https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vetrne-elektrarny-se-chovaji-jako-vrcholovi-predatori-prospiva-to-nekomu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Větrné elektrárny se chovají jako vrcholoví predátoři. Prospívá to někomu?

20.11.2018 08:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Rotory větrníků čas od času "sundají" z oblohy nějakého ptáka či netopýra. Ilustrační snímek.
Rotory větrníků čas od času "sundají" z oblohy nějakého ptáka či netopýra. Ilustrační snímek.
Foto | Xavi / Flickr
Posouzení vlivu větrných elektráren na životní prostředí se dosud omezovalo jen na sledování krátkodobých efektů jejich přítomnosti. Indičtí badatelé si ale tentokrát dali na čas a vypozorovali jednu dosud netušenou záležitost. Jejich závěry nyní zveřejnil prestižní žurnál Nature.
 

Zatím to bylo pořád dokola: na jedné straně výhody obnovitelných zdrojů energie, postavené proti degradaci krajiny a negativním dopadům na místní faunu. Zvláště pak netopýry a ptáky, které tu a tam list rotoru doslova sundal z oblohy. V oblasti indického pohoří Západní Ghát to nebylo jiné. Větrníky na vrcholech hor byly dobrou zprávou pro po elektřině hladovějící obyvatele, a špatnou pro místní dravce, káňata, luňce a jestřábce. Maria Thakerová z indického institutu ekologie v Bengalúru si však díky dlouhodobému pozorování lokalit s větrnými elektrárnami povšimla ještě něčeho.

Když zmizí dravci…

Dravých ptáků s postupem let v okolí větrníků ubývalo. Ano, dílem proto, že končili po srážce zabití na zemi. Ale mnohem více se jich jen přesunulo jinam. Změnili své letové trasy a posunuli svá teritoria, dále od zrádných větrných elektráren. Situace začala nápadně připomínat stav, když se v nějakém ekosystému objeví nový, výkonný predátor. Představte si třeba murény nebo barakudy v moři. Jistě, jsou „postrachem“ rybích obyvatel korálového útesu, ale jen do doby, než připluje žralok. Proti němu nemají šanci, jsou spíše jeho kořistí. A tak se uklidní a uklidí, a zdaleka už tak aktivně malé ryby neprohání. A přesně tohle se začalo odehrávat pod indickými větrníky.

Celé ghátské pohoří je domovem pestrobarevných ještěrek sarada. A ty byly nejčastější kořistí místních ptačích dravců. V posledních letech se začaly tyhle ještěrky stahovat do vyšších poloh hor, jako z udělání zrovna do míst, které kryly větrné elektrárny. Dnes už se tu vyskytují v nápadně početnějších populacích. Aby ne. Dravci se sem za nimi neodváží. „Lidmi vytvořené větrné elektrárny tedy v přírodním společenstvu sehrály úlohu vrcholového predátora, podobně jako by dokázali na souši tygři nebo v moři žraloci,“ říká Thakerová. Je to dobře? Pro ještěrky rozhodně ano. Je to ale trochu složitější.

Vrcholový predátor, který jen tak nezmizí

Vztahy mezi dravcem a kořistí můžeme v ekologii popsat dvěma prolínajícími se křivkami. Je hodně ještěrek? Pak bude přibývat i dravců, kteří se jimi živí. Přímým důsledkem bude pokles početnosti ještěrek, který se zpožděním vyvolá pokles početnosti dravců. A takhle by cyklus běžel do omrzení. I v moři by to bylo podobné. Žralok se nakrmí barakudami a murénami, a tím dá šanci malým rybám. Protože už ale nemá co jíst, musí táhnout jinam. Za regenerovanou osádkou malých ryb se zase brzy vydají další predátoři střední úrovně. Prostě příroda.

Jenže větrná elektrárna, která odežene dravce a dá prostor ještěrkám, z terénu nikam nezmizí. Zůstane tu, a bude nepřetržitě chránit ještěrky před jejich tradičními predátory. K čemu to může vést? To už jsou spíše spekulace: lokální přemnožení ještěrek může vést k přelovení hmyzu v oblasti, nebo třeba propuknutí nějaké parazitární infekce mezi přehuštěnými ještěrkami. Ve stínu a bezpečí větrných elektráren tak může dojít třeba k vymření ještěrek, které pravidelná probírka ptačími dravci udržovala v početně vyrovnaném stavu.

„Zda k tomu může skutečně dojít, zatím netušíme,“ říká Thakerová. „Nikdo totiž dosud nepozoroval život pod větrnými elektrárnami tak dlouho. Dosavadní studie o vlivu větrných elektráren na životní prostředí si luxus dlouhodobého sledování nemohly dovolit. Skončily vlastně u toho, že elektrárny mohou vést ke zvýšené mortalitě dravců.“ To, že vliv větrných elektráren na okolní přírodu je mnohem širší, než se původně předpokládalo, je zatím novinka.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal RadomírRadomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě



Pražská EVVOluce

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist