Včely samotářky zachraňují zemědělskou produkci
1.9.2023 05:56 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Samotářské včely jsou významnými opylovači ovocných stromů. Na snímku pískorypka ryšavá (Andrenafulva).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Šlachta / AV ČR
Opatření směřují zejména k podpoře lokálních populací samotářek, a to vytvořením co nejlepších podmínek pro jejich hnízdění a zavedením chovů původních druhů včel rodu Osmia pro opylování ovocných stromů. Vznikla také metodika testování vlivu používání prostředků ochrany rostlin na samotářské včely.
„Ekonomický přínos výsledků výzkumného projektu pro státní hospodářství a také významný společenský a environmentální přesah s globálními dopady je v tomto případě neoddiskutovatelný. Například výzkumy provedené v USA prokázaly, že druhově bohaté společenství samotářských včel dokáže zajistit produkci jablek bez podílu včely medonosné,“ upozornil Petr Konvalinka, předseda TA ČR.
Návrh umělého hnízdiště pro samotářské včely zednice, jež lze využít k opylování ovocných stromů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Šlachta / AV ČR
Ve Velké Británii zase odhadují podíl samotářských včel na opylování jabloní na 58 procent, zatímco včely medonosné se podílejí nanejvýš 28 procenty a čmeláci 38 procenty. Produkce řady zemědělských komodit je v různé míře závislá na opylení hmyzem. Ačkoliv jsou si pěstitelé této skutečnosti vědomi a investují do podpory opylovacích služeb například nákupem kolonií čmeláků, ocenili by další zvyšování kapacity místních populací hmyzu. Jedná se zejména o včely samotářky, které mají pro opylovací servis ekonomické i praktické výhody.
V Česku žije těchto včel více než 500 druhů, ale minimálně třetina z nich je dnes ohrožena vymizením. Samotářské včely se podílí na opylování rostlin významnou měrou, a to v některých případech dokonce větší než včely medonosné nebo čmeláci. Bohužel vlivem ztráty jejich přirozeného životního prostředí se jejich množství snižuje a nemalou vinu na tom mají také pesticidy, používané pro ochranu zemědělských plodin před škodlivými druhy hmyzu.
„Výsledky projektu přispívají k finančně nenáročnému a účinnému opylení plodin, které jsou na něm závislé. Jde zejména o jarní období, kdy je opylení včelou medonosnou nedostačující, protože je pro včelstva příliš chladné počasí a včely létají v nízkém počtu. Metodika testování vlivu pesticidů na samotářské včely má navíc globální význam pro Evropský úřad pro bezpečnost potravin nebo pro americkou Agenturu pro ochranu životního prostředí a samozřejmě pro všechny výrobce pesticidních látek,“ vysvětlil Konvalinka.
Biopás vysetý na orné půdě představuje atraktivní zdroj potravy pro samotářské včely i další hmyz.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Šlachta / AV ČR
Samotářské včely se s oblibou usídlují podle jednotlivých druhů v zemních dutinách, zejména na sušších slunečných místech nebo v dírách vytvořených jiným hmyzem v kůře stromů. Oblíbené jsou pro ně i takzvané hmyzí domečky. Tomu odpovídá i v rámci projektu navržené uměle vytvořené hnízdiště, které je navíc uzavíratelné v době postřiku pesticidy, aby byly včely ochráněny před jejich vlivem. Důležité jsou pro jejich populaci i takzvané biopásy a travní pásy, vysazované při ovocných sadech.
