V zoo v Praze uhynulo mládě ježury. Bylo první, co se v pražské zoo vylíhlo
"Laboratorním vyšetřením byla zjištěna smíšená bakteriální infekce, edém a akutní zánět plic, akutní zánět jater, dilatace žaludku potravou a známky akutního oběhově pulmonálního selhání. Jak k infekci došlo, nám není známo, ale vzhledem k rychlému průběhu jsme na vzniklý stav ani nemohli nijak reagovat," informovala zoo v pražské Troji.
Odchov ježury je podle pražské zoo náročný a v prostorách zoo je spíše vzácností. Kritický je zhruba sedmý měsíc od narození mláděte, kdy malá ježura přechází na pevnou stravu. Odchov ježury australské se v posledních 20 letech podařil pouze třem zoologickým zahradám a v minulém století evropské zoologické zahrady ježury odchovaly jen jedinkrát, uvedlo zoo v tiskové zprávě v červenci.
Ježury patří mezi primitivní savce. Samice snáší vejce, z něhož se zhruba po deseti dnech vylíhne mládě, které se následně vyvíjí ve vaku na matčině břiše. Tam tráví asi osm prvních týdnů života a živí se mateřským mlékem, které olizuje z tzv. mléčného políčka na břiše matky. Poté, co mládě vyleze z vaku matky, zůstává ještě několik měsíců v hnízdě. Černobílé bodliny, díky nimž jsou ježury podobné ježkům, mají novorozenci ukryté pod kůží a objevují se postupně.
Ve volné případě je možné ježury vidět v Austrálii a Tasmánii, kde obývají kamenité stepi a polopouště. Dospělí jedinci, kteří váží až šest kilogramů, se živí mravenci a termity. Citlivým čenichem vypátrají jejich hnízdo a lepkavým jazykem vtahují hmyz do trubičkovité bezzubé tlamy. V případě ohrožení se ježura většinou zahrabává do země a naježí bodliny. Samci mají navíc na zadních nohou ostruhu, do níž ústí jedová žláza.
Zoo v pražské Troji patří mezi turisticky nejnavštěvovanější místa. Kvůli pandemii covidu-19 však zaznamenala úbytek návštěvníků. Loni do zahrady zavítalo 851.623 lidí, tedy o téměř 605.000 méně než v roce 2019. Zoo byla v důsledku protiepidemických opatření 114 dnů uzavřená pro veřejnost a v mnohé další dny roku byl provoz omezený.
reklama