https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vetrne-farmy-se-stavi-prilis-blizko-sebe.jejich-produktivita-se-snizuje-o-ctvrtinu-tvrdi-studie
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Větrné farmy se staví příliš blízko sebe. Jejich produktivita se snižuje o čtvrtinu, tvrdí studie

13.6.2021 07:11 | PRAHA (Ekolist.cz)
S expanzí větrné energie ale ubývá místa pro nové turbíny.  Na snímku větrná farma.
S expanzí větrné energie ale ubývá místa pro nové turbíny. Na snímku větrná farma.
V posledních letech dochází k expanzi větrných turbín na moři v blízkosti pobřeží (tzv. offshore). Vzhledem k nedostatku místa se ale začínají stavět příliš blízko sebe - a to je podle nové studie problém. Velké množství turbín má za následek zpomalení větru a tím pádem nižší výkon. Tématu se věnuje studie provedená vědci z Helmholtz Zentrum, zaměřená na větrnou energií na severu Německa.
 

První větrné turbíny byly u pobřeží Severního moře postaveny v roce 2008. Od té doby jejich množství velmi rychle narůstá. V současnosti je jich tolik, že produkují asi 8 000 MW. To odpovídá výkonu osmi jaderných elektráren.

S expanzí větrné energie ale ubývá místa pro nové turbíny. Větrné farmy jsou tak stavěny v těsné blízkosti již existujících farem a podle vědců provádějících studii mají na celkovou produkci energie negativní vliv, protože se navzájem zpomalují.

Vědci sledovali rychlost větru a jak se vítr mění v závislosti na počasí nad Severním mořem v období 2008 - 2017. Jejich zjištění jsou jednoznačná. V oblasti vystavěných větrných farem dochází v době stabilního počasí (typicky březen, duben) k výraznému snížení rychlosti větru. Turbíny tak mohou navzájem snižovat svůj výkon o 20-25 %.

Studie se zatím zabývala pouze tím, zda a jak se se jednotlivé větrné farmy navzájem ovlivňují. V nadcházejících měsících chtějí vědci zjišťovat, jaký má snížená rychlost větru vliv na mořský život. Vítr a mořské vlny se totiž mísí a ovlivňují vlastnosti vody - poměr soli a kyslíku, který je ve vodě obsažen, teplotu vody a množství živin, které se nacházejí v různých hloubkách.


reklama

 
foto - Mráčková Lucie
Lucie Mráčková
Autorka je spolupracovnice Ekolist.cz
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (27)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.6.2021 07:30
V lese také fouká míň, než na kopci s jedním stromem.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

13.6.2021 07:49 Reaguje na Karel Zvářal
To máte úplnou pravdu, ale dotace na ty větrníky jsou mnohem větší, tak je třeba ty větrníky nastavět tak nahusto, aby se vrtulemi téměř dotýkaly.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.6.2021 08:32 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
To, že ta síla větru za větrníky někde schází, ekologům
nevadí, vždyť je to OZE. Ony ty větrné parky brzdí nejen
vítr, ale mění i dešťové srážky a ohrožují přímo živé
tvory. Lépe jedna JE, než tisíc vrtulí, ale to by museli
mít ti zelení v hlavě mozek. Hezky to vystihl kamarád
inovovaným vtipem: Co dělá mozkožrout v hlavě ekologa?
No přece hladoví! Tímto se omlouvám skutečným ekologům,
kteří taky nesouhlasí s mnohými nesmysly zelené politiky.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

13.6.2021 09:09 Reaguje na Břetislav Machaček
Ještě k tomu mozkožroutovi. On sice hladoví, ale když do té hlavy udeříte, uslyšíte nádhernou ozvěnu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.6.2021 20:32 Reaguje na Karel Zvářal
Stačí se podívat na tu fotku a je vám jasné, že to není žádný les.
Větrné pobřeží Evropy od Balských zemí po Portugalsko je dlouhé přes 10 tisíc kilometerů a využít JEDNO procento by možná stačilo energeticky pro celou Evropu.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

14.6.2021 11:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Les to není, je to hnus.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.6.2021 20:01 Reaguje na Svatá Prostoto
Viděl jste někdy velkolom na uhlí, který by dával tolik elektřiny, jak tenhle prostor prázdného moře??
Odpovědět
va

vaber

13.6.2021 08:35
je snaha vyvinout válcové větrníky,
rychlost otáčení na konci vrtulí je 250km/hod a opotřebení vrulí je veliké ,proto je životnost tak bídná a když doslouží odstřelí je jak starý komín
Odpovědět
JO

Jarka O.

