V Yellowstonském parku museli utratit mládě bizona poté, co se ho dotkl turista
25.5.2023 10:35 | WASHINGTON
( ČTK)
Licence | Volné dílo (public domain)
Pracovníci amerického Yellowstonského národního parku museli utratit mládě bizona poté, co se ho dotkl jeden z návštěvníků. Mládě se nemohlo dostat z vody při brodění přes řeku, a tak mu turista pomohl na břeh. Stádo ale poté mládě, které neslo pachové stopy lidí, odmítlo přijmout zpět. Park o případu informoval v tiskové zprávě.
Muž, který se zvířete dotkl, přiznal svou vinu. Dostal pokutu 235 dolarů (asi 5200 korun) a bylo mu nařízeno zaplatit 500 dolarů (11 000 korun) do fondu na ochranu divoké zvěře Yellowstonského parku, napsala dnes agentura AP.
"Předpisy parku vyžadují, aby se lidé drželi nejméně 23 metrů od všech divokých zvířat (včetně bizonů, losů a jelenů) a nejméně 91 metrů od medvědů a vlků. Nerespektování těchto předpisů může mít za následek pokuty, zranění nebo dokonce smrt. Bezpečnost těchto zvířat, stejně jako bezpečnost lidí, závisí na tom, zda se každý bude řídit zdravým úsudkem a dodržovat tato jednoduchá pravidla," uvedl park.
Strážci parku se opakovaně pokoušeli tele spojit se stádem, ale neúspěšně. Návštěvníci pak nahlásili, že se mládě opakovaně vrací k autům a k lidem, které tak ohrožuje. Rozhodli se proto zvíře utratit, píše AP.
Bizoni v Yellowstonském parku v posledních letech zranili už několik turistů, kteří se ke zvířatům v mnoha případech příliš přiblížili. Bizon váží až 900 kilogramů a může běžet rychlostí až 35 kilometrů v hodině.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
A nebyla lepší varianta ponechat na živu bizoní mládě a utratit turistu? Mladý bizon se mohl umístit někde do zoo nebo soukromého chovu.
Odpovědět
Bizon by se dle článku zřejmě utopil, takhle má park alespoň tu pokutu.
Odpovědět
Mi je jasné, že to tele by se asi utopilo. Ale v přírodě bohužel k takovým věcem dochází. Mi spíše nebere hlava to, že bizon je v USA chráněný druh a přes to bylo tele utraceno. Mohlo skončit v nějakém soukromém chovu, kterých tam je celkem dost. Zdá se mi to dost absurdní a proto jsem reagoval i absurdním příspěvkem.
Odpovědět
Řekl bych, že bisonů mají dostatek, události využili jako PRR! reklamu, a v neposlední řadě okoštovali, co že to vlastně chrání. Tipuji, že nikdo z rangerů jejich maso nejed, zatímco např indiáni jich byli přejedení. K něčemu podobnému dojde zřejmě i v našich šířkách, pokud znovu vyšlechtěné spásače nebudou sterilizovat. Nějaké praktické/klasické zužitkování je prostě zcela normální.
Odpovědět
Extenzivnímu chovu velkých kopytníků na maso bych celkem fandil. Určitě je to přirozenější varianta než ta zvířata sterilizovat. Klidně si dokážu pžedstavit, že před zimou, kdy bude na patvině méně potravy, se udělá zabijačřka, aby zbylé kusy měly přes zimu dostatek potravy. A teď se na mě všichni vrhněte.
Odpovědět
Jak napršelo, tak žampiony a májovky rostou jak divé. Ač červivá místa vykrajuji na místě, něco si domů odnesu. Ty ludry vydrží klidně v ledničce, jsou bílé jak houba, a až při hození na hořák vylézají. Jsou drobňoučké, vybírám je pinzetou, stejně něco pozřu. Ne že by mě nadavovalo, ale neumím si představit talíř moučňáků či kobylek. To stokrát raději kopytníka z rezervace - a každý mi může bozkat, že nejsem trendy...
Odpovědět
co to tady planceš o moučňácích a kobylkách ?
Odpovědět
troubo, plancou jiní, já jen komentuji jejich sny
Odpovědět
Já ten příspěvek pana Zvářala chápu. Takže chyba asi nebude v něm.
