V rezervaci kopytníků u Milovic se sčítají hořce, výskyt zvířat jim pomohl
"Hořec křížatý je trvalka, které trvá dlouhou řadu let, než zareaguje na změny prostředí. Po vyklíčení semenáčky prodělávají tři až sedm let dlouhé dospívání. Tehdy jsou velmi zranitelné, může je zahubit sucho či zastínění okolní vegetací," řekl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. Pokud semenáčky kritické období přežijí, kolem pěti let poprvé vykvetou.
Mapovat výskyt hořce nemá smysl každoročně, ale v delších intervalech. Sčítání proto nyní vědci provádějí po pěti letech od prvního mapování v roce 2016. Právě to je interval, po kterém lze u hořce křížatého sledovat měřitelné populační změny.
"Na pastvině u Milovic udržované pastvou divokých koní a praturů máme zatím zpracovánu polovinu plochy mapované v roce 2016. Již nyní zde lze přitom mluvit o několikanásobném zvětšení populace hořců. V dosud zmapované ploše byl v roce 2016 zjištěn výskyt hořce křížatého na 22 místech. V každém místě byl nalezen jeden či více hořců. Na stejné ploše byl letos zjištěn výskyt hořců na 69 místech, z toho v 18 případech šlo o místa, které byly hořci osídleny již roku 2016. Jedná se tak o trojnásobný nárůst počtu míst, kde hořce rostou," uvedl Jirků.
Vědci přitom zatím mapovali plochy, kde bylo v roce 2016 hořců výrazně méně. "Na zbývajících osmi hektarech, které zmapujeme do konce tohoto týdne, lze očekávat ještě vyšší nárůst výskytu, jelikož zde bylo více dospělých hořců, které byly po uplynulých pět let zdrojem semen," dodal Jirků. Nová místa podle něj hořec pravděpodobně osídlil díky tomu, že velcí kopytníci roznesli semena hořců.
Na hořec je vázaný kriticky ohrožený, v Česku vymírající, modrásek hořcový. "Jeho housenky se mohou vyvíjet pouze a jenom na hořci křížatém. Jak hořec, tak modrásek hořcový jsou vlajkovými druhy a předměty ochrany v nedávno vzniklé Národní přírodní památce Mladá, která chrání většinu bývalého vojenského prostoru u Milovic," uvedl Jirků.
Velcí kopytníci přišli do bývalého vojenského prostoru Milovice v roce 2015. Od té doby se divokým koním, zubrům a zpětně šlechtěným praturům postupně daří uzdravovat místní krajinu a zachraňovat v těchto místech před vymizením řadu ohrožených živočichů a rostlin.
reklama