Na čtyřletém projektu spolupracovali odborníci ze Zemědělského výzkumu s.r.o., ALS Czech republic, s.r.o., Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Technologická agentura ČR (TA ČR) projekt finančně podpořila v Programu EPSILON.
reklama
Dále čtěte |
Skupina poslanců navrhla uzákonění rodinných zemědělských hospodářství
Nové centrum má od příštího roku zefektivnit výzkum v zemědělství a potravinářství
Na zemědělské dotace dá stát příští rok 3,75 miliardy korun, více než letosOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (38)
SV
Slavomil Vinkler
1.9.2023 07:00Nejen hmyzí domečky. Jiné druhy využívají holé udupané, či ujeté koleje na polních cestách.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.9.2023 08:17 Reaguje na Slavomil VinklerPozor - ten "hluchý" prostor mezi nimi.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.9.2023 12:00 Reaguje na Karel ZvářalNo některé ano, ale některé si vrtají hnízda v holé půdě.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.9.2023 20:50 Reaguje na Slavomil VinklerNo ale také na to doplácejí, že, a to je také jedna z příčin jejich úbytku. Tak jako mravenci rádi využívají vyjetých kolejí pro snadný přesun, ale když se pozorně podíváte, většina z nich nese své padlé druhy k recyklaci. Málo frekventovaná polní cesta je biotop, ta denně používáná je ekologickou pastí.
Odpovědět
va
vaber
1.9.2023 08:20mám na zahradě mateřídoušku, kvete stále už dva měsíce, létá na ni mnoho druhů hmyzu i mouchy,
že by mouchy taky opylovaly, ale i much ubývá
Odpovědět
že by mouchy taky opylovaly, ale i much ubývá
RP
Radim Polášek
1.9.2023 13:45 Reaguje na vaberJistěže opylují. Mouchy se živí sladkými šťávami a když si zafixují, že jsou v květech, tak potom se létají nakrmit na ty květy a opylují je.
Mateřídouška je tuším poměrně dobrým zdrojem nektaru.
Odpovědět
Mateřídouška je tuším poměrně dobrým zdrojem nektaru.
Karel Zvářal
1.9.2023 08:46 Reaguje na Jakub GraňákChtělo by to nějakou dotaci pro samotářské včelaře, že jo?-)
Odpovědět
Karel Zvářal
1.9.2023 09:59 Reaguje na Jakub GraňákTen prostor je však je silně poškozený, vyprázdněný. Spíše bych to viděl na Neu rosenheim.
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
1.9.2023 10:29 Reaguje na Karel ZvářalAsi máte pravdu. Z článku se dozvíme jen pár všeobecně známých informací, vše ostatní je snad how-nou těch zmíněných expertů, kteří se tím výzkumem až čtyři roky živili.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
1.9.2023 13:41Včel samotářek je velmi málo a podílejí se na opylování jen doplňkově na speciálních plodinách, kde z nějakého důvodu nemohou být včely medonosné.
Na jaře má včela medonosná v každém úlu k dispozici až 10 tisíc létavek, ( v létě až 30 - 40 tisíc) zatímco samotářka je jen jedna. Včely medonosné poprvé vylétávají v předjaří při teplotách na slunci cca nad +10 st C, kdy je ještě zem zmrzlá a včely samotářky jsou hluboko v zimním spánku.
Výhoda včel samotářek bude pouze v tom, že lépe pracují za nepříznivého počasí, za mokra, deště a kdy je zamračeno, kdy včela medonosná nepracuje nebo jenom špatně. Případně na květech, kde je nektar příliš hluboko v okvětních trubkách, jako je třeba jetel nebo na květech řídce se vyskytujících rostlin, které včela medonosná díky vzájemnému předávání informací o barvě a vůni květů a díky své flórokonstantnosti opomíjí.
Odpovědět
Na jaře má včela medonosná v každém úlu k dispozici až 10 tisíc létavek, ( v létě až 30 - 40 tisíc) zatímco samotářka je jen jedna. Včely medonosné poprvé vylétávají v předjaří při teplotách na slunci cca nad +10 st C, kdy je ještě zem zmrzlá a včely samotářky jsou hluboko v zimním spánku.
