Vajíčka s překvapením chrání mořské želvy na Kostarice

Jedna kareta zelenavá naklade do snůšky v písku pláže v průměru 107 vajíček, kareta mořská pak 170. Vzhledem k tomu, že přibližně z desetiny tohoto počtu nic nevzejde, jeví se biologická rezerva vcelku dostatečná. Na Kostariku to ale nestačí. Přes 90 % snůšek mořských želv je tu vyrabováno, vyhrabáno sběrači. A právě na ně teď cílí projekt InvestEGGator. Píše o něm ScienceAlert.

Proč by někdo vlastně vyhrabával vajíčka ohrožených mořských želv? Nejen ve střední Americe na to znají odpověď. Dají se snadno zpeněžit, prodat a sníst. Když se ochránci přírody začali sledování této „tradiční“ gastronomické události v roce 1987 věnovat, sbírali obyvatelé Kostariky na plážích kolem 3 milionů vajíček ročně. Nyní už je to kolem 27 milionů a prakticky se tím zastavila jakákoliv šance na úspěšné přežití populací mořských želv. Pro sezónní obchod s vajíčky tu existuje rozsáhlý trh, který dokáže za 36 hodin od první snůšky zdevastovat celý populační růst na celém pobřeží.

To, že jde o praxi nelegální a zakázanou, tu má zatím jen malý význam. Nestačí totiž jen přesvědčovat koncové konzumenty o závadnosti jejich počínání anebo vyhánět malé kluky, kteří si sběrem vajíček přivydělávají, z pláží. Potřebujete zmapovat a rozbít celý řetězec obchodníků, překupníků. Což je i v relativně řídce zasídlené pětimilionové Kostarice problém. Biologové z univerzity v Kentu tu proto v praxi ozkoušeli nekonvenční metodu, která dokáže detektivní práci zajistit velmi nenáročně a přitom maximálně efektivně. Pomáhají přitom vajíčka s překvapením uvnitř. Přesněji tedy, vajíčka-vějičky.

Jedná se o dokonalé napodobeniny vajíček, odpovídající originálu texturou i váhou. Prozatím 101 takových vytiskli na 3D tiskárnách lidé z týmu Helen Pheaseyové a ve spolupráci s ochranáři z organizace Paso Pacifico je jednotlivě přidali k čerstvým snůškám. Zhruba čtvrtina z nich záhy vyhřáté místo v písku opustila, aby zamířila – z ruky do ruky – sítí překupníků, obchodníků, skladů i tržnic – do restaurací a kuchyní. A tady asi strávníky čekalo pořádné překvapení, protože uvnitř těchto exemplářů se neskrýval žloutek, ale GPS zařízení.

GPS po celou dobu předávala informace o tom, kudy a jak vlastně uloupená vajíčka putovala. Pro ochránce sbírající data o sítích překupníků i policisty, kteří by takový přečin měli vyšetřovat, tím vznikl dokonalý podklad pro velký případ. Vajíčka InvestEGGator putovala z pláže na nejkratší vzdálenost do dva kilometry vzdáleného plážového bufetu, kde se stala součástí neoficiálního menu. Nejdále urazila 137 kilometrů, až do supermarketu ve středu státu. Ne, vajíčka mořských želv v kostarických supermarketech skutečně nejsou volně k dostání. Překupníci nejspíš využili zdejší sklad jako zástěrku pro neoficiální přivýdělek.

Otázkou je, jak s těmito velmi konkrétními daty kostaričtí vyšetřovatelé naloží. Znají konkrétní automobily, podniky, garáže, sklady i stánky, kudy vajíčka karet prošla. V Kostarice má ale zatím obchod s želvími vejci jen nízkou prioritu a není mu přikládána potřebná společenská závažnost. Za úspěch se dá ale považovat to, že ti, kteří na plážích želví snůšky nenávratně ničí, už budou vědět, že možná neunikají pozornosti a spravedlnost na ně může dopadnout kvůli překvapení ukrytém ve vajíčku.

---

reklama

---