Vědkyně zkoumala, jako velkou uhlíkovou stopu má kriminalita

Výzkumnice Univerzity v Surrey Helen Skudderová nabídla svou aktuální vědeckou prací neotřelý pohled na poněkud netušený rozměr boje proti klimatickým změnám. Namísto konvenčního přístupu k vyčíslování uhlíkové stopy, například emisní bilance energetického průmyslu, se rozhodla vyčíslit uhlíkovou stopu kriminality. Její práce byla zveřejněna v časopise Journal of Industrial Ecology.

Skudderová, stejně jako kolegové z vědecké obce, se shodují na dvou věcech: použitá metodologie prezentovaného výzkumu má ještě svá slabá místa a za druhé, prakticky nikdo se dosud nepodíval na vliv kriminality, coby faktoru ovlivňujícího stav životního prostředí. Centrum environmentálních strategií, kde výše jmenovaná výzkumnice pracuje a bádá, už hloubalo nad nejrůznějšími sociálními a ekonomickými vlivy a jejich dopadem na životní prostředí. Ale kriminalita?

Autorka sáhla po komplexních metodách hodnocení, od ocenění emisních faktorů po rozšířené analýzy vstupů a výstupů. Jako výchozí data využila údaje o trestných činech spáchaných na území Anglie a Walesu v roce 2011. Z výsledku poněkud mrazí: kriminální činnost se jen v tomto roce projevila ekvivalentní produkcí 4 milionů tun oxidu uhličitého. Tedy zhruba tolik, kolik činí bilance 900 000 britských domácností. Jak je to možné?

Skudderová totiž nezahrnula do výpočtu uhlíkové stopy kriminality jen samotný trestný čin (například vloupání do bytu), ale i jevy s tímto spojené. Například to, že si majitelé bytu budou muset do vybíleného obydlí znovu nakoupit vybavení a elektroniku, čímž znovu roztočí počítadlo emisní stopy. Z tohoto úhlu pohledu jsou pak vloupání a krádeže majetku odpovědné za 30 % z uvedeného úhrnu emisí. Není to ale jen o kriminálnících. Celý justiční, policejní a vězeňský systém jsou také jednou velkou emisní dírou (21 % bilance). I ta dosud unikala pozornosti.

Z toho rovněž vyplývá i jedno zásadní zjištění: snížení či omezení kriminality se nutně neodrazí v menší uhlíkové stopě zločinnosti. Posílení policejních složek sice na jedné straně povede k částečnému potlačení kriminality, ale tím se zvýší uhlíková stopa policejního aparátu. „I když má celá metodologie své mezery, pořád odráží několik zajímavých informací,“ říká Skudderová. „Příklad vloupání ukazuje na komplexnost celého systému, s jakou instituce i společnost tvarují ekonomickou aktivitu a tím vliv na životní prostředí.“

---

reklama

---