V roce 2060 budou mít smrkové lesy u nás problém, varuje Hnutí DUHA
„Českým lesům hrozí kolaps. Na Severní Moravě již probíhá největší katastrofa lesů v posledních dvou stoletích, jen loni zde rozsah kalamitní těžby přesáhl rozsah těžby na Šumavě po orkánu Kyrill za pět let," říká Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA. "Zdravotní stav lesů se kvůli změně klimatu rychle zhoršuje, nesmíme dovolit, aby došlo k nejhoršímu. Navíc ochrana divoké přírody dává smysl pouze pokud v Česku bude dostatek zdravých lesů.“
Na základě analýzy budoucího vývoje klimatu vědci předpokládají, že vhodné klimatické podmínky pro smrk budou za 40 let na rozloze pouhých 20 % stávajících smrkových porostů. Především v horských oblastech České republiky. Na zbytku, tedy na 80 % území, mohou v rozsáhlé míře hynout. Přestože se budou smrky na měnící klima adaptovat, autoři upozorňují, že řadu současných porostů smrku se již nepodaří dopěstovat do mýtního věku. Přesto je smrk stále nejvysazovanějším stromem u nás, upozorňuje Hnutí DUHA.
Hynutí lesů na velké části České republiky je pozvolný a nenápadný proces, který má ovšem už teď, především právě ve smrkových porostech, výrazné dopady. V minulosti nevhodně vysázené smrkové monokultury v nižších a středních polohách České republiky nejsou odolné a s postupující změnou klimatu a letním suchem se jejich obranyschopnost dále snižuje. Hromadně je napadá například kůrovec nebo houba václavka. Problém je také často způsob, jakým probíhá těžba usychajících porostů.
Pro zachování lesů na velké části České republiky je nezbytné nejen snížit emise skleníkových plynů, ale hlavně po vzoru Bavorska či Rakouska vrátit do nižších a středních nadmořských výšek přirozenější, listnatý a různověký les. Ten bude vůči změnám klimatu odolnější a stejný postup zároveň doporučuje i zmíněná studie. Ke krokům zmírňujícím blížící se rozpad monokultur už více než deset let vybízejí nejen neziskové organizace, ale ve svém prohlášení i více než 240 českých odborníků a vědců.
Mezinárodní den lesů byl vyhlášený na shromáždění OSN v roce 2012. Oslavy Mezinárodního dne lesů dnes probíhají po celém světě - mimo jiné například ve Švýcarsku, na Novém Zélandu nebo v USA. Hlavním účelem Mezinárodního dne lesů je zvýšení povědomí o významu všech typů lesních ekosystémů pro udržitelný rozvoj.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Lesní školkaři připravili miliony sazenic na zalesnění lesů. Není o ně ale zájem
Majitelé lesů obdrží miliardu korun na opravu lesních cest po povodních
V Česku chybí podpora drobných vlastníků lesa. Řešením by mohly být dobrovolné spolkyOnline diskuse
Všechny komentáře (2)
Jan Škrdla
21.3.2018 21:57Je trochu naivní myslet si, že omezení emisí skleníkových plynů může zvrátit proces klimatických změn, který byl nastartován. Může jej pouze zmírnit.
Nehledě na to, že se jedná o součást soukolí. Nezanedbatelný vliv na změnu klimatu má likvidace lesů, zejména v rozvojových zemích a následné rozšiřování pouští. Na co se někdy zapomíná je lavinový efekt, např. zvýšením teploty v severských oblastech dochází k tání permafrostu, a tím se do ovzduší dostává nezanedbatelné množství skleníkových plynů navíc.
Další záludnost je těžká predikce toho, co ve skutečnosti nastane. Přiznejme si, počasí se dá rozumně předpovědět tak na týden, ale např. na 20 nebo 40 let do předu, to už je trochu těžší oříšek. Může se stát, že v té době tady budou podmínky jako teď ve Středomoří, nebo vlivem tání v Antarktidě dojde k změně proudění a Evropu zasáhne malá doba ledová.
Z těchto důvodů je nezbytná druhová a věková pestrost, tady bych viděl východisko. Zásadní chyba je nahradit chřadnoucí smrk pouze 1 nebo 2 dřevinami, které jsou teď perspektivní, ale třeba za 20 let už nebudou. Jinak řečeno, čím více druhů, tím je větší šance, že se některý z nich vyrovná s měnícími se podmínkami.
