https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedec-vlny-veder-pribyvaji-ale-nelze-predpovedet-kolik-jich-bude-pristi-rok
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědec: Vlny veder přibývají, ale nelze předpovědět, kolik jich bude příští rok

2.4.2024 01:30 (ČTK)
Trend zvyšující se četnosti vln veder je celkem zřejmý. Každým rokem je pravděpodobnost silnějších vln veder vyšší. Avšak nedá se říct, že například příští rok jich bude více než minulý, řekl ČTK Ondřej Lhotka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Vlny veder jsou období, při kterých se několik dní v kuse drží denní teploty nad normálním průměrem. Většinou se vyskytují v létě. To, jak je nyní, jsou podle Lhotky spíše teplotní anomálie.
 

"V poslední dekádě až dvou pozorujeme prudký nárůst délky a četnosti vln veder. Před 30 lety, v období od 1961 až do roku 1990, podle klimatologického normálu bylo možné v České republice pozorovat v průměru pět tropických dní během léta za rok," uvedl Lhotka. Od roku 1990 až do roku 2020 je to zhruba dvojnásobek.

"Je to chaotické, neboť z hlediska proměnlivosti počasí a klimatu nelze s jistotou říct, že jejich počet bude každý nadcházející rok narůstat. V průměru ale v nadcházejícím desetiletí lze říct, že jich bude více než v tom předchozím. Podle mezinárodního panelu vědců je to ale téměř jisté. Budou častější, delší a intenzivnější z hlediska denních maximálních teplot," řekl Lhotka.

Primárním důvodem častějších vln veder jsou změny klimatu a zvyšující se teplota. "Roli hrají také změny v proudění vzduchu a atmosférické cirkulaci. My sice dobře víme, že se globální teplota bude zvyšovat, ale nejsme si jisti, jak se bude měnit četnost proudění vzduchu, která je pro vlny veder typická," řekl vědec. V Česku vlny veder vznikají prouděním velice horkého vzduchu z jihu a přítomnosti jasné oblohy díky tlakové výši.

Mimo jiné má na vlny veder vliv také charakter povrchu. Vlna veder podle Lhotky vypadá jinak nad městem než nad vodní hladinou nebo lesem. "Záleží, jak materiál umí odrážet sluneční paprsky, případně pohlcovat teplo a kolik vody máme v půdě na výpar. Čím více je vody v krajině, tím je větší ochlazující efekt. Vlna veder pak nemusí být natolik intenzivní," dodal.

Nejvyšší změny ve vlnách veder se předpokládají na evropském kontinentu ve Středomoří i přes ochlazující efekt moře. Vliv ale podle Lhotky může mít proudění vzduchu v atmosféře. Nicméně dalo by se říct, že střední Evropa a konkrétně Česká republika má nevýhodu, jelikož leží na evropském rozvodí řek, a tudíž nemá tolik vody, se kterou by mohla v budoucnosti počítat například na závlahu při vysokých teplotách.

Lhotka míní, že vlny veder se i přes to dají pozitivně využít kupříkladu v domácnostech. "V poslední době se mluví o napájení klimatizace ze solárních panelů. Slunečního svitu je při vlnách veder více než obvykle a nadbytek by se dal využít k chlazení domácností," uvedl.

Snižovat dopady vln veder je možné kropením ulic nebo zaléváním parků. "To ale závisí na množství vody, které si můžeme takzvaně dovolit vyplýtvat. Samozřejmě pomáhá i více vegetace, nicméně to není tak jednoduché a vyžaduje to nejen dostatek půdy ve městech, ale vyžaduje to i další zavlažování," dodal Lhotka.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VM

Vladimir Mertan

2.4.2024 07:29
A čo tak vlny veder, ktoré boli pred rokom 1960? Ameriku v tom čase postihli horúčavy a sucho, ktoré doteraz neboli prekonané: https://www.weather.gov/arx/heat_jul36
U nás boli tiež roky 1920 - 30 riadne horúce: https://www.in-pocasi.cz/clanky/vyznacne/rok-1921-30.8.2021/
Ve druhé polovině července ovšem přišla vlna veder. Celý týden se teploty dostávaly vysoko nad 30 °C. V Teplicích naměřili dokonce až 37,1 °C. V Praze Klementinu bylo až 34,7 °C (v té době činilo absolutní maximum v Klementinu 37 °C z roku 1793). Dne 29. července byla dokonce na řadě stanic naměřena vůbec nejvyšší průměrná denní teplota vzduchu. Například na Lysé hoře dosáhla průměrná denní teplota vzduchu 26,6 °C, což je rekord, který zde dodnes nebyl překonán (lysahora.cz). Spolu s úmornými vedry byl červenec velmi suchý.
Odpovědět

2.4.2024 11:56 Reaguje na Vladimir Mertan
Takže je to v pořádku, klimatizace namontovaná a těšíte se?
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

2.4.2024 12:16 Reaguje na
Klimatizáciu nepotrebujem, bývam v starom dome z hrubými múrmi a nemávame doma teplo. Skôr ma potešila úspora na kúrení počas miernej zimy. Chcel som iba poukázať, na to že aj pred 100 rokmi boli vlny horúčav častejšie ako pre 30 rokmi. Nakoniec aj autor článku píše o tom, že za vlny horúčav môže predovšetkým kombinácia tlakovej vyše a južného prudenia.
Odpovědět

2.4.2024 12:20 Reaguje na Vladimir Mertan
I války byly před sto roky a dneska je skoro nikdo nechce ...
I vymírání populace už tu několikrát bylo a nyní ho tu máme taky, tak proč si z toho dělat hlavu.
Carpe diem
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

