetační sezóna.

Pravidelná fenologická pozorování mají v naší zemi dlouholetou tradici, první záznamy se objevují v kronikách, hospodářských záznamech či meteorologických zápisnících (např. na meteorologické stanici Praha, Klementinum). V roce 1923 prof. Václav Novák vytvořil u nás jednu z prvních národních fenologických služeb na světě a tyto historické záznamy má ČHMÚ uloženo ve svém archivu. Mezi významné sledované fenologické fáze patří i počátek a konec kvetení rostlin. Součástí fenologické pozorovací sítě ČHMÚ jsou také alergologicky významné rostlinné druhy.

---

reklama

---