13.6.2021 09:52 Reaguje na vaber
Jakési válcové větrniky už na trajektech jsou, sníží spotřebu paliva o pár procent, moc efektivní sice nejsou, ale prý i tim málem se ušetří dost peněz. Taky se vyvíjí vysoce technologické plachty :-) ze stejného důvodu a vodikovy pohon se na lodích prý vyplatí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.6.2021 10:24 Reaguje na Jarka O.
Dobrý den, sem to nepatří ale chtěl bych se zeptat, asi rozumíte genetice:
Při vývoji třeba lidského plodu se v určité fázi kmenové buňky specializují a stávají se kostními, nervovými, epitelovými, svalovámi atd. atd. To znamená, že každá buňka musí dostat příkaz, jak se má změnit a hlavně kam se má navázat, každá tkáň má okraj a přes něj se buňka vázat nemůže.
Např. v kloubu je pevná chrupavka, která drží na kostech ale má kluznou plochu. Kdo určí konkrétní buňce, kam se má navázat a kde je plocha nespojitosti? V DNA se to nedočte, ta je přece pro všechny stejná.
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.6.2021 19:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Vždyť jsem vám to psala pod jiným článkem už dávno, vy jste si to nepřečet nebo co chcete? Že vy jste si dal stakan něčeho, že to sem zas taháte? V biochemii jsem dělala, už ne a příroda nejsem. Chemické faktory v těle dělají rozhodnuti, když chcete výklad vědců. A vědcům věřte (Ale ne všem)! Ja to nevím a vědět nechci.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.6.2021 20:04 Reaguje na Jarka O.
Velmi se omlouvým, nikde jsem to neviděl, napište mi jen nadpis článju, já si to tam najdu. děkuji.
To je velmi jednoduchá otázka, na kterou mi nikdo neodpvěděl, aní paní profesorka z Biofyzikálního.
Odpovědět
ig

13.6.2021 11:37
Že se ovlivňují je vcelku jasné, už dokonce existují tabulky a výpočetní postupy pro projektanty, které tohle zohledňují. Jedny takové jsem měl v ruce a i jsem si sám dělal amatérsky nějaké CFD výpočty, ze kterých vyšlo, že řada 100 m vysokých větrníků se z hlediska ovlivnění prouděni vzduchu chová stejně jako 300 m vysoké pásmo kopců (ovlivňuje vítr až desítky kilometrů daleko).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.6.2021 20:24 Reaguje na
To bude nějaká ptákovina, skrz kopec nefučí, zatímco skrz větřák ano.
Já bych to spíš přirovnal k řadě topolů v nějakém větrolamu.
Odpovědět
ig

13.6.2021 20:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Kopec neubírá proudu vzduchu energii, větrák cíleně ano a to až teoreticky 59 % (Betzův zákon). U kopce se ta energie ztrácí jen třením a turbulentním prouděním a to na jednotku výšky méně než u větráku.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.6.2021 09:50 Reaguje na
Pana Hanzla nepoučujte, ten ví o OZE vše nejlíp.
Všem radí, ale sám si užívá ruského plynu a elektřiny z uhláků. Nemá ani jeden FV panel a ani jeden, byť miniaturní větrník. I trávu ze zahrady dává pouze do kompostu místo toho, aby měl na zahradě malou pokusnou bioplynku. Jako důkazy nám
předkládá studie výrobců a provozovatelů a nevěří
těm, kteří to zkusili a zaplakali. Můj kamarád
má na verbíře přiléhavý název :fotovoltaičtí
šmejdi, kteří ho přesvědčili na ostrovní střešní FVE, dodali kalkulaci s návratností 11 let a
jeho zkušenost je zcela jiná. Já věřím jemu a ne
těm OZE šmejdům, kteří pevně zaťali pazoury a nechtějí pustit zdroj dotací a jiných benefitů
do tkzv. čisté energetiky. Je to jedno z odvětví,
které se nejvíce rozvíjí, ač je to ekonomický
propadák, nebýt těch dotací a všemožných podpor.
To i šlapání na rotopedu s dynamem bude v plusu a navíc prospěje lidskému zdraví. U PC a TV pouze při šlapání a pak konec,vypnout a spát.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.6.2021 10:17 Reaguje na Břetislav Machaček
Kdo naletí šmejdů, zapláče vždycky.
Jenže vše se vyvíjí a třeba ne zrovna slunná země jako je Německo má z fve asi 40 tWh energie ročně, což je více, než polovina spotřeby celé ČR.
Bioplynku na trávu skutečně vymýšlet nebudu, to radši jezdím na kole.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

14.6.2021 11:17 Reaguje na Pavel Hanzl
No jo, má, ale jen vobčas. A vo tom to je.