2.4.2024 14:05 Reaguje na
Ok, ide o to či je súčasné oteplenie prírodný proces, alebo ho spôsobili ľudia vypúšťaním CO2. Potom môžeme debatovať o myšlienke ovplyvňovania počasia (vlny veder, sucha, povodne) ľudskou činnosťou. Ak boli vlny veder časté pred 100 rokmi, a pred 30 neboli, tak potom je teória ovplyvnenia tohoto javu vypúšťaním CO2 značne spochybnená. Inak v článku sa spomína pôsobenie vody a zelenej vegetácie na znížnenie horúčav. Tadiaľ určite vedie cesta, vysadiť v mestách veľa stromov a zelene, popínavé rastliny môžu pokryť aj budovy alebo terasy. Namiesto boja proti CO2 je potrebné robiť opatrenia proti suchu a teplu.
Odpovědět

2.4.2024 14:22 Reaguje na Vladimir Mertan
souhlas ...
Na druhou stranu, člověka zničí vždy jenom člověk. A pokud si člověk ničí a znečišťuje svoje životní prostředí, nic jiného si nezaslouží ...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

2.4.2024 12:07
V sobotu jsem si dal asi 30 km procházku v podhůří, které důvěrně znám.
Není to potěšující, vysoký ústup dvouděložných rostlin, mechů apod., o drobném ptactvu a zvěři nemluvě. Silný úbytek půdní vlhkosti a mizení drobných vodních toků v krajině v porovnání se stavem před padesáti lety.

Zkrátka vysycháme, a neděláme téměř nic , abychom adaptovali krajinu i sídla na extrémně rychlou změnu klimatu.
ČR může počítat pouze se srážkovou vodu a každý blb by měl znát základní hydrologickou rovnici.
Srážky= odtok plus odpar plus průsak. Navíc se zjevně mění distribuce srážek směrem k rychlým dešťům.
Hlavně, že budeme stavět OZE kam dohlédneš, ty nám blahobyt určitě nepřinesou, vláda hlupáků.

Odpovědět

2.4.2024 12:12 Reaguje na Miroslav Vinkler
A taky ta minulá a ta přetím taky, atd. atd. Není to spíše stát hloupých voličů?
Ale každý si přece musí kopnout do nynější vlády, protože se to tak dělá a Andrej to tak má rád ...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

3.4.2024 09:09 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vy jste, pane Vinklere, pořád nějak vnitřně rozpolcen. Vidíte to sucho způsobené globální klimatickou změnou, ale odmítáte něco dělat proti její hlavní příčině CO2.

Jistě, debilní způsob podpory OZE a elektromodility či zateplování vil a FVE ohřev bazénů bohatých placený z emisních povolenek, které financují hlavně bezbranní nemajetní, si opravdu zaslouží vážnou kritiku. Tady je třeba napnout síly ke změně!
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.4.2024 09:25 Reaguje na Jiří Svoboda
Rozpolcen jste pane Svobodo sám. Nedávno jsem tady měl článek o významu lesů pro tvorbu klimatu, zachycování CO2 a zvýšení odolnosti krajiny proti změně klimatu jako daleko lepší nástroj než flotily OZE a další chujoviny.
Odpovědět
PE

Petr Elias

2.4.2024 14:54
O oteplování a vlivu CO2 na růst teploty může pochybovat opravdu jen dementní jedinec.

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2499282

,,Z přehledu je patrné, že také před 100 lety lidé zažívali celou řadu význačných jevů, které se zapisovaly do historie. Je také zřejmé, že došlo k výraznému oteplení našeho klimatu (co bylo tehdy teplotně výjimečné, je dnes běžné). Avšak extrémní jevy v podobě sucha, tornád a vydatných dešťů zažívali i naši předci. I proto se po celém světě zakládaly národní meteorologické ústavy.,,

https://www.in-pocasi.cz/clanky/vyznacne/rok-1921-30.8.2021/

,,The researchers also found that heat waves are becoming more frequent, to an average of 98 per year between 2016 and 2020, from 75 per year between 1979 and 1983.

There are some regional differences. Heat waves are lasting longer particularly in Eurasia and North America. And they are traveling farther particularly in South America.,,

https://www.nytimes.com/2024/03/29/climate/heat-waves-longer-slower.html
Odpovědět

2.4.2024 15:06 Reaguje na Petr Elias
Jeden takový byl několik let premiérem ČR a prezidentem ČR.
Voliči ví, voliči umí, voliči volí, voliči se diví ...
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

2.4.2024 18:42 Reaguje na Petr Elias
Tak napríklad: https://pocasi.blesk.cz/clanek/zpravy-pocasi/639354/duben-startuje-v-cesku-extremnim-mrazem-pristi-tyden-bude-i-pres-20-c
alebo
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/duben-byl-v-cesku-velmi-studeny-a-temny-nekde-mrzlo-dokonce-vice-nez-v-lednu-7093
Čo sa týka teplôt v amerike: https://www.researchgate.net/figure/United-States-temperature-history-from-1910-to-1997-showing-the-pattern-of-temperature_fig1_250221636
Odpovědět
PE

Petr Elias

2.4.2024 19:09 Reaguje na Vladimir Mertan
No panečku. Ty a ty tvoje komické důkazy o neúčinnosti CO2. :)
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

2.4.2024 17:03
https://www.youtube.com/watch?v=AEtepYuvwyk
kdo chce může si to poslechnout...
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

3.4.2024 11:11
Je vidět, že přednášku pana Pokorného si nikdo neposlech. Jinak bych jako CO2 rouhač byl zde exemplárně upálen. Pan Pokorný cca 1h vysvětluje koloběh vody a jeho vliv na teplotu.
Odpovědět
JM

Josef Mozek

3.4.2024 15:04 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Kdo by to hodinu poslouchal. Napište výcuc max. na 20 řádků.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist