Vědci dali dohromady první mapu evropských pralesů. Je jich překvapivě hodně

Že hluboké hvozdy a temné lesy už patří jenom do pohádek pro děti? Aktuální studie lesníků z Vermontu nabízí mnohem příznivější obraz evropských lesů. Jimi vytvořená interaktivní mapa zachycuje překvapivě velký počet primárních, člověkem téměř nedotčených lesů.

„V naší studii názorně ukazujeme, že i když je celková rozloha lesů v Evropě spíše menší, nachází se tu srovnatelně více primárních, chcete-li panenských lesů, než se dříve soudilo,“ říká Bill Keeton, lesní ekolog z Univerzity ve Vermontu. S tímto zjištěním se pak pojí dvě další, neméně významné informace. Tyto cenné lesní porosty se nachází napříč celou Evropou. A všude tam, kde se vyskytují, jsou nositelem výjimečných ekologických hodnot a stanovišť pro biodiversitu. Keeton byl součástí širšího týmu badatelů, kteří se zajímali o povahu evropských lesů. Jeden člověk by totiž nikdy nebyl schopen podrobně analyzovat informace vztažené k 3,4 milionům akrům lesního pokryvu na území celkem 34 států.

Nedotčené? Nikoliv, spíše nezasažené

„Abychom si zcela rozuměli, nedá se říct, že tyto primární lesy jsou člověkem absolutně nedotčené a jeho činností nikdy neovlivněné,“ vysvětluje Franceso Maria Sabatini, hlavní autorka studie. „Něco takového se na hustě zasídleném kontinentu formátu Evropy nezdá pravděpodobné.“ Pořád jsou to ale lesy, které nenesou jasné známky lidských aktivit. Nebo jsou tyto stopy skryty ekologickými obnovnými procesy, přírodní dynamikou a dlouhými desetiletími nezasahování. „Evropská krajina je ovlivněna lidskými aktivitami po tisíciletí, a tak není překvapující, že jen malá část lesů je považována za víceméně nenarušené. I tato frakce, která není vůči celkové rozloze lesů v Evropě velká, však hraje zásadní roli z hlediska ekologického a ochranářského významu.“

Dosud bylo mapování primárních lesních porostů spíše doménou regionálních badatelů a národních databází a nikdy prý nebyla vytvořena celoevropská mapa, která by šíři těchto mimořádných lesů postihovala v plné míře. To ale Sabatiniho tým mění. Jak? Jako vůbec první si totiž vyžádal informace od stovek „místních“ odborníků a nechal se jimi nasměrovat do konkrétních lokalit. Jenže tím dobré zprávy končí. Ano, 89 % těchto cenných fragmentů podléhá nějaké formě územní ochrany, ale jen 46 % z nich je vedeno v tom nejpřísnějším režimu. Což je na lesy tak mimořádného významu trochu málo. A někde ani oficiální ochranný statut k zachování nestačí.

Ochrana? Kácí se i v národních parcích

Jak upozorňuje Miroslav Svoboda z České zemědělské univerzity v Praze, jeden ze spoluautorů studie, „rozsáhlé plochy těchto primárních lesů jsou v současnosti těženy v horských pásmech Rumunska, Slovenska a několika balkánských zemích.“ Důvodem je jak nelegální těžba, tak i vysoká poptávka po biopalivech a energeticky zhodnotitelné dřevní biomase. „K destrukci těchto lesů často dochází bez úplného pochopení významu nenahraditelnosti těchto porostů. Je jistou ironií, že v mnoha případech dochází k takové ničivé těžbě legálně, a to i na území národních parků. Přitom jejich ochrana by měla být jednou z priorit environmentálních strategií EU.“

---

reklama

---