Výhoda včel samotářek bude pouze v tom, že lépe pracují za nepříznivého počasí, za mokra, deště a kdy je zamračeno, kdy včela medonosná nepracuje nebo jenom špatně. Případně na květech, kde je nektar příliš hluboko v okvětních trubkách, jako je třeba jetel nebo na květech řídce se vyskytujících rostlin, které včela medonosná díky vzájemnému předávání informací o barvě a vůni květů a díky své flórokonstantnosti opomíjí.
Jakub Graňák
1.9.2023 16:24 Reaguje na Radim PolášekNa včelu medonosnou připadá jen několik málo % veškeré sumy opylení za rok. Včela medonosná je oproti ostatním opylovačům navíc dost líný, nemotorný a vybíravý lempl. Tudíž - odhlédneme-li od záměrných manipulací s fakty, které tu předvádíte (viz. jarní prolety včel - kolik že květů tehdy opylí?), jsou i některé taxony "květožravých" brouků významnějšími opylovači. Jedinou výhodou včely medonosné oproti ostatním druhům opylovačů je člověkem zužitkovatelná produkce medu a dalších produktů...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.9.2023 17:13 Reaguje na Jakub GraňákPokud vidím strom jako mandloň, meruňku či třešeň obalenou včelami, tak asi neopylují a je to mata a morgana.
Odpovědět
Jakub Graňák
1.9.2023 18:19 Reaguje na Slavomil VinklerTak neváhejte a vyražte v březnu do mandloňového sadu počítat včely. Vzhledem s teplým zimám kvetou ovocné stromy výrazně dříve, než v minulosti, tudíž optimální doba pro opylení se přesouvá do období, které včelám velmi komplikuje "provoz". Pokud disponujete dostatečnou rozlišovací schopností k rozeznání jednotlivých jedinců pouhým pohledem, o čemž silně pochybuju, nejspíš budete nemile překvapen - pak si můžete mást koho chcete.
Ps: nezapomeňte se pořádně obléknout
Odpovědět
Ps: nezapomeňte se pořádně obléknout
Karel Zvářal
1.9.2023 17:48 Reaguje na Jakub Graňák:-) Připomíná mi to myšlenkové pochody bukanýra: včelu medonosnou domestikovali a namnožili komunisti, aby tím zničili zbylou armádu původních opylovačů.
Předkové nebyli hloupí, a věděli, že chtějí-li bohatou úrodu ovoce (která "láme větve") a ne jen sem tam jablíčko či švestka, musejí se o opylení nějak přičinit.
"Líná" Včelka Mája se silným rojem, který mohli v době květu přemístit kamkoliv, se jevila jako ideální pracant zadarmo. A ano, buďme rádi i za jiné opylovače a podporujme je, resp. alespoň jim neničme biotop, ale včelaře podporujme a neberme je jako "nutné zlo", co si rádo pochutnává na medu. Význam včel je dostatečně známý, jejich covem se zabývají miliony lidí po celém světě, zvláště tam, kde původní opylovače zlikvidovala intenzivní zemědělská výroba. Jinak by nesklidili...
Odpovědět
Předkové nebyli hloupí, a věděli, že chtějí-li bohatou úrodu ovoce (která "láme větve") a ne jen sem tam jablíčko či švestka, musejí se o opylení nějak přičinit.
"Líná" Včelka Mája se silným rojem, který mohli v době květu přemístit kamkoliv, se jevila jako ideální pracant zadarmo. A ano, buďme rádi i za jiné opylovače a podporujme je, resp. alespoň jim neničme biotop, ale včelaře podporujme a neberme je jako "nutné zlo", co si rádo pochutnává na medu. Význam včel je dostatečně známý, jejich covem se zabývají miliony lidí po celém světě, zvláště tam, kde původní opylovače zlikvidovala intenzivní zemědělská výroba. Jinak by nesklidili...
