Průměrná roční teplota České republiky překonala v roce 2024 poprvé 10 °C

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Tom Mrazek / Flickr

Trend z pohledu vlastního života popisuje Milan Vítek, mluvčí Fakt o klimatu: “Já jsem se narodil v roce 1982, a když jsem oslavil první narozeniny, poprvé překonala průměrná roční teplota ČR 8 °C. Těsně před mou maturitou, v roce 2000 padla hranice 9 °C. Dnes, když již sám mám děti, poprvé byla překonána hranice 10 °C. To je během 42 let obrovská změna.“

Zdroj | Fakta o klimatu

Dopady na krajinu a ekosystémy

„Krajina, kterou znali a se kterou měli zkušenost naši předci, se mění. Aktuálním příkladem, který je zřetelný, je úbytek sněhu. Teplejší atmosféra způsobuje, že srážky častěji přicházejí v podobě deště místo sněhu, sníh navíc rychleji taje a nezůstává na polích a jinde v krajině. Což také znamená, že na jaře, kdy příroda potřebuje dostatek vláhy z tání sněhu na jarní rozvoj, není vody dostatek,“ popisuje dopady změn na přírodu Ondráš Přibyla, ředitel Fakt o klimatu.

Dalším příkladem je kůrovcová kalamita. V 60. letech se v ČR běžně vyskytovala dvě rojení kůrovce za sezónu, dnes na jižní Moravě dochází ke čtyřem rojením ročně. Vyšší teploty způsobují větší stres pro smrkové lesy, které nejsou na tyto podmínky přizpůsobené. Kalamita, kterou nyní zažíváme, je z velké části důsledkem oteplování.

Navíc dochází i k „posunu klimatu“ ve smyslu nadmořské výšky. „Pokud vezmeme v úvahu, že s rostoucí nadmořskou výškou se běžně atmosféra ochlazuje, pak oteplení o dva stupně Celsia od 60. let odpovídá poklesu o 300 výškových metrů. Stromy, které rostly na vrcholcích Vysočiny v 900 metrech nad mořem, dnes žijí v podmínkách odpovídajících pouze 600 metrům. Pro ekosystémy je to zásadní změna,“ pokračuje Ondráš Přibyla.

Co s tím můžeme dělat?

Změna klimatu přináší nejen výzvy ale i příležitosti k adaptaci a ke zmírnění jejích dopadů. Česká republika má velký potenciál pro přizpůsobení krajiny změně klimatu a také především pro snižování emisí. V přepočtu na obyvatele má ČR jedny z nejvyšších emisí v EU, je to především kvůli vysokému podílu výroby elektřiny z uhlí. Česká republika má příležitost přejít na čisté zdroje energie, například zvyšovat podíl větrné, solární a jaderné energie.

„Každý stupeň, o který dokážeme globální oteplování omezit, znamená menší riziko pro přírodu i společnost. A na řešeních se může podílet každý – od odpovědných rozhodnutí jednotlivců až po politiky, nastavující systémové změny, které jsou pro řešení klíčové,“ dodává Přibyla.