Odpovědět
Bůvol by měl spíše prozradit, na čem frčí, že nechápe psaný text, že...
Odpovědět
však také je indiánům ten lov i umožňován...park není nafukovací...ale nadpis je zavádějící...,pod slovem - dotk, bych si představoval docela něco jiného než je vytažení telete z hlubokého bahna...
Odpovědět
Už se to tu několikrát řešilo, není jiná cesta než přemnožené kusy odlovit a maso jednoduše sníst. Nějaké emoce misí jít stranou.
Odpovědět
V Čechách už je farma s bizony. Loni nebo předloni utekli, protože vedle jejich výběhu se dělaly nějaké hlučné stavební práce. Ve stejném roce tam pobíhala i puma, takže už i tam je Amerika.
Odpovědět
Když voni jsou diletanti od přírody. Všechno chráněné chránit bez omezení, dokud to prý nenapadne člověka. O nějaké přiměřenosti, úživnosti a společenské únosnoti problémů asi nikdy neslyšeli. Ale asi je tak baví, byť si jsou vědomí děravosti svých argumentů.
Odpovědět
Tak ona i ta přírodní extenzívní pastva je extrémně nehospodárná. Zvíře prostě vybere ty chutné a výživné rostliny a ostaní nechá. Pokud je těch zvířat trochu víc, dlouhodobě jsou na takové pastvině potlačovány ty výživné a chutné rostliny a nakonec ty málo chutné, málo výživné anebo dokonce nejedlé rostliny převáží a zaberou celý prostor.
Proto je třeba u produkční pastvy zvířata stěhovat, po krátké době týden, dva týdny. A o pastvinu se starat. Minimálně tak, že se po odehnání zvířat nespoasený porost prostě poseče a sešrotuje sekačkou. Plus potom třeba dosévat holá místa nebo odstraňovat nejedlé či dokonce jedovaté rostliny. Pastvina je pak připravená k nové pastvě za měsíc až dva po odehnání zvířat.
Tak se dá dosáhnout mnohonásobně vyšší úživnosti pastviny. Oproti pastvině, která je zkažena oním přemnožením nejedlých rostlin možná až stonásobně vyšší úživnosti.
Odpovědět
A jsme u toho! V minulosti nebrali na pastvinu dotace, úředně podmíněné posečením nedopasků. A právě ony nejedlé=nechutné rostliny, jsou živnou rostlinou mnoha druhů motýlů. Např kopřiva, která je vysekávaná i v příkopech, na náspech a všude jinde, je příčinou úbytku hmyzu. Prostě na angličáku a zdupané pastvě nemůžete čekat biodiverzitu, to je zelená poušť. Holt, bez života, ale HEZKÉ!
Odpovědět
Uznávám, v tom máte taky pravdu.
Jenže ono je taky rozdíl, když vyroste jeden bizon na pěti hektarech anebo když na těch pěti hektarech vyroste 30 bizonů.
A je to poměrně nedávno, jen takových 50 let, co byla všude mimo nejúrodnější naše regiony třetina dnešních polí produkční pastviny a motýlů a jiného hmyzu bylo v přírodě hafo.
Odpovědět
No on už začíná být problém s exmoorský koněm, co s přebytky.
Odpovědět
Voni všichni zelení jsou praštění, dřevo nechají shnít v lese, posečenou píci na louce, z chovaných zvířat dělají polidštěné ikony. Jen při pomyšlením na jejich praktické zužitkování se člověka stává vyvrhel, kus bude zavezen do kafilerie nebo pohřben s poctami. Připomíná mi to hysterii kolem lazaní, ve kterých měla být konina... vzhledem k neustálému omílání jsem si říkal, jestli tam není něco jiného, něco na způsob papuánské kuchyně.
Odpovědět
ale Česká krajina stále na nich vydělává, ne ?
Odpovědět
Konina se u nás pořád produkuje a konzumuje, ne?
Odpovědět
Vlastně dobrá zpráva pro zelené. Páč je to přežvýkavec, prdí a krká metan, tak je o jeden zdroj skleníkového plynu méně.
Odpovědět
|
|