Jakub Graňák
1.9.2023 18:10 Reaguje na Karel ZvářalZ antropocentrického pohledu je včela medonosná jistě velmi významná, avšak z pohledu přírody je jen zlomkem opylovací "kapacity", jen jedním z tisíců druhů (v rámci palearktického areálu, ze světového pohledu jedním ze statisíců) a početností to rozhodně není schopna vykompenzovat. Tudíž buďme realisté a nepřeceňujme jejich schopnosti
Odpovědět
Karel Zvářal
1.9.2023 18:19 Reaguje na Jakub GraňákŘekl bych, že v tomto názoru zůstanete poněkud osamocen. Ano, tisíci květy obsypanému stromu stačilo opylovat desetinu květů, aby měl dostatek plodů. Přišel člověk a chtěl víc. Včela je významný hospodářský činitel, který za úbytek jiných druhů opylovačů určitě nemůže. Jinak jsem všemi deseti za podporu jiných, dosud přehlížených druhů (zejména "chladnomilných").
Odpovědět
Jakub Graňák
1.9.2023 18:42 Reaguje na Karel ZvářalVčela jistě nemůže za úbytek jiných druhů, za ten může její domestikátor. Jestli budu osamocen je mi zcela tam, kde končí záda - jsem na to zvyklý (obzvlášť na tomto fóru). Tisíci květy obsypaný strom stejně (i kdyby byly nakrásně všechny opyleny) drtivou většinu plodů pustí, říká se tomu fyziologický propad plodů a je iniciován celkovou kondicí stromu a aktuálními podmínkami (sucho, teplo...). Tudíž na celkové sumě opylených květů na jedince ovocného druhu z hospodářského hlediska až tak nesejde, zkrátka těch malých plodů propadne méně. Co je však zásadní, je že kvalitní opylení je základem pro "kvalitně vypadající" plod - jeho dokonalý tvar, obzvláště u hrušek je to dokonce kruciální - a zrovna v tomhle parametru včely, oproti např. čmelákům (díky tzv. buzz-efektu), příliš nevynikají.
Včely také jsou velmi vybíravé a stovky druhů rostlin vůbec nenavštěvují... všechny tyhle druhy bez nevčelích opylovačů vymizí
Odpovědět
Včely také jsou velmi vybíravé a stovky druhů rostlin vůbec nenavštěvují... všechny tyhle druhy bez nevčelích opylovačů vymizí
Jakub Graňák
1.9.2023 18:21 Reaguje na Karel ZvářalPs: člověk zcela jistě nezačal včely chovat aby opylovaly, nýbrž kvůli snadnějšímu sklízení medu a vosku
Odpovědět
Karel Zvářal
1.9.2023 18:27 Reaguje na Jakub GraňákMed lze dnes vyrobit synteticky a neroznáte ho na patře od pravého. Svíčkami se již nesvítí, stačí dloubnout do vypínače. Přesto chov včel není anachronismem, ale důležitou hospodářskou činností. Že uvedené požitky byly bonusem navíc, o tom žádná, ale člověk potřeboval zvýšit úrodu důležitějších potravin (na objem), než kvůli pár kilogramům medu.
Odpovědět
Jakub Graňák
1.9.2023 18:54 Reaguje na Karel ZvářalJenže to je díky tomu, že někdy cca v době baroka člověk zjistil, jak je to s rozmonožováním rostlin, a dalších cca 200 let trvalo, než tomu přiznal patřičný význam - paradoxně až v době, kdy začal hmyz masivně decimovat. Teď nastal čas přiznat tento význam nejen včelám - mimochodem o obrovském hospodářském významu samotářských druhů se zmiňuje i relativně velmi stará entomologická i zemědělská literatura - to jen zploštělá současná doba má tendenci zjednodušovat pestrá rozvitá témata na hesla a vyzdvihovat "ikony" - víte o čem mluvím?-)
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
1.9.2023 19:36Opatrný nástřel likvidace včelaření stejně, jako pěstování hospodářských lesů, intenzivního zemědělství, chovu zvířat a rybníkářství? Vždyť vše BEZ PRÁCE nabízí příroda. Vše opylí včely samotářky, les se samy zasejí a vyrostou, na poli bude vše růst bez orání, chemie a strojů, zvířata necháme umírat stářím a budeme vegáni a ryby necháme taky umřít bez jejich chovu
a lovu. Prostě návrat do pravěku, jen těch jeskyní asi bude málo a pokud nebudeme lovit, tak nebudeme mít kůže na oblečení.