Já vím. Vodík. A Nord stream 1+2 a bratrská spolupráce se Sovětským svazem k tomu:-))).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.6.2021 10:27 Reaguje na
Kopec je většinou zalesněný a odpor vzduchu bude asi velmi výrazný, jinak bychom měli každou chvíli nějakou vichřici.
Vlivem oteplování je v atmosféře více energie a ta se vybíjí většinou větrnými smrštěmi. Potom VE tomu teoreticky trochu brání, ovšem prakticky nula.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

14.6.2021 11:18 Reaguje na Pavel Hanzl
Vaše schopnost se hádat s někým, kdo o tom zjevně a na první dobrou ví více ne vy je vskutku ... řekněme nevídaná a jedinečná:-))).
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

13.6.2021 11:54
Masívní expanze megafarem VE do šelfů je skutečně magořina podtrhující zoufalou neschopnost OZE zajistit dodávky levné a spolehlivé energie.

To je tak, když ideologie zvítězí nad rozumem, takový nový bolševismus 21. století.

Pokud by se komplexně shrnuly vlivy na životní prostředí tak jsou na tom hůře než klasické fosilní elektrárny, o jádru už nemluvě.
Z ekonomického pohledu je to ještě horší ,odhaduji poměr 1:3-4 ve prospěch standardní energetiky.

Ale jak to pamatujeme my, starší generace. Co rozhodl Ústřední výbor KSČ bylo vždy jen pravda ! /taky jsme tak nakonec dopadli/
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.6.2021 18:10 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vám se prostě zasekla deska a jedete ty tatapety pořád dokola. Jsou to nesmysly a tím to jen vyniká.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

13.6.2021 18:36 Reaguje na Pavel Hanzl
Že zrovna vy tu něco takového píšete...kolovrátek Hanzl
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.6.2021 10:29
Ještě nedávno sem chodil pan Šimůnek, který tvrdil, že větrné parky v Severním moři odklání vodonosné proudění a proto je u nás tak děsivé a dlouhodobé sucho.
Jak začalo systematicky pršet, zmizel jak pára nad hrncem.
Odpovědět
ms

14.6.2021 12:16
Typické je pro "zelené" stoupence tzv. OZE, že zaměňují výkon se skutečnou produkcí, jak to ilustruje autorka článku. A také si plete instalovaný výkon jednoho reaktoru s výkonem celé jaderné elektrárny. Podstatné je, že i při 20% účinnosti větrných elektráren je jejich výkon občasný a nestabilní, kdežto průmyslová civilizace potřebuje stabilní výkon 24/7/365. Proto je číslo jejich celkové produkce zcela zavádějící, rozhodující je pro stabilitu sítě výkon, který spolehlivě zajistí spotřebu v době, kdy tzv. OZE nefungují, když tedy nesvítí a nefouká. Navíc se množí obrovské náklady na opravu závad v kabelech, jež spojují jednotlivé větrníky ve větrných farmách v moři. V Dánsku jde o stovky miliony eur, ale to se smí dle ideologie Green Deal uvádět jen pod čarou a malým písmem, protože na ekonomiku tzv. OZE díky dotacím ukradeným z kapes jiných daňových poplatníků se nehledí. Milovníci ekologie se jistě těší na okamžik, až obří větrná monstra skončí svou životnost a majitele jejich betonové pilíře odstřelí do moře. Snad aspoň využijí ocel z turbín, větrné lopatky z kompozitních materiálu se dají maximálně rozemlít jako podkladový materiál do silnic. Skutečně zářný příklad obnovitelnosti a "zelenosti", ale dogmatu záchrany planety to vyhovuje.
Odpovědět
ig

19.6.2021 09:16 Reaguje na
Z lopatek by se mohly dělat kostry pro umělé korálové útesy. A hned máme zářné eko-řešení :-)
Odpovědět
JH

Jaqen Hghar

14.6.2021 17:26
Mám v tom hokej, jsou blízko sebe farmy, nebo jednotlivé větrníky?
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist