Vědci hledají v Ostravě vhodnou zeleň pro snížení znečištění ovzduší
"V Ostravě testujeme nový způsob výsadby zeleně, která by měla prokázaný pozitivní dopad na kvalitu ovzduší. Schopnost zeleně snižovat množství prachu v ovzduší je dlouhodobě známa, ale snažíme se identifikovat konkrétní výběr vhodné zeleně, způsob její výsadby a speciální ošetřování pro posílení odolnosti vůči vnějším vlivům. Zjednodušeně jde o zefektivnění procesu odstraňování prachu a dalších látek výsadbou rostlin, které budou lépe prosperovat ve 'stresovém' prostředí," uvedla náměstkyně primátora Kateřina Šebestová (ANO).
Připomněla, že lokality pro výsadbu byly vybrány pod odborným dohledem vědců z univerzit. "Bylo zapotřebí najít takové plochy, které mají vhodnou velikost a zároveň polohu. Cílem bylo najít místa zatížená nejen silným znečištěním, například z dopravy, průmyslu či domácností, ale i s odlišnými půdními vlastnostmi," upřesnila Šebestová. Pro projekt nakonec byly vytipovány dva pozemky s celkovou plochou 20.000 metrů čtverečních v obvodu Radvanice a Bartovice.
Ve vybraných lokalitách byly nejprve nainstalovány měřicí senzory monitorující stav ovzduší. "Na základě dat získaných z průběžných měření a meteorologických parametrů pak vědci ze Slezské Univerzity v Opavě vytvořili modely pro zachycování látek znečišťujících ovzduší pro stávající vegetaci i nově navrženou zeleň. Vedle záchytu škodlivin vědci sledují i reakci zeleně na experimentální ošetření s obsahem biostimulantů a protistresových látek vyvinuté výzkumníky z Univerzity Palackého v Olomouci. Vědci jsou přesvědčeni, že díky nim se odolnost rostlin i schopnost záchytu prachu ještě zvýší," doplnila mluvčí.
Cílem několikaletého projektu je vytvořit metodiku, tedy jakýsi návod pro výsadbu zeleně ve městech. "Kromě metodiky vědci pracují také na databázi dřevin s prokazatelným vlivem na snížení znečištění ovzduší, která může městům a obcím pomoci s výběrem rostlin nejvhodnějších pro výsadbu v emisemi zatíženém prostředí," řekla Šebestová. Projekt bude stát přibližně 65 milionů korun, přičemž zhruba 53 milionů pokrývá evropská dotace. Zbytek rovným dílem hradí město a kraj.
reklama
Dále čtěte |
Ostrava se zavázala k vyššímu snížení produkce oxidu uhličitého
Soud EU: Vítkovice Steel nemají nárok na bezplatné povolenky za tekutý kov
Diamo chystá v Ostravě sedm projektů pro zlepšení životního prostředíOnline diskuse
Všechny komentáře (3)
Petr
30.9.2021 17:37Budujeme si prostředí nevhodné k životu. Tak hloupí jsme.
Břetislav Machaček
30.9.2021 20:50tu výsadbu ? Jsem zvědav, až se zjistí, že ideální by byly třeba nějaké
nepůvodní dřeviny. Bude to možné a nebo to ekologové zakážou? Možná by
to měly být dřeviny neopadavé, aby zachycovaly hlavně prach i v zimě,
protože v zimě stoupá i díky importu z Polska, ale k čemu bude studie
o té zeleni zachycující prašnost, když padne poslední huť, poslední
koksovna a teplárny, elektrárny a domácnosti opustí uhlí i dřevo podle
nařízení z EU? Prach ze silnic je nejlépe kropit a zametat, což se
děje pouze někde a někdy. Hlavně roky nezkoumat a co nejdříve sadit.
Sadit ale tam, kde ještě nic není a nedělat místo novým stromům kácením
současných zdravých stromů. I to se děje a často bez výzkumu lípu
nahradí sakury s korunou o průměru tří metrů místo košaté lípy, která "ohrožuje" parkující auta, zvedá kořeny chodníky, produkuje metráky
listí s nároky na úklid a zastiňuje okna kanceláří. Tak nějak mi kdysi
bylo zdůvodněno kácení lip a jejich náhrada těmi kreaturami. Ta lípa
zachytila nejmíň 10x více prachu, než ten kultivar a přinášela včelám
užitek na rozdíl od sakur, které jsou včelám k ničemu. Takže jsem zvědav
na kolik let zkoumání jim ty miliony vystačí a jaký bude nakonec efekt.
Já nic nezkoumal, vysadil kolem zahrady álej lískáčů a nevím co je
prach ze silnice. Fungují zároveň jako protihluková clona, přinášejí
včelám prvý pyl a mi, ptákům a veverkám oříšky. Snášejí dobře zmlazení
a nestály mne vůbec nic! Tak nějak sázeli stromy naši předci, kdy šli
cestou užitkovosti a minimálních nákladů. Dnes se musí miliony využít
k výzkumu, další proinvestovat a výsledek je často katastrofou. Hlavně
se tam musí umístit cedulička, aby každý věděl, že to investovala EU.