Docela hezký večerníček pro vyznavače MATKY PŘÍRODY, která VŠE VYŘEŠÍ.
Takže končím se včelařením a počkám na ty včely samotářky, neboť ti
naši předci byli hlupáci, když naváželi včelstva do sadů, k řepkovým
polím a podporovali včelaření kvůli opylování plodin. Ještě že tu máme
nyní "vědce" a broukaře, který tomu věří.
Odpovědět
a lovu. Prostě návrat do pravěku, jen těch jeskyní asi bude málo a pokud nebudeme lovit, tak nebudeme mít kůže na oblečení.
Docela hezký večerníček pro vyznavače MATKY PŘÍRODY, která VŠE VYŘEŠÍ.
Takže končím se včelařením a počkám na ty včely samotářky, neboť ti
naši předci byli hlupáci, když naváželi včelstva do sadů, k řepkovým
polím a podporovali včelaření kvůli opylování plodin. Ještě že tu máme
nyní "vědce" a broukaře, který tomu věří.
BM
Břetislav Machaček
1.9.2023 19:39 Reaguje na Břetislav MachačekDodám pouze to, že do týdne se tu objeví nabídka hmyzích domečků za
několik stovek za kus, jako náhrady za včelstva včely medonosné.
Ono to je docela dobrý byznys prodávat drahé hmyzí domečky a hrát
si na zachránce přírody.
Odpovědět
několik stovek za kus, jako náhrady za včelstva včely medonosné.
Ono to je docela dobrý byznys prodávat drahé hmyzí domečky a hrát
si na zachránce přírody.
Karel Zvářal
1.9.2023 19:54 Reaguje na Břetislav Machačekhttps://www.youtube.com/watch?v=eSfUMq7qeaM
Odpovědět
Jakub Graňák
1.9.2023 19:57 Reaguje na Břetislav MachačekHysterické paranoidní výkřiky... nic víc
Odpovědět
Pe
Petr
2.9.2023 05:16 Reaguje na Břetislav MachačekTomu co předvádíte se říká polarizace. Přesně jako známé "kdo nejde s námi, ten jde proti nám". Jen krajní opaky a nic mezi tím. Když někdo popíše nějakou nevýhodu, vám z toho vyjde, že tím prosazuje přesný opak.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
2.9.2023 10:41 Reaguje na PetrPolarizací je neustálé napadaní myslivců, rybářů, zemědělců,
zpochybňování potřebnosti včelaření a pěstění hospodářských
lesů. Jak se do "lesa" volá, tak se ozývá a nebránit své
zájmy znamená rezignovat na to, co se snaží aktivisté stále
prosazovat. Bohužel musím konstatovat, že všechny ty nápady
pramení v lenosti pracovat jak se včelami, tak v lesích
a cokoliv chovat a pěstovat. Ruku na srdce, co si mám myslet
o samovýsevu, bezzásahu, převedení chovných rybníků na
nechovné, zatravnění polí a zpochybnění vlivu včelaření na
opylování rostlin? To budeme dovážet dřevo, ryby, plodiny,
maso, med a vše, co jsme byli dosud schopni produkovat?
Proboha a za co to budeme nakupovat a odkud? Jinde budou
vše plundrovat, abychom tu měli jeden velký skanzen, či
prales? Opravdu "ekologie" jako hrom!
Odpovědět
zpochybňování potřebnosti včelaření a pěstění hospodářských
lesů. Jak se do "lesa" volá, tak se ozývá a nebránit své
zájmy znamená rezignovat na to, co se snaží aktivisté stále
prosazovat. Bohužel musím konstatovat, že všechny ty nápady
pramení v lenosti pracovat jak se včelami, tak v lesích
a cokoliv chovat a pěstovat. Ruku na srdce, co si mám myslet
o samovýsevu, bezzásahu, převedení chovných rybníků na
nechovné, zatravnění polí a zpochybnění vlivu včelaření na
opylování rostlin? To budeme dovážet dřevo, ryby, plodiny,
maso, med a vše, co jsme byli dosud schopni produkovat?
Proboha a za co to budeme nakupovat a odkud? Jinde budou
vše plundrovat, abychom tu měli jeden velký skanzen, či
prales? Opravdu "ekologie" jako hrom!
Jakub Graňák
2.9.2023 11:39 Reaguje na Břetislav MachačekNikdo vliv včel na opylování nezpochybňuje, sám včelařím... a vytvářím na svém i podmínky pro samotářské druhy - což si žádá řadu zásahů, nikoli bezzásah, jak tu stále zjevně z až idiotské neznalosti hlásáte. Do budoucna je totiž vzhledem k turbulentní současnosti sázka na různorodost násobně perspektivnější, než vaše neustálé sázení na jednu kartu (ať už jde o jakékoli téma). Až ty včely vlivem přešlechtění, chorob a škůdců vychcípou, tak budeme dělat co, když si vlastní hamižností i ostatní (z hlediska přírody násobně významnější opylovače) vyhubíme?
Chováte se jako zhrzený starý debil
Odpovědět
Chováte se jako zhrzený starý debil
JH
JH
2.9.2023 12:10 Reaguje na Břetislav MachačekPolarizace je, že myslivci, rybáři, zemědělci atd. často považují každou připomínku k jejich činnosti za útok. A bez přemýšlení reagují hláškami o tom, jak to už 300 let dělají dobře a že je chce někdo zrušit. Ono je jednodušší každého s jiným názorem prohlásit za třídního nepřítele, než mu dát občas za pravdu. A jediný, kdo chce všechno dovážet a nakupovat, jste tu jenom vy.
Odpovědět
JH
JV
Jaroslav Vozáb
4.9.2023 10:57 Chtěl bych připomenout diskutujícím k chovu včely medonosné tento fakt, že včela je také potravou pro ostatní hmyzožravce, kteří by bez chovu včely měli menší potravinovou nabídku...
Např. před týdnem jsem byl večer u včel a nad mnou lítali netopýři ... asi lovili opožděné létavky... ve zdravém včelstvu hyne včela zásadně mimo úl .. za jeden rok to může být v ČR až 100 000 tun živočišné potravy..
Pro stromy nevidíme les...
Odpovědět
Např. před týdnem jsem byl večer u včel a nad mnou lítali netopýři ... asi lovili opožděné létavky... ve zdravém včelstvu hyne včela zásadně mimo úl .. za jeden rok to může být v ČR až 100 000 tun živočišné potravy..
Pro stromy nevidíme les...
Jakub Graňák
7.9.2023 07:52 Reaguje na Jaroslav VozábZjevně vycházíte ze stejné chybné premisy, jako pan Machaček. I samotářské včely jsou potravou hmyzožravců, ostatně jako všechen hmyz - pokles jeho četnosti tudíž stavům hmyzožravců rozhodně neprospívá...
Odpovědět
KM
Karla Majerová
25.9.2023 17:40Je důležité pomáhat užitečnému hmyzu a včelám obzvlášť. Já jsem vášnivá včelařka už od dětství a nedávno jsem si na internetových stránkách https://www.vcest.cz/ostatni-vcelarske-potreby_k36/ pořídila úly i ostatní včelařské potřeby co mi chyběli. O včely je hezké se starat a oni mi za to dávají výborný med na zimu pro celou rodinu a přátelé.
Odpovědět
